FROMILID - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Fromilid 125 mg/5 ml granule pro perorální suspenzi

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Pět ml suspenze (1 stříkačka) obsahuje clarithromycinum 125 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: sacharosa (1,65 g/1 stříkačka).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Granule pro perorální suspenzi.
Drobné, nestejnoměrné, bílé až téměř bílé granule banánové vůně.
Rekonstituovaná suspenze je homogenní, žlutobílá, s banánovou vůní.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Klarithromycin je indikován k léčbě infekcí vyvolaných citlivými mikroorganismy. Mezi jeho hlavní
indikace patří:
• infekce horních cest dýchacích (např. streptokoková faryngitida)
• infekce dolních cest dýchacích (např. bronchitida, pneumonie) (viz informace o citlivosti
možných původců v bodech 4.4 a 5.1)
• akutní otitis media
• infekce kůže a měkkých tkání (např. folikulitida, celulitida, erysipel) (viz informace o citlivosti
možných původců v bodech 4.4 a 5.1)
• diseminované nebo lokalizované mykobakteriální infekce vyvolané Mycobacterium avium nebo
Mycobacterium intracellulare. Lokalizované infekce vyvolané Mycobacterium chelonae,
Mycobacterium fortuitum nebo Mycobacterium kansasii.

Přípravek Fromilid 125 mg/5 ml granule pro perorální suspenzi je určen pro děti od 6 měsíců do 12 let.

Je nutné dbát oficiálně vydaných doporučení ohledně správného užívání antibiotik.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pediatrická populace

Dopručená dávka klarithromycinu pro kojence a děti od 6 měsíců do 12 let je 7,5 mg/kg dvakrát denně
s maximem až 500 mg dvakrát denně kromě mykobakteriálních infekcí. Doba trvání léčby je obvykle až 10 dní v závislosti na druhu patogenního agens a závažnosti choroby. Připravená suspenze může být
podávána nezávisle na jídle a společně s mlékem.



Dávkování u dětí se řídí podle tělesné hmotnosti (viz tabulka). Dětem s tělesnou hmotností pod 8 kg se
dávka určí na základě hmotnosti (přibližně 7,5 mg/kg dvakrát denně).

Tělesná hmotnost dítěte (kg) Dávka v ml (stříkačka) Odpovídá dávce
klarithromycinu (mg)
- 11 2,5 ml (1/2) dvakrát denně 62,12 - 19 5 ml (1) dvakrát denně 20 - 29 7,5 ml (1 a 1/2) dvakrát denně 187,30 - 40 10 ml (2) dvakrát denně
Porucha funkce ledvin
U dětí s clearance kreatininu pod 30 ml/min/1,73 m2 je nutno dávku klarithromycinu snížit na polovinu
standardní dávky. Lék se u těchto pacientů nemá podávat déle než 14 dní.

Dávkování u pacientů s mykobakteriálními infekcemi
Doporučená počáteční dávka klarithromycinu u dětí s lokalizovanou nebo disseminovanou
mykobakteriální infekcí (M. avium, M. intracellulare, M. chelonae, M. fortuitum, M. kansasii) je 7,5 až
15 mg/kg 2x denně. Maximální dávka nemá přesáhnout 500 mg 2x denně.
Léčbou klarithromycinem je nutno pokračovat tak dlouho, dokud se neprojeví klinický účinek léčby.
Výhodná je i kombinace s jinými antimykobakteriálními léčivými přípravky.

Klinické studie byly u dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let provedeny s použitím perorální suspenze
klarithromycinu. Použití tabletové či intravenózní formy klarithromycinu nebylo u dětí do 12 let věku
studováno. Rovněž není k dispozici dostatek dat pro použití intravenózní formy klarithromycinu u dětí
a dospívajících do 18 let. Děti ve věku do 12 let mají užívat formu pediatrické suspenze klarithromycinu
(granule pro perorální suspenzi).
Pro děti mladší 6 měsíců není k dispozici dostatek klinických zkušeností (viz také bod

5.3. Klinické
zkušenosti u pacientů s jinou než mykobakteriální infekcí).

Způsob podání
Pro odměření dávky suspenze se použije přiložená stříkačka. Po užití suspenze se doporučuje vypít
trochu tekutiny. Suspenze obsahuje drobné granule, které se nemají kvůli hořké chuti žvýkat. Po každém
použití se má stříkačka vymýt vodou.

Návod na přípravu roztoku léčivého přípravku před použitím viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo jiná makrolidová antibiotika nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.

Souběžné užívání klarithromycinu a následujících léků: astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid a
terfenadin, protože to může vést k prodloužení QT intervalu a srdečním arytmiím, včetně komorové
tachykardie, komorové fibrilace a arytmií typu torsades de pointes (viz bod 4.5).

Souběžné podávání s tikagrelorem nebo ranolazinem.

Souběžné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno (viz bod 4.5).

Souběžné podávání klarithromycinu a ergotaminu nebo dihydroergotaminu, neboť může dojít
k ergotaminové toxicitě.

Perorálně podávaný midazolam spolu s klarithromycinem.

Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s anamnézou prodloužení QT intervalu (vrozené nebo
zdokumentované získané prodloužení QT intervalu) nebo komorové srdeční arytmie včetně torsades de


pointes v anamnéze (viz body 4.4 a 4.5).

Souběžné podávání klarithromycinu s inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny, tedy lovastatinem či
simvastatinem), které podléhají rozsáhlé metabolizaci pomocí CYP3A4, z důvodu zvýšeného rizika
myopatie, včetně rhabdomyolýzy (viz bod 4.5).

Klarithromycin nesmí být podáván pacientům s poruchami elektrolytové rovnováhy (hypokalemie nebo
hypomagnesemie, kvůli riziku prodloužení intervalu QT).

Těžká porucha funkce jater souběžně s postižením funkce ledvin.

Souběžné podávání s kolchicinem, stejně jako u jiných silných inhibitorů CYP3A4 (viz body 4.4 a 4.5)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Klarithromycin nemá být předepisován těhotným ženám bez důkladného zvážení přínosu proti rizikům,
zejména během prvních tří měsíců těhotenství (viz bod 4.6).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je třeba opatrnosti (viz bod 4.2).

Porucha funkce jater
Klarithromycin je metabolizován zejména játry. Proto je třeba opatrnosti při podávání tohoto antibiotika
pacientům s poruchou funkce jater. Je třeba opatrnosti při podávání klarithromycinu pacientům se
středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (viz body 4.2 a 5.2).

U pacientů užívajících klarithromycin byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení jaterních
enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické hepatitidy (se žloutenkou nebo bez ní). Toto postižení
jater může být závažné a je obvykle reverzibilní.

Byly hlášeny případy fatálního selhání jater (viz bod 4.8). Je možné, že někteří pacienti trpěli
preexistujícím onemocněním jater nebo mohli užívat jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je
třeba poučit o tom, že mají ukončit léčbu a kontaktovat svého lékaře, pokud se u nich vyskytnou
jakékoliv známky či příznaky rozvoje onemocnění jater, jako jsou anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená
moč, pruritus nebo bolest břicha.

Kolchicin
Po uvedení klarithromycinu na trh se vyskytla hlášení o kolchicinové toxicitě při souběžném užití
klarithromycinu a kolchicinu, zejména u starších pacientů, z nichž některé se vyskytly u pacientů
s renální insuficiencí. U několika takových pacientů byly hlášeny i případy úmrtí (viz bod 4.5,
kolchicin). Souběžné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikováno (viz bod 4.3). Užití
kolchicinu je kontraindikováno u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a jater, kteří souběžně
užívají inhibitory P-glykoproteinů nebo silné inhibitory CYP3A4.

Zkřížená rezistence a zkřížená hypersenzitivita s jinými antibiotiky
Je nutné dávat pozor na možnost zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a ostatními makrolidy, také
linkomycinem a klindamycinem.

Opatrnosti je zapotřebí s ohledem na souběžné podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů,
jako je triazolam a intravenózně nebo pe rorálně podávaný midazolam. Perorálně podávaný midazolam
je kontraindikován (viz bod 4.5).

Je třeba opatrnosti s ohledem na souběžné užívání klarithromycinu s ototoxickými léky, zejména
aminoglykosidy. Monitorování vestibulární a sluchové funkce má být prováděno během léčby a po ní.

Pseudomembranózní kolitida


Pseudomembranózní kolitida byla hlášena při použití téměř všech antibakteriálních léků, včetně
makrolidových antibiotik, a může být různého rozsahu od lehké formy až po formu život ohrožující.
Průjem, jehož původcem je Clostridium difficile vyvolávající průjmová onemocnění (CDAD) byl hlášen
při užívání téměř všech antibakteriálních léčiv včetně klarithromycinu, a může být různé závažnosti od
mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky mění normální střevní flóru,
což může vést k přemnožení bakterií C. difficile. CDAD je třeba zvážit u všech pacientů, u kterých se
vyskytuje průjem po použití antibiotik. Důkladná zdravotní anamnéza je potřebná, protože bylo
zaznamenáno, že se CDAD mohou objevit za dva měsíce po podávání antibiotik. Proto má být zváženo
ukončení léčby klarithromycinem bez ohledu na indikace. Je třeba provést mikrobiální testy a zahájit
adekvátní léčbu. Lékům inhibujícím peristaltiku je třeba se vyhnout.

Dlouhodobé užívání může, stejně jako u ostatních antibiotik, vést ke kolonizaci se zvýšeným
množstvím rezistentních bakterií a mykóz. Pokud se objeví superinfekce, je nutné zajistit vhodnou
léčbu.

Kardiovaskulární příhody
Při léčbě makrolidy, včetně klarithromycinu, byly pozorovány prodloužená srdeční repolarizace
a prodloužený QT interval, které zvyšují riziko vzniku srdeční arytmie a torsades de pointes (viz bod
4.8). Jelikož následující situace mohou vést ke zvýšenému riziku komorových arytmií (včetně torsades
de pointes), je použití klaritromycinu kontraindikováno: u pacientů užívajících astemizol, cisaprid,
domperidon, pimozid a terfenadin, u pacientů s hypokalemií a u pacientů s anamnézou prodlouženého
QT nebo s anamnézou komorové arytmie (viz bod 4.3).

Kromě toho má být klarithromycin používán s opatrností;
- U pacientů s ischemickou chorobou srdeční, těžkou srdeční insuficiencí, poruchami vedení
srdečního vzruchu nebo s klinicky relevantní bradykardií.
- U pacientů, kteří souběžně užívají další léčivé přípravky působící prodloužení QT intervalu jiných
než kontraindikovaných.

Epidemiologické studie zkoumající riziko nežádoucích kardiovaskulárních dopadů při užívání
makrolidů poskytují variabilní výsledky. Z některých observačních studií však vyplývá vzácné
krátkodobé riziko arytmie, infarktu myokardu a kardiovaskulární mortality spojené s makrolidy, včetně
klarithromycinu. Tato zjištění je třeba vzít při předepisování klarithromycinu v úvahu stejně jako jeho
léčebné přínosy.

Pneumonie
Z hlediska výskytu rezistence bakterie Streptococcus pneumoniae na makrolidy je důležité, aby
testování citlivosti bylo provedeno při předepsání klarithromycinu k léčbě komunitní pneumonie.
V případě nozokomiální pneumonie se má klarithromycin užívat pouze v kombinaci s dalšími vhodnými
antibiotiky.

Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti
Tyto infekce jsou nejčastěji způsobovány bakteriemi Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes,
z nichž oba původci mohou být rezistentní k makrolidům. Z tohoto důvodu je důležité vždy provést test
citlivosti. V případech, kdy není možné použít beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mají být léky
první volby jiná antibiotika, jako je např. klindamycin. V současnosti se přepokládá, že makrolidy hrají
roli pouze u některých infekcí měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené bakterií Corynebacterium
minutissimum, acne vulgaris a u erysipelu v situacích, kdy není možná léčba penicilinem.

V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako jsou anafylaxe, závažné kožní nežádoucí
účinky (např. akutní generalizovaná exantematózní pustulóza, Stevensův-Johnsonův syndrom, toxická
epidermální nekrolýza a léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky), je třeba léčbu
klarithromycinem okamžitě přerušit a bezodkladně zahájit odpovídající léčbu.

Klarithromycin se má užívat s opatrností při souběžném podávání léků způsobujících indukci enzymu
cytochromu CYP3A4 (viz bod 4.5).



Opatrnosti je zapotřebí při souběžném podávání klarithromycinu a ostatních ototoxických látek,
především aminoglykosidů. V průběhu a po ukončení léčby má být prováděno monitorování
vestibulárních funkcí a sluchu.

Inhibitory HMG‐CoA reduktázy (statiny)
Souběžné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem nebo simvastatinem je kontraindikováno (viz bod
4.3). Při podávání klarithromycinu s ostatními statiny je třeba opatrnosti. U pacientů užívajících
klarithromycin a statiny byla hlášena rhabdomyolýza. Pacienty je třeba monitorovat s ohledem na
známky a příznaky myopatie.
V situacích, kdy se nelze vyhnout souběžnému užívání klarithromycinu se statiny, doporučuje se
předepsat statin k podávání v nejnižších možných dostupných dávkách. Může být zváženo použití
statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin) (viz bod 4.5).

Perorální hypoglykemika/insulin
Souběžné užití klarithromycinu a perorálních hypoglykemik (jako jsou deriváty sulfonylurey) a/nebo
insulinu může vést k významné hypoglykemii. Doporučuje se důsledné monitorování glykemie (viz bod
4.5).

Perorální antikoagulancia
Spontánní hlášení z postmarketingového období naznačují, že souběžné užívání klarithromycinu a
perorálních antikoagulancií může účinky perorálních antikoagulancií zvyšovat. Existuje riziko závažné
hemoragie a významného prodloužení INR a protrombinového času v případě, že je klarithromycin
podáván souběžně s warfarinem (viz bod 4.5). INR a protrombinový čas je třeba často monitorovat po
dobu, kdy pacienti dostávají souběžně klarithromycin a perorální antikoagulancia.
Při souběžném podávání klarithromycinu a přímo působících perorálních antikoagulancií, jako
jsou dabigatran, rivaroxaban a apixaban, je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení
(viz bod 4.5) zapotřebí zvýšená opatrnost.

Použití jakékoli antimikrobiální terapie, jako např. klarithromycin, pro léčbu infekce H. pylori, může
selektovat organismy rezistentní na léky.

Fromilid obsahuje sacharosu. 5 ml suspenze obsahuje 1,65 g sacharosy.
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo
se sacharázo-isomaltázovou deficiencí nemají tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Použití následujících léků je přísně kontraindikováno z důvodu možných závažných lékových
interakcí:

Astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin
Zvýšené hladiny cisapridu byly hlášeny u pacientů, kteří dostávali klarithromycin a cisaprid souběžně.
To může způsobit prodloužení QT intervalu a srdeční arytmie včetně komorové tachykardie, komorové
fibrilace a torsades de pointes. Podobné účinky byly pozorovány u pacientů, kteří užívali klarithromycin
a pimozid souběžně (viz bod 4.3).

Terfenadin
U makrolidů byly hlášeny změny metabolismu terfenadinu vedoucí ke zvýšeným hladinám terfenadinu,
které byly někdy spojovány se srdečními arytmiemi, jako je prodloužení QT intervalu, komorová
tachykardie, komorová fibrilace a torsades de pointes (viz bod 4.3). Ve studii se 14 zdravými
dobrovolníky vedlo souběžné podávání klarithromycinu a terfenadinu k 2-3násobnému vzestupu sérové
hladiny kyselého metabolitu terfenadinu a k prodloužení QT intervalu bez klinicky detekovatelného
účinku. Podobné účinky byly pozorovány při souběžném podání astemizolu a ostatních makrolidů.

Chinidin, disopyramid


Po zavedení klarithromycinu na trh se při souběžném užívání klarithromycinu a chinidinu nebo
disopyramidu vyskytly torsades de pointes. Během léčby klarithromycinem mají být monitorovány
sérové hladiny těchto léků.

Ergotamin/dihydroergotamin
Postmarketingové zprávy ukazují, že souběžné podávání klarithromycinu s ergotaminem nebo
dihydroergotaminem bylo spojeno s akutní ergotaminovou toxicitou charakterizovanou vasospasmem a
ischemií končetin nebo tkání, včetně centrálního nervového systému. Souběžné podávání
klarithromycinu a těchto léčivých přípravků je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Perorálně podávaný midazolam
Při souběžném podávání midazolamu s klarithromycinem ve formě tablet (500 mg dvakrát denně), AUC
midazolamu se zvýšil 7krát po jeho perorálním podání. Souběžné perorální podání midazolamu a
klarithromycinu je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Inhibitory HMG‐CoA reduktázy (statiny)
Souběžné užívání klarithromycinu s lovastatinem nebo simvastatinem je kontraindikováno (viz bod 4.3),
protože tyto statiny jsou rozsáhle metabolizovány pomocí CYP3A4 a souběžná léčba klarithromycinem
zvyšuje jejich plasmatickou koncentraci, což zvyšuje riziko myopatie, včetně rhabdomyolýzy. Hlášení
o rhabdomyolýze byla zaznamenána u pacientů užívajících klarithromycin souběžně s těmito statiny.
Pokud se nelze vyhnout léčbě klarithromycinem, léčba lovastatinem nebo simvastatinem musí být po
dobu užívání klarithromycinu přerušena.

Při předepisování klarithromycinu se statiny je třeba opatrnosti. V situacích, kdy se nelze vyhnout
souběžnému užívání klarithromycinu se statiny, doporučuje se předepsat nejnižší možnou dávku statinu.
Může být zváženo použití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin).
Pacienty je třeba monitorovat s ohledem na známky a příznaky myopatie.

Lomitapid
Souběžné podávání klarithromycinu a lomitapidu je kontraindikováno kvůli možnému výraznému
zvýšení hladin aminotransferáz (viz bod 4.3).

Vliv jiných léčivých přípravků na klarithromycin

Léčiva, která indukují CYP3A (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, třezalka
tečkovaná) mohou indukovat také metabolismus klarithromycinu. To může způsobit subterapeutické
hladiny klarithromycinu vedoucí k jeho snížené účinnosti. Dále může být nezbytné monitorovat
plazmatické hladiny induktoru CYP3A, které mohou být zvýšeny v důsledku inhibice CYP3A
působením klarithromycinu (viz také odpovídající souhrn údajů o přípravku daného podávaného
induktoru CYP3A4). Souběžné podávání rifabutinu a klarithromycinu vedlo k vzestupu a následnému
poklesu sérových hladin klarithromycinu a dále k zvýšení rizika uveitidy.

O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že ovlivňují koncentrace
cirkulujícího klarithromycinu. Může být proto nezbytné upravit dávky klarithromycinu nebo zvážit
alternativní léčbu.

Efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin
Silné induktory metabolismu systému cytochromu P450, jako je efavirenz, nevirapin, rifampicin,
rifabutin a rifapentin mohou akcelerovat metabolismus klarithromycinu, a tím snižovat plazmatické
hladiny klarithromycinu, zatímco zvyšují hladiny 14-OH-klarithromycinu, tedy metabolitu, který je také
mikrobiologický aktivní. Vzhledem k tomu, že mikrobiologické aktivity 6-klarithromycinu a 14-OH-
klarithromycinu se u různých druhů bakterií liší, může být zamýšlený terapeutický efekt během
souběžného podávání klarithromycinu a enzymových induktorů oslaben.

Etravirin
Etravirin může snižovat expozici klarithromycinu; avšak koncentrace aktivního metabolitu, 14-OH-


klarithromycinu, jsou zvýšeny. Jelikož 14-OH-klarithromycin vykazuje sníženou účinnost proti
komplexu Mycobacterium avium (MAC), celková účinnost proti tomuto patogenu může být změněna;
z toho důvodu je při léčbě MAC vhodné zvážit nasazení jiného antibiotika.

Flukonazol
Souběžné podávání flukonazolu v dávce 200 mg denně a klarithromycinu 500 mg dvakrát denně
21 zdravým dobrovolníkům vedlo ke zvýšení průměrné minimální koncentrace v ustáleném stavu
klarithromycinu (Cmin) o 33 % a plochy pod křivkou (AUC) o 18 %. Koncentrace účinného metabolitu
14‐OH-klarithromycinu v ustáleném stavu nebyly významně ovlivněny souběžným podáváním
flukonazolu. Není nutná úprava dávek klarithromycinu.

Ritonavir
Farmakokinetická studie ukázala, že souběžné podávání 200 mg ritonaviru každých 8 hodin a 500 mg
klarithromycinu každých 12 hodin vedlo k významné inhibici metabolismu klarithromycinu. Cmax
klarithromycinu se zvýšila o 31 %, Cmin se zvýšila o 182 % a AUC se zvýšila o 77 % při souběžném
podávání ritonaviru. Byla zaznamenána v zásadě kompletní inhibice tvorby 14-OH-klarithromycinu.
Z důvodu širokého terapeutického okna klarithromycinu není nutné snižování dávky u pacientů
s normální funkcí ledvin. Avšak u pacientů s postižením ledvin má být zvážena následující úprava
dávky: U pacientů s CLCR 30 až 60 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50 %. U pacientů
s těžkou poruchou funkce ledvin CLCR < 30 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 75 %.
Pacientům s těžkou poruchou funkce ledvin má být podáván klarithromycin ve formě tablet
s okamžitým uvolňováním. Dávky klarithromycinu větší než 1 g/den nemají být podávány spolu
s ritonavirem.

Podobné úpravy dávkování se mají zvážit u pacientů s poškozením renálních funkcí, kteří užívají
ritonavir k posílení farmakokinetického účinku jiných HIV proteázových inhibitorů, včetně atazanaviru
a sachinaviru (viz bod níže, Obousměrné lékové interakce).

Účinek klarithromycinu na jiné léčivé přípravky

Interakce zprostředkované CYP3A
Souběžné podávání klarithromycinu, který je známým inhibitorem CYP3A a léku, který je primárně
metabolizován pomocí CYP3A, může být spojeno se zvýšením jejich sérových koncentrací, které
mohou zvýšit nebo prodloužit terapeutické a nežádoucí účinky souběžně podávaného léku.
Užití klaritromycinu je kontraindikováno u pacientů, kteří dostávají substráty CYP3A jako jsou
astemizol, cisaprid, domperidon, pimozid a terfenadin kvůli riziku prodloužení QT a srdečních arytmií,
včetně komorové tachykardie, ventrikulární fibrilace a torsades de pointes (viz body 4.3 a 4.4).

Použití klaritromycinu spolu s ergotovými alkaloidy, perorálně podávaným midazolamem, inhibitory
HMG CoA reduktázy metabolizovanými hlavně CYP3A4 (např. lovastatin a simvastatin), kolchicinem,
ticagrelorem a ranolazinem je také kontraindikováno (viz bod 4.3).

Opatrnost je nutná, pokud je klaritromycin podáván souběžně s jinými léky, o nichž je známo, že jsou
substráty enzymu CYP3A, zejména pokud má tento substrát úzké bezpečnostní hranice (např.
karbamazepin) a/nebo je tímto enzymem extenzivně metabolizován. U pacientů, užívajících souběžně
klaritromycin lze zvážit úpravu dávek a pokud je to možné i pečlivě sledovat sérové koncentrace léčiv
primárně metabolizovaných prostřednictvím CYP3A.

O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že jsou metabolizované stejným
isoenzymem CYP3A: alfentanil, alprazolam, astemizol, bromokriptin, karbamazepin, cilostazol,
cisaprid, cyklosporin, disopyramid, domperidon, námelové alkaloidy, ibrutinib, lovastatin,
methylprednisolon, midazolam, omeprazol, perorální antikoagulancia (například warfarin, rivaroxaban,
apixaban viz bod 4.4), atypická antipsychotika (např. kvetiapin), pimozid, chinidin, rifabutin, sildenafil,
simvastatin, sirolimus, takrolimus, terfenadin, triazolam a vinblastin. Lékové interakce podobnými
mechanismy prostřednictvím jiných isoenzymů v rámci systému cytochromu P450 zahrnují fenytoin,
theofylin a valproát.



Antiarytmika
Po uvedení klarithromycinu na trh se vyskytla hlášení o výskytu arytmie typu torsades de pointes, které
se objevují při souběžném použití klarithromycinu a chinidinu nebo disopyramidu. Během souběžného
podávání klarithromycinu u těchto léků je třeba sledovat elektrokardiogram s ohledem na prodloužení
QTc intervalu. Sérové hladiny chinidinu nebo disopyramidu se mají během léčby klarithromycinem
monitorovat.

Po uvedení na trh byly hlášeny případy hypoglykemie při souběžném podávání klarithromycinu
a disopyramidu. Proto mají být při souběžném podávání klarithromycinu a disopyramidu monitorovány
hladiny glukosy v krvi.

Perorální antidiabetika/insulin
Při souběžném užívání s některými hypoglykemiky, jako jsou nateglinid a repaglinid, může být zapojena
inhibice enzymu CYP3A klarithromycinem a může způsobit hypoglykemii. Doporučuje se pečlivé
monitorování hladiny glukosy.

Omeprazol
Klarithromycin (500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci s omeprazolem (40 mg denně)
zdravým dospělým jedincům. Plazmatická koncentrace v ustáleném stavu omeprazolu byla zvýšená
(Cmax o 30 %, AUC0-24 o 89 % a t1/2 o 34 %) při souběžném podávání klarithromycinu. Průměrná hodnota
žaludečního pH v průběhu 24 hodin byla 5,2, pokud byl omeprazol podáván samostatně a 5,7, pokud
byl omeprazol podáván souběžně s klarithromycinem.

Sildenafil, tadalafil a vardenafil
Každý z těchto inhibitorů fosfodiesterázy je metabolizován, alespoň částečně, prostřednictvím CYP3A,
a CYP3A může být inhibován souběžným podáváním klarithromycinu. Souběžné podávání
klarithromycinu se sildenafilem, tadalafilem nebo vardenafilem může vést pravděpodobně ke zvýšené
expozici inhibitoru fosfodiesterázy. Redukce dávek sildenafilu, tadalafilu a vardenafilu má být zvážena,
pokud jsou tyto léky podávány společně s klarithromycinem.

Theofylin, karbamazepin
Výsledky klinických studií ukazují, že dochází k mírnému, ale statisticky významnému (p ≤ 0,05)
zvýšení hladin cirkulujícího theofylinu nebo karbamazepinu, pokud byl jeden nebo oba léky podávány
souběžně s klarithromycinem. Lze zvážit snížení dávek.

Tolterodin
Primární cesta metabolismu pro tolterodin je prostřednictvím 2D6 isoformy cytochromu P(CYP2D6). Nicméně u podskupiny populace postrádající CYP2D6 je identifikovaná metabolická cesta
prostřednictvím CYP3A. V této populační podskupině způsobuje inhibice CYP3A významně vyšší
sérové koncentrace tolterodinu. Snížení dávek tolterodinu může být nezbytné v přítomnosti inhibitorů
CYP3A, jako je klarithromycin, v populaci slabých metabolizátorů CYP2D6.

Triazolobenzodiazepiny (například alprazolam, midazolam, triazolam)
Pokud je midazolam podáván souběžně s klarithromycinem (500 mg dvakrát denně), byly AUC
midazolamu zvýšeny 2,7krát po intravenózním podání midazolamu a 7krát po perorálním podání.
Souběžnému perorálnímu podání midazolamu a klarithromycinu je třeba se vyhýbat. Pokud je
midazolam podáván intravenózně souběžně s klarithromycinem, musí být pacient důkladně sledován,
aby bylo možné provést úpravu dávky. Při podání midazolamu cestou vstřebání ústní sliznicí (bukálně),
kdy látka obchází presystémovou eliminaci, bude interakce spíše podobná interakci při intravenózním
podání midazolamu než při perorálním podání. Stejná opatření se vztahují také na jiné benzodiazepiny,
které jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A, zahrnujících triazolam a alprazolam. Pro
benzodiazepiny, které nejsou při své eliminaci závislé na CYP3A (temazepam, nitrazepam, lorazepam),
je klinicky významná interakce s klarithromycinem nepravděpodobná.

Po uvedení na trh se vyskytla hlášení, která udávala lékové interakce a účinky na centrální nervový


systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost) při souběžném podání klarithromycinu a triazolamu.
Doporučuje se monitorování pacienta s ohledem na zvýšený farmakologický vliv na CNS.

Jiné lékové interakce

Přímo působící perorální antikoagulancia (DOAC)
Přímo působící perorální antikoagulancium dabigatran je substrát efluxního transportéru Pgp.
Rivaroxaban a apixaban jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A4 a také jsou substráty Pgp. Při
souběžném podávání klarithromycinu a těchto látek je zejména u pacientů s vysokým rizikem krvácení
(viz bod 4.4) zapotřebí zvýšená opatrnost.

Aminoglykosidy
Opatrnost je třeba, pokud jde o souběžné podávání klarithromycinu s jinými ototoxickými léky, zvláště
s aminoglykosidy (viz bod 4.4).

Kolchicin
Kolchicin je substrát pro CYP3A a membránový efluxní transportér P-glykoprotein (Pgp). Je známo, že
klarithromycin a další makrolidy inhibují CYP3A a Pgp. Pokud se klarithromycin a kolchicin podávají
společně, inhibice Pgp a/nebo CYP3A působením klarithromycinu mohou způsobit zvýšení expozice
kolchicinu. Souběžné podávání klarithromycinu a kolchicinu je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Digoxin
Digoxin je považován za substrát pro efluxní transportér P-glykoprotein (Pgp). O klarithromycinu je
známo, že Pgp inhibuje. Pokud se klarithromycin a digoxin podávají společně, inhibice Pgp působením
klarithromycinu může způsobit zvýšení expozice digoxinu. Při sledování po uvedení na trh byly hlášeny
zvýšené sérové koncentrace digoxinu u pacientů, kteří dostávají klarithromycin a digoxin souběžně.
Někteří pacienti vykazovali klinické příznaky shodné s toxicitou digoxinu, zahrnující potenciálně fatální
arytmie. Koncentrace digoxinu v séru mají být důkladně monitorovány v době, kdy pacienti dostávají
souběžně digoxin a klarithromycin.

Zidovudin
Interakční klinické studie klarithromycinu s řízeným uvolňováním a zidovudinu nebyly zatím
provedeny. Pokud je nutné souběžné užívání klarithromycinu a zidovudinu, je vhodné podávat
klarithromycin s okamžitým uvolňováním. Souběžné perorální podávání tablet klarithromycinu a
zidovudinu v ustáleném stavu u dospělých pacientů s HIV může vést k poklesu ustáleného stavu
koncentrací zidovudinu. Vzhledem k tomu, že se zdá, že klarithromycin interferuje s absorpcí souběžně
perorálně podávaného zidovudinu, může být této interakci předcházeno rozložením dávek
klarithromycinu a zidovudinu tak, aby vznikl 4hodinový interval mezi jednotlivými dávkami. Nezdá se,
že by se tato interakce vyskytovala u pediatrických pacientů infikovaných HIV, kteří užívají
klarithromycin ve formě perorální suspenze spolu se zidovudinem nebo dideoxyinosinem. Tato
interakce je nepravděpodobná, pokud je klarithromycin podáván intravenózní infuzí.

Fenytoin a valproát
Vyskytly se spontánní nebo publikované zprávy o interakcích inhibitorů CYP3A zahrnujících
klarithromycin s léky, které jsou metabolizovány pravděpodobně CYP3A (například fenytoin
a valproát). U těchto léků je doporučeno stanovení sérové koncentrace, pokud se podávají souběžně
s klarithromycinem. Byly hlášeny zvýšené sérové hladiny.

Obousměrné lékové interakce

Atazanavir
Klarithromycin a atazanavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a existují známky obousměrné lékové
interakce. Souběžné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) s atazanavirem (400 mg jednou
denně) způsobilo 2násobné zvýšení expozice klarithromycinu a 70% pokles expozice 14-OH-
klarithromycinu s 28% zvýšením AUC atazanaviru. Z důvodu širokého terapeutického okna
klarithromycinu není nutné snižování dávky u pacientů s normální funkcí ledvin. Pro pacienty se střední


renální funkcí (clearance kreatininu 30 až 60 ml/min) má být dávka klarithromycinu snížena o 50 %.
U pacientů s clearance kreatininu < 30 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 75 % pomocí
vhodné lékové formy klarithromycinu. Dávky klarithromycinu větší než 1 000 mg/den nemají být
podávány spolu s inhibitory proteázy.

Blokátory kalciových kanálů
Opatrnost je třeba, pokud jde o souběžné podávání klarithromycinu a blokátorů kalciových kanálů
metabolizovaných CYP3A4 (např. verapamil, amlodipin, diltiazem) kvůli riziku hypotenze.
Plazmatické koncentrace klarithromycinu i blokátorů kalciových kanálů mohou být v důsledku této
interakce zvýšené. U pacientů užívajících souběžně klarithromycin a verapamil byly pozorovány
hypotenze, bradyarytmie a laktátová acidóza.

Itrakonazol
Klarithromycin a itrakonazol jsou substráty a inhibitory CYP3A vedoucí k obousměrné lékové interakci.
Klarithromycin může zvyšovat plazmatické hladiny itrakonazolu, zatímco itrakonazol může zvyšovat
plazmatické hladiny klarithromycinu. Pacienti užívající itrakonazol a klarithromycin souběžně mají být
důkladně monitorováni s ohledem na příznaky zvýšeného nebo prodlouženého farmakologického
účinku.

Sachinavir
Klarithromycin a sachinavir jsou substráty a inhibitory CYP3A a existují známky obousměrné lékové
interakce. Souběžné podávání klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) a sachinaviru (měkké tobolky,
200 mg třikrát denně) 12 zdravým dobrovolníkům vedlo k ustálenému stavu AUC a hodnotám Cmax
sachinaviru, které byly o 177 % a 187 % vyšší než hodnoty, které byly zaznamenány u samotného
sachinaviru. Hodnoty AUC a Cmax klarithromycinu byly asi o 40 % vyšší než hodnoty samotného
klarithromycinu. Při souběžném podávání dvou léků po omezenou dobu v hodnocených dávkách nebo
lékových formách není nutná žádná úprava dávky. Pozorování z lékových interakčních studií
využívajících lékovou formu měkké tobolky nemusí být reprezentativní pro účinky pozorované při užití
sachinaviru ve formě tvrdých tobolek. Pozorování v lékových interakčních studiích provedených
pomocí samotného sachinaviru nemusí být reprezentativní pro účinky pozorované v kombinované
terapii sachinaviru a ritonaviru, proto v případě souběžného podávání této kombinované terapie
s klarithromycinem je třeba zvážit potenciální účinky ritonaviru na klarithromycin (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bezpečnost užívání klarithromycinu během těhotenství nebyla dosud stanovena.
Na základě rozdílných výsledků získaných ze studií na zvířatech a zkušeností u člověka nelze vyloučit
možnost nežádoucích účinků na embryofetální vývoj. Některé observační studie hodnotící expozici
klarithromycinu během prvního a druhého trimestru uvádějí zvýšené riziko spontánního potratu
ve srovnání se situací, kdy ve stejném období nebyla podávána žádná antibiotika nebo byla podávána
jiná antibiotika. Dostupné epidemiologické údaje o riziku závažných vrozených vad po podávání
makrolidů včetně klarithromycinu během těhotenství poskytují protichůdné výsledky.
Proto se nedoporučuje užívání během těhotenství bez pečlivého zvážení přínosů oproti riziku.

Kojení
Bezpečnost klarithromycinu pro kojené děti při užití během kojení nebyla dosud stanovena.
Klarithromycin se vylučuje do mateřského mléka v malém množství. Odhaduje se, že dítě, které je
výhradně kojeno, dostane přibližně 1,7 % mateřské dávky klarithromycinu (v přepočtu na kg tělesné
hmotnosti).

Fertilita
Studie fertility u potkanů neprokázaly žádný škodlivý vliv (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nejsou k dispozici údaje o vlivu klarithromycinu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Možnost
vzniku závrati vertiga, stavu zmatenosti a dezorientace, které se mohou u léku objevit, je třeba vzít
v úvahu předtím, než bude pacient řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky u dospělých a dětí užívajících klarithromycin jsou potíže postihující
gastrointestinální ústrojí, jako dyspepsie, bolest břicha, průjem, nauzea a zvracení. Tyto nežádoucí
účinky jsou obvykle nezávažné a jsou v souladu se známým bezpečnostním profilem makrolidových
antibiotik (viz odstavec b v bodě 4.8). Mezi jiné nežádoucí účinky patří bolest hlavy, pachuť v ústech
a přechodné zvýšení hladin jaterních enzymů.
Nedošlo k žádnému významnému rozdílu v incidenci těchto gastrointestinálních nežádoucích účinků
během klinických studií mezi populací pacientů s nebo bez preexistující mykobakteriální infekce.

b. Tabulkový souhrn nežádoucích účinků

Následující tabulka ukazuje nežádoucí účinky hlášené z provedených klinických studií a
z postmarketingového sledování při užívání klarithromycinu ve formě tablet s okamžitým uvolňováním,
granulí pro perorální suspenzi, prášku pro infuzní roztok a tablet s prodlouženým uvolňováním a tablet
s řízeným uvolňováním.

Nežádoucí účinky, jejichž výskyt je v souvislosti s klarithromycinem přinejmenším možný, jsou
uvedeny podle systému orgánových tříd a dle frekvence:
- velmi časté (≥ 1/10)
- časté (≥ 1/100 až < 1/10)
- méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100)
- vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000)
- velmi vzácné (< 1/10 000)
- není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině frekvence jsou prezentovány nežádoucí účinky v pořadí snižující se závažnosti, kde
bylo možné závažnost hodnotit.

Časté Méně časté Není známo*
Infekce a
infestace
Kandidóza, gastroenteritida1,
infekce2, vaginální infekce
Pseudomembranózní
kolitida, erysipel
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Leukopenie, neutropenie3,
trombocytemie2,eozinofilieAgranulocytóza,
trombocytopenie
Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivita Anafylaktická reakce,
angioedém
Poruchy
metabolismu a
výživy
Anorexie, snížená chuť k jídlu HypoglykemiePsychiatrické
poruchy
Insomnie Úzkost, nervozita2 Psychotické poruchy,
stav zmatenosti,
depersonalizace,
deprese, dezorientace,
halucinace, abnormální


sny
Poruchy
nervového
systému
Dysgeuzie,
bolest hlavy
Závrať, somnolence5, tremor Konvulze, ageuzie,
parosmie, anosmie,
parestezie
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo, poruchy sluchu, tinitus Ztráta sluchu
Srdeční
poruchy
Elektrokardiogram s prodloužením
QT6, palpitace
Torsades de pointes6,
komorová tachykardie6,
ventrikulární fibrilace Cévní poruchy KrváceníRespirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Epistaxe1
Gastrointestiná
lní poruchy
Průjem8,
zvracení,
dyspepsie,
nauzea, bolest
břicha
Gastroezofageální reflux1,
gastritida, proktalgie1, stomatitida,
glositida, distenze břicha3, zácpa,
sucho v ústech, říhání, flatulence
Akutní pankreatitida,
změny zbarvení jazyka,
změny zbarvení zubů
Poruchy jater a
žlučových cest
Abnormální
jaterní testy
Cholestáza3, hepatitida3, zvýšení
ALT, zvýšení AST
Jaterní selhnání9,
hepatocelulární
žloutenka
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka,
hyperhidróza
Pruritus, urtikarie,
makulopapulární exantém2
Závažné kožní
nežádoucí účinky
(SCAR) (např. akutní
generalizovaná
exantematózní
pustulóza (AGEP)),
Stevensův-Johnsonův
syndrom4, toxická
epidermální nekrolýza4,
poléková vyrážka s
eosinofilií a
systémovými příznaky
(DRESS), akné
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
Svalové spasmy2, myalgie1 Rhabdomyolýza1,10,
myopatie
Poruchy ledvin
a močových
cest
Renální selhání,
intersticiální nefritida
Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
Malátnost3, pyrexie2, astenie,
bolest na hrudi3, zimnice3, únava
Vyšetření Zvýšení krevní alkalické
fosfatázy3, zvýšení krevní
laktátdehydrogenázy
Zvýšení INR7,
prodloužení
protrombinového času7,
změny barvy moči
*Jelikož jsou tyto účinky hlášeny spontánně z populace o neznámé velikosti, není vždy možné
spolehlivě určit jejich frekvenci nebo zjistit příčinný vztah k užitému léku. Odhadovaná pacientská
expozice klarithromycinu je vyšší než 1 bilion dní užívání.
Nežádoucí účinky hlášené pouze pro tablety s prodlouženým uvolňováním
Nežádoucí účinky hlášené pouze pro granule pro perorální suspenzi


Nežádoucí účinky hlášené pouze pro tablety s okamžitým uvolňováním
4, 6, 8, 9 Viz bod a)
5, 7, 10 Viz bod c)

c. Popis vybraných nežádoucích účinků

V některých hlášeních o rhabdomyolýze byl klarithromycin podáván souběžně s dalšími léčivými
přípravky spojovanými s rhabdomyolýzou (statiny, fibráty, kolchicinem nebo alopurinolem) (viz body
4.3 a 4.4).

Po uvedení na trh se vyskytla hlášení, která udávala lékové interakce a účinky na centrální nervový
systém (CNS) (např. somnolence a zmatenost) při souběžném použití klarithromycinu a triazolamu.
Doporučuje se monitorování pacienta s ohledem na zvýšený farmakologický vliv na CNS (viz bod 4.5).

Vyskytly se vzácné zprávy o výskytu klarithromycinu ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním
ve stolici, z nichž mnoho se vyskytlo u pacientů s anatomickými (např. ileostomie nebo kolostomie)
nebo funkčními gastrointestinálními poruchami se zkráceným časem průchodu GIT. V mnoha zprávách
se zbytky tablet objevily v obsahu průjmovité stolice. Doporučuje se, aby pacienti, kteří zpozorují
zbytky tablet ve stolici a žádné zlepšení jejich stavu, byli převedeni na jinou formu klarithromycinu
(např. suspenzi) nebo jiné antibiotikum.

Psychotické reakce a afektivní poruchy byly hlášeny u pacientů užívající makrolidová antibiotika,
včetně klarithromycinu. V případě, že se u pacienta vyskytnou tyto reakce, léčba klarithromycinem musí
být ukončena a je potřeba pacienta řádně monitorovat. Opatrnosti při užívání klarithromycinu je
zapotřebí v případě, kdy pacient má psychotické poruchy již v anamnéze.

Zvláštní skupiny pacientů: Nežádoucí účinky u imunokompromitovaných pacientů (viz bod e.).

d. Pediatričtí pacienti

Klinické studie u dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let byly provedeny pro užívání klarithromycinu ve
formě perorální suspenze. Proto mají děti mladší než 12 let užívat klarithromycin ve formě perorální
suspenze.

Předpokládá se, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků jsou u dětí stejné jako u dospělých.

e. Další zvláštní skupiny pacientů

Imunokompromitovaní pacienti
U pacientů s AIDS a jiných imunokompromitovaných pacientů léčených vyššími dávkami
klarithromycinu ve formě perorální suspenze po delší časové období z důvodu mykobakteriálních
infekcí je často obtížné odlišit nežádoucí účinky, které jsou možná spojené s podáváním klarithromycinu
kvůli základním příznakům onemocnění HIV nebo interkurentního onemocnění.

U dospělých pacientů byly nejčastěji hlášené následující nežádoucí účinky pacienty léčenými celkovými
denními dávkami 1 000 mg a 2 000 mg klarithromycinu: nauzea, zvracení, porucha chuti, bolest břicha,
průjem, vyrážka, flatulence, bolest hlavy, zácpa, poruchy sluchu, zvýšení aspartátaminotransferázy
(AST) a alaninaminotransferázy (ALT) v séru. Další události s nízkou frekvencí zahrnovaly dyspnoi,
insomnii a sucho v ústech. Incidence byly srovnatelné u pacientů léčených dávkou 1 000 mg a 2 000 mg,
ale byly obecně asi 3-4krát častější u pacientů, kteří dostávali celkové denní dávky 4 000 mg
klarithromycinu.

U těchto imunokompromitovaných pacientů bylo provedeno hodnocení laboratorních hodnot analýzou
výsledků, které byly mimo rozsah abnormálních hodnot (tzn. extrémně vysoké nebo nízké limity) pro
specifický test. Na základě těchto kritérií mělo asi 3 % těchto pacientů, kteří dostávali 1 000 mg nebo
000 mg klarithromycinu denně závažné abnormální zvýšení hladin ALT a AST a abnormálně nízké


počty leukocytů a trombocytů. Nižší procento pacientů u těchto dvou skupin dávek mělo také zvýšené
hladiny močoviny v krvi. Mírně zvýšené incidence abnormálních hodnot byly zaznamenány u pacientů,
kteří dostávali 4 000 mg denně ve všech parametrech kromě leukocytů.

Dětští pacienti s postižením imunity
U pacientů s AIDS a u jiných imunokompromitovaných pacientů, kteří jsou dlouhodobě léčeni
vysokými dávkami klarithromycinu z důvodu mykobakteriální infekce, je často obtížné odlišit
nežádoucí účinky, které možná souvisejí s podáváním klarithromycinu, od základních známek
onemocnění HIV nebo souběžně probíhajícího onemocnění.
Suspenzí klarithromycinu byl léčen jen velmi malý počet dětských pacientů s AIDS, kteří měli
mykobakteriální infekci. K nejčastěji uváděným nežádoucím účinkům, po vyloučení těch účinků, které
souvisely se stavem pacienta, patřily: tinitus, hluchota, zvracení, nauzea, bolest břicha, vyrážka
s purpurou, pankreatitida a zvýšení hladin amyláz. Zhodnocení laboratorních nálezů u těchto pacientů
bylo prováděno jen při zjištění výrazných abnormalit, tj. extrémně vysokých nebo nízkých hladinách.
Na základě těchto kriterií byl u jednoho dětského pacienta léčeného dávkou klarithromycinu nižší než
15 mg/kg/den zjištěn extrémně vysoký celkový bilirubin. Z pacientů léčených klarithromycinem v dávce
od 15 do 25 mg/kg/den byly pouze u jednoho pacienta zjištěny výrazně abnormální hodnoty ALT, urey
a výrazné snížení počtu krevních destiček. U žádného z pacientů, kteří dostávali nejvyšší dávky
klarithromycinu (≤ 25 mg/kg/den), nebyly zjištěny významné změny v těchto laboratorních nálezech.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy
Zprávy naznačují, že po užití velkého množství klarithromycinu je možné očekávat gastrointestinální
symptomy. Jeden pacient s anamnézou bipolární afektivní poruchy požil 8 gramů klarithromycinu a
výsledkem byly psychická alterace, rozvoj paranoidního chování, hypokalemie a hypoxemie.

Léčba
Nežádoucí účinky doprovázející předávkování je nutno řešit rychlou eliminací nevstřebaného léku
a zavedením podpůrných opatření. Podobně jako u ostatních makrolidů, ani zde se neočekává, že budou
sérové hladiny klarithromycinu významně ovlivněny hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy,
ATC kód: J01FA09.

Mechanismus účinku
Klarithromycin je makrolidové antibiotikum, získané substitucí hydroxylové skupiny skupinou CH3O
na 6 pozici laktonového kruhu erythromycinu. Přesně vzato je klarithromycin 6-0- metyl erythromycin
A.

Mikrobiologie
Antibakteriální účinek klarithromycinu je zprostředkován vazbou na ribozomální 5OS podjednotky


citlivých bakterií a inhibuje jejich proteosyntézu. Studie prokázaly, že klarithromycin má také
mukolytický efekt.
Klarithromycin vykazuje mimořádnou účinnost in vitro jak proti standardním kmenům bakterií, tak proti
klinickým izolátům. Je vysoce účinný proti širokému spektru aerobních a anaerobních grampozitivních
i gramnegativních mikroorganismů. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) klarithromycinu jsou
obecně o jedno log2 ředění účinnější než MIC erythromycinu.
Z výsledků in vitro vyšetření je vidět, že klarithromycin má vynikající účinek proti Legionella
pneumophila a Mycoplasma pneumoniae. Dále je znám baktericidní účinek proti Helicobacter pylori;
tento účinek klarithromycinu je při neutrální hodnotě pH vyšší než při kyselé hodnotě pH. Data
získaná in vitro a in vivo rovněž ukazují, že toto antibiotikum je účinné proti klinicky významným
druhům mykobakterií. In vitro rezistentní ke klarithromycinu jsou enterobakterie, Pseudomonas sp. a
ostatní gramnegativní laktosu nefermentující tyčinky.

Bylo prokázáno, že klarithromycin je účinný vůči většině kmenů níže uvedených mikroorganismů jak
in vitro, tak při léčbě klinických infekcí popsaných v bodě 4.1.

Antibakteriální účinek
Klarithromycin působí bakteriostaticky a baktericidně na četné klinicky významné grampozitivní
a gramnegativní bakterie, jako jsou aerobní, anaerobní nebo fakultativně anaerobní bakterie, další typy
bakterií (mykoplasmata, ureaplasmata, chlamydie, legionelly) a atypické mykobakterie. Minimální
inhibiční koncentrace (MIC) klarithromycinu jsou obecně o jedno log2 ředění účinnější než MIC
erythromycinu.

Tabulka 1 Bakterie citlivé na klarithromycin

Aerobní grampozitivní
bakterie
Aerobní gramnegativní
bakterie
Anaerobní bakterie
Streptococcus aureus
citlivý na meticilin
Haemophilus influenzae Grampozitivní bakterie
Streptococcus pneumoniae Haemophilius
parainfluenzae
Peptococcus niger
Streptococcus pyogenes Moraxella catarrhalis Clostridium perfringens

Listeria monocytogenes Neisseria gonorrhoeae Propionibacterium acnes
Legionella pneumophila Streptococcus viridians
Streptococcus agalactiae
Gramnegativní bakterie
Bacteroides
melaninogenicus

Pasteurella multocida

Bordetella pertussis
Ostatní mikroorganismy
Chlamydia pneumoniae
Chlamydia trachomatis
Mycoplasma pneumoniae
Ureaplasma urealyticum
Borrelia burgdorferi
Campylobacter jejuni
Mycobacterium avium complex
Treponema pallidum
Mycobacterium chelonae
Mycobacterium kansasii


Mycobacterium fortuitum
Mycobacterium leprae

Produkce -laktamázy by neměla mít vliv na aktivitu klarithromycinu.
Poznámka: Většina stafylokokových kmenů rezistentních na methicilin a oxacilin je rezistentní i na
klarithromycin.

Helicobacter
Helicobacter pylori
V kulturách provedených před léčbou byl H. pylori izolován ze vzorků odebraných 104 pacientům a
stanovena hodnota MIC klarithromycinu. U čtyř pacientů byly zjištěny rezistentní kmeny, u dvou
středně citlivé kmeny a 98 pacientů mělo kmeny citlivé na klarithromycin.

Klinický význam následujících údajů získaných in vitro není znám. Účinnost klarithromycinu byla
prokázána in vitro proti většině kmenů níže uvedených mikroorganismů; bezpečnost a účinnost
klarithromycinu v léčbě klinických infekcí způsobených těmito mikroorganismy však doposud nebyla
stanovena v adekvátních a dobře kontrolovaných klinických studiích.

Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Streptococcus agalactiae, streptokoky (skupiny C, F, G), Streptococcus viridans

Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Bordetella pertussis, Pasteurella multocida

Anaerobní grampozitivní mikroorganismy
Clostridium perfringens, Peptococcus niger, Propionibacterium acnes

Anaerobní gramnegativní mikroorganismy
Bacteroides melaninogenicus

Spirochety
Borrelia burgdorferi, Treponema pallidum

Kampylobakter
Campylobacter jejuni

Hlavním metabolitem klarithromycinu u lidí a dalších primátů je mikrobiologicky aktivní metabolit,
14(R)-hydroxy-klarithromycin (14-OH-klarithromycin). Tento metabolit je stejně účinný, nebo 1-2krát
méně účinný, než mateřská látka proti většině mikroorganismů - kromě H.influenzae, proti němuž je
dvakrát účinnější. In vitro a in vivo se účinek mateřské látky a 14-OH-metabolitu proti H. influenzae
buď sčítá, nebo je synergický, v závislosti na bakteriálním kmeni.
U několika modelových experimentálních infekcí u zvířat bylo zjištěno, že klarithromycin je 2-10krát
účinnější než erythromycin. Ukázalo se například, že je účinnější než erythromycin při léčbě
systémových infekcí u myší, subkutánního abscesu u myší a infekcí dýchacích cest u myší vyvolaných
S. pneumoniae, S. aureus, S. pyogenes a H. influenzae. U morčat s legionelovou infekcí byl tento účinek
výraznější; intraperitoneálně aplikovaná dávka 1,6 mg/kg/den klarithromycinu byla účinnější než
erythromycin v dávce 50 mg/kg/den.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Počáteční údaje o farmakokinetice byly získány na základě studií prováděných s tabletovou formou
klarithromycinu. Tyto studie ukázaly, že klarithromycin se snadno a rychle vstřebává
z gastrointestinálního traktu, přičemž absolutní biologická dostupnost 250mg tablety klarithromycinu
dosahuje hodnoty přibližně 50 %. Jak nástup absorpce, tak tvorba antibakteriálně aktivního 14-OH
metabolitu klarithromycinu byly jen mírně oddáleny jídlem. Rozsah biologické dostupnosti


klarithromycinu však nebyl ovlivněn jeho podáním po jídle.

Distribuce, biotransformace a eliminace
In vitro
In vitro studie ukázaly, že při koncentracích 0,45-4,5 g/ml se průměrně 70 % klarithromycinu váže na
proteiny v lidské plazmě.

Normální jedinci
Biologická dostupnost a farmakokinetika suspenze klarithromycinu byla zkoumána u dospělých jedinců
a dětských pacientů. Ve studii s jednorázovým podáním suspenze dospělým jedincům byla ve srovnání
s tabletovou formou celková biologická dostupnost klarithromycinové suspenze stejná nebo o něco
vyšší (při stejném dávkování 250 mg). Stejně jako u tablet vede souběžné podání suspenze s jídlem
k mírnému oddálení nástupu absorpce, což ale neovlivní biologickou dostupnost klarithromycinu. Při
srovnání suspenze a tablet byly hodnoty Cmax, AUC a T1/2 po podání suspenze spolu s jídlem 0,95 g/ml,
6,5 g hod/ml a 3,7 hod. a po podání tablet 250 mg nalačno 1,1 g /ml, 6,3 g hod/ml a 3,3 hod.

Výsledky studií ukazují, že při opakovaném podání klarithromycinové suspenze dospělým jedincům
v dávce 250 mg každých 12 hodin bylo dosaženo téměř ustálených hladin po páté dávce.
Farmakokinetické ukazatele po páté dávce klarithromycinu suspenze byly následující: Cmax 1,98 g/ml,
AUC 11,5 g hod/ml, Tmax 2,8 hod. a T1/2 3,2 hod. pro klarithromycin a odpovídající hodnoty pro 14-OH-
klarithromycin byly 0,67; 5,33; 2,9 a 4,9.

Po perorálním podání klarithromycinu zdravým jedincům nalačno byl dosažen vrchol plasmatických
hladin za dvě hodiny. Při dávkování 250 mg 2krát denně po 12 hodinách bylo dosaženo vrcholu ustálené
sérové koncentrace klarithromycinu během 2 až 3 dnů v hodnotách přibližně 1 g /ml. Odpovídající
vrchol plazmatických hladin po podání dávky 500 mg po 12 hodinách byly 2 až 3 g/ml.
Při dávkování 250 mg tablet po 12 hod. byl eliminační poločas 3 až 4 hod., při dávkování 500 mg po
12 hod. stoupl poločas na 5 až 7 hod. Hlavní metabolit 14-OH-klarithromycin dosáhl při dávkování
250 mg klarithromycinu po 12 hod. vrchol ustálené koncentrace v hodnotě 0,6 g/ml s poločasem 5 až
hod. Při dávkování 500 mg po 12 hod. byl vrchol ustálené koncentrace o něco vyšší (do 1 g/ml) a
eliminační poločas okolo 7 hodin. U obou dávek bylo dosaženo ustálené koncentrace během 2 až 3 dnů.
Při perorálním dávkování klarithromycinu 250 mg po 12 hod. je přibližně 20% vyloučeno močí
v nezměněné formě. Při dávkování 500 mg po 12 hod. je vyloučeno močí přibližně 30% nezměněné
výchozí látky. Renální clearance klarithromycinu je však relativně nezávislá na velikosti dávky a blíží
se normálním hodnotám glomerulární filtrace. Hlavní metabolit zjištěný v moči je 14-OH-
klarithromycin, který činí dalších 10 až 15 % při dávkování buď 250 mg nebo 500 mg podávaných po
12 hodinách.

Pacienti
Klarithromycin a jeho 14-OH metabolit se snadno distribuují do tělesných tkání a tekutin. Koncentrace
v tkáních jsou obvykle několikanásobkem sérových koncentrací. Příklady tkáňových a sérových
koncentrací jsou uvedeny v následující tabulce:

Koncentrace (při podávání dávky 250 mg/12 hodin)
tkáň (μg/g) sérum (μg/ml)
Tonzily 1,6 0,Plíce 8,8 1,
U dětských pacientů léčených perorálně vykazoval klarithromycin dobrou biologickou dostupnost
i farmakokinetické parametry, které odpovídaly předcházejícím výsledkům u dospělých osob
užívajících suspenzi klarithromycinu. Výsledky vykazují u dětí na rychlou a rozsáhlou absorpci a kromě
nepatrného zpoždění nástupu absorpce se zdá, že jídlo neovlivňuje významněji biologickou dostupnost
a farmakokinetické parametry klarithromycinu. Ustálený stav farmakokinetických parametrů dosažený
po 9. dávce pátý den léčby byl pro klarithromycin následující: Cmax 4,60 g/ml, AUC 15,7 g hod/ml a
Tmax 2,8 hod; odpovídající hodnoty pro 14-OH metabolit byly: 1,64 g/ml, 6,69 g hod/ml a 2,7 hod.


Eliminační poločas byl odhadován přibližně na 2,2 hod pro výchozí látku a 4,3 hod. pro její metabolit.
Výsledky jiné studie poskytují informaci o penetraci klarithromycinu do středoušní tekutiny u pacientů
s otitis media. Asi za 2,5 hod. po podání 5. dávky (při dávkování 7,5 mg/kg dvakrát denně) byla
průměrná koncentrace klarithromycinu ve středoušní tekutině 2,53 g/g a 14-OH metabolitu 1,27 g/g.
Koncentrace výchozí látky i jejího metabolitu byla obecně 2x vyšší než odpovídající koncentrace v séru.

Porucha funkce jater
Mezi ustálenými plazmatickými hladinami klarithromycinu u osob s poruchou funkce jater a normálních
jedinců nebyly pozorovány významné rozdíly. Naproti tomu koncentrace 14-OH metabolitu byly u osob
s poruchou jaterní funkce nižší. Snížení tvorby 14-OH metabolitu bylo částečně způsobeno zvýšením
renální clearance klarithromycinu u osob s jaterní poruchou ve srovnání se zdravými jedinci.

Porucha funkce ledvin
Farmakokinetika klarithromycinu byla také změněna u osob s poruchou funkce ledvin, které dostávaly
opakované perorální dávky 500 mg klarithromycinu. Plazmatické hladiny, poločas, hodnoty Cmax, Cmin
klarithromycinu i 14-OH-metabolitu byly vyšší a AUC byla větší u osob s renální poruchou ve srovnání
s normálními jedinci. Rozsah rozdílů v těchto parametrech závisel na stupni poruchy renální funkce,
čím těžší byla porucha, tím významnější byl rozdíl (viz bod 4.2).

Starší pacienti
Byla provedena srovnávací studie, ve které byl hodnocen a porovnáván farmakokinetický profil
opakovaných perorálních 500 mg dávek klarithromycinu s okamžitým uvolňováním u starších zdravých
mužů a žen a u zdravých mladých dospělých mužů a žen. Ve skupině starších osob byly cirkulující
plazmatické hladiny vyšší a eliminace pomalejší, než tomu bylo u skupiny mladších osob, a to jak
u výchozí látky, tak i u jejího 14-OH metabolitu. Nebyl však zjištěn žádný rozdíl mezi oběma skupinami
při korelaci renální clearance s clearancí kreatininu. Na základě těchto výsledků lze odvodit závěr, že
chování klarithromycinu je ovlivněno funkcí ledvin a ne věkem jako takovým.

Pacienti s mykobakteriálními infekcemi
Plazmatické koncentrace klarithromycinu a jeho 14-OH metabolitu v ustáleném stavu, zjišťované po
podávání klarithromycinu pacientům s infekcí HIV (tablety dospělým a granulární suspenze dětem) byly
podobné hodnotám pozorovaným u zdravých osob. Při vyšších dávkách, které si může vyžádat léčba
mykobakteriálních infekcí, mohou být však hodnoty klarithromycinu mnohem vyšší než koncentrace
pozorované při obvyklých dávkách.
U dětí s infekcí HIV, které dostávaly klarithromycin v dávce 15-30 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách,
se hodnoty Cmax klarithromycinu v rovnovážném stavu pohybovaly v rozmezí 8-20 g/ml. Avšak
hodnoty Cmax vysoké až 23 g/ml byly zjišťovány u dětských pacientů infikovaných HIV, kteří dostávali
dávky klaritromycinové suspenze 30 mg/kg/den ve dvou dílčích dávkách. Při těchto vyšších dávkách se
eliminační poločasy, ve srovnání s eliminačními poločasy u zdravých osob s normálními dávkami, zdály
být prodloužené. Vyšší plazmatické koncentrace a delší eliminační poločasy zjišťované při těchto
dávkách jsou ve shodě se známou nelineární farmakokinetikou klarithromycinu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Studie akutní a subchronické perorální toxicity
Hodnoty akutní perorální LD50 pro suspenzi klarithromycinu podávanou třídenním myším, byly
290 mg/kg u samců a 1230 mg/kg u samic. Hodnoty LD50 u třídenních potkanů byly u samců
330 mg/kg a u samic 1270 mg/kg. Pro srovnání, LD50 perorálně podaného klarithromycinu je asi
700 mg/kg u dospělých myší a asi 3 000 mg/kg u dospělých potkanů. Tyto výsledky jsou v souladu
s výsledky u ostatních antibiotik penicilinové skupiny, cefalosporinové skupiny a makrolidové skupiny,
kdy LD50 je obecně nižší u mláďat než u dospělých zvířat.

U myší i potkanů byla několik dní po podání léku snížena tělesná hmotnost nebo potlačen její růst a
bylo potlačeno savé chování a spontánní pohyby. Pitva uhynulých zvířat prokázala tmavě červené plíce
u myší a asi u 25 % potkanů. U potkanů léčených klarithromycinem suspenze v dávce 2 197 mg/kg nebo
vyšší byla rovněž pozorovaná červenohnědá látka ve střevech, pravděpodobně po krvácení. Úhyn těchto


zvířat byl zřejmě způsoben zeslábnutím na podkladě potlačeného savého chování nebo krvácení do
střev.
Potkanům před odstavením (věk 5 dní) byl podáván klarithromycin suspenze po dobu 2 týdnů v dávkách
0, 15, 55 a 200 mg/kg/den. U zvířat ze skupiny s dávkou 200 mg/kg/den bylo zjištěno snížené přibývání
na váze, snížení průměrné hodnoty hemoglobinu a hematokritu a zvýšená průměrná hmotnost ledvin
v porovnání se zvířaty v kontrolní skupině. V souvislosti s léčbou byla u zvířat v této léčebné skupině
rovněž zjištěna minimální až mírná multifokální vakuolární degenerace epitelu intrahepatálních
žlučovodů a zvýšený výskyt nefritických lézí. Dávka s „netoxickým účinkem“ v této studii byla
55 mg/kg/den.

Studie perorální toxicity byla provedena u nezralých potkanů, kterým byla podávána suspenze
klarithromycinu po dobu 6 týdnů v denních dávkách 0, 15, 30 a 150 mg báze/kg/den. Žádné zvíře
neuhynulo a jediným pozorovaným klinickým příznakem byla nadměrná salivace u některých zvířat při
nejvyšší dávce, a to za jednu až dvě hodiny po jejím podání v posledních třech týdnech léčby. Potkani,
kterým byla podávána dávka 150 mg/kg, měla nižší tělesnou hmotnost v prvních třech týdnech a
v porovnání s kontrolami byl u nich zjištěn pokles průměrných hladin albuminu a zvýšená průměrná
hmotnost jater.
Nebyly zjištěny žádné hrubé ani mikroskopické histopatologické změny související s léčbou. Dávka
150 mg/kg/den vyvolala mírnou toxicitu u léčených potkanů a za dávku „bez účinku“ se považovala
dávka 50 mg/kg/den.
Mláďata psů bíglů ve stáří 3 týdnů byla léčena 4 týdny perorálně denními dávkami 0, 30, 100 nebo
300 mg/kg klarithromycinu, po kterých následovalo čtyřtýdenní období zotavení. Žádné zvíře
neuhynulo a nebyly pozorovány žádné změny celkového stavu zvířat. Pitva nezjistila žádné abnormality.
Při histologickém vyšetření byla při světelné mikroskopii pozorována tuková depozita
v centrilobulárních hepatocytech a buněčná infiltrace portálních oblastí. Při elektronové mikroskopii byl
pozorován vzestup tukových kapének v hepatocytech ve skupině s dávkou 300 mg/kg. U štěňat psů
bíglů byla za toxickou dávku považována dávka vyšší než 300 mg/kg a za „dávku bez účinku“ byla
zvolena dávka 100 mg/kg.

Fertilita, reprodukce a teratogenita
Studie fertility a reprodukce prokázaly, že denní dávky 150 – 160 mg/kg/den podávané samcům a
samicím potkanů nezpůsobily žádné nežádoucí účinky na cyklus říje, fertilitu, vrh, počet a
životaschopnost potomků. Ve dvou studiích teratogenity u potkanů kmene Wistar (p.o.) a Sprague-
Dawley (p.o. a i.v.), v jedné studii u novozélandských bílých králíků a u opic (makak jávský) nebyly
prokázány žádné teratogenní účinky klarithromycinu. Pouze v jedné další studii na potkanech rodu
Sprague-Dowley při podobném dávkování a podmínkách pokusů se se statisticky nevýznamnou četností
(přibližně 6%) vyskytly kardiovaskulární anomálie. Tyto anomálie byly zřejmě projevem spontánní
exprese genetických změn v kolonii. Ve dvou studiích u myší se rovněž prokázala proměnlivá incidence
rozštěpu patra (3 – 30 %) po dávkách 70x vyšších, než je horní rozmezí obvyklé klinické dávky u lidí
(500 mg 2x denně), rozštěpy se však nevyskytovaly u dávek 35x vyšších, než je maximální denní
klinická dávka u lidí, což ukazuje na maternální a fetální toxicitu, nikoliv však na teratogenitu.

Bylo prokázáno, že klarithromycin vyvolává u opic ztrátu plodů, pokud byl podáván v dávce přibližně
10x vyšší, než je horní rozmezí obvyklé klinické dávky u lidí (500 mg dvakrát denně). Tato ztráta začala
již od 20. dne gestace. Tento efekt se přičítá maternální toxicitě léku při velmi vysokých dávkách. Další
studie u březích opic při podávání dávek přibližně 2,5 – 5x vyšších, než je maximální přípustná denní
dávka 500 mg dvakrát denně, nevedly k mimořádnému riziku pro zárodek.

Dominantní letální test u myší, kterým byl podáván klarithromycin v dávce 1000 mg/kg/den (přibližně
70x více, než je maximální klinická denní dávka u lidí 500 mg dvakrát denně), byl jednoznačně
negativní pro jakoukoliv mutagenní aktivitu a ve studii segmentu I u potkanů léčených dávkou až
500 mg/kg/den (přibližně 35x více, než je maximální klinická denní dávka u lidí) po dobu 80 dní nebyl
zjištěn žádný důkaz funkčního zhoršení samčí fertility dané dlouhodobým vystavením těmto velmi
vysokým dávkám klarithromycinu.

Mutagenita


Byly provedeny studie k vyhodnocení mutagenního potenciálu klarithromycinu, a to s použitím
neaktivovaných a aktivovaných testovacích systémů jaterních mikrozomů potkanů (Amesův test).
Výsledky těchto studií nepodaly žádný důkaz mutagenního potenciálu při koncentraci léku
25 g/Petriho misku nebo nižších. Při koncentraci 50 g byl lék toxický u všech testovaných kmenů.

Klinické zkušenosti u pacientů s jinou než mykobakteriální infekcí
V klinických studiích bylo prokázáno, že klarithromycin je při dávkování 7,5 mg/kg dvakrát denně
bezpečný a účinný při léčbě dětských pacientů trpících infekcemi, vyžadujícími perorální antibiotickou
léčbu. Ve studiích bylo zahrnuto 1200 dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let s diagnózou otitis media,
faryngitis, kožní infekce a infekce dolních dýchacích cest.
V těchto studiích klarithromycin v dávce 7,5 mg/kg dvakrát denně vykazoval srovnatelnou klinickou
i bakteriologickou účinnost s penicilinem V, amoxicilinem, amoxicilin/klavulanátem, erytromycin
etylsukcinátem, cefaklorem a cefadroxilem.

Klinické zkušenosti u pacientů s mykobakteriálními infekcemi
Výsledky klinické studie u dětských pacientů (někteří byli HIV pozitivní) s mykobakteriálními
infekcemi ukazují, že léčba samotným klarithromycinem nebo v kombinaci se zidovudinem nebo
dideoxyinosinem je účinná a bezpečná. Suspenze klarithromycinu byla podávána 2x denně v dávkách
7,5, 15 a 30 mg/kg.
Při podávání klarithromycinu společně s antiretrovirálními léčivými látkami byly prokázány některé
statisticky významné změny ve farmakokinetických ukazatelích. Tyto změny však byly malé a
pravděpodobně bez klinického významu. Klarithromycin byl v dávce do 30 mg/kg dobře tolerován.
Klarithromycin byl účinný také v léčbě diseminovaných infekcí vyvolaných M. avium komplex u dětí
s AIDS a u některých pacientů bylo možno prokázat účinnost léčby i déle než po roce.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

karbomer 974 P
povidon
ftalát hypromelosy
mastek
panenský ricinový olej
xanthanová klovatina
banánové aroma
kyselina citronová
koloidní bezvodý oxid křemičitý
oxid titaničitý (E 171)
sacharosa
kalium-sorbát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Suspenze je po naředění použitelná 14 dnů, pokud se uchovává při teplotě do 25 °C.



6.5 Druh obalu a obsah balení

Lahvička z jantarově zbarveného skla třídy III s pojistným HDPE uzávěrem, plastová perorální odměrná
5ml stříkačka dělená jednak po mililitrech, jednak po čtvrtině dávky, krabička.
Velikost balení: 1 x 25 g granulí pro perorální suspenzi.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Granule se rozpustí v 42 ml čištěné, převařené a zchlazené vody.
Lahvička se protřepe tak, aby se granule uvolnily. Do lahvičky se přidá zhruba čtvrtina objemu vody
a řádně se protřepe, až se granule rozpustí. Přidá se zbytek vody a dobře protřepe.
Hladina suspenze musí dosahovat k rysce vyznačené na lahvičce.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

15/194/02-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 7. 8. Datum posledního prodloužení registrace: 7. 5.
10. DATUM REVIZE TEXTU

24. 5.