SKOPRYL PLUS H - souhrn údajů a příbalový leták
Tabulka obsahu pro lék Skopryl plus h
Generikum: lisinopril and diureticsÚčinná látka: dihydrÁt lisinoprilu, hydrochlorothiazid
ATC skupina: C09BA03 - lisinopril and diuretics
Obsah účinných látek: 20MG/12,5MG
Balení: Blistr
Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
SKOPRYL PLUS H 20 mg/12,5 mg tablety
Jedna tableta obsahuje lisinoprilum 20 mg (jako lisinoprilum dihydricum) a hydrochlorothiazidum 12,5 mg
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
Tableta
Světle hnědo-fialové kulaté bikonvexní tablety s půlicí rýhou na jedné straně.
Průměr tablet je přibližně 9 mm.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
Léčba lehké až středně těžké hypertenze u pacientů, kteří byli stabilizováni jednotlivými složkami ve stejných
poměrech.
Dospělí
Obvyklé dávkování je jedna tableta podávaná jednou denně. V případě potřeby může být dávkování zvýšeno na
tablety podávané jednou denně.
Dávkování při renální insuficienci: Thiazidy nemusí být vhodnou diuretickou léčbou u pacientů s poruchou
funkce ledvin a jsou neúčinné při clearance kreatininu 30 ml/min nebo nižší (tj. středně těžká nebo těžká renální
insuficience).
Skopryl Plus H se nesmí užívat jako počáteční léčba u žádného pacienta s renální insuficiencí.
U pacientů s clearance kreatininu vyšší než 30 a nižší než 80 ml/min může být přípravek Skopryl Plus H užíván,
ale pouze po titraci jednotlivých složek.
Předchozí diuretická léčba:
Po počáteční dávce přípravku Skopryl Plus H se může objevit symptomatická hypotenze: pravděpodobnost
jejího vzniku je vyšší u pacientů s deplecí objemu a/nebo soli jako důsledku předchozí diuretické léčby. Pokud
je to možné, diuretická léčba má být přerušena na 2-3 dny před zahájením léčby samotným lisinoprilem v dávce
2,5 mg.
Použití u starších pacientů
Lisinopril byl stejně účinný u starších pacientů (od 65 let věku) a mladších hypertenzních pacientů. U starších
pacientů s hypertenzí byla monoterapie lisinoprilem stejně účinná v redukci diastolického krevního tlaku jako
monoterapie hydrochlorothiazidem nebo atenololem. V klinických studiích věk neovlivnil snášenlivost
lisinoprilu.
V klinických studiích byla účinnost a snášenlivost kombinace lisinoprilu s hydrochlorothiazidem podobná u
starších i mladších pacientů s hypertenzí.
Vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti se užívání přípravku Skopryl Plus H u dětí
nedoporučuje.
Způsob podání
Perorální podání.
• Hypersenzitivita na lisinopril, na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo jakýkoli jiný
inhibitor enzymu konvertujícího angiotenzin (ACE).
• Hypersenzitivita na hydrochlorothiazid či jiné deriváty sulfonamidů.
• Anamnéza angioedému s předchozí terapií inhibitory ACE.
• Hereditární nebo idiopatický angioedém.
• Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6).
• Těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min).
• Anurie nebo hyperkalemie.
• Těžká porucha funkce jater.
• Souběžné užívání přípravku Skopryl Plus H s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno u
pacientů s diabetem mellitem nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m2) (viz body 4.5 a
5.1).
• Souběžné užívání se sakubitrilem / valsartanem. Skopryl Plus H nesmí být nasazen dříve než 36 hodin po
poslední dávce sakubitrilu / valsartanu (viz body 4.4 a 4.5).
Symptomatická hypotenze je vzácně zaznamenávána u pacientů s nekomplikovanou hypertenzí, ale
pravděpodobněji se vyskytne u pacientů s deplecí objemu, například vlivem diuretické terapie, omezení soli
v dietě, dialýzou, průjmem nebo zvracením nebo u pacientů, kteří mají těžkou hypertenzi závislou na reninu (viz
body 4.5 a 4.8). U takových pacientů je třeba provádět ve vhodných intervalech pravidelné měření sérových
elektrolytů. U pacientů se zvýšeným rizikem symptomatické hypotenze je třeba zahájení terapie a úpravu dávky
monitorovat pod pečlivým lékařským dohledem. Zvláštní pozornosti je potřeba při léčbě pacientů s
ischemickým srdečním nebo cerebrovaskulárním onemocněním, protože výrazný pokles krevního tlaku může
způsobit infarkt myokardu nebo cerebrovaskulární příhodu.
Pokud se hypotenze objeví, pacienta je třeba uvést do polohy vleže na zádech a případně mu podat intravenózní
infúzi fyziologického roztoku. Přechodná hypotenze není kontraindikací pro podání dalších dávek. Po úpravě
krevního objemu a tlaku může dojít ke znovuzavedení léčby redukovaným dávkováním, nebo může být použita
jedna složka samostatně.
U některých pacientů se srdečním selháním, kteří mají normální nebo nízký krevní tlak, může po podání
lisinoprilu dojít k dalšímu poklesu systémového krevního tlaku. Tento účinek lze očekávat a není obvykle
důvodem k přerušení léčby. Pokud se hypotenze stane symptomatickou, může být nezbytné snížit dávku nebo
vysadit kombinaci lisinopril-hydrochlorothiazid.
Aortální a mitrální stenóza/hypertrofická kardiomyopatie
Stejně jako ostatní inhibitory ACE se má lisinopril podávat s opatrností u pacientů se stenózou mitrální chlopně
a obstrukcí výtokové části levé komory, jako je aortální stenóza nebo hypertrofická kardiomyopatie
Porucha funkce ledvin
Thiazidy nemusí být vhodnou diuretickou léčbou u pacientů s poruchou funkce ledvin a jsou neúčinné při
clearance kreatininu 30 ml/min nebo nižší (odpovídá středně těžké nebo těžké renální insuficienci).
Lisinopril/hydrochlorothiazid nesmí být podán pacientům s renální insuficiencí (clearance kreatininu 80 ml/min
nebo nižší), pokud titrace jednotlivých složek neprokáže potřebu dávek přítomných v kombinovaném přípravku.
U pacientů se srdečním selháním může vést hypotenze následující po zahájení léčby inhibitory ACE k dalšímu
zhoršení funkce ledvin. V této situaci bylo hlášeno akutní selhání ledvin, obvykle reverzibilní.
U některých pacientů s bilaterální renální arteriální stenózou nebo se stenózou artérie solitární ledviny, kteří byli
léčeni inhibitory ACE, byl pozorován vzestup hladiny močoviny v krvi a hladiny sérového kreatininu, a to
většinou reverzibilní po přerušení léčby. Toto je zejména pravděpodobné u pacientů s renální insuficiencí.
Pokud je také přítomná renovaskulární hypertenze, existuje zvýšené riziko těžké hypotenze a renální
insuficience. U těchto pacientů je třeba léčbu zahájit pod pečlivou kontrolou lékaře nízkými dávkami a s
opatrnou titrací. Vzhledem k tomu, že léčba diuretiky může být přispívajícím faktorem výše uvedeného, je třeba
funkci ledvin monitorovat během prvních týdnů léčby lisinopril/hydrochlorothiazidem.
U některých pacientů s hypertenzí bez předchozího renálního onemocnění se při podávání lisinoprilu společně s
diuretikem rozvinulo obvykle malé a přechodné zvýšení hladiny močoviny v krvi a sérového kreatininu. Pokud
k tomuto při léčbě lisinoprilem/hydrochlorothiazidem dojde, léčba kombinovaným přípravkem musí být
přerušena. Toto je pravděpodobnější u pacientů s již existující poruchou funkce ledvin. Znovuzavedení léčby je
možné redukovanými dávkami nebo jednou složkou samotnou.
Předchozí diuretická léčba
Diuretickou léčbu je třeba přerušit na 2-3 dny před zahájením léčby lisinopril/hydrochlorothiazidem. Není-li to
možné, je třeba zahájit léčbu samotným lisinoprilem v dávce 5 mg.
Transplantace ledvin
Nesmí se užívat, jelikož neexistuje žádná zkušenost u pacientů s nedávno transplantovanými ledvinami.
Anafylaktoidní reakce u hemodialyzovaných pacientů
Užívání kombinace lisinopril/hydrochlorothiazid není indikováno u pacientů s renálním selháním podrobujících
se dialýze.
Byl hlášen výskyt anafylaktoidních reakcí u pacientů dialýzovaných určitými hemodialyzačními metodami
(např. při použití vysokoprůtokové membrány AN 69 a během aferézy lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL)
s dextran-sulfátem) a současně léčených inhibitorem ACE. U těchto pacientů má být zváženo použití jiného
typu dialyzační membrány nebo jiné skupiny antihypertenziv.
Anafylaktoidní reakce související s aferézou lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL)
Vzácně se u pacientů užívajících inhibitory ACE vyskytly život ohrožující anafylaktické reakce během LDL
aferézy s dextran-sulfátem. Těmto reakcím by mohlo být zabráněno dočasným vysazením inhibitoru ACE před
každou aferézou.
Onemocnění jater
Pacientům s poruchou funkce jater nebo progresivním jaterním onemocněním musí být thiazidy podávány s
opatrností, protože malé změny rovnováhy tekutin a elektrolytů mohou přivodit jaterní kóma (viz bod 4.3).
Vzácně byly inhibitory ACE spojené se syndromem, který začíná cholestatickou žloutenkou či hepatitidou a
který progreduje do fulminantní jaterní nekrózy a (někdy) smrti. Mechanismus tohoto syndromu je nejasný.
Pacienti, kteří dostávají lisinopril/hydrochlorothiazid, u nichž se vyvine žloutenka nebo výrazné zvýšení
jaterních enzymů, mají ukončit podávání lisinopril/hydrochlorothiazidu a mají být odpovídajícím způsobem
lékařsky sledováni.
Operace/anestezie
U pacientů podstupujících velký chirurgický zákrok nebo během anestezie navozené léky způsobujícími
hypotenzi, lisinopril může blokovat tvorbu angiotenzinu II při druhotném kompenzačním uvolnění reninu.
Pokud se hypotenze objeví z tohoto důvodu, je možné ji odstranit objemovou expanzí.
Metabolické a endokrinní účinky
Léčba thiazidovými diuretiky a inhibitorem ACE může narušit glukózovou toleranci. Může být zapotřebí
upravit dávkování antidiabetik včetně inzulinu. U pacientů s diabetem léčených perorálním antidiabetiky nebo
inzulinem má být během prvního měsíce léčby inhibitorem ACE důkladně monitorována hladina glykemie.
Během léčby thiazidem může dojít k manifestaci latentního diabetu mellitu.
S thiazidovou diuretickou terapií mohou být spojeny zvýšené hladiny cholesterolu a triacylglycerolů.
Thiazidová diuretika mohou u některých pacientů způsobit hyperurikemii a/nebo dnu. Lisinopril však může
zvýšit urinární kyselinu močovou a tak zmírnit hyperurikemický účinek hydrochlorothiazidu.
Elektrolytová nerovnováha
Stejně jako u kteréhokoli pacienta s diuretickou terapií je třeba ve vhodných intervalech provádět pravidelné
stanovení sérových elektrolytů.
Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou způsobit nerovnováhu tekutin nebo elektrolytů (hypokalemie,
hyponatremie a hypochloremická alkalóza). Varovnými známkami nerovnováhy tekutin nebo elektrolytů jsou
sucho v ústech, žízeň, slabost, letargie, ospalost, bolest svalů či křeče, svalová únava, hypotenze, oligurie,
tachykardie a gastrointestinální poruchy jako například nauzea a zvracení. Diluční hyponatremie se může
objevit u pacientů s otoky v horkém počasí. Deficit chloridů je obecně mírný a obvykle nevyžaduje léčbu. Bylo
prokázáno, že thiazidy zvyšují vylučování hořčíku močí, což může mít za následek hypomagnesemii.
Thiazidy mohou snižovat vylučování kalcia v moči a mohou způsobovat intermitentní a lehké zvýšení kalcia v
séru. Výrazná hyperkalcemie může být známkou skryté hyperparatyreózy. Léčba thiazidy musí být před
provedením testů na funkci příštítných tělísek přerušena.
Sérové kalium
ACE inhibitory mohou vyvolat hyperkalémii, protože brání uvolňování aldosteronu. U pacientů s normální
funkcí ledvin není účinek obvykle významný. U pacientů s poruchou funkce ledvin, diabetem mellitem,
hypoaldosteronismem a/nebo u pacientů užívajících doplňky stravy obsahující kalium (včetně náhražek soli),
kalium šetřící diuretika, a také pacienti užívající jiné léčivé látky související se zvýšenou hladinou draslíku
v séru např. heparin, trimethoprim nebo kotrimoxazol (trimethoprim / sulfamethoxazol), a zejména antagonisty
aldosteronu nebo blokátory receptorů angiotenzinu se ale hyperkalemie může objevit. U pacientů užívajících
ACE inhibitory mají být proto kalium šetřící diuretika a blokátory receptorů angiotenzinu užívány opatrně a má
být kontrolována hladina draslíku v séru a funkce ledvin (viz bod 4.5). Pokud je souběžné používání výše
uvedených přípravků považováno za vhodné, doporučuje se pravidelně sledovat hladinu draslíku v séru (viz bod
4.5).
Pacienti s diabetem
Během prvního měsíce léčby inhibitory ACE je u pacientů s diabetem léčených perorálními antidiabetiky nebo
insulinem nutné pravidelné monitorování glykemie (viz bod 4.5).
Hypersenzitivita/angioedém
Angioedém obličeje, končetin, rtů, jazyka, glotis a/nebo laryngu byl hlášen méně často u pacientů léčených
inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, včetně lisinoprilu. Může se objevit kdykoli během léčby. V
takovém případě má být léčba lisinoprilem okamžitě přerušena a má být zahájena odpovídající léčba a
monitorování pacienta, aby před propuštěním pacienta byla jistota úplného odeznění příznaků. Dokonce i v
případech, kdy je otok omezen pouze na jazyk, bez respirační tísně, může být zapotřebí prodloužené sledování
pacienta, jelikož léčba antihistaminiky a kortikosteroidy nemusí být dostačující.
Velmi vzácně byly hlášeny případy, kdy byl angioedém spojený s edémem laryngu či jazyka fatální. V případě,
kdy dojde k postižení jazyka, glotis nebo hrtanu, je pravděpodobná blokáda dýchacích cest, obzvláště u pacientů
s předchozím chirurgickým zákrokem na dýchacích cestách. V takových případech je třeba urychleně
poskytnout neodkladnou léčbu. To může zahrnovat podávání adrenalinu a/nebo zajištění průchodnosti
dýchacích cest. Pacient má být pod důkladným dohledem lékaře do kompletního a trvalého ústupu příznaků.
Velmi vzácně byl u pacientů léčených inhibitory ACE zaznamenán také intestinální angioedém, a proto by měl
být zvážen při stanovování diferenciální diagnózy u pacientů užívajících inhibitory ACE s bolestí břicha.
Angioedém po inhibitorech angiotenzin konvertujícího enzymu se vyskytuje více u černošských pacientů než u
pacientů s jinou barvou pleti.
U pacientů s anamnézou angioedému bez vztahu k léčbě inhibitory ACE může být zvýšené riziko angioedému
při užívání inhibitoru ACE (viz bod 4.3.).
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu / valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného rizika
angioedému. Léčbu sakubitrilem / valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce lisinoprilu /
hydrochlorothiazidu. Léčbu lisinoprilem / hydrochlorothiazidem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední
dávce sakubitrilu / valsartanu (viz body 4.3 a 4.5).
Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (např. otok dýchacích cest nebo
jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání) (viz bod 4.5). U pacientů, kteří již užívají ACE
inhibitor, je třeba opatrnosti při počátečním podání racekadotrilu, mTOR inhibitorů (např. sirolimus,
everolimus, temsirolimus) a vildagliptinu.
U pacientů užívajících thiazidy se mohou hypersenzitivní reakce objevit s i bez předchozí alergie nebo
bronchiálního astmatu. Byla hlášena exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes v souvislosti s
užíváním thiazidů.
Desenzibilizace
U pacientů léčených inhibitory ACE během desenzibilizační léčby (např. jed blanokřídlého hmyzu) byly
sledovány anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se bylo možné takovým reakcím vyhnout dočasným
přerušením léčby inhibitory ACE, ale po náhodném opětovném vystavení se znovu objeví.
Neutropenie/agranulocytóza
U pacientů léčených inhibitory ACE byly hlášeny neutropenie/agranulocytóza, trombocytopenie a anemie. U
pacientů s normální renální funkcí a bez jiných komplikujících faktorů se neutropenie objevuje vzácně.
Neutropenie i agranulocytóza jsou reverzibilní po ukončení léčby inhibitory ACE. Lisinopril se má používat
s extrémní opatrností u pacientů s kolagenovou cévní chorobou, imunosupresivní terapií, léčbou alopurinolem
nebo prokainamidem nebo kombinací těchto komplikujících faktorů, zejména pokud je přítomna preexistující
porucha funkce ledvin. U některých těchto pacientů se vyvinuly těžké infekce, které v některých případech
nereagovaly na intenzivní antibiotickou léčbu. Pokud se lisinopril používá u takových pacientů, doporučuje se
pravidelné monitorování počtu bílých krvinek a pacienti mají dostat pokyny, aby hlásili jakékoli známky
infekce.
Rasa
Angioedém po inhibitorech angiotenzin konvertujícího enzymu se vyskytuje více u černošských pacientů než u
pacientů s jinou barvou pleti.
Tak jako u jiných inhibitorů ACE, může být lisinopril méně účinný na snižování krevního tlaku u černošských
pacientů než u ostatních pacientů, možná kvůli vyšší prevalenci stavů s nízkou hladinou reninu u černošské
populace s hypertenzí.
Kašel
Při užívání inhibitorů ACE byl hlášen charakteristický kašel. Tento kašel je neproduktivní, perzistující a
ustávající po ukončení léčby. Tento účinek inhibitorů ACE musí být brán v úvahu při diferenciální diagnostice
kašle.
Lithium
Kombinace lithia a inhibitorů ACE není obecně doporučena (viz bod 4.5).
Antidopingový test
Hydrochlorothiazid obsažený v tomto léku může způsobit pozitivitu výsledku analýzy při antidopingovém testu.
Těhotenství
Podávání inhibitorů ACE nemá být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá
léčba inhibitory ACE nezbytná, všechny ostatní pacientky mají být v případě plánovaného těhotenství
převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo
k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání inhibitorů ACE a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu
(viz body 4.3, 4.6).
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu
zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin). Duální
blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo
aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s
diabetickou nefropatií.
Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem
Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí k choroidální efuzi s
defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý
pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během hodin až týdnů po zahájení léčby.
Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku.
Primární léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení léčiva. Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu,
je třeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního
glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze.
Nemelanomové kožní nádory
Ve dvou epidemiologických studiích vycházejících z Dánského národního registru karcinomů bylo se zvyšující
se kumulativní dávkou hydrochlorothiazidu (HCTZ) pozorováno zvýšené riziko nemelanomových kožních
nádorů (NMSC - non-melanoma skin cancer) [bazaliomy čili bazocelulární karcinomy (BCC - basal cell
carcinoma) a spinaliomy čili skvamocelulární dlaždicobuněčné karcinomy (SCC - squamous cell carcinoma)].
Příčinou vzniku NMSC by případně mohla být fotoaktivita HCTZ.
Pacienti užívající HCTZ mají být poučeni o riziku NMSC a mají dostat doporučení, aby si pravidelně
kontrolovali, zda se jim na kůži neobjevily nové léze, a aby o každé podezřelé kožní lézi okamžitě informovali
lékaře. Z důvodu minimalizace rizika vzniku kožního nádoru pacientům mají být doporučena možná preventivní
opatření, jako je omezení expozice slunečnímu a ultrafialovému záření a v případě expozice odpovídající
ochrana. Podezřelé kožní léze mají být okamžitě prozkoumány, případně včetně histologického vyšetření vzorku
tkáně. Užívání HCTZ má být rovněž opětovně posouzeno u pacientů, kteří v minulosti prodělali NMSC (viz též
bod 4.8).
Akutní respirační toxicita
Po užití hydrochlorothiazidu byly hlášeny velmi vzácné závažné případy akutní respirační toxicity, včetně
syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Plicní edém se obvykle projeví v průběhu několika minut až hodin po
podání hydrochlorothiazidu. Při nástupu jsou příznaky dušnost, horečka, zhoršení funkce plic a hypotenze. V
případě podezření na diagnózu ARDS je třeba Skopryl Plus H vysadit a podat vhodnou léčbu.
Hydrochlorothiazid nemá být podáván pacientům, u kterých se již dříve po užití hydrochlorothiazidu vyskytl
ARDS.
Léky zvyšující riziko angioedému
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu / valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného rizika
angioedému (viz body 4.3 a 4.4).
Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (viz bod 4.4).
Lithium
Reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru a toxické účinky byly hlášeny během souběžného podávání lithia
s inhibitory ACE. Diuretické látky a inhibitory ACE snižují renální clearance lithia a tím zvyšují riziko toxicity
lithia. Kombinace lisinoprilu a hydrochlorothiazidu s lithiem není proto doporučována a pokud je její použití
nezbytné, je třeba provádět pečlivé monitorování sérových hladin lithia (viz bod 4.4).
Kalium šetřící diuretika, doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium
Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě lisinoprilem /
hydrochlorothiazidem objevit hyperkalemie. Ztráta draslíku způsobená thiazidovými diuretiky je obvykle
zmírněna retenčním účinkem lisinoprilu na draslík. Kalium šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren
nebo amilorid), doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium mohou vést k
významnému zvýšení hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo diabetem
mellitem. Při podávání lisinoprilu / hydrochlorothiazidu společně s dalšími látkami, které zvyšují sérové kalium,
jako je trimethoprim a kotrimoxazol (trimethoprim / sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o
trimethoprimu je známo, že se chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid. Proto není kombinace
lisinoprilu / hydrochlorothiazidu s výše zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je současné podávání
indikováno, je třeba je podávat s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru (viz bod 4.4).
Cyklosporin
Při souběžném užívání ACE inhibitorů a cyklosporinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se
kontrolovat hladinu draslíku v séru. Současné podávání inhibitorů ACE a cyklosporinu zvyšuje riziko poškození
ledvin.
Heparin
Při souběžném užívání ACE inhibitorů a heparinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se kontrolovat
hladinu draslíku v séru.
Léčivé přípravky, které vyvolávají torsades de pointes
Současné podání hydrochlorothiazidu a léčivých přípravků, které vyvolávají torsades de pointes, například
některých antiarytmik, některých antipsychotik a dalších léků známých svou schopností vyvolávat torsades de
pointes, musí být z důvodu rizika hypokalemie prováděno s opatrností.
Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika
Při současném používání určitých anestetických léčivých přípravků, tricyklických antidepresiv a antipsychotik
spolu s inhibitory ACE se může objevit další snížení krevního tlaku (viz bod 4.4).
Nesteroidní protizánětlivé/antirevmatické léky (NSAID)
Dlouhodobé podání NSAID (selektivní inhibitory COX-2, kyselina acetylsalicylová >3 g/den a neselektivní
NSAID) může snižovat antihypertenzní a diuretické účinky inhibitorů ACE a thiazidových diuretik. NSAID a
inhibitory ACE mají aditivní účinek na zvýšení hladin sérového draslíku, což může způsobit zhoršení funkce
ledvin. Tento účinek je za normálních podmínek reverzibilní. Vzácně může u pacientů s narušenou funkcí
ledvin, například u starších a dehydratovaných pacientů, dojít k akutnímu renálnímu selhání.
Zlato
Nitritoidní reakce (příznaky vazodilatace zahrnují zrudnutí, nauzeu, závratě a hypotenzi, která může být velmi
závažná) u pacientů léčených injekčním zlatem (např. natrium-aurothiomalát) byly hlášeny častěji u pacientů
podstupujících léčbu inhibitory ACE.
Sympatomimetika
Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinek inhibitorů ACE.
Další antihypertenziva
Souběžné použití s jinými léky může zvýšit hypotenzní účinky lisinopril/hydrochlorothiazidu. Současné použití
nitroglycerinu a jiných nitrátů nebo jiných vazodilatačních léků může dále snížit krevní tlak.
Antidiabetika
Epidemiologické studie naznačují, že současné používání inhibitorů ACE a antidiabetik (inzuliny, perorální
antidiabetika) může vést ke zvýšenému hypoglykemickému účinku s rizikem hypoglykemie. K tomuto jevu
dochází s větší pravděpodobností v prvních týdnech kombinované léčby a u pacientů s poruchou funkce ledvin.
Dlouhodobá kontrolovaná klinická hodnocení lisinoprilu tato zjištění nepotvrzují a nevylučují používání
lisinoprilu u diabetických pacientů. Doporučuje se však tyto pacienty monitorovat (viz níže, informace týkající
se antidiabetik a thiazidových diuretik).
Amfotericin B (parenterální), karbenoxolon, kortikosteroidy, kortikotropin (ACTH) či stimulační
laxativa
Hydrochlorothiazid může posilovat elektrolytovou nerovnováhu, především hypokalemii.
Kalciové soli
Zvýšení hladiny solí kalcia v séru z důvodu jejich sníženého vylučování může nastat při jeho současném
podávání s thiazidovými diuretiky.
Srdeční glykosidy
Existuje zvýšené riziko digitalisové toxicity spojené s hypokalemií indukovanou thiazidem.
Kolestyramin a kolestipol
Tyto látky mohou zpomalit či snížit absorpci hydrochlorothiazidu. Sulfonamidová diuretika se proto mají užívat
nejméně 1 hodinu před nebo 4 až 6 hodin po užití těchto látek.
Nedepolarizující svalová relaxancia (např. tubokurarinium-chlorid)
Účinek těchto látek může být posílen hydrochlorothiazidem.
Sotalol
Thiazidem indukovaná hypokalemie může zvyšovat riziko sotalolem indukované arytmie.
Alopurinol
Současné podávání alopurinolu s inhibitory ACE zvyšuje riziko poškození ledvin a může vést ke zvýšenému
riziku leukopenie.
Lovastatin
Současné podávání inhibitorů ACE s lovastatinem zvyšuje riziko hyperkalemie.
Cytostatika, imunosupresiva, prokainamid
Současné podávání s inhibitory ACE může vést ke zvýšenému riziku leukopenie (viz bod 4.4).
Podávání inhibitorů ACE během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4). Podávání
inhibitorů ACE v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3, 4.4).
Alkohol
Alkohol může umocňovat hypotenzní účinek jakýchkoli antihypertenziv.
Antacida
Způsobují nižší biologickou dostupnost inhibitorů ACE.
Presorické aminy (např. epinefrin (adrenalin))
Možnost snížené odpovědi na presorické aminy, ne však natolik, aby zabránila jejich použití.
Barbituráty a narkotika
Může dojít k potenciaci ortostatické hypotenze.
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí
kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s
vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního
renálního selhání), ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).
Další přípravky
Indometacin může snižovat antihypertenzní účinek souběžně podávaného přípravku Skopryl Plus H.
Antihypertenzní účinek přípravku Skopryl Plus H se může zvýšit, pokud je přípravek podáván souběžně
s dalšími přípravky, které mohou způsobovat posturální hypotenzi.
Těhotenství
Lisinopril
Epidemiologické údaje o riziku teratogenity po podávání inhibitorů ACE během prvního trimestru těhotenství
nejsou konzistentní, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. Pokud není další léčba inhibitory ACE pro
pacientku nezbytná, mají být všechny ženy, které plánují těhotenství, převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s
lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je-li zjištěno těhotenství, je nutno ihned ukončit podávání inhibitorů
ACE a v případě potřeby je nahradit jinou léčbou.
Jsou-li inhibitory ACE podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí fetotoxicitu (snížení
renálních funkcí, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální selhání, hypotenzi,
hyperkalemie, viz bod 5.3). Pokud došlo k expozici inhibitorům ACE po druhém trimestru těhotenství,
doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky. Kojenci matek, které užívaly v těhotenství inhibitory ACE,
musí být sledováni pro možnou hypotenzi (viz také body 4.3 a 4.4).
Hydrochlorothiazid
S podáváním hydrochlorothiazidu v těhotenství, zvláště v prvním trimestru, jsou omezené zkušenosti. Studie na
zvířatech nejdou dostatečné.
Hydrochlorothiazid přechází přes placentu. Na základě svého farmakologického mechanismu účinku může
hydrochlorothiazid užívaný během druhého a třetího trimestru ohrozit fetoplacentární perfuzi a způsobit u plodu
a novorozence ikterus, poruchu elektrolytové rovnováhy a trombocytopenii.
Hydrochlorothiazid se nesmí používat k léčbě těhotenského edému, těhotenské hypertenze a preeklampsie kvůli
riziku sníženého plazmatického objemu a placentární hypoperfuze bez terapeutického zlepšení onemocnění.
Hydrochlorothiazid nemá být používán k léčbě esenciální hypertenze u těhotných žen, s výjimkou vzácných
stavů, kdy nemůže být jiná léčba použita.
10
Kojení
Podávání přípravku Skopryl Plus H během kojení se nedoporučuje. Je vhodnější používat jinou léčbu, která má
lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti.
Pokud je přípravek Skopryl Plus H užíván během kojení, je třeba podávat co nejnižší dávku.
Lisinopril
Údaje o používání lisinoprilu během kojení nejsou k dispozici.
Hydrochlorothiazid
Hydrochlorothiazid se vylučuje do mateřského mléka v malém množství. Thiazidová diuretika ve velkých
dávkách, které působí intenzivní diurézu, mohou snižovat tvorbu mléka.
Stejně jako jiná antihypertenziva má Skopryl Plus H mírný až středně závažný vliv na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje. To platí obzvláště na počátku léčby nebo při změně dávky a také při použití v kombinaci s
alkoholem, ale tyto účinky jsou závislé na individuální citlivosti.
Při řízení vozidel nebo obsluhování strojů je třeba mít na paměti, že se mohou příležitostně objevit závratě nebo
únava.
Přípravek Skopryl Plus H je obvykle dobře snášen. Nežádoucí účinky v klinických studiích byly obvykle mírné
a přechodné a ve většině případů nevyžadovaly přerušení léčby. Pozorovány byly pouze nežádoucí účinky, které
byly hlášeny v minulosti u lisinoprilu nebo hydrochlorothiazidu.
Následující nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny při léčbě lisinoprilem a/nebo hydrochlorothiazidem s
následujícími frekvencemi: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100),
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly kašel, závrať, hypotenze a bolesti hlavy, které se vyskytují u 1 až
10 % léčených pacientů. Při klinických studiích byly nežádoucí účinky většinou mírné a přechodné a ve většině
případů nevyžadovaly přerušení léčby.
Lisinopril
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné
Velmi vzácné
snížení hladiny hemoglobinu, pokles hematokritu
útlum kostní dřeně, anemie, trombocytopenie,
leukopenie, neutropenie, agranulocytóza (viz bod
4.4), hemolytická anemie, lymfadenopatie,
autoimunitní onemocnění
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi vzácné hypoglykemie
Psychiatrické poruchy
Méně časté
Vzácné
Není známo
změny nálady
duševní zmatenost
příznaky deprese
Poruchy nervového systému
11
Cévní poruchy
Časté
Méně časté
Není známo
ortostatické účinky (včetně ortostatické hypotenze)
Raynaudův fenomén
zrudnutí
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté
Méně časté
Velmi vzácné
kašel (viz bod 4.4)
rýma
bronchospasmus, sinusitida, alergická
alveolitida/eozinofilní pneumonie
Gastrointestinální poruchy
Časté
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
průjem, zvracení
nauzea, bolest břicha a porucha trávení
sucho v ústech
pankreatitida, střevní angioedém
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté
Velmi vzácné
zvýšené hladiny jaterních enzymů a bilirubinu
hepatitida – hepatocelulární nebo cholestatická,
ikterus a selhání jater (viz bod 4.4)*
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
vyrážka, pruritus
hypersenzitivita/angioedém – angioedém obličeje,
končetin, rtů, jazyka, glotis a/nebo hrtanu (viz bod
4.4), kopřivka, alopecie, psoriáza
nadměrné pocení, pemfigus, toxická epidermální
nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom, erythema
multiforme, pseudolymfom kůže **
Poruchy ledvin a močových cest
Časté
Vzácné
Velmi vzácné
porucha funkce ledvin
uremie, akutní selhání ledvin
oligurie/anurie
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Časté
Méně časté
závrať, bolesti hlavy, synkopa
parestezie, vertigo, poruchy vnímání chuti, poruchy
spánku
Srdeční poruchy
Méně časté infarkt myokardu nebo cerebrovaskulární příhoda,
pravděpodobně jako důsledek nadměrné hypotenze u
vysoce rizikových pacientů (viz bod 4.4), palpitace,
tachykardie
12
Méně časté
Vzácné
impotence
gynekomastie
Endokrinní poruchy
Vzácné syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického
hormonu (SIADH)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté astenie, únava
Vyšetření
Méně časté zvýšená hladina močoviny v krvi, zvýšená hladina
kreatininu v séru, hyperkalemie
Vzácné hyponatremie
* Velmi vzácně byl u některých pacientů hlášen nežádoucí vývoj hepatitidy na selhání jater. Pacienti, kteří
dostávají kombinaci lisinopril/hydrochlorothiazid, a u nichž se vyvine žloutenka nebo výrazné zvýšení jaterních
enzymů, mají ukončit podávání lisinopril/hydrochlorothiazidu a mají být odpovídajícím způsobem lékařsky
sledováni.
** Byl hlášen komplex symptomů, který může zahrnovat jeden či více z následujících symptomů: horečka,
vaskulitida, myalgie, artralgie/artritida, pozitivní antinukleární protilátky (ANA), zvýšená rychlost sedimentace
červených krvinek (FW), eozinofilie a leukocytóza, vyrážka, citlivost na světlo nebo jiné dermatologické
projevy.
Hydrochlorothiazid
Infekce a infestace
Není známo Sialoadenitida
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (včetně cyst a polypů)
Není známo Nemelanomové kožní nádory (bazaliomy a
spinaliomy)*
Poruchy krve a lymfatického systému
Není známo leukopenie, neutropenie/agranulocytóza,
trombocytopenie, aplastická anemie, hemolytická
anemie, útlum kostní dřeně.
Poruchy metabolismu a výživy
Není známo anorexie, hyperglykemie, glykosurie,
hyperurikemie, elektrolytová nerovnováha (včetně
hyponatremie, hypokalemie, hypochloremické
alkalózy a hypomagnesemie), zvýšená hladina
cholesterolu a triacylglycerolů, dna, ztráta chuti
k jídlu
Psychiatrické poruchy
Není známo neklid, deprese, poruchy spánku
Poruchy nervového systému
Není známo parestezie, závrať
Poruchy oka
Není známo xantopsie, přechodné rozmazané vidění, akutní
myopie, akutní glaukom s uzavřeným úhlem,
choroidální efuze
13
Poruchy ucha a labyrintu
Není známo vertigo
Srdeční poruchy
Není známo posturální hypotenze
Cévní poruchy
Není známo nekrotizující angiitida (vaskulitida, kožní
vaskulitida)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné
Není známo
syndrom akutní respirační tísně (ARDS)
(viz bod 4.4)
respirační tíseň (včetně pneumonitidy a edému plic)
Gastrointestinální poruchy
Není známo podráždění žaludku, průjem, zácpa, pankreatitida
Poruchy jater a žlučových cest
Není známo ikterus (intrahepatální cholestatická žloutenka)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Není známo fotosenzitivní reakce, vyrážka, reakce podobné
kožnímu lupus erythematodes, reaktivace kožního
lupus erythematodes, kopřivka, anafylaktické
reakce, toxická epidermální nekrolýza, purpura
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Není známo svalové spasmy, svalová slabost
Poruchy ledvin a močových cest
Není známo dysfunkce ledvin, intersticiální nefritida
Celkové poruchy
Není známo horečka, slabost
*Nemelanomový kožní nádor: Z dostupných údajů uvedených v epidemiologických studiích vyplývá, že byla
pozorována spojitost mezi HCTZ a výskytem NMSC v závislosti na kumulativní dávce (viz též body 4.4 a 5.1).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na
nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
K dispozici jsou pouze omezené údaje o předávkování u člověka. Příznaky spojené s předávkováním inhibitory
ACE mohou zahrnovat hypotenzi, cirkulační šok, elektrolytové poruchy, renální selhání, hyperventilaci,
tachykardii, palpitace, bradykardii, závrať, úzkost a kašel.
Doporučená léčba předávkování je nitrožilní infúze fyziologického roztoku. Pokud dojde k hypotenzi, pacienti
mají být umístěni do polohy vleže na zádech. Pokud je k dispozici, je možné také zvážit léčbu infuzí
14
angiotenzinu II a/nebo intravenózními katecholaminy. Jedná-li se o nedávné požití, proveďte nezbytná opatření
pro eliminaci lisinoprilu (např. vyvolání zvracení, gastrická laváž, podání absorbentů a síranu sodného).
Lisinopril je možné odstranit z celkové cirkulace hemodialýzou (viz bod 4.4). Pro léčbu bradykardie rezistentní
na terapii je indikováno použití pacemakeru. Je třeba často monitorovat vitální funkce, sérové elektrolyty a
hladinu kreatininu.
Dalšími příznaky předávkování hydrochlorothiazidem jsou zvýšená diuréza, snížené vědomí (včetně komatu),
křeče, paréza, srdeční arytmie a renální selhání.
Bradykardie nebo rozsáhlé vagové reakce mají být léčeny podáním atropinu.
Pokud byl podán také digitalis, může hypokalemie zvýraznit srdeční arytmie.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva ovlivňující renin-angiotenzinový systém, ACE inhibitory, kombinace,
ATC kód: C09BA
Skopryl Plus H se skládá z antihypertenziva a diuretika. Lisinopril a hydrochlorothiazid jsou používány
samostatně i v kombinaci k léčbě hypertenze, kdy vykazují přibližně aditivní účinky.
Lisinopril je inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE). Inhibice tvorby angiotenzinu II vede k
vazodilataci a poklesu krevního tlaku.
Hydrochlorothiazid je diuretikum a antihypertenzní látka. Použití samotného hydrochlorothiazidu způsobí
zvýšení sekrece reninu. I když je lisinopril samotný antihypertenzivum, dokonce u pacientů s hypertenzí
s nízkou hladinou reninu, současné podání s hydrochlorothiazidem způsobí větší snížení krevního tlaku.
Lisinopril tlumí ztrátu draslíku způsobenou hydrochlorothiazidem.
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan Alone and
in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans Affairs Nephropathy
in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem receptorů pro angiotenzin II.
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo cerebrovaskulárního
onemocnění nebo u pacientů s diabetem mellitem 2. typu se známkami poškození cílových orgánů. Studie VA
NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetem mellitem 2. typu a diabetickou nefropatií.
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární ukazatele
a mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, akutního poškození
ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností jsou tyto výsledky relevantní
rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií užívat
současně.
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease Endpoints)
byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem ACE nebo
blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetem mellitem 2. typu a chronickým onemocněním
ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika
nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda byly numericky častější ve skupině s
aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky
(hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové
15
skupině.
Nemelanomový kožní nádor: Z dostupných údajů uvedených v epidemiologických studiích vyplývá, že byla
pozorována spojitost mezi HCTZ a výskytem NMSC v závislosti na kumulativní dávce. V jedné studii byla
zahrnuta populace složená ze 71 533 případů BCC a z 8 629 případů SCC, odpovídajících 1 430 833, resp. 462 kontrolám v populaci. Užívání vysokých dávek HCTZ (≥50 000 mg kumulativních) bylo spojeno s
korigovanou mírou pravděpodobnosti (OR) 1,29 (95% interval spolehlivosti (CI): 1,23–1,35) u BCC a 3,(95% CI: 3,68–4,31) u SCC. Jednoznačný vztah mezi kumulativní dávkou a odezvou byl pozorován jak v
případě BCC, tak SCC. Jiná studie naznačuje možné spojení mezi karcinomem rtu (SCC) a expozicí HCTZ: případů karcinomu rtu odpovídalo 63 067 kontrolám v populaci, přičemž byla použita strategie výběru z
rizikových skupin. Vztah mezi kumulativní dávkou a odezvou byl předveden s OR 2,1 (95% CI: 1,7–2,6), která
vzrostla na 3,9 (3,0-4,9) při vysokých dávkách (~25 000 mg) a na 7,7 (5,7–10,5) v případě nejvyšší
kumulované dávky (~100 000 mg) (viz též bod 4.4).
Absorpce
V klinických studiích po perorálním podání lisinoprilu je maximální sérové koncentrace dosaženo přibližně za
6-8 hodin. Během poklesu sérové hladiny byla zaznamenána prolongovaná terminální fáze, která však nevedla k
akumulaci léčiva. Tato terminální fáze pravděpodobně odráží saturovatelnost vazby na ACE a není úměrná
podané dávce. Na základě obsahu v moči v klinických studiích byl určen rozsah absorpce lisinoprilu přibližně
25 %. Absorpce lisinoprilu není ovlivněna přítomností potravy v gastrointestinálním traktu.
Distribuce
Lisinopril se pravděpodobně neváže na jiné plazmatické bílkoviny. Studie na zvířatech naznačují, že lisinopril
slabě prochází hematoencefalickou bariérou.
Biotransformace
Lisinopril není významně metabolizován.
Eliminace
Lisinopril je vylučován nezměněný především močí.
Po opakovaném podání lisinoprilu byl účinný poločas akumulace stanoven na 12 hodin.
U pacientů s renální insuficiencí byla hladina lisinoprilu podobná jako u pacientů s normální funkcí ledvin,
dokud nebyla glomerulární filtrace 30 ml/min nebo méně; maximální a minimální hladiny lisinoprilu a čas
dosažení maximální koncentrace poté vzrůstají a čas dosažení rovnovážného stavu byl někdy prodloužen.
Nebyly nalezeny žádné klinicky významné farmakokinetické interakce mezi lisinoprilem a současně užívaným
propranololem, dioxinem a hydrochlorothiazidem.
Hydrochlorothiazid
Při sledování plazmatických hladin hydrochlorothiazidu po dobu nejméně 24 hodin se plazmatický poločas
pohyboval mezi 5,6 a 14,8 hodiny. Hydrochlorothiazid není v organizmu metabolizován, je rychle vylučován
ledvinami. Nejméně 61 % perorální dávky je eliminováno v nezměněném stavu během 24 hodin.
Hydrochlorothiazid prochází placentou, ale neprostupuje hematoencefalickou bariérou.
Současné opakované dávky lisinoprilu a hydrochlorothiazidu mají malý nebo žádný vliv na biologickou
dostupnost některé složky. Kombinované tablety jsou bioekvivalentní k současnému užívání tablet s oddělenými
složkami.
16
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném
podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové toxicity neodhalily
žádné zvláštní riziko pro člověka.
6.1. Seznam pomocných látek
Mannitol,
hydrogenfosforečnan vápenatý,
kukuřičný škrob,
předbobtnalý kukuřičný škrob,
povidon,
magnesium-stearát a pigmentová hněď 75 E 172 (obsahuje černý oxid železitý a červený oxid železitý)
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
roky.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Průhledné Al/PVC blistry.
Velikost balení: 30 tablet
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
ALKALOID-INT d.o.o.
Šlandrova ulica 4,
1231 Ljubljana - Črnuče
Slovinsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
58/1008/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 22. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 22. 8. 17
10. DATUM REVIZE TEXTU
11. 2.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
SKOPRYL PLUS H 20 mg/12,5 mg tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tableta obsahuje lisinoprilum 20 mg (jako lisinoprilum dihydricum) a hydrochlorothiazidum 12,5 mg
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tableta
Světle hnědo-fialové kulaté bikonvexní tablety s půlicí rýhou na jedné straně.
Průměr tablet je přibližně 9 mm.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Léčba lehké až středně těžké hypertenze u pacientů, kteří byli stabilizováni jednotlivými složkami ve stejných
poměrech.
4.2. Dávkování a způsob podání
DávkováníDospělí
Obvyklé dávkování je jedna tableta podávaná jednou denně. V případě potřeby může být dávkování zvýšeno na
tablety podávané jednou denně.
Dávkování při renální insuficienci: Thiazidy nemusí být vhodnou diuretickou léčbou u pacientů s poruchou
funkce ledvin a jsou neúčinné při clearance kreatininu 30 ml/min nebo nižší (tj. středně těžká nebo těžká renální
insuficience).
Skopryl Plus H se nesmí užívat jako počáteční léčba u žádného pacienta s renální insuficiencí.
U pacientů s clearance kreatininu vyšší než 30 a nižší než 80 ml/min může být přípravek Skopryl Plus H užíván,
ale pouze po titraci jednotlivých složek.
Předchozí diuretická léčba:
Po počáteční dávce přípravku Skopryl Plus H se může objevit symptomatická hypotenze: pravděpodobnost
jejího vzniku je vyšší u pacientů s deplecí objemu a/nebo soli jako důsledku předchozí diuretické léčby. Pokud
je to možné, diuretická léčba má být přerušena na 2-3 dny před zahájením léčby samotným lisinoprilem v dávce
2,5 mg.
Použití u starších pacientů
Lisinopril byl stejně účinný u starších pacientů (od 65 let věku) a mladších hypertenzních pacientů. U starších
pacientů s hypertenzí byla monoterapie lisinoprilem stejně účinná v redukci diastolického krevního tlaku jako
monoterapie hydrochlorothiazidem nebo atenololem. V klinických studiích věk neovlivnil snášenlivost
lisinoprilu.
V klinických studiích byla účinnost a snášenlivost kombinace lisinoprilu s hydrochlorothiazidem podobná u
starších i mladších pacientů s hypertenzí.
Pediatrická populace
Vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti se užívání přípravku Skopryl Plus H u dětí
nedoporučuje.
Způsob podání
Perorální podání.
4.3. Kontraindikace
• Hypersenzitivita na lisinopril, na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo jakýkoli jiný
inhibitor enzymu konvertujícího angiotenzin (ACE).
• Hypersenzitivita na hydrochlorothiazid či jiné deriváty sulfonamidů.
• Anamnéza angioedému s předchozí terapií inhibitory ACE.
• Hereditární nebo idiopatický angioedém.
• Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6).
• Těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min).
• Anurie nebo hyperkalemie.
• Těžká porucha funkce jater.
• Souběžné užívání přípravku Skopryl Plus H s přípravky obsahujícími aliskiren je kontraindikováno u
pacientů s diabetem mellitem nebo s poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m2) (viz body 4.5 a
5.1).
• Souběžné užívání se sakubitrilem / valsartanem. Skopryl Plus H nesmí být nasazen dříve než 36 hodin po
poslední dávce sakubitrilu / valsartanu (viz body 4.4 a 4.5).
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Symptomatická hypotenzeSymptomatická hypotenze je vzácně zaznamenávána u pacientů s nekomplikovanou hypertenzí, ale
pravděpodobněji se vyskytne u pacientů s deplecí objemu, například vlivem diuretické terapie, omezení soli
v dietě, dialýzou, průjmem nebo zvracením nebo u pacientů, kteří mají těžkou hypertenzi závislou na reninu (viz
body 4.5 a 4.8). U takových pacientů je třeba provádět ve vhodných intervalech pravidelné měření sérových
elektrolytů. U pacientů se zvýšeným rizikem symptomatické hypotenze je třeba zahájení terapie a úpravu dávky
monitorovat pod pečlivým lékařským dohledem. Zvláštní pozornosti je potřeba při léčbě pacientů s
ischemickým srdečním nebo cerebrovaskulárním onemocněním, protože výrazný pokles krevního tlaku může
způsobit infarkt myokardu nebo cerebrovaskulární příhodu.
Pokud se hypotenze objeví, pacienta je třeba uvést do polohy vleže na zádech a případně mu podat intravenózní
infúzi fyziologického roztoku. Přechodná hypotenze není kontraindikací pro podání dalších dávek. Po úpravě
krevního objemu a tlaku může dojít ke znovuzavedení léčby redukovaným dávkováním, nebo může být použita
jedna složka samostatně.
U některých pacientů se srdečním selháním, kteří mají normální nebo nízký krevní tlak, může po podání
lisinoprilu dojít k dalšímu poklesu systémového krevního tlaku. Tento účinek lze očekávat a není obvykle
důvodem k přerušení léčby. Pokud se hypotenze stane symptomatickou, může být nezbytné snížit dávku nebo
vysadit kombinaci lisinopril-hydrochlorothiazid.
Aortální a mitrální stenóza/hypertrofická kardiomyopatie
Stejně jako ostatní inhibitory ACE se má lisinopril podávat s opatrností u pacientů se stenózou mitrální chlopně
a obstrukcí výtokové části levé komory, jako je aortální stenóza nebo hypertrofická kardiomyopatie
Porucha funkce ledvin
Thiazidy nemusí být vhodnou diuretickou léčbou u pacientů s poruchou funkce ledvin a jsou neúčinné při
clearance kreatininu 30 ml/min nebo nižší (odpovídá středně těžké nebo těžké renální insuficienci).
Lisinopril/hydrochlorothiazid nesmí být podán pacientům s renální insuficiencí (clearance kreatininu 80 ml/min
nebo nižší), pokud titrace jednotlivých složek neprokáže potřebu dávek přítomných v kombinovaném přípravku.
U pacientů se srdečním selháním může vést hypotenze následující po zahájení léčby inhibitory ACE k dalšímu
zhoršení funkce ledvin. V této situaci bylo hlášeno akutní selhání ledvin, obvykle reverzibilní.
U některých pacientů s bilaterální renální arteriální stenózou nebo se stenózou artérie solitární ledviny, kteří byli
léčeni inhibitory ACE, byl pozorován vzestup hladiny močoviny v krvi a hladiny sérového kreatininu, a to
většinou reverzibilní po přerušení léčby. Toto je zejména pravděpodobné u pacientů s renální insuficiencí.
Pokud je také přítomná renovaskulární hypertenze, existuje zvýšené riziko těžké hypotenze a renální
insuficience. U těchto pacientů je třeba léčbu zahájit pod pečlivou kontrolou lékaře nízkými dávkami a s
opatrnou titrací. Vzhledem k tomu, že léčba diuretiky může být přispívajícím faktorem výše uvedeného, je třeba
funkci ledvin monitorovat během prvních týdnů léčby lisinopril/hydrochlorothiazidem.
U některých pacientů s hypertenzí bez předchozího renálního onemocnění se při podávání lisinoprilu společně s
diuretikem rozvinulo obvykle malé a přechodné zvýšení hladiny močoviny v krvi a sérového kreatininu. Pokud
k tomuto při léčbě lisinoprilem/hydrochlorothiazidem dojde, léčba kombinovaným přípravkem musí být
přerušena. Toto je pravděpodobnější u pacientů s již existující poruchou funkce ledvin. Znovuzavedení léčby je
možné redukovanými dávkami nebo jednou složkou samotnou.
Předchozí diuretická léčba
Diuretickou léčbu je třeba přerušit na 2-3 dny před zahájením léčby lisinopril/hydrochlorothiazidem. Není-li to
možné, je třeba zahájit léčbu samotným lisinoprilem v dávce 5 mg.
Transplantace ledvin
Nesmí se užívat, jelikož neexistuje žádná zkušenost u pacientů s nedávno transplantovanými ledvinami.
Anafylaktoidní reakce u hemodialyzovaných pacientů
Užívání kombinace lisinopril/hydrochlorothiazid není indikováno u pacientů s renálním selháním podrobujících
se dialýze.
Byl hlášen výskyt anafylaktoidních reakcí u pacientů dialýzovaných určitými hemodialyzačními metodami
(např. při použití vysokoprůtokové membrány AN 69 a během aferézy lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL)
s dextran-sulfátem) a současně léčených inhibitorem ACE. U těchto pacientů má být zváženo použití jiného
typu dialyzační membrány nebo jiné skupiny antihypertenziv.
Anafylaktoidní reakce související s aferézou lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL)
Vzácně se u pacientů užívajících inhibitory ACE vyskytly život ohrožující anafylaktické reakce během LDL
aferézy s dextran-sulfátem. Těmto reakcím by mohlo být zabráněno dočasným vysazením inhibitoru ACE před
každou aferézou.
Onemocnění jater
Pacientům s poruchou funkce jater nebo progresivním jaterním onemocněním musí být thiazidy podávány s
opatrností, protože malé změny rovnováhy tekutin a elektrolytů mohou přivodit jaterní kóma (viz bod 4.3).
Vzácně byly inhibitory ACE spojené se syndromem, který začíná cholestatickou žloutenkou či hepatitidou a
který progreduje do fulminantní jaterní nekrózy a (někdy) smrti. Mechanismus tohoto syndromu je nejasný.
Pacienti, kteří dostávají lisinopril/hydrochlorothiazid, u nichž se vyvine žloutenka nebo výrazné zvýšení
jaterních enzymů, mají ukončit podávání lisinopril/hydrochlorothiazidu a mají být odpovídajícím způsobem
lékařsky sledováni.
Operace/anestezie
U pacientů podstupujících velký chirurgický zákrok nebo během anestezie navozené léky způsobujícími
hypotenzi, lisinopril může blokovat tvorbu angiotenzinu II při druhotném kompenzačním uvolnění reninu.
Pokud se hypotenze objeví z tohoto důvodu, je možné ji odstranit objemovou expanzí.
Metabolické a endokrinní účinky
Léčba thiazidovými diuretiky a inhibitorem ACE může narušit glukózovou toleranci. Může být zapotřebí
upravit dávkování antidiabetik včetně inzulinu. U pacientů s diabetem léčených perorálním antidiabetiky nebo
inzulinem má být během prvního měsíce léčby inhibitorem ACE důkladně monitorována hladina glykemie.
Během léčby thiazidem může dojít k manifestaci latentního diabetu mellitu.
S thiazidovou diuretickou terapií mohou být spojeny zvýšené hladiny cholesterolu a triacylglycerolů.
Thiazidová diuretika mohou u některých pacientů způsobit hyperurikemii a/nebo dnu. Lisinopril však může
zvýšit urinární kyselinu močovou a tak zmírnit hyperurikemický účinek hydrochlorothiazidu.
Elektrolytová nerovnováha
Stejně jako u kteréhokoli pacienta s diuretickou terapií je třeba ve vhodných intervalech provádět pravidelné
stanovení sérových elektrolytů.
Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu, mohou způsobit nerovnováhu tekutin nebo elektrolytů (hypokalemie,
hyponatremie a hypochloremická alkalóza). Varovnými známkami nerovnováhy tekutin nebo elektrolytů jsou
sucho v ústech, žízeň, slabost, letargie, ospalost, bolest svalů či křeče, svalová únava, hypotenze, oligurie,
tachykardie a gastrointestinální poruchy jako například nauzea a zvracení. Diluční hyponatremie se může
objevit u pacientů s otoky v horkém počasí. Deficit chloridů je obecně mírný a obvykle nevyžaduje léčbu. Bylo
prokázáno, že thiazidy zvyšují vylučování hořčíku močí, což může mít za následek hypomagnesemii.
Thiazidy mohou snižovat vylučování kalcia v moči a mohou způsobovat intermitentní a lehké zvýšení kalcia v
séru. Výrazná hyperkalcemie může být známkou skryté hyperparatyreózy. Léčba thiazidy musí být před
provedením testů na funkci příštítných tělísek přerušena.
Sérové kalium
ACE inhibitory mohou vyvolat hyperkalémii, protože brání uvolňování aldosteronu. U pacientů s normální
funkcí ledvin není účinek obvykle významný. U pacientů s poruchou funkce ledvin, diabetem mellitem,
hypoaldosteronismem a/nebo u pacientů užívajících doplňky stravy obsahující kalium (včetně náhražek soli),
kalium šetřící diuretika, a také pacienti užívající jiné léčivé látky související se zvýšenou hladinou draslíku
v séru např. heparin, trimethoprim nebo kotrimoxazol (trimethoprim / sulfamethoxazol), a zejména antagonisty
aldosteronu nebo blokátory receptorů angiotenzinu se ale hyperkalemie může objevit. U pacientů užívajících
ACE inhibitory mají být proto kalium šetřící diuretika a blokátory receptorů angiotenzinu užívány opatrně a má
být kontrolována hladina draslíku v séru a funkce ledvin (viz bod 4.5). Pokud je souběžné používání výše
uvedených přípravků považováno za vhodné, doporučuje se pravidelně sledovat hladinu draslíku v séru (viz bod
4.5).
Pacienti s diabetem
Během prvního měsíce léčby inhibitory ACE je u pacientů s diabetem léčených perorálními antidiabetiky nebo
insulinem nutné pravidelné monitorování glykemie (viz bod 4.5).
Hypersenzitivita/angioedém
Angioedém obličeje, končetin, rtů, jazyka, glotis a/nebo laryngu byl hlášen méně často u pacientů léčených
inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, včetně lisinoprilu. Může se objevit kdykoli během léčby. V
takovém případě má být léčba lisinoprilem okamžitě přerušena a má být zahájena odpovídající léčba a
monitorování pacienta, aby před propuštěním pacienta byla jistota úplného odeznění příznaků. Dokonce i v
případech, kdy je otok omezen pouze na jazyk, bez respirační tísně, může být zapotřebí prodloužené sledování
pacienta, jelikož léčba antihistaminiky a kortikosteroidy nemusí být dostačující.
Velmi vzácně byly hlášeny případy, kdy byl angioedém spojený s edémem laryngu či jazyka fatální. V případě,
kdy dojde k postižení jazyka, glotis nebo hrtanu, je pravděpodobná blokáda dýchacích cest, obzvláště u pacientů
s předchozím chirurgickým zákrokem na dýchacích cestách. V takových případech je třeba urychleně
poskytnout neodkladnou léčbu. To může zahrnovat podávání adrenalinu a/nebo zajištění průchodnosti
dýchacích cest. Pacient má být pod důkladným dohledem lékaře do kompletního a trvalého ústupu příznaků.
Velmi vzácně byl u pacientů léčených inhibitory ACE zaznamenán také intestinální angioedém, a proto by měl
být zvážen při stanovování diferenciální diagnózy u pacientů užívajících inhibitory ACE s bolestí břicha.
Angioedém po inhibitorech angiotenzin konvertujícího enzymu se vyskytuje více u černošských pacientů než u
pacientů s jinou barvou pleti.
U pacientů s anamnézou angioedému bez vztahu k léčbě inhibitory ACE může být zvýšené riziko angioedému
při užívání inhibitoru ACE (viz bod 4.3.).
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu / valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného rizika
angioedému. Léčbu sakubitrilem / valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce lisinoprilu /
hydrochlorothiazidu. Léčbu lisinoprilem / hydrochlorothiazidem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední
dávce sakubitrilu / valsartanu (viz body 4.3 a 4.5).
Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (např. otok dýchacích cest nebo
jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání) (viz bod 4.5). U pacientů, kteří již užívají ACE
inhibitor, je třeba opatrnosti při počátečním podání racekadotrilu, mTOR inhibitorů (např. sirolimus,
everolimus, temsirolimus) a vildagliptinu.
U pacientů užívajících thiazidy se mohou hypersenzitivní reakce objevit s i bez předchozí alergie nebo
bronchiálního astmatu. Byla hlášena exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes v souvislosti s
užíváním thiazidů.
Desenzibilizace
U pacientů léčených inhibitory ACE během desenzibilizační léčby (např. jed blanokřídlého hmyzu) byly
sledovány anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů se bylo možné takovým reakcím vyhnout dočasným
přerušením léčby inhibitory ACE, ale po náhodném opětovném vystavení se znovu objeví.
Neutropenie/agranulocytóza
U pacientů léčených inhibitory ACE byly hlášeny neutropenie/agranulocytóza, trombocytopenie a anemie. U
pacientů s normální renální funkcí a bez jiných komplikujících faktorů se neutropenie objevuje vzácně.
Neutropenie i agranulocytóza jsou reverzibilní po ukončení léčby inhibitory ACE. Lisinopril se má používat
s extrémní opatrností u pacientů s kolagenovou cévní chorobou, imunosupresivní terapií, léčbou alopurinolem
nebo prokainamidem nebo kombinací těchto komplikujících faktorů, zejména pokud je přítomna preexistující
porucha funkce ledvin. U některých těchto pacientů se vyvinuly těžké infekce, které v některých případech
nereagovaly na intenzivní antibiotickou léčbu. Pokud se lisinopril používá u takových pacientů, doporučuje se
pravidelné monitorování počtu bílých krvinek a pacienti mají dostat pokyny, aby hlásili jakékoli známky
infekce.
Rasa
Angioedém po inhibitorech angiotenzin konvertujícího enzymu se vyskytuje více u černošských pacientů než u
pacientů s jinou barvou pleti.
Tak jako u jiných inhibitorů ACE, může být lisinopril méně účinný na snižování krevního tlaku u černošských
pacientů než u ostatních pacientů, možná kvůli vyšší prevalenci stavů s nízkou hladinou reninu u černošské
populace s hypertenzí.
Kašel
Při užívání inhibitorů ACE byl hlášen charakteristický kašel. Tento kašel je neproduktivní, perzistující a
ustávající po ukončení léčby. Tento účinek inhibitorů ACE musí být brán v úvahu při diferenciální diagnostice
kašle.
Lithium
Kombinace lithia a inhibitorů ACE není obecně doporučena (viz bod 4.5).
Antidopingový test
Hydrochlorothiazid obsažený v tomto léku může způsobit pozitivitu výsledku analýzy při antidopingovém testu.
Těhotenství
Podávání inhibitorů ACE nemá být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá
léčba inhibitory ACE nezbytná, všechny ostatní pacientky mají být v případě plánovaného těhotenství
převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo
k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání inhibitorů ACE a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu
(viz body 4.3, 4.6).
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
Bylo prokázáno, že současné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu
zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin). Duální
blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo
aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body 4.5 a 5.1).
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem
specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II nemají být používány současně u pacientů s
diabetickou nefropatií.
Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem
Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí k choroidální efuzi s
defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý
pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během hodin až týdnů po zahájení léčby.
Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku.
Primární léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení léčiva. Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu,
je třeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního
glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze.
Nemelanomové kožní nádory
Ve dvou epidemiologických studiích vycházejících z Dánského národního registru karcinomů bylo se zvyšující
se kumulativní dávkou hydrochlorothiazidu (HCTZ) pozorováno zvýšené riziko nemelanomových kožních
nádorů (NMSC - non-melanoma skin cancer) [bazaliomy čili bazocelulární karcinomy (BCC - basal cell
carcinoma) a spinaliomy čili skvamocelulární dlaždicobuněčné karcinomy (SCC - squamous cell carcinoma)].
Příčinou vzniku NMSC by případně mohla být fotoaktivita HCTZ.
Pacienti užívající HCTZ mají být poučeni o riziku NMSC a mají dostat doporučení, aby si pravidelně
kontrolovali, zda se jim na kůži neobjevily nové léze, a aby o každé podezřelé kožní lézi okamžitě informovali
lékaře. Z důvodu minimalizace rizika vzniku kožního nádoru pacientům mají být doporučena možná preventivní
opatření, jako je omezení expozice slunečnímu a ultrafialovému záření a v případě expozice odpovídající
ochrana. Podezřelé kožní léze mají být okamžitě prozkoumány, případně včetně histologického vyšetření vzorku
tkáně. Užívání HCTZ má být rovněž opětovně posouzeno u pacientů, kteří v minulosti prodělali NMSC (viz též
bod 4.8).
Akutní respirační toxicita
Po užití hydrochlorothiazidu byly hlášeny velmi vzácné závažné případy akutní respirační toxicity, včetně
syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Plicní edém se obvykle projeví v průběhu několika minut až hodin po
podání hydrochlorothiazidu. Při nástupu jsou příznaky dušnost, horečka, zhoršení funkce plic a hypotenze. V
případě podezření na diagnózu ARDS je třeba Skopryl Plus H vysadit a podat vhodnou léčbu.
Hydrochlorothiazid nemá být podáván pacientům, u kterých se již dříve po užití hydrochlorothiazidu vyskytl
ARDS.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Léky zvyšující riziko angioedému
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu / valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného rizika
angioedému (viz body 4.3 a 4.4).
Souběžné užívání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (viz bod 4.4).
Lithium
Reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru a toxické účinky byly hlášeny během souběžného podávání lithia
s inhibitory ACE. Diuretické látky a inhibitory ACE snižují renální clearance lithia a tím zvyšují riziko toxicity
lithia. Kombinace lisinoprilu a hydrochlorothiazidu s lithiem není proto doporučována a pokud je její použití
nezbytné, je třeba provádět pečlivé monitorování sérových hladin lithia (viz bod 4.4).
Kalium šetřící diuretika, doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium
Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě lisinoprilem /
hydrochlorothiazidem objevit hyperkalemie. Ztráta draslíku způsobená thiazidovými diuretiky je obvykle
zmírněna retenčním účinkem lisinoprilu na draslík. Kalium šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren
nebo amilorid), doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli obsahující kalium mohou vést k
významnému zvýšení hladiny draslíku v séru, zvláště u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo diabetem
mellitem. Při podávání lisinoprilu / hydrochlorothiazidu společně s dalšími látkami, které zvyšují sérové kalium,
jako je trimethoprim a kotrimoxazol (trimethoprim / sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o
trimethoprimu je známo, že se chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid. Proto není kombinace
lisinoprilu / hydrochlorothiazidu s výše zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je současné podávání
indikováno, je třeba je podávat s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru (viz bod 4.4).
Cyklosporin
Při souběžném užívání ACE inhibitorů a cyklosporinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se
kontrolovat hladinu draslíku v séru. Současné podávání inhibitorů ACE a cyklosporinu zvyšuje riziko poškození
ledvin.
Heparin
Při souběžném užívání ACE inhibitorů a heparinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se kontrolovat
hladinu draslíku v séru.
Léčivé přípravky, které vyvolávají torsades de pointes
Současné podání hydrochlorothiazidu a léčivých přípravků, které vyvolávají torsades de pointes, například
některých antiarytmik, některých antipsychotik a dalších léků známých svou schopností vyvolávat torsades de
pointes, musí být z důvodu rizika hypokalemie prováděno s opatrností.
Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika
Při současném používání určitých anestetických léčivých přípravků, tricyklických antidepresiv a antipsychotik
spolu s inhibitory ACE se může objevit další snížení krevního tlaku (viz bod 4.4).
Nesteroidní protizánětlivé/antirevmatické léky (NSAID)
Dlouhodobé podání NSAID (selektivní inhibitory COX-2, kyselina acetylsalicylová >3 g/den a neselektivní
NSAID) může snižovat antihypertenzní a diuretické účinky inhibitorů ACE a thiazidových diuretik. NSAID a
inhibitory ACE mají aditivní účinek na zvýšení hladin sérového draslíku, což může způsobit zhoršení funkce
ledvin. Tento účinek je za normálních podmínek reverzibilní. Vzácně může u pacientů s narušenou funkcí
ledvin, například u starších a dehydratovaných pacientů, dojít k akutnímu renálnímu selhání.
Zlato
Nitritoidní reakce (příznaky vazodilatace zahrnují zrudnutí, nauzeu, závratě a hypotenzi, která může být velmi
závažná) u pacientů léčených injekčním zlatem (např. natrium-aurothiomalát) byly hlášeny častěji u pacientů
podstupujících léčbu inhibitory ACE.
Sympatomimetika
Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinek inhibitorů ACE.
Další antihypertenziva
Souběžné použití s jinými léky může zvýšit hypotenzní účinky lisinopril/hydrochlorothiazidu. Současné použití
nitroglycerinu a jiných nitrátů nebo jiných vazodilatačních léků může dále snížit krevní tlak.
Antidiabetika
Epidemiologické studie naznačují, že současné používání inhibitorů ACE a antidiabetik (inzuliny, perorální
antidiabetika) může vést ke zvýšenému hypoglykemickému účinku s rizikem hypoglykemie. K tomuto jevu
dochází s větší pravděpodobností v prvních týdnech kombinované léčby a u pacientů s poruchou funkce ledvin.
Dlouhodobá kontrolovaná klinická hodnocení lisinoprilu tato zjištění nepotvrzují a nevylučují používání
lisinoprilu u diabetických pacientů. Doporučuje se však tyto pacienty monitorovat (viz níže, informace týkající
se antidiabetik a thiazidových diuretik).
Amfotericin B (parenterální), karbenoxolon, kortikosteroidy, kortikotropin (ACTH) či stimulační
laxativa
Hydrochlorothiazid může posilovat elektrolytovou nerovnováhu, především hypokalemii.
Kalciové soli
Zvýšení hladiny solí kalcia v séru z důvodu jejich sníženého vylučování může nastat při jeho současném
podávání s thiazidovými diuretiky.
Srdeční glykosidy
Existuje zvýšené riziko digitalisové toxicity spojené s hypokalemií indukovanou thiazidem.
Kolestyramin a kolestipol
Tyto látky mohou zpomalit či snížit absorpci hydrochlorothiazidu. Sulfonamidová diuretika se proto mají užívat
nejméně 1 hodinu před nebo 4 až 6 hodin po užití těchto látek.
Nedepolarizující svalová relaxancia (např. tubokurarinium-chlorid)
Účinek těchto látek může být posílen hydrochlorothiazidem.
Sotalol
Thiazidem indukovaná hypokalemie může zvyšovat riziko sotalolem indukované arytmie.
Alopurinol
Současné podávání alopurinolu s inhibitory ACE zvyšuje riziko poškození ledvin a může vést ke zvýšenému
riziku leukopenie.
Lovastatin
Současné podávání inhibitorů ACE s lovastatinem zvyšuje riziko hyperkalemie.
Cytostatika, imunosupresiva, prokainamid
Současné podávání s inhibitory ACE může vést ke zvýšenému riziku leukopenie (viz bod 4.4).
Podávání inhibitorů ACE během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4). Podávání
inhibitorů ACE v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3, 4.4).
Alkohol
Alkohol může umocňovat hypotenzní účinek jakýchkoli antihypertenziv.
Antacida
Způsobují nižší biologickou dostupnost inhibitorů ACE.
Presorické aminy (např. epinefrin (adrenalin))
Možnost snížené odpovědi na presorické aminy, ne však natolik, aby zabránila jejich použití.
Barbituráty a narkotika
Může dojít k potenciaci ortostatické hypotenze.
Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí
kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s
vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně akutního
renálního selhání), ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).
Další přípravky
Indometacin může snižovat antihypertenzní účinek souběžně podávaného přípravku Skopryl Plus H.
Antihypertenzní účinek přípravku Skopryl Plus H se může zvýšit, pokud je přípravek podáván souběžně
s dalšími přípravky, které mohou způsobovat posturální hypotenzi.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Lisinopril
Epidemiologické údaje o riziku teratogenity po podávání inhibitorů ACE během prvního trimestru těhotenství
nejsou konzistentní, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. Pokud není další léčba inhibitory ACE pro
pacientku nezbytná, mají být všechny ženy, které plánují těhotenství, převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s
lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je-li zjištěno těhotenství, je nutno ihned ukončit podávání inhibitorů
ACE a v případě potřeby je nahradit jinou léčbou.
Jsou-li inhibitory ACE podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí fetotoxicitu (snížení
renálních funkcí, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální selhání, hypotenzi,
hyperkalemie, viz bod 5.3). Pokud došlo k expozici inhibitorům ACE po druhém trimestru těhotenství,
doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky. Kojenci matek, které užívaly v těhotenství inhibitory ACE,
musí být sledováni pro možnou hypotenzi (viz také body 4.3 a 4.4).
Hydrochlorothiazid
S podáváním hydrochlorothiazidu v těhotenství, zvláště v prvním trimestru, jsou omezené zkušenosti. Studie na
zvířatech nejdou dostatečné.
Hydrochlorothiazid přechází přes placentu. Na základě svého farmakologického mechanismu účinku může
hydrochlorothiazid užívaný během druhého a třetího trimestru ohrozit fetoplacentární perfuzi a způsobit u plodu
a novorozence ikterus, poruchu elektrolytové rovnováhy a trombocytopenii.
Hydrochlorothiazid se nesmí používat k léčbě těhotenského edému, těhotenské hypertenze a preeklampsie kvůli
riziku sníženého plazmatického objemu a placentární hypoperfuze bez terapeutického zlepšení onemocnění.
Hydrochlorothiazid nemá být používán k léčbě esenciální hypertenze u těhotných žen, s výjimkou vzácných
stavů, kdy nemůže být jiná léčba použita.
10
Kojení
Podávání přípravku Skopryl Plus H během kojení se nedoporučuje. Je vhodnější používat jinou léčbu, která má
lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti.
Pokud je přípravek Skopryl Plus H užíván během kojení, je třeba podávat co nejnižší dávku.
Lisinopril
Údaje o používání lisinoprilu během kojení nejsou k dispozici.
Hydrochlorothiazid
Hydrochlorothiazid se vylučuje do mateřského mléka v malém množství. Thiazidová diuretika ve velkých
dávkách, které působí intenzivní diurézu, mohou snižovat tvorbu mléka.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Stejně jako jiná antihypertenziva má Skopryl Plus H mírný až středně závažný vliv na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje. To platí obzvláště na počátku léčby nebo při změně dávky a také při použití v kombinaci s
alkoholem, ale tyto účinky jsou závislé na individuální citlivosti.
Při řízení vozidel nebo obsluhování strojů je třeba mít na paměti, že se mohou příležitostně objevit závratě nebo
únava.
4.8. Nežádoucí účinky
Přípravek Skopryl Plus H je obvykle dobře snášen. Nežádoucí účinky v klinických studiích byly obvykle mírné
a přechodné a ve většině případů nevyžadovaly přerušení léčby. Pozorovány byly pouze nežádoucí účinky, které
byly hlášeny v minulosti u lisinoprilu nebo hydrochlorothiazidu.
Následující nežádoucí účinky byly pozorovány a hlášeny při léčbě lisinoprilem a/nebo hydrochlorothiazidem s
následujícími frekvencemi: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100),
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly kašel, závrať, hypotenze a bolesti hlavy, které se vyskytují u 1 až
10 % léčených pacientů. Při klinických studiích byly nežádoucí účinky většinou mírné a přechodné a ve většině
případů nevyžadovaly přerušení léčby.
Lisinopril
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné
Velmi vzácné
snížení hladiny hemoglobinu, pokles hematokritu
útlum kostní dřeně, anemie, trombocytopenie,
leukopenie, neutropenie, agranulocytóza (viz bod
4.4), hemolytická anemie, lymfadenopatie,
autoimunitní onemocnění
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi vzácné hypoglykemie
Psychiatrické poruchy
Méně časté
Vzácné
Není známo
změny nálady
duševní zmatenost
příznaky deprese
Poruchy nervového systému
11
Cévní poruchy
Časté
Méně časté
Není známo
ortostatické účinky (včetně ortostatické hypotenze)
Raynaudův fenomén
zrudnutí
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Časté
Méně časté
Velmi vzácné
kašel (viz bod 4.4)
rýma
bronchospasmus, sinusitida, alergická
alveolitida/eozinofilní pneumonie
Gastrointestinální poruchy
Časté
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
průjem, zvracení
nauzea, bolest břicha a porucha trávení
sucho v ústech
pankreatitida, střevní angioedém
Poruchy jater a žlučových cest
Méně časté
Velmi vzácné
zvýšené hladiny jaterních enzymů a bilirubinu
hepatitida – hepatocelulární nebo cholestatická,
ikterus a selhání jater (viz bod 4.4)*
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté
Vzácné
Velmi vzácné
vyrážka, pruritus
hypersenzitivita/angioedém – angioedém obličeje,
končetin, rtů, jazyka, glotis a/nebo hrtanu (viz bod
4.4), kopřivka, alopecie, psoriáza
nadměrné pocení, pemfigus, toxická epidermální
nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom, erythema
multiforme, pseudolymfom kůže **
Poruchy ledvin a močových cest
Časté
Vzácné
Velmi vzácné
porucha funkce ledvin
uremie, akutní selhání ledvin
oligurie/anurie
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Časté
Méně časté
závrať, bolesti hlavy, synkopa
parestezie, vertigo, poruchy vnímání chuti, poruchy
spánku
Srdeční poruchy
Méně časté infarkt myokardu nebo cerebrovaskulární příhoda,
pravděpodobně jako důsledek nadměrné hypotenze u
vysoce rizikových pacientů (viz bod 4.4), palpitace,
tachykardie
12
Méně časté
Vzácné
impotence
gynekomastie
Endokrinní poruchy
Vzácné syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického
hormonu (SIADH)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Méně časté astenie, únava
Vyšetření
Méně časté zvýšená hladina močoviny v krvi, zvýšená hladina
kreatininu v séru, hyperkalemie
Vzácné hyponatremie
* Velmi vzácně byl u některých pacientů hlášen nežádoucí vývoj hepatitidy na selhání jater. Pacienti, kteří
dostávají kombinaci lisinopril/hydrochlorothiazid, a u nichž se vyvine žloutenka nebo výrazné zvýšení jaterních
enzymů, mají ukončit podávání lisinopril/hydrochlorothiazidu a mají být odpovídajícím způsobem lékařsky
sledováni.
** Byl hlášen komplex symptomů, který může zahrnovat jeden či více z následujících symptomů: horečka,
vaskulitida, myalgie, artralgie/artritida, pozitivní antinukleární protilátky (ANA), zvýšená rychlost sedimentace
červených krvinek (FW), eozinofilie a leukocytóza, vyrážka, citlivost na světlo nebo jiné dermatologické
projevy.
Hydrochlorothiazid
Infekce a infestace
Není známo Sialoadenitida
Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (včetně cyst a polypů)
Není známo Nemelanomové kožní nádory (bazaliomy a
spinaliomy)*
Poruchy krve a lymfatického systému
Není známo leukopenie, neutropenie/agranulocytóza,
trombocytopenie, aplastická anemie, hemolytická
anemie, útlum kostní dřeně.
Poruchy metabolismu a výživy
Není známo anorexie, hyperglykemie, glykosurie,
hyperurikemie, elektrolytová nerovnováha (včetně
hyponatremie, hypokalemie, hypochloremické
alkalózy a hypomagnesemie), zvýšená hladina
cholesterolu a triacylglycerolů, dna, ztráta chuti
k jídlu
Psychiatrické poruchy
Není známo neklid, deprese, poruchy spánku
Poruchy nervového systému
Není známo parestezie, závrať
Poruchy oka
Není známo xantopsie, přechodné rozmazané vidění, akutní
myopie, akutní glaukom s uzavřeným úhlem,
choroidální efuze
13
Poruchy ucha a labyrintu
Není známo vertigo
Srdeční poruchy
Není známo posturální hypotenze
Cévní poruchy
Není známo nekrotizující angiitida (vaskulitida, kožní
vaskulitida)
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné
Není známo
syndrom akutní respirační tísně (ARDS)
(viz bod 4.4)
respirační tíseň (včetně pneumonitidy a edému plic)
Gastrointestinální poruchy
Není známo podráždění žaludku, průjem, zácpa, pankreatitida
Poruchy jater a žlučových cest
Není známo ikterus (intrahepatální cholestatická žloutenka)
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Není známo fotosenzitivní reakce, vyrážka, reakce podobné
kožnímu lupus erythematodes, reaktivace kožního
lupus erythematodes, kopřivka, anafylaktické
reakce, toxická epidermální nekrolýza, purpura
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Není známo svalové spasmy, svalová slabost
Poruchy ledvin a močových cest
Není známo dysfunkce ledvin, intersticiální nefritida
Celkové poruchy
Není známo horečka, slabost
*Nemelanomový kožní nádor: Z dostupných údajů uvedených v epidemiologických studiích vyplývá, že byla
pozorována spojitost mezi HCTZ a výskytem NMSC v závislosti na kumulativní dávce (viz též body 4.4 a 5.1).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve
sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na
nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
K dispozici jsou pouze omezené údaje o předávkování u člověka. Příznaky spojené s předávkováním inhibitory
ACE mohou zahrnovat hypotenzi, cirkulační šok, elektrolytové poruchy, renální selhání, hyperventilaci,
tachykardii, palpitace, bradykardii, závrať, úzkost a kašel.
Doporučená léčba předávkování je nitrožilní infúze fyziologického roztoku. Pokud dojde k hypotenzi, pacienti
mají být umístěni do polohy vleže na zádech. Pokud je k dispozici, je možné také zvážit léčbu infuzí
14
angiotenzinu II a/nebo intravenózními katecholaminy. Jedná-li se o nedávné požití, proveďte nezbytná opatření
pro eliminaci lisinoprilu (např. vyvolání zvracení, gastrická laváž, podání absorbentů a síranu sodného).
Lisinopril je možné odstranit z celkové cirkulace hemodialýzou (viz bod 4.4). Pro léčbu bradykardie rezistentní
na terapii je indikováno použití pacemakeru. Je třeba často monitorovat vitální funkce, sérové elektrolyty a
hladinu kreatininu.
Dalšími příznaky předávkování hydrochlorothiazidem jsou zvýšená diuréza, snížené vědomí (včetně komatu),
křeče, paréza, srdeční arytmie a renální selhání.
Bradykardie nebo rozsáhlé vagové reakce mají být léčeny podáním atropinu.
Pokud byl podán také digitalis, může hypokalemie zvýraznit srdeční arytmie.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Léčiva ovlivňující renin-angiotenzinový systém, ACE inhibitory, kombinace,
ATC kód: C09BA
Skopryl Plus H se skládá z antihypertenziva a diuretika. Lisinopril a hydrochlorothiazid jsou používány
samostatně i v kombinaci k léčbě hypertenze, kdy vykazují přibližně aditivní účinky.
Lisinopril je inhibitor angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE). Inhibice tvorby angiotenzinu II vede k
vazodilataci a poklesu krevního tlaku.
Hydrochlorothiazid je diuretikum a antihypertenzní látka. Použití samotného hydrochlorothiazidu způsobí
zvýšení sekrece reninu. I když je lisinopril samotný antihypertenzivum, dokonce u pacientů s hypertenzí
s nízkou hladinou reninu, současné podání s hydrochlorothiazidem způsobí větší snížení krevního tlaku.
Lisinopril tlumí ztrátu draslíku způsobenou hydrochlorothiazidem.
Ve dvou velkých randomizovaných, kontrolovaných studiích (ONTARGET (ONgoing Telmisartan Alone and
in combination with Ramipril Global Endpoint Trial) a VA NEPHRON-D (The Veterans Affairs Nephropathy
in Diabetes)) bylo hodnoceno podávání kombinace inhibitoru ACE s blokátorem receptorů pro angiotenzin II.
Studie ONTARGET byla vedena u pacientů s anamnézou kardiovaskulárního nebo cerebrovaskulárního
onemocnění nebo u pacientů s diabetem mellitem 2. typu se známkami poškození cílových orgánů. Studie VA
NEPHRON-D byla vedena u pacientů s diabetem mellitem 2. typu a diabetickou nefropatií.
V těchto studiích nebyl prokázán žádný významně příznivý účinek na renální a/nebo kardiovaskulární ukazatele
a mortalitu, ale v porovnání s monoterapií bylo pozorováno zvýšené riziko hyperkalemie, akutního poškození
ledvin a/nebo hypotenze. Vzhledem k podobnosti farmakodynamických vlastností jsou tyto výsledky relevantní
rovněž pro další inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotenzin II proto nesmí pacienti s diabetickou nefropatií užívat
současně.
Studie ALTITUDE (Aliskiren Trial in Type 2 Diabetes Using Cardiovascular and Renal Disease Endpoints)
byla navržena tak, aby zhodnotila přínos přidání aliskirenu k standardní terapii inhibitorem ACE nebo
blokátorem receptorů pro angiotenzin II u pacientů s diabetem mellitem 2. typu a chronickým onemocněním
ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, nebo obojím. Studie byla předčasně ukončena z důvodu zvýšení rizika
nežádoucích komplikací. Kardiovaskulární úmrtí a cévní mozková příhoda byly numericky častější ve skupině s
aliskirenem než ve skupině s placebem a zároveň nežádoucí účinky a sledované závažné nežádoucí účinky
(hyperkalemie, hypotenze a renální dysfunkce) byly častěji hlášeny ve skupině s aliskirenem oproti placebové
15
skupině.
Nemelanomový kožní nádor: Z dostupných údajů uvedených v epidemiologických studiích vyplývá, že byla
pozorována spojitost mezi HCTZ a výskytem NMSC v závislosti na kumulativní dávce. V jedné studii byla
zahrnuta populace složená ze 71 533 případů BCC a z 8 629 případů SCC, odpovídajících 1 430 833, resp. 462 kontrolám v populaci. Užívání vysokých dávek HCTZ (≥50 000 mg kumulativních) bylo spojeno s
korigovanou mírou pravděpodobnosti (OR) 1,29 (95% interval spolehlivosti (CI): 1,23–1,35) u BCC a 3,(95% CI: 3,68–4,31) u SCC. Jednoznačný vztah mezi kumulativní dávkou a odezvou byl pozorován jak v
případě BCC, tak SCC. Jiná studie naznačuje možné spojení mezi karcinomem rtu (SCC) a expozicí HCTZ: případů karcinomu rtu odpovídalo 63 067 kontrolám v populaci, přičemž byla použita strategie výběru z
rizikových skupin. Vztah mezi kumulativní dávkou a odezvou byl předveden s OR 2,1 (95% CI: 1,7–2,6), která
vzrostla na 3,9 (3,0-4,9) při vysokých dávkách (~25 000 mg) a na 7,7 (5,7–10,5) v případě nejvyšší
kumulované dávky (~100 000 mg) (viz též bod 4.4).
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
LisinoprilAbsorpce
V klinických studiích po perorálním podání lisinoprilu je maximální sérové koncentrace dosaženo přibližně za
6-8 hodin. Během poklesu sérové hladiny byla zaznamenána prolongovaná terminální fáze, která však nevedla k
akumulaci léčiva. Tato terminální fáze pravděpodobně odráží saturovatelnost vazby na ACE a není úměrná
podané dávce. Na základě obsahu v moči v klinických studiích byl určen rozsah absorpce lisinoprilu přibližně
25 %. Absorpce lisinoprilu není ovlivněna přítomností potravy v gastrointestinálním traktu.
Distribuce
Lisinopril se pravděpodobně neváže na jiné plazmatické bílkoviny. Studie na zvířatech naznačují, že lisinopril
slabě prochází hematoencefalickou bariérou.
Biotransformace
Lisinopril není významně metabolizován.
Eliminace
Lisinopril je vylučován nezměněný především močí.
Po opakovaném podání lisinoprilu byl účinný poločas akumulace stanoven na 12 hodin.
U pacientů s renální insuficiencí byla hladina lisinoprilu podobná jako u pacientů s normální funkcí ledvin,
dokud nebyla glomerulární filtrace 30 ml/min nebo méně; maximální a minimální hladiny lisinoprilu a čas
dosažení maximální koncentrace poté vzrůstají a čas dosažení rovnovážného stavu byl někdy prodloužen.
Nebyly nalezeny žádné klinicky významné farmakokinetické interakce mezi lisinoprilem a současně užívaným
propranololem, dioxinem a hydrochlorothiazidem.
Hydrochlorothiazid
Při sledování plazmatických hladin hydrochlorothiazidu po dobu nejméně 24 hodin se plazmatický poločas
pohyboval mezi 5,6 a 14,8 hodiny. Hydrochlorothiazid není v organizmu metabolizován, je rychle vylučován
ledvinami. Nejméně 61 % perorální dávky je eliminováno v nezměněném stavu během 24 hodin.
Hydrochlorothiazid prochází placentou, ale neprostupuje hematoencefalickou bariérou.
Současné opakované dávky lisinoprilu a hydrochlorothiazidu mají malý nebo žádný vliv na biologickou
dostupnost některé složky. Kombinované tablety jsou bioekvivalentní k současnému užívání tablet s oddělenými
složkami.
16
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném
podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové toxicity neodhalily
žádné zvláštní riziko pro člověka.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Mannitol,
hydrogenfosforečnan vápenatý,
kukuřičný škrob,
předbobtnalý kukuřičný škrob,
povidon,
magnesium-stearát a pigmentová hněď 75 E 172 (obsahuje černý oxid železitý a červený oxid železitý)
6.2. Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3. Doba použitelnosti
roky.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Průhledné Al/PVC blistry.
Velikost balení: 30 tablet
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
ALKALOID-INT d.o.o.
Šlandrova ulica 4,
1231 Ljubljana - Črnuče
Slovinsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
58/1008/10-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 22. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 22. 8. 17
10. DATUM REVIZE TEXTU
11. 2.
Skopryl plus h Obalová informace
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK
4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ
6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN
MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ
7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ
8. POUŽITELNOST
9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ
10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ
<
Obalová informace - více
Více o léku Skopryl plus h
Skopryl plus h souhrn údajů
- Dávkování a způsob podání
- Kontraindikace
- Interakce
- Pro děti, pediatrická populace
- Fertilita, těhotenství a kojení
- Užívání po expiraci, upozornění a varování
- Schopnost řízení vozidel
- Předávkování
- Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
- Bezpečnost (v těhotenství)
- Vedlejší a nežádoucí účinky
- Obalová informace + Skopryl plus h
Ostatní nejvíce nakupují
|
Skladem | Doprava od 79 Kč 735 Kč |
