sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Uromitexan 100 mg/ml injekční/infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml roztoku obsahuje mesnum 100 mg.
Jedna ampule se 4 ml injekčního/infuzního roztoku obsahuje mesnum 400 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční/infuzní roztok.
Popis přípravku: čirý bezbarvý roztok
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Uromitexan je indikován k profylaxi – snížení výskytu hemoragické cystitidy při léčbě
oxazafosforiny (ifosfamid, cyklofosfamid, trofosfamid). Při terapii ifosfamidem by měl být vždy podáván
přípravek Uromitexan. Je-li podáván cyklofosfamid nebo trofosfamid, používá se přípravek Uromitexan vždy
při dávkách přes 10 mg/kg oxazafosforinu a u rizikových pacientů. Základní rizikové faktory jsou: předchozí
radioterapie v oblasti malé pánve, cystitida při předchozí terapii ifosfamidem, cyklofosfamidem nebo
trofosfamidem, onemocnění močových cest v anamnéze.
4.2 Dávkování a způsob podání
DávkováníAby byl pacient chráněn před urotoxickými účinky oxazafosforinu, je třeba podat dostatečné množství
přípravku Uromitexan.
Je třeba udržovat výdej moči na 100 ml/h (jak je požadováno při léčbě oxazafosforiny) a během léčby
vyšetřovat moč na přítomnost hematurie a proteinurie. Trvání léčby přípravkem Uromitexan má být obdobné
léčbě oxzafosforiny plus doba nezbytná na snížení hladin oxazafosforinových metabolitů v moči na
netoxickou úroveň. Tato doba je obvykle 8-12 hodin od ukončení léčby oxazafosforiny, ale může se měnit
v závislosti na dávkování oxazafosforinu.
Uromitexan se aplikuje dospělým nitrožilně v dávce 20 % dávky oxazafosforinu v čase nula (čas podání
oxazafosforinu) a dále po 4 a 8 hodinách.
Příklad podání přípravku Uromitexan při infuzi oxazafosforinu:
Hodina (čas) 0 (8,00 hodin) 4 (12,00 hodin) 8 (16,00 hodin)Dávka
oxazafosforinu2,4 g/m2 těl. povrchu - -
Dávka přípravku
Uromitexan 480 mg/m2 těl.
povrchu
480 mg/m2 těl. povrchu 480 mg/mtěl.povrchu
Při terapii oxazafosforiny ve velmi vysokých dávkách (např. před transplantací kostní dřeně) může být
celková dávka přípravku Uromitexan zvýšena na 120 % až 16 0% dávky oxazafosforinu. Po podání 20 %
dávky přípravku Uromitexan (vzhledem k celkové dávce oxazafosforinu) v čase 0 se doporučuje podat zbytek
vypočtené dávky v kontinuální 24hodinové i.v. infuzi. Alternativně lze podat intermitentní bolusové injekce:
dospělým 3 x 40 % (v časech 0, 4, 8 hodin) nebo 4 x 40 % (v časech 0, 3, 6, 9 hodin). Místo bolusových
injekcí jsou možné krátké 15minutové infuze.
Prokázalo se, že při kontinuální infuzi ifosfamidu je účelné podat přípravek Uromitexan v čase 0 po iniciální
bolusové injekci (20 %) (začátek infuze, čas 0) následně v infuzi až 100 % dávky ifosfamidu a pokračovat v
uroprotekci ještě dalších 6 až 12 hodin po ukončení infuze ifosfamidu.
Příklad podání přípravku Uromitexan při 24hodinové infuzi ifosfamidu:
Hodina (čas) 0 24 30 Dávka ifosfamidu 5 g/m2 těl.povrchu
Bolusová dávka přípravku
Uromitexan g/m2 těl.povrchu
Infuze přípravku Uromitexan až 5 g/m2 těl.povrchu až 2,5 g/m2 těl.povrchu
přidání k infuzi ifosfamidu
Zvláštní doporučení pro dávkování:
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost podávání mesny dětem nebyla prokázána. U dětí může být zapotřebí zkrátit interval
mezi dávkami a/nebo zvýšit počet individuálních dávek, protože děti obecně častěji močí. Klinické zkušenosti
s konvenčními dávkami ukázaly, že je v určitých případech výhodné podávat přípravek Uromitexan v kratších
intervalech (např. každé 3 hodiny, celková dávka přípravku Uromitexan = 60 % dávky oxazafosforinu). Při
terapii oxazafosforiny ve velmi vysokých dávkách (např. před transplantací kostní dřeně) mají být bolusové
injekce přípravku Uromitexan podávány vždy v kratších intervalech (např. 20 % v časech 0, 1, 3, 6, 9, hodin). Místo bolusových injekcí jsou možné krátké 15minutové infuze.
Starší populaceK dispozici nejsou specifické údaje. Klinické studie s mesnou zahrnovaly pacienty starší 65 let a v této věkové
skupině nebyly hlášeny žádné specifické nežádoucí účinky. Obecně je třeba volit dávku oxazafosforinu u
staršího pacienta opatrně s ohledem na častější výskyt zhoršené funkce jater, ledvin nebo srdce a současná
další onemocnění. Poměr mesny k oxazafosforinům by však měl zůstat nezměněn.
Vysoce rizikoví pacientiPacienti s poškozením urothelu po předchozí léčbě oxazafosforiny nebo ozářením pánve, nebo kteří nejsou
dostatečně chráněni přípravkem Uromitexan ve standardní dávce, např. pacienti s anamnézou chorob
močových cest: je třeba podat 40 % dávky oxazafosforinu v intervalech kratších než 4 hodiny a/nebo zvýšit
počet dávek.
Způsob podáníParenterální léčivé přípravky mají být před podáním vizuálně zkontrolovány, zda neobsahují pevné částice či
nejsou zbarveny.
Jakkoli zbarvené roztoky, které nejsou čiré nebo obsahují viditelné pevné částice, nesmí být použity.
4.3 Kontraindikace
Přípravek Uromitexan je kontraindikován u pacientů s hypersenzitivitou na mesnu nebo kteroukoli pomocnou
látku uvedenou v bodě 6.
1. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Byly hlášeny hypersenzitivní reakce po léčbě přípravkem Uromitexan. Vzhledem k možnosti anafylaktoidních
reakcí má být k dispozici odpovídající neodkladná léčba.
UPOZORNĚNÍ
HypersenzitivitaU pacientů s autoimunními chorobami, kteří byli léčeni cyklofosfamidem a přípravkem Uromitexan, se
hypersenzitivní reakce vyskytují častěji: kožní a slizniční reakce různého stupně závažnosti (vyrážka, svědění,
zarudnutí, puchýřky, Lyellův syndrom, Stevens-Johnsonův syndrom), místní otok tkáně (kopřivkový edém),
zánět spojivek, vzácné případy hypotenze spojené s oběhovými reakcemi a zrychlením tepové frekvence nad
100/min (tachykardie), stejně jako zvýšení dechové frekvence (tachypnoe) jako důsledek závažné akutní
hypersenzitivní reakce (anafylaktoidní reakce), hypertenze, elevace ST-segmentu, myalgie a přechodné
zvýšení jaterních testů (např. transamináz). Ochrana močového ústrojí mesnou by se proto u těchto pacientů
měla provádět až po pečlivém zvážení rizika vzhledem k prospěchu, a to pod dohledem lékaře.
Po léčbě přípravkem Uromitexan podávaným jako protektivum urinárního systému byly hlášeny
hypersenzitivní reakce. Vzhledem k možnosti anafylaktoidních reakcí má být k dispozici odpovídající
neodkladná léčba.
Hypersenzitivní reakce zahrnují různé kožní reakce jako je lokalizovaná nebo generalizovaná urtikarie nebo
různé formy exantému, svědění, pálení, angioedém a/nebo zarudnutí (viz bod 4.8).
Dále byly popsány případy těžkých bulózních a ulcerativních kožních a slizničních reakcí, z nichž některé
odpovídaly příznakům Stevens-Johnsonova syndromu, toxické epidermální nekrolýze nebo exudativnímu
multiformnímu erytému.
Další nežádoucí účinky, které se objevily, odpovídaly diagnóze lékové kožní erupce. Také byla popsána
vyrážka šířící se v závislosti na expozici světlem.
V některých případech byly kožní reakce doprovázeny jedním nebo více dalšími příznaky jako jsou:
• horečka
• kardiovaskulární příznaky (hypotenze, v některých případech popsaná jako fluid refraktory,
tachykardie, EKG příznaky odpovídající perimyokarditidě, viz bod 4.8)
• příznaky odpovídající akutnímu poškození ledvin
• pulmonální příznaky (hypoxie, respirační tíseň, bronchospasmus, tachypnoe, kašel, krvavé sputum,
viz bod 4.8)
• hematologické abnormality (laboratorní výsledky odpovídající diseminované intravaskulární
koagulaci, leukopenie, eosinofilie, lymfopenie, trombocytopenie, pancytopenie, viz bod 4.8)
• zvýšené jaterní enzymy
• nauzea, zvracení
• bolest v končetinách, artralgie, myalgie, únava
• stomatitida
• konjuktivitida
Některé z nežádoucích účinků byly prezentovány jako anafylaxe.
Byla hlášena horečka provázená např. hypotenzí, ale bez manifestace kožních příznaků.
U použití mesny byly hlášeny závažné stejně jako lehké reakce jak v léčebném režimu těžkých
systematických autoimunních onemocnění, tak malignit.
Ve většině případů se reakce objevily v průběhu nebo po prvním léčebném cyklu nebo za několik týdnů po
podání mesny. V ostatních případech byly první reakce pozorovány až po několika měsících po podání.
V mnoha případech se doba, za kterou se symptomy v souvislosti s expozicí objevily, tendenčně u následných
expozic zkracovala.
U některých pacientů se výskyt a/nebo závažnost reakce zřejmě měnil s podanou dávkou.
Recidiva reakcí, v některých případech s rostoucí závažností, byla popsána u opakované expozice, avšak
v některých případech k ní opakovanou expozicí nedocházelo.
Někteří pacienti s anamnézou alergické reakce vykazují pozitivní výsledky testu opožděné hypersenzitivity.
Nicméně negativní výsledek testu nevylučuje hypersenzitivitu na mesnu. Pozitivní bezprostřední výsledek
kožního testu na alergické reakce se objevil u pacientů bez ohledu na předchozí expozici mesnou nebo
anamnézu hypersenzitivních reakcí a může mít souvislost s koncentrací roztoku mesny použitého k testování.
Ošetřující lékař si má být
• vědom možnosti vzniku takových nežádoucích účinků a jejich možného zhoršení opakovanou
expozicí, a že mohou být v některých případech život ohrožující
• vědom, že hypersenzitivní reakce na mesnu se podobaly klinickému obrazu sepse a u pacientů s
autoimunními onemocněními připomínají exacerbaci základního onemocnění.
Sloučeniny thiolu:
Mesna je sloučenina thiolu,tj. organická sloučenina obsahující sulfhydrylovou (SH) funkční
skupinu. Sloučeniny thiolu vykazují ve svém profilu nežádoucích účinků některé podobnosti včetně
potenciálu vyvolat závažné kožní reakce. Příklady léčivých látek, které obsahují sloučeniny thiolu je
amifostin, penicilamin, kaptopril.
Není jasné, zda-li pacienti, kteří prodělali nežádoucí účinek na tuto látku, jsou vystaveni zvýšenému riziku
jakékoli reakce nebo podobné reakce jiných sloučenin thiolu. Při zvažování následného použití jiné sloučeniny
thiolu těmto pacientům je třeba vzít v úvahu možnost zvýšeného rizika.
OPATŘENÍPřípravek Uromitexan nezabrání vzniku hemoragické cystitidy u všech pacientů. Proto je každé ráno před
zahájením léčby přípravkem Uromitexanem třeba vyšetřit vzorek moči (mikroskopický průkaz erytrocytů) na
přítomnost hematurie.
Má být zachován dostatečný výdej moči, jak je požadováno při léčbě oxazafosforiny. Pokud se hematurie
vyvine během léčby přípravkem Uromitexan a oxazafosforiny v doporučeném dávkování, je možné s ohledem
na závažnost hematurie snížit dávky nebo léčbu oxazafosforiny přerušit.
Obsah sodíkuRoztok mesny obsahuje přibližně 59 mg sodíku v 400 mg mesny. Nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě
s nízkým obsahem sodíku.
Interference laboratorního testu:
Léčba mesnou může způsobit falešně pozitivní reakce na ketonové látky u testu moči, založeném na
nitroprusidu sodném (včetně lakmusového testovacího proužku). Barevná reakce na ketony pozorovaná po
expozici mesnou je načervenale-fialová spíše než fialová a je méně stabilní.
Léčba mesnou může způsobit falešně pozitivní reakce na kyselinu askorbovou při screeningovém testování
moči založeném na Tillmanově činidlu.
Ve studiích farmakokinetiky prováděných na zdravých dobrovolnících byly hodnoty sérové
kreatininfosfokinázy (CPK) ve vzorcích odebraných 24 hodin po dávkování mesnou nižší než u vzorků
odebraných před tímto dávkováním. Zatímco dostupné údaje nejsou dostatečné pro určení příčiny tohoto
jevu, lze uvažovat o významné interferenci s enzymatickými CPK testy závislými na thiolu (např. jako N-
acetylcystein).
Informace o abnormalitách laboratorních testů pozorovaných ve farmakokinetických studiích viz také bod 4.8.
Pediatrická populace
V klinických studiích prováděných společností Baxter nebyla u dětských pacientů (<16 let) stanovena
bezpečnost a účinnost mesny. Avšak v odborné literatuře existují odkazy na použití mesny u dětských
pacientů.
Použití u starší populace:
Obecně je třeba volit dávku u staršího pacienta opatrně s ohledem na častější výskyt zhoršené funkce jater,
ledvin nebo srdce a na souběžné další onemocnění nebo jinou léčbu. Poměr mesny k oxazafosforinům by však
měl zůstat nezměněn.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Přípravek Uromitexan neovlivňuje systémové účinky oxazafosforinů. V klinických studiích bylo prokázáno,
že předávkování přípravkem Uromitexan nesnižovalo akutní toxicitu, subakutní toxicitu, leukotoxickou
aktivitu a imunosupresivní účinek oxazafosforinů. Studie u zvířat s ifosfamidem a cyklofosfamidem u řady
tumorů rovněž prokázaly, že přípravek Uromitexan neinterferuje s jejich antineoplastickou aktivitou.
Přípravek Uromitexan nesnižuje ani antineoplastickou aktivitu jiných cytostatik (např. doxorubicinu, BCNU,
metothrexátu, vinkristinu), ani terapeutický účinek jiných látek jako např. digitalisových alkaloidů.
Podání přípravku Uromitexan může způsobit falešnou pozitivitu screeningových testů na ketolátky (např.
Rothers, N-Multistix) a falešnou pozitivitu nebo negativní reakce screeningových testů na přítomnost
erytrocytů v moči. Barevný odstín ketolátek je ovšem spíše červenofialový než fialový, je méně stabilní a po
přidání ledové kyseliny octové dochází k okamžitému odbarvení. K průkazu přítomnosti erytrocytů v moči se
doporučuje mikroskopické vyšetření.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
K dispozici nejsou dostatečné údaje o použití mesny u těhotných nebo kojících žen. Ošetřující lékař by
měl u každé jednotlivé pacientky před podáním mesny pečlivě zvážit možná rizika a výhody.
Protože se přípravek Uromitexan používá jako uroprotektivum v rámci cytostatické terapie oxazafosforiny,
platí pro použití v graviditě a v období laktace kritéria těchto cytostatických terapií.
Těhotenství:
Nejsou k dispozici odpovídající kontrolované studie u těhotných žen. Studie u zvířat neprokázaly
embryotoxické nebo teratogenní účinky přípravku Uromitexan. Vzhledem k tomu, že reprodukční studie u
zvířat se nemusí shodovat s odpovědí u lidí, má být tato látka používána během těhotenství pouze v případě
jednoznačné potřeby.
Kojení:
Není známo, zda se mesna nebo dimesna vylučují do lidského mléka. Vzhledem k tomu, že řada léčiv se
vylučuje do mléka a vzhledem k možným nežádoucím reakcím přípravku Uromitexan u kojenců je třeba
rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit léčbu s ohledem na význam léčby pro matku.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
U pacientů podstupujících léčbu mesnou se mohou vyskytnout nežádoucí účinky (včetně např. synkopy,
točení hlavy, letargie/ospalosti, závratí a rozmazaného vidění), které by mohly mít vliv na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje. Lékař posoudí individuálně, zda lze tyto činnosti provádět.
4.8 Nežádoucí účinky
Přípravek Uromitexan se používá v kombinaci s oxazafosforiny nebo při kombinované chemoterapii
zahrnující oxazafosforiny, je proto často obtížné odlišit nežádoucí reakce, které mohou být způsobeny
přípravkem Uromitexan, od reakcí způsobených současně podávanými cytostatiky.
K častým nežádoucím účinkům hlášeným z klinických studií a/nebo spontánně patří, reakce v místě vpichu,
nauzea, zvracení, flatulence, průjem, zácpa, kolika (bolest břicha), nechutenství, příznaky podobné chřipce,
horečka, zimnice, zrudnutí, kašel, závrať, somnolence, bolest hlavy, bolest zad, bolest kloubů. Některé další
často hlášené nežádoucí účinky, např. leukopenie, granulocytopenie, anemie, alopecie a pneumonie se patrně
nevztahují k léčbě přípravkem Uromitexan a byly pozorovány jako nežádoucí účinky současně podávaných
cytotoxických látek (oxazafosforiny nebo sloučeniny obsahující oxazafosforiny).
Četnost nežádoucích účinků byla posouzena na základě následujících kritérií: velmi časté (1/10), časté (až <1/10), méně časté (1/1 000 až <1/100), vzácné (1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (<1/10 000), není
známo (nežádoucí reakce jsou zaznamenány z poregistračního sledování)
Třídy
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRAVelmi časté
> Časté
> 1/100 - < Méně časté
> 1/1 000 - < Vzácné
> 1/10 - <1/
Velmi vzácné
< 1/10 000, včetně
není známo
Infekce ainfestace
Faryngitida
Poruchy krve a
lymfatického
systému Lymfadenopatie Trombocytopenie
Pancytopenie
Leukopenie
Lymphopenie
EosinofíliePoruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivní reakceAnafylaktoidní reakce
Poruchy
metabolismu a
výživy Anorexie
Pocit dehydratace
Psychiatrické
poruchy
NespavostNoční můry
Poruchy
nervového
systémuTočení hlavy
Apatie
/ospalost
Bolest hlavy
Závrať
Somnolence
Parestézie
Hyperestézie
SynkopaHypestézie
Porucha
pozornosti
KřečePoruchy oka Fotofobie
Rozmazané
vidění
Zánět spojivek Periorbitální edém
Srdeční
poruchy
Palpitace Abnormální EKG
TachykardieCévní poruchy Zrudnutí Hypotenze
HypertenzeRespirační
poruchy
Kašel
Nazální kongescePleurální bolest
Sucho v ústech
Bronchospasmus
DyspnoeLaryngeální
dyskomfort
Epistaxe
Tachypnoe
HemoptýzaSnížená saturace
kyslíkem
Ztížené dýchání
Hypoxie
Gastrointestinál
ní poruchy
Nauzea
KolikaBolest břicha
Průjem
Zvracení
Zácpa
FlatulenceMukózní iritace Stomatitida
Změněná chuť
Palčivá bolest
(substernální /
epigastrická)
Krvácení z dásní
Poruchy jater a
žlučových cest Zvýšení
transaminázy
Hepatitida
Zvýšení gamma-
glutamyl transferázy
Zvýšení alkalickéfosfatázy
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka2 Hyperhidróza Pruritus
Toxická epidermální
nekrolýza (Lyellůvsyndrom)
Erytéma multiforme
Poléková vyrážka*Ulcerace/buly/puchýře
**
Angioedém
Lokalizovanépolékové kožní erupce
Fotosenzitivně šířící se
vyrážka
Pocit pálení
ErytémStevens-Johnsonův
syndrom
Kopřivka
Poruchy svalovéa kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Artralgie
Bolest zad
Myalgie
Bolest končetin a
kloubůBolest čelisti
Poruchy ledvin
a močových cest Dysurie
Akutní renální selhání
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikaceReakce v místě
vpichu
- svědění
- vyrážka
PyrexiePříznaky
podobné
chřipce
Ztuhlost
ÚnavaBolest na hrudi
Reakce v místě
vpichu
- bolest- erytém
- urtikárie
- edém
Malátnost
-
Reakce v místě
podání**** Edém obličeje
Periferní edém
Astenie
Vyšetření Laboratorní známky
diseminovanéintravaskulární
koagulace
Prodloužení
protrombinového času
Prodlouženíaktivovaného
parciálního
tromboplastinového
času
• 1Orálních, rektálních
• 2Včetně nesvědivého, svědivého erytému/ erytematózní, ekzematózní, papulózní a/nebo makulózní
vyrážka
• * s eozinofílií a systémovými příznaky
• ** mukokutánní, mukózní, orální, vulvovaginální, anorektální
• ****tromboflebitida, iritace
Doba nástupuU některých subjektů došlo k nežádoucím účinkům po první expozici mesnou, u jiných po druhé nebo třetí
expozici. Obecně platí, že celé spektrum příznaků, které se u subjektů objevily, se rozvinulo v průběhu
několika hodin,
Zkušenost s reexpozicíNěkteré subjekty nezaznamenaly žádné další nežádoucí účinky po první iniciální expozici, zatímco u jiných
docházelo opakovanou dávkou k jejich exacerbaci
Reakce v místě infuzeU některých subjektů došlo k lokální kožní reakci v místě infuze, další dávka mesny vedla ke kožním reakcím
v jiných oblastech.
Kožní/mukózní reakceKožní a mukózní reakce, které byly popsány, se objevily jak po intravenózním, tak po perorálním podání
mesny. Tyto reakce zahrnují vyrážku, pruritus, zčervenání, podráždění sliznic, pleuritickou bolest a
konjunktivitidu. Přibližně u čtvrtiny subjektů s jakoukoli kožní/mukózní reakci došlo k jiným nežádoucím
účinkům, jako je dyspnoe, horečka, bolest hlavy, gastrointestinální příznaky, ospalost, nauzea, myalgie a
příznaky podobné chřipce.
Gastrointestinální reakceGastrointestinální reakce zaznamenané u zdravých subjektů po intravenózním nebo perorálním podání mesny
zahrnovaly nauzeu, zvracení, průjem, bolest břicha/koliku, boĺest epigastria/pálení žáhy, zácpu a plynatost.
Účinek na počet lymfocytů in vivo
Ve farmakokinetických studiích na zdravých dobrovolnících bylo jednorázové podání mesny často spojeno
s prudkým (během 24 hodin) a v některých případech výrazným snížením počtu lymfocytů, které bylo obecně
reverzibilní do jednoho týden po podání. Údaje ze studií s opakovanou dávkou po dobu několik dnů jsou
nedostatečné, aby charakterizovaly změny počtu lymfocytů v čase za takových podmínek.
Účinek na sérové hladiny fosforu in vivo
Ve farmakokinetických studiích na zdravých dobrovolnících bylo jednorázové podání mesny často spojeno
s mírným přechodným zvýšením sérové koncentrace fosforu.
Tyto jevy se mají vzít v úvahu při interpretaci laboratorních výsledků.
• V ojedinělých případech byly hlášeny částečně orgánově specifické hypersenzitivní reakce, např.
trombocytopenie, kožní a slizniční reakce různého stupně závažnosti (vyrážka, svědění, zarudnutí,
puchýřky, Lyellův syndrom, Stevens-Johnsonův syndrom), místní otok tkáně (kopřivkový edém),
konjunktivitida. Byly hlášeny velmi vzácné případy hypotenze spojené s oběhovými reakcemi a
zrychlením tepové frekvence nad 100/min (tachykardie), stejně jako zvýšení dechové frekvence
(tachypnoe) jako důsledek závažné akutní hypersenzitivní reakce (anafylaktoidní reakce), hypertenze,
elevace ST-segmentu, myalgie a přechodné zvýšení jaterních testů (např. transamináz).
• Klinické studie zahrnovaly pacienty starší 65 let, přičemž nebyly hlášeny nežádoucí reakce specifické pro
tuto věkovou skupinu.
• Byly hlášeny vzácné případy podráždění žíly v místě vpichu.
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48, 100 41 Praha 10 Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Specifické antidotum pro přípravek Uromitexan není známo. Vzhledem k možnosti anafylaktoidních reakcí
popsaných v bodech 4.4 a 4.8, je třeba zajistit, aby byla připravena k použití vhodná neodkladná léčba.
Předávkování může vést k reakcím popsaným ve studii snášenlivosti u zdravých dobrovolníků po jedné dávce
v rozmezí přibližně 4 – 7 g mesny: nauzea, zvracení, bolest břicha/kolika, průjem, bolest hlavy, únava, bolest
končetin a kloubů, vyčerpání a tělesná slabost, deprese, iritabilita, vyrážka, hypotenze, bradykardie,
tachykardie, parestézie, horečka a bronchospasmus.
Znatelně zvýšená míra nevolnosti, zvracení a průjmu byla také nalezena u pacientů léčených oxazafosforiny
v dávce ≥ 80 mg mesny/kg/den ve srovnání s pacienty, kteří dostávali nižší dávky nebo byli pouze zavodněni.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: léčiva ke snížení toxicity protinádorové léčby
ATC kód: V03AF
Přípravek Uromitexan je detoxifikující látka, která nabízí spolehlivou prevenci urotoxických nežádoucích
účinků spojovaných s oxazafosforiny Léčivá látka mesna je syntetická sulfhydrylová látka nazývaná
2- merkaptoethansulfonat sodný s molekulárním vzorcem C2H5NaO3S2 a molekulovou hmotností 164,18.
Strukturální vzorec je následující: HS-CH2-CH2SO3-Na+.
Rozsáhlé farmakologické a toxikologické studie prokázaly, že mesna nemá vnitřní farmakodynamiku a je
málo toxická. Farmakologická a toxikologická inertnost systémově podávané mesny a její vynikající
detoxifikující účinek ve vývodných močových cestách a močovém měchýři jsou způsobeny povahou její
farmakokinetiky.
Analogicky k fyziologickému systému cystein/cystin se mesna rychle oxiduje na svůj nejvýznamnější
metabolit mesna-disulfid (dimesna). Mesna-disulfid zůstává v intravaskulárním kompartmentu a je rychle
vylučován ledvinami. V ledvině se mesna-disulfid redukuje na volnou thiolovou sloučeninu mesna, která
chemicky reaguje s toxickými metabolity oxazafosforinů (akroleinem a 4-hydroxy-ifosfamidem nebo hydroxy-cyklofosfamidem), což vede k jejich detoxifikaci. Prvním krokem detoxifikačního procesu je vazba
mesny na 4-hydroxymetabolit za vzniku 4-sulfoethylthio metabolitu, který není urotoxický. Mesna se také
váže na dvojvazbu akroleinu a na další urotoxické metabolity.
V četných studiích lidského xenograftu a omezených modelových studiích tumorů u hlodavců s použitím
mesny i.v. nebo i.p. v kombinaci s ifosfamidem (v dávkách až 20-krát vyšších jednotlivě nebo opakovaně)
nebyla prokázána interference s antineoplastickou účinností.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Mesna se jednoduše a rychle rychle mění autooxidací na svůj nejdůležitější metabolit, mesna-disulfid
(dimesna). Dimesna zůstává v intravaskulárním kompartmentu a je rychle transportována do ledvin. V epitelu
renálních tubulů je dimesna redukována na volnou thiolovou sloučeninu, která jsou v moči dále schopna
chemicky reagovat s toxickými metabolity oxazafosforinů.
V dávkách 2-4 g/m2 je konečný poločas eliminace ifosfamidu přibližně 4-8 hodin. Proto je pro udržení
adekvátních hladin mesny v močovém měchýři po dobu eliminace urotoxických metabolitů oxazafosforinu
nutno podávat opakované dávky mesny.
Vazba mesny na proteiny je středně silná (69-75%).
Po intravenózním podání dávky 800 mg jsou poločasy mesny a dimesny v krvi 0,36, resp. 1,17 hodin.
Přibližně 32% a 33% podané dávky se vyloučilo do moči jako mesna a dimesna. Převážná část této obnovené
dávky se vyloučila během 4 hodin. Plazmatická clearance mesny he 1,23 l/hod/kg.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Mesna je farmakologicky a fyziologicky téměř inertní a netoxická thiolová sloučenina, která je velmi rychle
vylučována ledvinami a která nepenetruje do tkání. Její detoxikační aktivita je omezena na močové ústrojí,
mesna neovlivňuje systémové nežádoucí účinky a antineoplastickou účinnost oxazafosforinů. Studie u zvířat
nenasvědčují tomu, že by mesna měla mutagenní, kancerogenní, embryotoxické nebo teratogenní vlastnosti.
Reprodukční studie byly prováděny v perorálních dávkách 1000 mg/kg u králíků a 2000 mg/kg u potkanů a
neprokázaly poškození plodu mesnou.
Perorální dávky 6,1 a 4,3 g/kg byly pro myši, resp. potkany, letální. Tyto dávky představují přibližně 15 a
22 násobek maximální doporučené dávky u lidí na základě tělesného povrchu. Smrti předcházel průjem, třes,
křeče, dyspnoe a cyanóza.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
dihydrát dinatrium-edetátu
hydroxid sodný
voda pro injekci
6.2 Inkompatibility
Mesna je in vitro inkompatibilní s cisplatinou, karboplatinou a dusíkatým yperitem.
Smíchání mesny s epirubicinem vede k inaktivaci epirubicinu, a proto je třeba se tohoto vyvarovat.
6.3 Doba použitelnosti
Přípravek Uromitexan nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu.
Doba použitelnosti: Neotevřený přípravek: 5 let.
Po otevření je nutné, aby ampulka byla použita okamžitě.
Chemická a fyzikální stabilita byla prokázána takto:
Mesna po zředění 0,9% fyziologickým roztokem nebo 5% glukózou je stabilní po dobu 36 hodin a v
glukóza/fyziologickém roztoku po dobu 24 hodin při teplotě 20-22 ºC.
Ve směsi s ifosfamidem je chemicky a fyzikálně stabilní s:
• 0,9% fyziologickým roztokem po dobu 24 hodin při teplotě 21 °C a glukóza/fyziologickým roztokem
po dobu 24 hodin při teplotě 26 °C
• 5% glukózou po dobu 24 hodin při teplotě 26 °C
Přípravek Uromitexan neobsahuje konzervační látky.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použít okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky
uchovávání po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Ampule z bezbarvého skla s odlamovacím (OPC) bodem a se zeleným a fialovým proužkem, plastikový
přířez, krabička.
Velikost balení: 15 ampulí po 4 ml injekčního/infuzního roztoku
6.6 Zvláštní upozornění pro likvidaci přípravku a zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
BAXTER CZECH spol. s r.o.
Karla Engliše 150 00 Praha 5, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 19/1250/93-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 8. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 7. 4.
10. DATUM REVIZE TEXTU
25. 4.
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jeden ml roztoku obsahuje mesnum 100 mg.
Jedna ampule se 4 ml injekčního/infuzního roztoku obsahuje mesnum 400 mg.
3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK