IKAMETIN - souhrn údajů a příbalový leták

Sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ikametin 50 mg, potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje acidum ibandronicum 50 mg (jako natrii ibandronas monohydricus).

Pomocné látky se známým účinkem:
Obsahuje 54 mg monohydrátu laktózy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta
Bílé až téměř bílé, oválné (délka 9 mm), bikonvexní potahované tablety, označené „I9BE“ na jedné straně
a „50“ na druhé straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ikametin je indikován u dospělých pacientů k prevenci kostních příhod (patologických zlomenin, kostních
komplikací, které vyžadují radiologickou nebo chirurgickou léčbu) u pacientů s karcinomem prsu a
kostními metastázami.

4.2. Dávkování a způsob podání

Léčba Ikametinem má být zahájena pouze lékařem se zkušenostmi s léčbou onkologického onemocnění.

Dávkování
Doporučená dávka je jedna 50 mg potahovaná tableta denně.

Zvláštní skupiny pacientů
Pacienti s poruchou funkce jater
Úprava dávkování není nutná (viz bod 5.2).

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin (CLcr ≥50 a <80 ml/min) není nutné upravovat dávkování.
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr ≥30 a <50 ml/min.) je doporučena úprava
dávkování na jednu 50 mg potahovanou tabletu každý druhý den (viz bod 5.2).
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr <30 ml/min.) je doporučená dávka jedna 50 mg
potahovaná tableta jednou týdně. Viz pokyny k dávkování výše.

Starší pacienti (>65 let)
Úprava dávkování není nutná (viz bod 5.2).

Pediatrická populace

U dětí a dospívajících mladších než 18 let nebyla bezpečnost a účinnost kyseliny ibandronové stanovena.
Žádné údaje nejsou k dispozici (viz body 5.1 a 5.2).

Způsob podání
Perorální podání.

Tablety Ikametinu je nutné užívat po celonočním lačnění (nejméně 6 hodin) a před prvním denním jídlem
nebo nápojem. Před užitím tablet Ikametinu také nelze užívat žádné další léčivé přípravky a doplňky
(včetně vápníku). Po požití tablety je třeba zůstat nalačno ještě dalších 30 minut. Kdykoli v průběhu léčby
tabletami kyseliny ibandronové je možné pít čistou vodu (viz bod 4.5). Voda s vysokou koncentrací
vápníku se nemá používat. Pokud jsou obavy ohledně možných vysokých hladin vápníku v kohoutkové
vodě (tvrdá voda), doporučuje se použít balenou vodu s nízkým obsahem minerálů.

 Tablety je nutné spolknout celé a zapít plnou sklenicí čisté vody (180 až 240 ml), pacient při tom
musí sedět nebo stát ve vzpřímené poloze.

 Po dobu 60 minut po požití kyseliny ibandronové nesmějí pacienti ulehnout.

 Pacienti nesmějí tablety žvýkat, cucat nebo drtit z důvodu rizika vzniku vředů v orofaryngeální
oblasti.

 Kyselinu ibandronovou lze zapíjet jedině vodou.

4.3. Kontraindikace

 Hypersenzitivita na kyselinu ibandronovou nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě
6.1.
 Hypokalcemie.
 Abnormality funkce jícnu, které zpomalují jeho vyprazdňování, jako je zúžení nebo achalázie.
 Neschopnost stát nebo zpříma sedět po dobu alespoň 60 minut po požití tablety.

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienti s poruchami kostního a minerálového metabolismu
Před zahájením léčby kyselinou ibandronovou je vhodné účinně léčit hypokalcemii a další poruchy
kostního a minerálového metabolismu. U všech pacientů je důležitý dostatečný přísun vápníku a vitamínu
D. V případě jejich nedostatečného přísunu ve stravě, pacienti mají dostávat doplňky vápníku a/nebo
vitaminu D.

Gastrointestinální podráždění
Perorálně podávané bisfosfonáty mohou vyvolat lokální podráždění sliznic horního gastrointestinálního
traktu. Vzhledem k těmto možným dráždivým účinkům a vzhledem k možnému zhoršení primárního
onemocnění je nutné postupovat opatrně, pokud se kyselina ibandronová podává pacientům s aktivním
onemocněním horního gastrointestinálního traktu (např. známý Barrettův jícen, dysfagie, jiné onemocnění
jícnu, gastritida, duodenitida nebo vředy).

U pacientů, kterým jsou podávány perorální bisfosfonáty, byly hlášeny nežádoucí účinky jako

ezofagitida, vředy a eroze jícnu, které byly v některých případech závažné a vyžadovaly hospitalizaci;
vzácně byly spojené s krvácením nebo po nich došlo k zúžení nebo perforaci jícnu. Riziko závažných
nežádoucích účinků jícnu se jeví vyšší u pacientů, kteří nedodržují pokyny o dávkování, a/nebo kteří
nadále užívají perorálně bisfosfonáty poté, co se u nich rozvinuly příznaky poukazující na podráždění
jícnu. Pacienti mají věnovat zvýšenou pozornost pokynům o dávkování a mají být schopni je dodržovat
(viz bod 4.2).

Lékaři si mají všímat jakýchkoli projevů nebo příznaků signalizujících možnou reakci jícnu a pacienty
případně upozornit, aby přestali užívat kyselinu ibandronovou a vyhledali lékařskou pomoc v případě, že
se u nich rozvine dysfagie, odynofagie, bolest za hrudní kostí nebo se objeví nově vzniklé pálení žáhy,
nebo se tento příznak zhoršuje.

Zatímco v kontrolovaných klinických studiích nebylo pozorováno zvýšené riziko, při perorálním
podávání bisfosfonátů po jejich uvedení na trh byly hlášeny případy žaludečních a dvanáctníkových
vředů, z nichž některé byly závažné a spojené s komplikacemi.

Kyselina acetylsalicylová a nesteroidní antirevmatika
Vzhledem k tomu, že sliznici trávicí trubice mohou také podráždit kyselina acetylsalicylová, nesteroidní
antirevmatika (NSAID) a bisfosfonáty, je třeba dbát zvýšené opatrnosti při jejich současném užívání.

Osteonekróza čelisti
Osteonekróza čelisti byla velmi vzácně hlášena v poregistračním sledování u onkologických pacientů
léčených kyselinou ibandronovou (viz bod 4.8).

U pacientů s nezahojenými otevřenými lézemi měkkých tkání dutiny ústní má být zahájení léčby nebo
nového cyklu léčby odloženo.

U pacientů se souběžnými rizikovými faktory se před léčbou kyselinou ibandronovou doporučuje zubní
vyšetření s případným preventivním ošetřením a zhodnocení přínosů a rizik pro daného pacienta.

Při hodnocení rizika vzniku osteonekrózy čelisti u daného pacienta mají být zohledněny následující
rizikové faktory:
- účinnost léčivého přípravku, který inhibuje kostní resorpci (vyšší riziko u vysoce účinných
přípravků), cesta podání (vyšší riziko pro parenterální podání) a kumulativní dávka bisfosfonátů
- nádorové onemocnění, komorbidity (např. anémie, koagulopatie, infekce), kouření
- souběžná léčba: kortikosteroidy, chemoterapie, inhibitory angiogeneze, radioterapie hlavy a
krku
- nedostatečná ústní hygiena, periodontální onemocnění, špatně padnoucí zubní protéza, předchozí
zubní onemocnění, invazivní stomatochirurgické zákroky např. trhání zubů.

Lékař má všem pacientům doporučit správnou ústní hygienu, pravidelné zubní prohlídky a okamžité
hlášení jakýchkoliv příznaků v ústní dutině, jako je kývání zubů, bolest nebo otok nebo nehojící se rány
nebo výtok během léčby kyselinou ibandronovou. Během léčby mají být invazivní stomatochirurgické
zákroky prováděny pouze po pečlivém zvážení a mají být prováděny s časovým odstupem od podání
kyseliny ibandronové.

Plán léčby pacientů s osteonekrózou čelisti má být vytvořen v těsné spolupráci mezi ošetřujícím lékařem
a stomatologem nebo zubním chirurgem s odbornou znalostí osteonekrózy čelisti. Je-li to možné, má být
zváženo dočasné vysazení kyseliny ibandronové, dokud se stav nevyřeší a dokud nedojde ke zmírnění
souvisejících rizikových faktorů.



Osteonekróza zevního zvukovodu
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při
dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří používání
steroidů a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo trauma. Možnost
vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří mají ušní
symptomy včetně chronických infekcí ucha.

Atypické zlomeniny femuru
V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny
femuru, zejména u pacientů dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé
zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až
do části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu
nebo bez souvislosti s ním a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo
třísle, často sdružené na zobrazovacích vyšetřeních s obrazem typickým pro stresové zlomeniny
(neobvyklé nízkotraumatické zlomeniny, v angličtině známé jako „insufficiency fractures“), a to týdny až
měsíce před manifestací kompletní zlomeniny kosti stehenní. Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je
nutné u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří utrpěli zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální
femur. Rovněž bylo zaznamenáno špatné hojení těchto zlomenin.
U pacientů, u kterých je podezření na atypickou zlomeninu femuru, je třeba při hodnocení jejich stavu
zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty, a to na základě zhodnocení prospěchu a rizika léčby u jednotlivého
pacienta.
Pacienty je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásili jakoukoli bolest v oblasti stehna, kyčle
nebo třísla, a všechny pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit z hlediska možné
neúplné zlomeniny femuru.

Renální funkce
Klinické studie neprokázaly, že by při dlouhodobé léčbě kyselinou ibandronovou docházelo ke zhoršení
renálních funkcí. Nicméně se doporučuje na základě zhodnocení klinického stavu každého pacienta
sledovat při léčbě kyselinou ibandronovou renální funkce, hladinu vápníku, fosfátu a hořčíku v séru.

Vzácné dědičné poruchy
Tablety kyseliny ibandronové obsahují laktózu, a proto nemají být podávány pacientům se vzácnou
dědičnou poruchou intolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo při malabsorpci glukózy a
galaktózy.

Pacienti se známou hypersenzitivitou na jiné bisfosfonáty
Opatrnosti je třeba u pacientů se známou hypersenzitivitou na jiné bisfosfonáty.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce mezi léčivými přípravky a potravinami
Výrobky s obsahem vápníku a dalších vícemocných kationtů (jako je hliník, hořčík nebo železo), včetně
mléka a jiných potravin, mohou narušovat vstřebávání tablet kyseliny ibandronové. Proto je nutné počkat
s požíváním těchto výrobků a jídla nejméně 30 minut po perorálním užití léku.

Biologická dostupnost tablet kyseliny ibandronové se snižuje přibližně o 75 %, pokud se podávají hodiny po běžném jídle. Proto se doporučuje užívat tablety po celonočním lačnění (nejméně 6 hodin) a
pacienti mají zůstat nalačno nejméně 30 minut po užití léku (viz bod 4.2).


Interakce s jinými léčivými přípravky
Metabolické interakce se nepředpokládají, vzhledem k tomu, že kyselina ibandronová neinhibuje hlavní

lidské hepatické izoenzymy P450 a bylo prokázáno, že neindukuje systém hepatického cytochromu Pu potkanů (viz bod 5.2). Kyselina ibandronová se vylučuje pouze renální sekrecí a neprochází žádnou
metabolickou přeměnou.

Antagonisté H2 receptorů nebo jiné léčivé přípravky, které zvyšují pH žaludečního obsahu
U zdravých mužských dobrovolníků a žen po menopauze vedlo intravenózní podání ranitidinu ke zvýšení
biologické dostupnosti kyseliny ibandronové o přibližně 20 % (což je v mezích běžného rozptylu
biologické dostupnosti kyseliny ibandronové), patrně v důsledku snížené kyselosti žaludečního obsahu.
Při souběžném podání kyseliny ibandronové a antagonistů H2 receptorů nebo léčivých přípravků, které
zvyšují pH žaludečního obsahu, není nutné upravovat dávkování.


Kyselina acetylsalicylová a nesteroidní antirevmatika
Vzhledem k tomu, že kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika (NSAID) a biofosfonáty mohou
podráždit sliznici trávicí trubice, je třeba dbát zvýšené opatrnosti při jejich současném podávání (viz bod
4.4).

Aminoglykosidy
Zvýšená opatrnost se doporučuje při podávání bisfosfonátů souběžně s aminoglykosidy, neboť obě látky
snižují koncentraci vápníku v séru na delší dobu. Je třeba také věnovat pozornost možnému rozvoji
souběžné hypomagnesemie.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
O podávání kyseliny ibandronové těhotným ženám nejsou k dispozici potřebné údaje. Studie u potkanů
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Možné riziko u lidí není známo. Proto nemá být kyselina
ibandronová těhotným ženám podávána.

Kojení
Není známo, zda se kyselina ibandronová vylučuje do lidského mléka. Studie u kojících potkanů
prokázaly po nitrožilním podání kyseliny ibandronové přítomnost její nízké koncentrace v mléce. Kojícím
ženám nemá být kyselina ibandronová podávána.

Fertilita
Údaje týkající se účinků kyseliny ibandronové u člověka nejsou k dispozici. V reprodukčních studiích s
perorálním podáním u potkanů kyselina ibandronová snižovala fertilitu. Ve studiích s intravenózním
podáním u potkanů kyselina ibandronová snižovala fertilitu při vysokých denních dávkách (viz bod 5.3)

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Na základě farmakodynamického a farmakokinetického profilu a hlášených nežádoucích účinků lze
předpokládat, že kyselina ibandronová nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo
obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejzávažnější hlášené nežádoucí účinky jsou anafylaktická reakce/šok, atypické zlomeniny femuru,
osteonekróza čelisti, gastrointestinální podráždění a oční záněty (viz odstavec „Popis vybraných
nežádoucích účinků“ a bod 4.4). Léčba byla nejčastěji spojena s poklesem hladiny sérového vápníku pod

normální hodnotu (hypokalcemie), doprovázeného dyspepsií.

Shrnutí nežádoucích účinků do tabulky
V tabulce 1 jsou uvedeny nežádoucí účinky ze dvou klíčových studií fáze III (Prevence kostních příhod u
pacientů s karcinomem prsu a kostními metastázami: 286 pacientů léčených kyselinou ibandronovou mg, podávanou perorálně), a po uvedení přípravku na trh.
Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů dle databáze MedDRA a četnosti výskytu.
Četnosti výskytu jsou definovány podle následujících konvencí: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až
<1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10000 až <1/1000), velmi vzácné (<1/10000), není
známo (z dostupných údajů nelze určit). V rámci každé skupiny četností jsou nežádoucí účinky uvedeny
v pořadí dle klesající závažnosti.

Tabulka 1
Nežádoucí účinky hlášené po perorálním podání kyseliny ibandronové

Třída
orgánových
systémů 
Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není
známo  
倀潲甀捨礠歲癥⁡ 
lymfatického
systému 
Anémie
Poruchy
imunitního 
systému 
Hypersenzitivita†,
bronchospasmus†,
angioedém†,
anafylaktická
reakce/šok†**
Zhoršení
astmatu
Poruchy
metabolismu a
výživy 
Hypokalc
emie**

Poruchy
nervového
systému 
Parestezie,
dysgeuzie
(zkreslená
chuť)

Poruchy oka Zánět oka
† **

Gastrointestinál
ní poruchy 
Ezofagiti
da,
bolesti
břicha,
dyspepsie
, nauzea
Krvácení,
duodenální
vřed,
gastritida,
dysfagie,
sucho v
ústech

Poruchy kůže a
podkožní tkáně 
Pruritus Stevens-Johnsonův
syndrom†,
erythema
multiforme†,
bulózní
dermatitida†

Poruchy svalové
a kosterní
獯畳琀愀癹⁡ 
pojivové tkáně 
Atypické
subtrochan
terické a
diafyzární
Osteonekróza
čelisti † **,
Osteonekróza
zevního zvukovodu


zlomeniny
femuru †
(skupinový
nežádoucí účinek
bisfosfonátů)
Poruchy ledvin
a močových cest
Azotemie
(urémie)

Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
Astenie Bolesti na
hrudi,
onemocnění
podobné
chřipce,
malátnost,
bolest

Vyšetření Zvýšená
koncentrace
parathormon
u v krvi

** Viz další informace níže.
† Identifikovány po uvedení přípravku na trh.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Hypokalcemie
Snížené vylučování kalcia ledvinami může být doprovázeno poklesem hladiny fosfátů v séru, které
nevyžaduje terapeutický zásah. Hladina vápníku v séru může klesnout na hypokalcemické hodnoty.

Osteonekróza čelisti
Byly hlášeny případy osteonekrózy čelisti převážně u pacientů s nádorovým onemocněním léčených
přípravky, které inhibují kostní resorpci, jako je kyselina ibandronová (viz bod 4.4). Byly hlášeny případy
osteonekrózy čelisti v poregistračním sledování pro kyselinu ibandronovou.
Zánět oka
Při podávání kyseliny ibandronové byly hlášeny oční zánětlivé reakce, jako jsou uveitida, episkleritida a
skleritida. V některých případech tyto nežádoucí reakce neustoupily, dokud podávání
kyseliny ibandronové nebylo ukončeno.

Anafylaktická reakce/šok
U pacientů léčených kyselinou ibandronovou v intravenózní formě byly hlášeny případy anafylaktické
reakce/šoku včetně příhod končících úmrtím.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

O léčbě v případě předávkování kyselinou ibandronovou nejsou k dispozici žádné specifické údaje. Požití
nadměrného množství přípravku ústy však může vést k poškození horní části trávicí trubice, mimo jiné k

podráždění žaludku, pálení žáhy, zánětu jícnu a zánětu žaludku nebo vzniku vředu. K vyvázání kyseliny
ibandronové je vhodné podat mléko nebo antacida. Vzhledem k riziku podráždění jícnu se nedoporučuje
vyvolávat zvracení a pacient má zůstat ve vzpřímené poloze.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: léčiva k terapii nemocí kostí, bisfosfonáty.
ATC kód: M05BA
Kyselina ibandronová patří do skupiny bisfosfonátových sloučenin, které mají specifický účinek na kosti.
Její selektivní působení na kostní tkáň je založeno na vysoké afinitě bisfosfonátů ke kostním minerálům.
Bisfosfonáty inhibují aktivitu osteoklastů, ale přesný mechanizmus není dosud znám.

In vivo kyselina ibandronová zabraňuje pokusně způsobené destrukci kostí, která byla navozena
přerušením funkcí gonád, retinoidy, nádory nebo extrakty z nádorů. Potlačení endogenní resorpce kostí
bylo dokumentováno studiemi kinetiky 45Ca a uvolněním radioaktivního tetracyklinu předtím zavedeného
do kostry.

V dávkách, které byly zřetelně vyšší než je farmakologicky účinná dávka, neměla kyselina ibandronová
žádný účinek na mineralizaci kostí.

Pro resorpci kosti při malignitě je typická nadměrná resorpce, která není vyrovnána odpovídající
novotvorbou kosti. Kyselina ibandronová selektivně inhibuje aktivitu osteoklastů, což vede ke zpomalení
kostní resorpce a tím k sníženému výskytu kostních komplikací u maligních onemocnění.

Klinické studie u pacientů s karcinomem prsu a kostními metastázami ukázaly, že zde existuje na dávce
závislý inhibiční účinek na osteolýzu kosti, který lze hodnotit markery kostní resorpce a na dávce závislý
účinek na kostní příhody.

Prevence kostních komplikací u pacientů s karcinomem prsu a kostními metastázami při podání kyseliny
ibandronové 50 mg byla hodnocena ve dvou randomizovaných placebem kontrolovaných klinických
studiích fáze III, které trvaly 96 týdnů. Pacienti s karcinomem prsu a radiologicky potvrzenými kostními
metastázami byli randomizováni do skupin léčených placebem (277 pacientů) nebo 50 mg kyseliny
ibandronové (287 pacientů). Výsledky těchto studií jsou shrnuty níže.

Primární výsledný ukazatel účinnosti
Primárním výsledným ukazatelem účinnosti v klinických studiích byla doba do objevení se kostní
komplikace (SMPR). Jednalo se o sloučený výsledný ukazatel, do kterého patřily následující kostní
komplikace (SRE):
 ozařování kosti z indikace léčby zlomeniny nebo hrozící zlomeniny
 chirurgická léčba zlomeniny
 zlomeniny obratlů
 nevertebrální zlomeniny

Analýza SMPR byla korigovaná na čas a zohledňovala skutečnost, že jedna nebo více příhod, které se
staly v odstupu 12 týdnů, mohou navzájem souviset. Vícečetné příhody jsou tedy pro účely analýzy
započítány pouze jednou za každé 12týdenní období. Sloučené údaje z těchto studií ukázaly významný
přínos léčby kyselinou ibandronovou 50 mg podávanou p.o. oproti placebu z hlediska snížení počtu SRE
při hodnocení parametru SMPR (p = 0,041). Také bylo zjištěno 38% snížení rizika rozvoje SRE u

pacientů léčených kyselinou ibandronovou ve srovnání s placebem (relativní riziko 0,62, p = 0,003).
Výsledky hodnocení účinnosti jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka Výsledky hodnocení účinnosti (pacienti s karcinomem prsu a s kostními metastázami)

Všechny kostní komplikace (SRE) 
偬愀捥扯 
渽(祝)㜀 
Kyselina ibandronová 
㔰最㬀㴲㠷 
䠀潤湯琀愠倀 
卍偒愠樀敤湯桯⁰愀捩攀湴愀 
愠爀潫 
ㄬᆬ 〬㤹 倽〬〴㄀ 
Relativní riziko SRE ⴀ 〬㘲 倽〬〰㌀ 
 
Sekundární výsledné ukazatele účinnosti
Při léčbě kyselinou ibandronovou 50 mg bylo ve srovnání s placebem zjištěno statisticky významné
zlepšení skóre bolesti kostí. Stupeň zmírnění bolesti byl po celou dobu trvání studie setrvale pod úrovní
při zahájení studie, a byl provázen při srovnání s placebem významným snížením spotřeby analgetik.
Zhoršení stavu funkční výkonnosti dle WHO a hodnocení kvality života bylo ve skupině léčené kyselinou
ibandronovou menší než ve skupině léčené placebem. Koncentrace markerů kostní resorpce CTx (C-
terminální telopeptid uvolňovaný z kolagenu I typu) v moči se ve skupině léčené kyselinou ibandronovou
ve srovnání s placebem významně snížila. Tento pokles koncentrace CTx v moči významně koreloval s
primárním výsledným parametrem účinnosti na SMPR (Kendall-tau-b (p<0,001)). Shrnutí sekundárních
výsledných parametrů je uvedeno v tabulce 3.

Tabulka Sekundární výsledné parametry účinnosti (pacienti s karcinomem prsu a s kostními metastázami)

Placebo n=277 Kyselina ibandronová
n=p-hodnota
Bolesti kostí * 0,20 -0,10 p=0,Potřeba analgetik * 0,85 0,60 P=0,Kvalita života * -26,8 -8,3 P=0,Skóre stavu funkční
výkonnosti dle WHO * 
0,54 0,33 P=0,CTx v moči ** 10,95 -77,32 P=0,
* Průměrná změna od vstupního vyšetření do posledního hodnocení.
** Medián změny od vstupního vyšetření do posledního hodnocení.

Pediatrická populace (viz body 4.2 a 5.2)

U dětí a dospívajících mladších než 18 let nebyla bezpečnost a účinnost kyseliny ibandronové
stanovena. Žádné údaje nejsou k dispozici.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorbce
Absorbce kyseliny ibandronové v horní části trávicí trubice je po perorálním podání rychlé. Vrcholové
plazmatické koncentrace bylo dosaženo za 0,5 až 2 hodiny (medián 1 hodina) ve stavu nalačno a
absolutní biologická dostupnost byla kolem 0,6 %. Rozsah vstřebávání je zhoršen, pokud je lék podán s
jídlem nebo nápojem (kromě vody). Při podání se standardní snídaní se ve srovnání s podáním nalačno
snižuje biologická dostupnost přibližně o 90 %. Při užití 30 minut před jídlem klesá biologická dostupnost

přibližně o 30 %. Při užití kyseliny ibandronové 60 minut před jídlem není patrné snížení biologické
dostupnosti.

Biologická dostupnost klesá přibližně o 75 %, pokud se tablety Ikametinu užívají za 2 hodiny po
standardním jídle. Proto se doporučuje užívat tablety po celonočním lačnění (nejméně 6 hodin) a pacienti
mají zůstat nalačno nejméně 30 minut po užití léku (viz bod 4.2).

Distribuce
Po prvotním systémovém rozptýlení se kyselina ibandronová rychle váže na kostní tkáň nebo se vylučuje
do moči. U lidí je účinný terminální distribuční objem nejméně 90 litrů a množství léku, které se dostane
do kosti, se odhaduje na 40-50 % množství, které se dostane do krevního oběhu. Vazba na bílkoviny
lidské plazmy je v terapeutických koncentracích přibližně 87 % a tak nejsou interakce s jinými léčivými
přípravky v důsledku vytěsňování z této vazby pravděpodobné.

Biotransformace
Žádné důkazy nenasvědčují tomu, že by u zvířat nebo lidí podléhala kyselina ibandronová metabolické
přeměně.

Eliminace
Vstřebaná frakce kyseliny ibandronové se z oběhu vychytává v kostech (přibližně 40 – 50 %) a zbytek se
v nezměněné podobě vylučuje ledvinami. Nevstřebaná frakce kyseliny ibandronové se v nezměněné
podobě vyloučí stolicí.

Rozpětí zjištěných poločasů je široké a závisí na dávce a citlivosti zvolené vyšetřovací metody, ale zjevný
terminální poločas se pohybuje v rozpětí 10 - 60 hodin. Časné plazmatické koncentrace však klesají
rychle a dosahují 10 % maximální koncentrace za 3 a 8 hodin po nitrožilním respektive perorálním
podání.

Celková clearance kyseliny ibandronové je nízká s průměrnou hodnotou v rozpětí 84 -160 ml/min.
Renální clearance (přibližně 60 ml/min u zdravých žen po menopause) tvoří 50 – 60 % celkové clearance
a souvisí s clearance kreatininu. Rozdíl mezi zjevnou celkovou a renální clearance odpovídá stupni
vychytání látky v kosti.

Sekreční cesta se nepřekrývá s žádným ze známých kyselých nebo zásaditých transportních systémů,
které se podílejí na vylučování jiných léčivých látek. Kyselina ibandronová dále neinhibuje hlavní lidské
hepatické izoenzymy P450 a neindukuje systém hepatického cytochromu P 450 u potkanů.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů

Pohlaví
Biologická dostupnost a farmakokinetika kyseliny ibandronové jsou u mužů i žen podobné.

Rasa
Žádné důkazy nenasvědčují tomu, že by chování kyseliny ibandronové v organismu bylo odlišné u
různých etnických skupin bělochů a Asiatů. Od pacientů afroamerického původu je k dispozici pouze
velmi malé množství údajů.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
U pacientů s různými stupni poruch funkce ledvin je expozice kyselině ibandronové úměrná clearance
kreatininu (CLcr). U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr ≤ 30 ml/min) léčených perorálně
podávanou kyselinou ibandronovou v dávce 10 mg denně po dobu 21 dnů byly zjištěny 2-3násobně vyšší
koncentrace v plazmě oproti pacientům s normální funkcí ledvin (CLcr ≥80 ml/min). Celková clearance

kyseliny ibandronové u osob s těžkou poruchou funkce ledvin klesla na 44 ml/min ve srovnání se ml/min u pacientů s normální funkcí ledvin. U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin (CLcr ≥ 50 a <
80 ml/min) není nutné upravit dávkování. U pacientů se středně těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr ≥
30 a < 50 ml/min) nebo těžkou poruchou funkce ledvin (CLcr < 30 ml/min) se doporučuje dávku upravit
(viz bod 4.2).

Pacienti s poruchou funkce jater (viz bod 4.2)
U pacientů s poruchou funkce jater nejsou pro kyselinu ibandronovou k dispozici žádné farmakokinetické
údaje. Játra se na clearance kyseliny ibandronové zásadním způsobem nepodílejí, neboť tato kyselina se
nemetabolizuje, nýbrž se vylučuje ledvinami a vychytává se v kosti. Proto u pacientů s poruchou funkce
jater není úprava dávkování nutná. Kromě toho je vazba kyseliny ibandronové v terapeutických
koncentracích na plazmatické bílkoviny přibližně 87 %, takže hypoproteinémie v případě těžké poruchy
funkce jater pravděpodobně nepovede k významnému zvýšení volné frakce ibandronové kyseliny v
plazmě.

Starší pacienti (viz bod 4.2)
Ve víceproměnné analýze nebyl věk mezi nezávislými faktory, které ovlivňovaly hodnocené
farmakokinetické parametry. Vzhledem k tomu, že s narůstajícím věkem dochází ke zhoršování renálních
funkcí, je tento faktor třeba vzít v úvahu (viz bod porucha funkce ledvin).

Pediatrická populace (viz body 4.2 a 5.1)

U osob mladších 18 let nejsou pro použití Ikametinu k dispozici žádné údaje.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně převyšujících
maximální expozice u člověka, což svědčí o malém významu při použití. Podobně jako u ostatních
bisfosfonátů bylo prokázáno, že primárním orgánem systémové toxicity jsou ledviny.

Mutagenita/Karcinogenita:
Karcinogenní potenciál nebyl pozorován. Testy genotoxicity neodhalily žádné důkazy o genetickém
účinku kyseliny ibandronové.

Reprodukční toxicita:
U potkanů a králíků, kterým byla podávána kyselina ibandronová nitrožilně nebo perorálně, nebyly
zjištěny žádné důkazy o přímé fetální toxicitě nebo teratogenních účincích. V reprodukčních studiích s
perorálním podáním u potkanů se účinky na fertilitu sestávaly ze zvýšených preimplantačních ztrát při
dávkách 1 mg/kg/den a vyšších. V reprodukčních studiích s intravenózním podáním u potkanů kyselina
ibandronová snižovala počet spermií při dávkách 0,3 a 1 mg/kg/den a snižovala fertilitu u samců při
dávkách 1 mg/kg/den a u samic při dávkách 1,2 mg/kg/den. Nežádoucí účinky kyseliny ibandronové
pozorované ve studiích reprodukční toxicity u potkanů odpovídaly očekávanému spektru pro tuto skupinu
léčivých látek (bisfosfonáty). Patří mezi ně snížení počtu implantačních míst, narušení přirozené porodní
činnosti (dystokie) a zvýšení výskytu viscerálních variací (syndrom ledvinné pánvičky a ureteru) a
abnormality zubů u první filiální generace potkanů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety:
Monohydrát laktózy
Krospovidon (E1202)

Mikrokrystalická celulóza (E460)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý (E551)
Natrium-stearyl-fumarát

Potahová vrstva tablety:
Polyvinylalkohol
Makrogol
Mastek (E553b)
Oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
roky (OPA/AL/PVC blistry)
roky (PVC/PVDC/AL blistry)

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení
OPA/AL/PVC blistry v krabičkách obsahujících 30 potahovaných tablet.
PVC/PVDC/AL blistry v krabičkách obsahujících 30 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Glenmark Pharmaceuticals s.r.o., Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
87/138/11-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
16.3.2011/14.1.
10. DATUM REVIZE TEXTU
24.7.