LATANOPROST TEVA - souhrn údajů a příbalový leták

Sp.zn.suklsa k sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Latanoprost Teva 50 mikrogramů/ml oční kapky, roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

50 mikrogramů latanoprostu v 1 ml očních kapek.
kapka obsahuje přibližně 1,5 mikrogramu latanoprostu.
Pomocné látky se známým účinkem:
benzalkonium-chlorid 0,2 mg/ml
fosfáty 6,43 mg/ml

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Oční kapky, roztok
Čirý, bezbarvý roztok.
pH 6,4 – 7,Osmolalita: 240 – 290 mosmol/kg

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pacientů, kteří trpí glaukomem s otevřeným úhlem a okulární
hypertenzí.

Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u pediatrických pacientů se zvýšeným nitroočním tlakem a
dětským glaukomem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí (včetně starších pacientů):
Doporučuje se vkapávat jednu kapku do postiženého oka (očí) jedenkrát denně. Optimálního účinku
je dosaženo tehdy, pokud je přípravek Latanoprost Teva podáván ve večerních hodinách.

Frekvence podávání přípravku Latanoprost Teva nemá překročit podávání jednou denně, protože bylo
prokázáno, že častější aplikace má za následek menší účinnost na snížení nitroočního tlaku.

Pokud dojde k opomenutí aplikace jedné dávky, léčba má pokračovat podáním další dávky
v obvyklém čase.

Způsob podání

Stejně jako u jiných očních kapek se doporučuje pro snížení možné systémové absorpce stisknout
slzný váček v oblasti vnitřního očního koutku (bodové uzavření) po dobu jedné minuty. To má být
provedeno bezprostředně po vkápnutí každé kapky.

Kontaktní čočky je třeba před podáním očních kapek vyjmout, po 15 minutách je možné čočky opět
vrátit do oka.

Pokud je podáván více než jeden místně účinkující oční přípravek, mezi jednotlivými přípravky je
třeba zachovat časový odstup nejméně pěti minut.

Pediatrická populace:

Přípravek Latanoprost Teva je možné používat u dětí se stejným dávkováním jako u dospělých.
Nejsou k dispozici údaje pro předčasně narozené děti (gestační věk je nižší než 36. týdnů). Údaje o
věkové skupině pacientů mladších než 1 rok (4 pacienti) jsou velmi omezené (viz bod 5.1).

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo kteroukoli složku přípravku, uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Latanoprost může postupně změnit barvu léčeného oka zvýšením množství hnědého pigmentu v
duhovce. Před začátkem léčby mají být pacienti informováni o možnosti trvalé změny barvy očí.
Pokud se přípravek podává jen do jednoho oka, může vzniknout trvalá heterochromie.
Tento efekt byl pozorován především u pacientů se smíšenou barvou duhovky, tj. modrohnědou,
šedohnědou, zelenohnědou nebo žlutohnědou. V klinických studiích s latanoprostem nastává změna
barvy duhovky obvykle během prvních 8 měsíců léčby, vzácně i během druhého a třetího roku; po
čtvrtém roce léčby nebyl tento efekt pozorován. Míra progrese pigmentace duhovky se postupně
snižuje a po 5 letech je stabilní. Účinek zvýšené pigmentace po době delší než 5 let nebyl zkoumán. V
otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se projevila pigmentace duhovky u 33 % pacientů
(viz bod 4.8). Změna barvy duhovky je ve většině případů mírná a často není klinicky patrná.
Incidence u pacientů se smíšenou barvou duhovky se pohybovala v rozmezí 7 – 85 %, s nejvyšší
četností u barvy žlutohnědé. U pacientů s homogenně modrýma očima nebyla změna zbarvení
pozorována. U pacientů s homogenně šedýma, zelenýma nebo hnědýma očima byla změna
pigmentace pozorována pouze vzácně.
Změna barvy duhovky je způsobena zvýšením obsahu melaninu v melanocytech stromatu duhovky,
nikoliv zvýšením počtu melanocytů. V typických případech se hnědá pigmentace duhovky při okraji
zornice koncentricky šíří do periferie postiženého oka, ale může zhnědnout celá duhovka nebo
některé její partie. Po ukončení léčby nebyl pozorován další nárůst množství hnědého pigmentu
v duhovce. V dosud provedených klinických studiích nebyla tato změna pigmentace doprovázena
žádnými symptomy nebo patologickými změnami.
Podáváním latanoprostu nedošlo k žádnému ovlivnění pigmentových névů duhovky ani
pigmentových shluků na duhovce. V klinických studiích nebyla pozorována žádná akumulace
pigmentu v oblasti trabekulární trámčiny ani v oblasti jiných struktur přední komory oka. Na základě
pětiletých klinických zkušeností nebyl prokázán žádný klinický důsledek zvýšené pigmentace
duhovky a léčba latanoprostem může pokračovat, i když vznikne pigmentace duhovky. Přesto
pacienti musí být pravidelně kontrolováni a léčba latanoprostem může být přerušena, jestliže k tomu
klinická situace opravňuje.
Zkušenosti s použitím latanoprostu u chronického glaukomu s uzavřeným úhlem, glaukomu
s otevřeným úhlem u pseudofakických pacientů a u pigmentového glaukomu jsou pouze omezené. S
podáváním latanoprostu u zánětlivého a neovaskulárního glaukomu nebo zánětlivých stavů oka
nejsou žádné zkušenosti. Latanoprost neovlivňuje zornici nebo jen nepatrně, s jeho podáváním u
akutního záchvatu glaukomu s uzavřeným úhlem však rovněž nejsou žádné zkušenosti. U těchto stavů
se proto doporučuje používat latanoprost s opatrností do té doby, než bude k dispozici více
zkušeností.

O použití latanoprostu během perioperativního období u operací šedého zákalu jsou k dispozici pouze
omezené údaje z klinických studií. U těchto pacientů se doporučuje zvýšená opatrnost při používání
latanoprostu .

Latanoprost je nutné používat s opatrností u pacientů s prodělanou herpetickou keratitidou a je nutné
se vyvarovat jeho použití v případech aktivní herpes simplex keratitidy a u pacientů s prodělanou
rekurentní herpetickou keratitidou související s podáváním analogů prostaglandinu.
Při používání latanoprostu byly hlášeny případy makulárního edému (viz bod 4.8), zejména u
pacientů s afakií, s pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou
čočkou, nebo u pacientů s rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém (jako je diabetická
retinopatie a retinální žilní okluze). Latanoprost se má podávat s opatrností pacientům s afakií, s
pseudofakií s natrženým zadním pouzdrem čočky nebo s předněkomorovou čočkou, nebo u pacientů
se známými rizikovými faktory pro cystoidní makulární edém.

U pacientů se známými predisponujícími rizikovými faktory pro iritidu/uveitidu se doporučuje při
podávání latanoprostu zvýšená opatrnost.

U pacientů s průduškovým astmatem není dostatek zkušeností, po uvedení přípravku na trh byly ale
hlášeny některé případy exacerbace astmatu a/nebo dušnosti. Než bude k dispozici dostatek
zkušeností, doporučuje se u pacientů s astmatem používat latanoprost s obezřetností, viz též bod 4.8.

Bylo pozorováno zbarvení pokožky v okolí očnice, převážná většina hlášení pocházela od japonských
pacientů. Dosavadní zkušenost říká, že zbarvení pokožky v okolí očnic není trvalé a v některých
případech mizí i při pokračování léčby latanoprostem .

Latanoprost může postupně měnit řasy a chloupky léčeného oka a jeho okolí. Tyto změny mohou
spočívat v prodloužení, zesílení, pigmentaci, počtu řas nebo chloupků či růstu řas v jiném směru.
Změny řas jsou po ukončení léčby reverzibilní.

Benzalkonium-chlorid
Tento léčivý přípravek obsahuje jako pomocnou látku benzalkonium-chlorid, který je běžně užíván
jako konzervační látka v očních přípravcích.
Bylo hlášeno, že benzalkonium-chlorid způsobuje podráždění očí, příznaky suchého oka a může mít
vliv na slzný film a povrch rohovky. Tento léčivý přípravek má být používán s opatrností u pacientů
se syndromem suchého oka a u pacientů s možným poškozením rohovky. Pacienti mají být sledováni
v případě dlouhodobé léčby.
Benzalkonium-chlorid může být vstřebán měkkými očními čočkami a může měnit jejich barvu. Před
podáním tohoto léčivého přípravku mají být vyjmuty a nasazeny zpět až po 15 minutách (viz bod
4.2).

Pediatrická populace

Údaje o účinnosti a bezpečnosti ve věkové skupině pacientů mladších než 1 rok (4 pacienti) jsou
velmi omezené (viz bod 5.1). Nejsou k dispozici údaje pro předčasně narozené děti (gestační věk je
nižší než 36. týdnů).

U dětí ve věku 0-3 roky, které především trpí primárně vrozeným glaukomem (PCG), je léčbou první
volby operace (např. trabekulotomie/goniotomie).

Dlouhodobá bezpečnost u dětí nebyla potvrzena.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Definitivní údaje o interakcích nejsou k dispozici.

Po souběžném očním podání dvou analogů prostaglandinu bylo hlášeno paradoxní zvýšení
nitroočního tlaku. Proto se použití dvou a více prostaglandinů, analogů prostaglandinu nebo derivátů
prostaglandinu nedoporučuje.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých pacientů.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost přípravku při použití u těhotných žen nebyla stanovena. Přípravek má potenciálně
nebezpečné farmakologické účinky ve vztahu k průběhu těhotenství, k plodu nebo novorozenci. Proto
se přípravek nemá užívat během těhotenství.

Kojení
Latanoprost a jeho metabolity mohou přecházet do mateřského mléka. Latanoprost Teva proto nemají
užívat kojící ženy nebo má být kojení přerušeno.

Fertilita
Ve studiích na zvířatech nebyl prokázán vliv latanoprostu na fertilitu u mužů nebo žen (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Stejně jako aplikace ostatních očních přípravků, může podávání očních kapek přechodně vyvolat
rozmazané vidění. Pacienti by neměli řídit nebo obsluhovat stroje, dokud tyto účinky neodezní.

4.8 Nežádoucí účinky

Většina nežádoucích účinků se vztahuje k oku. V otevřené pětileté studii bezpečnosti latanoprostu se
u 33 % pacientů vyvinula pigmentace duhovky (viz bod 4.4). Jiné oční nežádoucí účinky jsou
obvykle přechodné a objevují se po podání dávky.


Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle četnosti následovně: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až
<1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1000) a velmi vzácné (<1/10 000).
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Infekce a infestace:
Vzácné: Herpetická keratitida
Poruchy nervového systému:
Méně časté: Bolest hlavy*, závrať*
Poruchy oka:
Velmi časté: Hyperpigmentace duhovky, mírná až střední hyperemie spojivek, podráždění
oka (pálení, pocit písku v oku, svědění, bodání a pocit cizího tělesa), změny
řas a chloupků očního víčka (prodloužení, zesílení, pigmentace, nárůst jejich
počtu)
Časté: Keratitis punctata, většinou bez příznaků, blefaritida, bolest oka; fotofobie,
konjunktivitida*
Méně časté: Otok víčka, suché oko, keratitida*, rozmazané vidění, makulární edém včetně
cystoidního makulárního edému*, uveitida*
Vzácné: Iritida*, korneální edém*, korneální eroze, periorbitální edém, trichiáza*,
distichiáza, cysta duhovky*§, lokalizované kožní reakce na víčkách,
ztmavnutí kůže víček, pseudopemfigoid oční spojivky*§
Velmi vzácné: Změny periorbitální oblasti a víčka způsobující prohloubení záhybu očního
víčka
Srdeční poruchy:
Méně časté: Angina pectoris, palpitace*
Velmi vzácné: Nestabilní angina pectoris
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Méně časté: Astma*, dyspnoe*
Vzácné: Exacerbace astmatu
Gastrointastinální poruchy:
Méně časté: Nauzea, zvracení
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Méně časté: Vyrážka
Vzácné: Svědění
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Méně časté: Myalgie*, artralgie*
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Méně časté: Bolest na hrudi*

* Nežádoucí účinek identifikovaný po uvedení přípravku na trh
§ Nežádoucí účinek očekávaný dle „Pravidla tří “

Popis vybraných nežádoucích účinků
Neposkytnuty žádné informace

Pediatrická populace

Ve dvou krátkodobých klinických studiích (≤12 týdnů), zahrnujících 93 (25 a 68) pediatrických
pacientů byl bezpečnostní profil podobný jako u dospělých a žádné nové nežádoucí účinky nebyly
identifikovány. Krátkodobý bezpečnostní profil u různých pediatrických věkových podskupin byl
také podobný (viz bod 5.1). Nežádoucí účinky pozorované častěji u pediatrické populace v porovnání
s dospělými jsou: nazofaryngitida a pyrexie.

Fosfáty
U některých pacientů s výrazně porušenou rohovkou byly v souvislosti s použitím očních kapek
obsahujících fosfáty velmi vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

V případě předávkování latanoprostemse kromě podráždění oka a konjunktivální hyperémie
neobjevily žádné další oční nežádoucí projevy.

Pokud by došlo k náhodnému požití latanoprostul ústy, může být užitečná následující informace:
Jedna lahvička obsahuje 125 mikrogramů latanoprostu. Více než 90 % léčivé látky je metabolizováno
při prvním průchodu játry. Intravenózní infuze 3 mikrogramů/kg u zdravých dobrovolníků nevyvolala
žádné příznaky, dávka 5,5 - 10 mikrogramů/kg však vyvolala nauzeu, bolest břicha, závratě, únavu,
návaly horka a pocení. U opic byly v nitrožilní infuzi podány dávky do 500 mikrogramů/kg bez
závažných účinků na kardiovaskulární systém.

Nitrožilní podání latanoprostu opicím vedlo k přechodné bronchokonstrikci. Nicméně u pacientů se
středně těžkým bronchiálním astmatem nebyla bronchokonstrikce vyvolána při lokálním podání do
oka v dávce 7x vyšší než je klinická dávka latanoprostu .

V případě předávkování latanoprostem je léčba symptomatická.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: oftalmologika, antiglaukomatika a miotika, analoga prostaglandinů
ATC kód: S01EE
Léčivá látka latanoprost, analog prostaglandinu F2, je selektivní agonista prostanoidních FP
receptorů, který snižuje nitrooční tlak zvýšením odtoku komorové vody z oka. Snížení nitroočního
tlaku u člověka nastupuje zhruba tři až čtyři hodiny po podání a maximálního účinku je dosaženo po
osmi až dvanácti hodinách. Snížení tlaku přetrvává minimálně 24 hodin.

Studie provedené na zvířatech i u člověka svědčí o tom, že hlavní mechanizmus účinku látky je
založen na zvýšení odtoku komorové vody uveosklerální cestou, ačkoliv u člověka bylo zjištěno i
určité zvýšení snadnosti odtoku (snížení odtokové rezistence).

Stěžejní studie prokázaly, že latanoprost je účinný jako monoterapie. Navíc byly provedeny klinické
studie zkoumající kombinované použití. Mezi ně patřily studie, které prokázaly, že latanoprost je
účinný v kombinaci s beta adrenergními antagonisty (timolol). Krátkodobé (o trvání 1 - 2 týdny)
studie naznačují, že účinek latanoprostu je aditivní v kombinaci s adrenergními agonisty (dipivefrin),
perorálními inhibitory karboanhydrázy (acetazolamid) a alespoň částečně aditivní s cholinergními
agonisty (pilokarpin).

Výsledky klinických studií prokázaly, že latanoprost nemá významný účinek na tvorbu nitrooční
tekutiny. Nebylo zjištěno, že by latanoprost ovlivňoval hematookulární bariéru.

Během výzkumů prováděných na opicích s použitím klinických dávek latanoprost nevykazoval žádné
účinky na intraokulární krevní oběh nebo byly tyto účinky pouze zanedbatelné. Během lokální léčby
však může dojít ke vzniku lehké až středně těžké konjunktivální a episklerální hyperémie.


Chronická léčba latanoprostem u opic po extrakapsulární extrakci čočky neměla žádný vliv na
retinální cévy, jak bylo patrné z vyšetření fluorescenční angiografií.
Během krátkodobé aplikace latanoprostu pacientům s pseudofakií nedošlo k prosakování fluoresceinu
v oblasti zadního segmentu oka.

V klinických dávkách neměl latanoprost žádné významné farmakologické účinky na kardiovaskulární
ani na respirační systém.

Pediatrická populace

Účinnost latanoprostu u pediatrických pacientů ≤18 věku byla prokázána ve 12týdenní dvojitě
zaslepené klinické studii s latanoprostem porovnávaném s timololem u 107 pacientů s
diagnostikovanou oční hypertenzí a dětským glaukomem. Novorozenci zařazeni do studie museli být
starší než gestační věk 36 týdnů. Pacienti dostali buď latanoprost 50 μg/ml jednou denně, nebo
timolol 0,5% (nebo alternativně 0,25% u subjektů mladších 3 let) dvakrát denně. Primárním
endpointem účinnosti bylo průměrné snížení nitroočního tlaku (IOP) ve 12. týdnu studie oproti
výchozím hodnotám. Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem
bylo podobné. Průměrné snížení nitroočního tlaku ve skupině s latanoprostem a timololem bylo ve
12. týdnu podobné u všech studovaných věkových skupin (0 až <3 roky, 3 až <12 let a 12 až 18 let).
Nicméně data o účinnosti pro latanoprost ve věkové skupině 0 až <3 roky jsou založena pouze na pacientech a žádná odpovídající účinnost nebyla prokázána u 4 pacientů zastoupených ve věkové
skupině 0 až 1 rok v klinické pediatrické studii. Nejsou k dispozici žádné údaje o předčasně
narozených dětech (do 36. týdne gestačního věku).

Redukce zvýšeného nitroočního tlaku mezi subjekty s primárním kongenitálním/dětským
glaukomem (PCG) byla podobná ve skupině s latanoprostem a ve skupině s timololem. U podskupin
s jiným typem glaukomu (např. juvenilní glaukom s otevřeným úhlem, afakický glaukom) byly
výsledky podobné jako u podskupiny s PCG.

Účinek na zvýšený nitrooční tlak byl pozorován po prvním týdnu léčby (viz tabulka) a byl udržován
po celou dobu 12týdenní studie, stejně jako u dospělých.

Tabulka: Snížení zvýšeného nitroočního tlaku (mmHg) ve 12. týdnu podle léčivé látky a
základní diagnózy
Latanoprost Timolol
N=53 N=
Základní průměrná hodnota (SE) 27,3 (0,75) 27,8 (0,84)

Změna ve 12. týdnu oproti základní -7,18 (0,81) -5,72 (0,81)
průměrné hodnotě* (SE)
p-hodnota vs. timolol 0,2056

PCG Non-PCG PCG Non-PCG
N=28 N=25 N=26 N=
Základní průměrná hodnota (SE) 26,5 (0,72) 28,2 (1,37) 26,3 (0,95) 29,1 (1,33)

Změna ve 12. týdnu oproti základní -5,90 (0,98) -8,66 (1,25) -5,34 (1,02) -6,02 (1,18)
průměrné hodnotě* (SE)
p-hodnota vs. timolol 0,6957 0,1317

SE: střední chyba odhadu (standard error).
* přizpůsobený model analýzy kovariance ANCOVA (Adjusted estimate based on an analysis of
covariance (ANCOVA) model).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Latanoprost (molekulová hmotnost 432,58) je isopropylesterové proléčivo, který sám o sobě není
účinný. Biologickou účinnost získává hydrolýzou na kyselinu latanoprostu.

Toto proléčivo se dobře resorbuje rohovkou a veškerá látka, jež se dostává do komorové vody, se
hydrolyzuje během svého průchodu rohovkou.

Studie u člověka svědčí pro to, že vrcholových koncentrací v komorové vodě je dosaženo za přibližně
dvě hodiny po lokální aplikaci. Po lokálním podání opicím se latanoprost distribuuje převážně v
oblasti předního segmentu oka, ve spojivkách a očních víčkách. Pouze nepatrné množství léku se
dostává do oblasti zadního segmentu.

V oku nedochází prakticky k žádnému metabolismu kyseliny latanoprostu. Látka se metabolizuje
především v játrech. Plazmatický poločas u člověka je 17 minut. U hlavních metabolitů, kterými jsou
1,2-dinorové a 1,2,3,4-tetranorové metabolity, nebyla ve studiích na zvířeti zjištěna žádná nebo jen
velmi malá biologická aktivita. Tyto metabolity se vylučují převážně močí.

Pediatrická populace

U 22 dospělých a 25 pediatrických pacientů (od narození do 18 let věku) s oční hypertenzí a
glaukomem byla provedena otevřená farmakokinetická studie plazmatických koncentrací kyseliny
latanoprostu. Všechny věkové skupiny byly léčeny latanoprostem v dávce 50 μg/ml, 1 kapka 1x
denně do každého oka po dobu nejméně 2 týdnů. Systémová expozice kyseliny latanoprostu byla
přibližně 2x vyšší u věkové skupiny 3 až < 12 let a 6x vyšší u věkové skupiny < 3 roky v porovnání s
dospělými; bylo ale dodrženo široké rozmezí bezpečnosti pro celkové nežádoucí účinky (viz bod 4.9).
Střední čas pro dosažení vrcholných plazmatických koncentrací byl 5 minut po podání dávky u všech
věkových skupin. Medián plazmatického eliminačního poločasu byl krátký (< 20 minut), obdobný u
dětí i dospělých, a neměl za následek akumulaci kyseliny latanoprostu v systémovém oběhu v
rovnovážném stavu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Oční i systémová toxicita latanoprostu byla zkoumána u řady živočišných druhů. Obecně platí, že
latanoprost je dobře snášen. Jeho bezpečnostní rozpětí je velmi příznivé; dávka vyvolávající projevy
systémové toxicity je přinejmenším 1000x vyšší než je klinická dávka aplikovaná lokálně do očí.
Vysoké dávky latanoprostu, přibližně 100kx překračující klinickou dávku/kg tělesné váhy, podané
intravenózně opicím bez provedení anestezie, vedly ke zvýšení dechové frekvence, pravděpodobně
jako důsledek krátkodobé bronchokonstrikce. Ve studiích na zvířeti nebyly zjištěny senzibilizující
vlastnosti latanoprostu.

U králíků a opic nebyly zjištěny žádné toxické účinky na oko při použití dávek až do mikrogramů/oko/den (klinická dávka je přibližně 1,5 mikrogram/oko/den). U opic však latanoprost
způsobil zvýšení pigmentace duhovky.

Mechanizmus zvýšení pigmentace spočívá zřejmě ve stimulaci tvorby melaninu v melanocytech
duhovky, a to bez proliferativních změn. Změna barvy duhovky může být trvalá.

Ve studiích chronické oční toxicity způsobilo podávání latanoprostu v dávce 6 mikrogramů/oko/den
rozšíření oční štěrbiny. Tento účinek je reverzibilní a vyskytuje se při podávání dávek vyšších než je
klinická dávka. U člověka nebyl tento účinek pozorován.

V testech reverzní mutace u bakterií, genové mutace u lymfomu myší a v mikrojadérkovém testu u
myší se latanoprost ukázal jako negativní. In vitro byly na lidských lymfocytech pozorovány
chromozomální aberace. Obdobné účinky byly rovněž prokázány u přirozeně se vyskytujícího
prostaglandinu F2, což znamená, že se jedná o účinky společné pro tuto třídu látek.

Výsledky studií mutagenity s využitím in vitro/in vivo neplánované syntézy DNA u potkanů byly
negativní a znamenají, že latanoprost nemá mutagenní potenciál. Výsledky studií kancerogenního
potenciálu u myší a potkanů byly negativní.

Ve studiích na zvířeti nebyly zjištěny žádné účinky latanoprostu na fertilitu samců či samic. Ve
studiích embryotoxicity u potkanů nebyly pozorovány žádné embryotoxické účinky intravenózně
podávaného latanoprostu (v dávkách 5, 50 a 250 mikrogramů/kg/den). Latanoprost měl však
embryoletální účinky u králíků v dávkách 5 mikrogramů/kg/den a více.

Dávka 5 mikrogramů/kg/den (přibližně 100x vyšší než je klinická dávka) měla významné
embryofetální toxické účinky, charakterizované zvýšenou incidencí pozdní resorpce a potratů a
sníženou váhou plodů.

Teratogenní potenciál látky nebyl zjištěn.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Benzalkonium-chlorid
Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného
Hydrogenfosforečnan sodný
Chlorid sodný
Čištěná voda

6.2 Inkompatibility
Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že při smíchání přípravku Latanoprost Teva
s očními kapkami obsahujícími thiomersal dochází k precipitaci. Při současném podávání takových
léků mají být jednotlivé oční kapky aplikovány v odstupu nejméně pěti minut.

6.3 Doba použitelnosti
roky
Doba použitelnosti po otevření lahvičky: 4 týdny.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce (2 C - 8 C).
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl léčivý přípravek chráněn před světlem.
Po prvním otevření lahvičky: uchovávejte při teplotě do 25 °C. Přípravek má být po 4 týdnech
zlikvidován, i když nebyl spotřebován úplně.

6.5 Druh obalu a velikost balení
LDPE lahvička s HDPE šroubovacím uzávěrem.

Jedna lahvička obsahuje 2,5 ml očních kapek, což odpovídá přibližně 80 kapkám roztoku.

Velikost balení: 1 x 2,5 ml, 3 x 2,5 ml a 6 x 2,5 ml.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva B.V.
Swensweg 2031 GA Haarlem
Nizozemsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

64/501/09-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24. 6. 2009
Datum posledního prodloužení registrace: 16. 5.

10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 11.