Amlodipine/valsartan/hydrochlorothiazide polfa Interakce

Pro kombinaci amlodipin/valsartan/hydrochlorothiazid nebyly provedeny žádné formální studie
interakcí s jinými léčivými přípravky. V tomto bodu jsou proto uvedeny pouze informace o
interakcích s jinými léčivými přípravky, které jsou známé pro jednotlivé léčivé látky přípravku.

Je nicméně důležité vzít v potaz, že přípravek Amlodipine/Valsartan/Hydrochlorothiazide Polfa může
zvyšovat hypotenzivní účinek jiných antihypertenziv.

Současné podávání se nedoporučuje

Jednotlivá složka přípravku
Amlodipine/Valsartan/Hyd
ochlorothiazide Polfa
Známá interakce s
následujícími látkami
Vliv interakce s jinými
léčivými přípravky
Valsartan a
HCT
Lithium Při současném podávání lithia
s ACE inhibitory, antagonisty
receptorů pro angiotenzin II
včetně valsartanu nebo
thiazidy, bylo popsáno
reverzibilní zvýšení
koncentrací lithia v séru a jeho
toxické účinky. Riziko toxicity
s přípravkem
Amlodipine/Valsartan/Hydroc
hlorothiazide Polfa může být
pravděpodobně dále zvýšeno
tím, že thiazidy snižují renální
clearance lithia. Proto se při
současném užívání se proto
doporučuje pečlivé sledování
hladiny lithia.
Valsartan Draslík šetřící diuretika,
přípravky k suplementaci
draslíku, náhražky solí, které
obsahují draslík, a jiné látky,
které mohou zvyšovat hladiny
draslíku
Jestliže je považováno za
nezbytné předepisovat léčivé
přípravky, které ovlivňují
hladiny draslíku, v kombinaci
s valsartanem, doporučuje se
časté monitorování hladin
draslíku v plazmě.
Amlodipin Grapefruit nebo grapefruitová
šťáva
Podávání amlodipinu s
grapefruitem nebo
grapefruitovou šťávou není
doporučeno, protože u
některých pacientů může být
zvýšena biologická
dostupnost, což vede k zvýšení
účinku snižování krevního
tlaku.

Opatrnost vyžadována při současném užití

Jednotlivá složka přípravku
Amlodipine/Valsartan/Hyd
ochlorothiazide Polfa
Známá interakce s
následujícími látkami
Vliv interakce s jinými léčivými
přípravky
Amlodipin Inhibitory CYP3A4
(např. ketokonazol,
itrakonazol, ritonavir)
Současné podávání amlodipinu se
silnými nebo středně silnými
inhibitory CYP3A4 (inhibitory
proteázy, azolová antimykotika,
makrolidy jako erythromycin
nebo klarithromycin, verapamil
nebo diltiazem) může významně
zvýšit expozici amlodipinu.
Klinické důsledky těchto
farmakokinetických odchylek
mohou být výraznější u starších
pacientů. Může být proto nutné
pacienty klinicky sledovat a
dávku upravit.
Induktory CYP3A(antiepileptika, [např.
karbamazepin, fenobarbital,
fenytoin, fosfenytoin,
primidon], rifampicin, třezalka
tečkovaná [Hypericum
perforatum])
Při souběžné léčbě se známými
induktory CYP3A4 se mohou
měnit plazmatické koncentrace
amlodipinu. Proto je zapotřebí
během souběžné léčby, zejména
silnými induktory CYP3A4 (např.
rifampicin, třezalka tečkovaná), a
po ní monitorovat krevní tlak a
případně zvážit úpravu dávky.
Simvastatin Současné podávání opakovaných
dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg
simvastatinu vedlo k 77% zvýšení
expozice simvastatinu oproti
podávání samotného simvastatinu.
U pacientů léčených amlodipinem
se doporučuje omezit dávky
simvastatinu na 20 mg denně.
Dantrolen (infuze) U zvířat byly po podání
verapamilu a intravenózního
dantrolenu pozorovány letální
ventrikulární fibrilace a
kardiovaskulární kolaps v
souvislosti s hyperkalemií. Z
důvodu možného rizika
hyperkalemie je nutné se u
pacientů náchylných ke vzniku
maligní hypertermie a během
léčby maligní hypertermie
vyvarovat souběžnému podání
blokátorů kalciového kanálu, jako
je amlodipin.
Valsartan a HCT Nesteroidní protizánětlivé
přípravky (NSAID), včetně
selektivních inhibitorů
cyklooxygenázy 2 (COX-inhibitorů), acetylsalicylová
NSAID mohou oslabit
antihypertenzní účinek
antagonistů angiotenzinu II a
hydrochlorothiazidu, jestliže jsou
podávány současně. Navíc
kyselina (>3 g/den),
neselektivní NSAID
současné podání přípravku
Amlodipine/Valsartan/Hydrochlor
othiazide Polfa a NSAID může
vést ke zhoršení renálních funkcí
a ke zvýšení hladiny draslíku v
séru. Z tohoto důvodu se na
začátku léčby doporučuje
monitorování renálních funkcí,
stejně jako adekvátní hydratace
pacienta.
Valsartan Inhibitory membránového
přenašeče (rifampicin,
cyklosporin) nebo efluxního
transportéru (ritonavir)
Výsledky z in vitro studie na
lidské jaterní tkáni naznačují, že
valsartan je substrátem jaterního
přenašeče OATP1B1 a jaterního
efluxního transportéru MRP2.
Současné podávání inhibitorů
přenašeče (rifampicin,
cyklosporin) nebo efluxního
transportéru (ritonavir) může
zvýšit systémovou expozici k
valsartanu.
HCT Alkohol, barbituráty nebo
narkotika
Současné podání thiazidových
diuretik s látkami, které mají vliv
na snížení krevního tlaku (např.
snížením činnosti sympatické
centrální nervové soustavy nebo
přímou vasodilatací) může
potencovat ortostatickou
hypotenzi.
Amantadin Thiazidy, včetně
hydrochlorothiazidu, mohou
zvýšit riziko nežádoucích účinků
amantadinu.
Anticholinergní látky a jiné
léčivé přípravky ovlivňující
motilitu žaludku
Biologická dostupnost
thiazidových diuretik může být
zvýšena anticholinergními
látkami (např. atropin, biperiden),
zřejmě v důsledku snížené
gastrointestinální motility a
rychlosti vyprazdňování žaludku.
Naopak se přepokládá, že
prokinetika, jako je cisaprid,
mohou snížit biologickou
dostupnost thiazidových diuretik.
Antidiabetika (např. inzulin a
perorální antidiabetika)
Thiazidy mohou změnit
glukózovou toleranci. Úprava
dávky antidiabetika může být
nezbytná.
Metformin

Metformin by měl být používán
pouze s opatrností kvůli riziku
laktátové acidózy vyvolané
možným funkčním renálním
selháním spojeným s
hydrochlorothiazidem.
Betablokátory a diazoxid Současné použití thiazidových
diuretik, včetně
hydrochlorothiazidu, s
betablokátory může zvýšit riziko
hyperglykemie. Thiazidová
diuretika, včetně
hydrochlorothiazidu, mohou
zvyšovat hyperglykemizující
účinek diazoxidu.
Cyklosporin Současná léčba cyklosporinem
může zvýšit riziko hyperurikemie
a komplikací typu dny.
Cytotoxické látky Thiazidy, včetně
hydrochlorothiazidu, mohou
snižovat renální exkreci
cytotoxických látek (např.
cyklofosfamid, methotrexát) a
potencovat tak jejich
myelosupresivní účinek.
Digitalisové glykosidy Thiazidy indukovaná
hypokalemie či hypomagnezemie
se mohou objevit jako nežádoucí
účinky zvyšující výskyt srdečních
arytmií způsobených digitalisem.
Jodové kontrastní látky V případě diuretiky indukované
dehydratace existuje zvýšené
riziko akutního renálního selhání,
především u vysokých dávek
jodových přípravků. Pacienti mají
být před podáním rehydratováni.
Iontoměniče Absorpce thiazidových diuretik,
zahrnujících hydrochlorothiazid,
je snížena kolestyraminem nebo
kolestipolem. To by mohlo vést k
subterapeutickým účinkům
thiazidových diuretik. Nicméně
střídání dávek
hydrochlorothiazidu a pryskyřice
tak, že hydrochlorothiazid je
podán minimálně 4 hodiny před a
4-6 hodin po podání pryskyřic, by
mělo teoreticky minimalizovat
interakci.
Léčivé přípravky ovlivňující
sérovou hladinu draslíku
Hypokalemizující účinky
hydrochlorothiazidu mohou být
zesíleny současným podáním
kalium-deplečními diuretik,
kortikosteroidů, laxativ,
adrenokortikotropního hormonu
(ACTH), amfotericinu,
karbenoxolonu, penicilinu G a
derivátů kyseliny salicylové nebo
antiarytmik. Pokud jsou tyto
léčivé přípravky předepisovány
spolu s kombinací amlodipin
/valsartan /hydrochlorothiazid,
doporučuje se monitorování
sérových hladin draslíku.
Léčivé přípravky ovlivňující
sérovou hladinu sodíku
Hyponatremické účinky diuretik
mohou být zesíleny současným
podáním léčivých přípravků, jako
jsou antidepresiva,
antipsychotika, antiepileptika, atd.
Opatrnost se doporučuje při
dlouhodobém podávání těchto
léčivých přípravků.
Léčivé přípravky, které mohou
vyvolat torsades de pointes
Vzhledem k riziku hypokalemie
má být hydrochlorothiazid
podáván s opatrností se
současným podáváním léčivých
přípravků, které mohou vyvolat
torsades de pointes, zejména
antiarytmik třídy Ia a III a
některých antipsychotik.
Léčivé přípravky používané k
léčbě dny (probenecid,
sulfinpyrazon a alopurinol)
Může být zapotřebí úprava dávky
urikosurik, protože
hydrochlorothiazid může
zvyšovat sérové hladiny kyseliny
močové. Zvýšení dávky
probenecidu a sulfinpyrazonu
může být též zapotřebí.
Současné podávání thiazidových
diuretik, včetně
hydrochlorothiazidu, může zvýšit
incidenci hypersenzitivity k
alopurinolu.
Metyldopa Existují izolovaná hlášení výskytu
hemolytické anemie vyskytující
se při současném podávání
hydrochlorothiazidu a metyldopy.
Nedepolarizující periferní
myorelaxancia (např.
tubokurarin)
Thiazidy, včetně
hydrochlorothiazidu, potencují
účinek derivátů kurare.
Další antihypertenziva Thiazidy zvyšují antihypertenzní
účinky dalších antihypertenziv
(např. guanetidinu, methyldopy,
betablokátorů, vazodilatancií,
blokátorů kalciových kanálů,
ACE inhibitorů, blokátorů
receptorů pro angiotenzin (ARB)
a přímých reninových inhibitorů
(DRI).
Vasopresorické aminy (např.
noradrenalin, adrenalin)
Hydrochlorothiazid může snížit
účinky vazopresorických aminů
jako je norandrenalin. Klinický
význam tohoto účinku je nejasný
a není dostatečný k vyloučení
jejich užití.
Vitamín D a soli vápníku Podávání thiazidových diuretik,
včetně hydrochlorothiazidu, spolu
s vitamínem D nebo solemi
vápníku může potencovat vzestup
sérových hladin vápníku.
Souběžné podávání thiazidových
diuretik může vést k
hyperkalcemii u pacientů se
sklonem k hyperkalcemii (např. u
hyperparatyreózy, malignity nebo
vitamínem D zprostředkovaných
stavů) zvýšením tubulární
reabsorpce vápníku.

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí ARB, inhibitorů ACE nebo
aliskirenu
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená
funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).