DEXOKET 25 TABLETY - souhrn údajů a příbalový leták

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Dexoket 25 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 25 mg dexketoprofenu v podobě dexketoprofen-trometamolu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta
Dexoket 25 mg potahované tablety: bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety, s půlicí rýhou. Tablety
lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Symptomatická léčba bolesti mírné až střední intenzity, jako je muskuloskeletální bolest, dysmenorea,
bolesti zubů.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí
Podle charakteru a závažnosti bolesti se doporučuje obvykle užívat 25 mg každých 8 hodin. Celková
denní dávka nesmí přesáhnout 75 mg.
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užíváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
potřebnou k úpravě příznaků (viz bod 4.4).
Přípravek Dexoket není určen k dlouhodobé léčbě a smí být užíván pouze po dobu přítomnosti bolestivých
symptomů.

Starší pacienti
U starších pacientů se doporučuje zahájit léčbu nižší dávkou (celková denní dávka 50 mg). Dávkování
může být zvýšeno na dávky doporučené pro dospělé pouze po předchozím ujištění se, že pacient lék dobře
snáší.

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou funkce jater musí být léčba zahájena nižší dávkou
(celková denní dávka 50 mg) a pacienti by měli být pečlivě sledováni. Pacienti se závažnou poruchou
funkce jater nesmí přípravek Dexoket užívat.


Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou poruchou funkcí ledvin (clearance kreatininu 60–89 ml/min) musí být počáteční
dávka snížena na celkovou denní dávku 50 mg (viz bod 4.4). Pacienti se středně závažnou až závažnou
poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ 59 ml/min) nesmí přípravek Dexoket užívat (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Přípravek Dexoket nebyl u dětí a dospívajících studován. Proto nebyla dosud stanovena bezpečnost a
účinnost u dětí a dospívajících a tento přípravek nemá být podáván dětem a dospívajícím.

Způsob podání
Tableta se má zapít dostatečným množstvím tekutiny (např. jednou sklenicí vody). Užívání léku současně
s jídlem zpomaluje jeho vstřebávání (viz Farmakokinetické vlastnosti), a proto se v případech akutní
bolesti doporučuje užívat přípravek alespoň 30 minut před jídlem.

4.3. Kontraindikace

Přípravek Dexoket nesmí být podáván v následujících případech:
 pacientům s hypersenzitivitou na léčivou látku, jiná nesteroidní antiflogistika (NSA) nebo na
kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
 pacientům, u kterých látky s podobným účinkem (např. kyselina acetylsalicylová nebo jiná NSA)
vyvolávají astmatický záchvat, bronchospasmus, akutní rýmu, tvorbu nosních polypů, kopřivku nebo
angioneurotický edém.
 při známé fotoalergické nebo fototoxické reakci při léčbě ketoprofenem nebo fibráty
 pacientům s anamnézou gastrointestinálního krvácení nebo perforace související s předchozí léčbou
NSA.
 pacientům s aktivním peptickým vředem/gastrointestinálním krvácením nebo gastrointestinálním
krvácením, vředem nebo perforací v anamnéze.
 pacientům s chronickou dyspepsií.
 pacientům s jiným aktivním krvácením nebo poruchou krvácivosti.
 pacientům s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou.
 pacientům se závažným srdečním selháním.
 pacientům se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu ≤ ml/min).
 pacientům se závažnou poruchou funkce jater (Child-Pugh skóre 10–15).
 pacientům s hemoragickou diatézou nebo jinou poruchou srážlivosti krve.
 pacientům se závažnou dehydratací (v důsledku zvracení, průjmu nebo nedostatečného příjmu tekutin)
 ve třetím trimestru těhotenství a v období kojení (viz bod 4.6).

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

U pacientů s alergiemi v anamnéze podávejte s opatrností.
Přípravek Dexoket by neměl být podáván společně s jinými NSA včetně selektivních inhibitorů
cyklooxygenázy 2.
Nežádoucí účinky mohou být minimalizovány užíváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
potřebnou k úpravě příznaků (viz bod 4.2 a níže uvedená upozornění týkající se gastrointestinálního traktu
a kardiovaskulárního systému).

Gastrointestinální bezpečnost
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech NSA
kdykoli během léčby, s varovnými příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných
gastrointestinálních příhod. Pokud se u pacienta užívajícího Dexoket objeví gastrointestinální krvácení
nebo ulcerace, léčba musí být ukončena.

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerací nebo perforací stoupá se zvyšující se dávkou NSA, u
pacientů s anamnézou vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz bod 4.3), a u
starších pacientů.
Starší pacienti: U starších pacientů je zvýšená četnost nežádoucích reakcí na NSA, zejména
gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2). Tito pacienti by měli
zahajovat léčbu nejnižší možnou dávkou.

Stejně jako u ostatních NSA, i před zahájením léčby dexketoprofenem je nutné pátrat v anamnéze pacienta
po výskytu ezofagitidy, gastritidy a/nebo peptického vředu a zajistit, aby před zahájením léčby byla tato
onemocnění úplně vyléčena. Pacienti s gastrointestinálními příznaky nebo gastrointestinálním
onemocněním v anamnéze musí být sledováni pro zažívací obtíže, především kvůli krvácení do zažívacího
traktu.
NSA musí být podávána s opatrností pacientům s gastrointestinálními onemocněními v anamnéze
(ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože jejich stav se může touto léčbou zhoršit (viz bod 4.8).
U těchto pacientů a také u pacientů léčených současně nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové nebo
jinými léky pravděpodobně zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5) je vhodné zvážit
současné podávání protektivních látek (např. misoprostolu nebo inhibitorů protonové pumpy).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí být poučeni, aby hlásili
všechny neobvyklé gastrointestinální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), především na
počátku léčby.
Opatrnost je doporučena u pacientů užívajících současně léky, které by mohly zvyšovat riziko ulcerací
nebo krvácení, např. perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia jako warfarin, SSRI nebo
antiagregancia jako kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5).

Renální bezpečnost
U pacientů s poruchou funkce ledvin by se mělo postupovat opatrně. U těchto pacientů může užívání NSA
způsobit zhoršení funkce ledvin, retenci tekutin a otoky. Opatrnost je vyžadována také u pacientů
užívajících diuretika nebo u pacientů, u kterých by se mohla rozvinout hypovolemie, protože pak existuje
zvýšené riziko nefrotoxicity.
Při léčbě by měl být zajištěn dostatečný příjem tekutin, aby se zabránilo dehydrataci a s tím možná
spojené zvýšené renální toxicitě.
Stejně jako při léčbě jinými NSA může dojít ke zvýšení hladiny dusíku močoviny a kreatininu v plazmě.
Léčba může být spojena, stejně jako u jiných inhibitorů syntézy prostaglandinů, s nežádoucími účinky na
renální systém, které mohou mít za následek glomerulonefritidu, intersticiální nefritidu, nekrózu renálních
papil, nefrotický syndrom a akutní selhání ledvin.
Starší pacienti jsou ohroženi poruchou funkce ledvin s vyšší pravděpodobností (viz bod 4.2).

Jaterní bezpečnost
U pacientů s poruchou funkce jater by se mělo postupovat opatrně.
Stejně jako u jiných NSA může dojít k přechodnému mírnému zvýšení některých parametrů funkce jater,
a také k signifikantnímu zvýšení sérové aspartátaminotransferázy (AST) a alaninaminotransferázy (ALT).
Při významném zvýšení těchto parametrů musí být léčba přerušena.
Starší pacienti jsou ohroženi poruchou funkce jater s vyšší pravděpodobností (viz bod 4.2).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární bezpečnost
Pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého srdečního selhání je třeba poučit a
monitorovat. Zvláštní pozornost má být věnována pacientům s onemocněním srdce v anamnéze, zejména
těm, u kterých již byly zaznamenány epizody srdečního selhání, protože existuje zvýšené riziko rozvoje
srdečního selhání, jelikož ve spojitosti s léčbou NSA byly hlášeny retence tekutin a otoky.

Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že užívání některých NSA (zejména ve vysokých
dávkách a dlouhodobě) může být spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod
(např. infarkt myokardu nebo mozkové příhody). Nejsou dostatečné podklady pro vyloučení tohoto rizika

u dexketoprofenu.

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, prokázanou ischemickou chorobou
srdeční, onemocněními periferních arterií a/nebo cerebrovaskulárními onemocněními by měli být léčeni
dexketoprofenem pouze po pečlivém uvážení. Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u
pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidemie,
diabetes mellitus, kouření).

Všechna neselektivní NSA mohou inhibovat agregaci krevních destiček a prodlužovat krvácení skrze
inhibici syntézy prostaglandinů. Proto se užívání dexketoprofenu pacientům, kteří užívají jiné léky
ovlivňující hemostázu (např. warfarin nebo jiné kumariny či hepariny), nedoporučuje (viz bod 4.5).

Starší pacienti trpí poruchami kardiovaskulárního systému pravděpodobněji (viz bod 4.2).

Kožní reakce
Velmi vzácně byly ve vztahu k užívání NSA hlášeny závažné kožní reakce (některé z nich byly fatální),
včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy. Zdá se,
že těmito reakcemi jsou pacienti nejvíce ohroženi na počátku léčby, začátek reakce se nejčastěji objevuje
během prvního měsíce léčby. Přípravek Dexoket musí být při prvních známkách výskytu kožní vyrážky,
slizničních lézí nebo jakýchkoli jiných příznaků hypersensitivity vysazen.

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
Dexketoprofen může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k opožděnému zahájení
vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována u bakteriální komunitní
pneumonie a bakteriálních komplikací varicely. Když se léčivý přípravek podává ke zmírnění bolesti
související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat průběh infekce. V prostředí mimo
nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.
Varicela může být výjimečně původcem komplikací závažných kožních infekcí a infekcí měkkých tkání.
Přispění NSA ke zhoršení těchto infekcí nelze zatím vyloučit. Proto se při onemocnění varicelou
doporučuje vyhnout se užívání přípravku Dexoket.

Další informace
Zvláštní opatrnost se vyžaduje u pacientů s:
- vrozenou poruchou metabolismu porfyrinů (např. akutní intermitentní porfyrií)
- dehydratací
- ihned po rozsáhlém chirurgickém výkonu.

Pokud lékař považuje dlouhodobou léčbu dexketoprofen trometamolem za nezbytnou, pak by měly být
pravidelně kontrolovány funkce jater a ledvin a krevní obraz.

Závažné akutní hypersenzitivní reakce (např. anafylaktický šok) byly pozorovány velmi vzácně. Léčba
musí být ukončena při prvních známkách závažných hypersenzitivních reakcí po užití přípravku Dexoket.
V závislosti na symptomech musí lékař specialista zahájit potřebné léčebné postupy.

Pacienti s astmatem kombinovaným s chronickou rhinitidou, chronickou sinusitidou a/nebo nosními
polypy jsou více ohroženi alergií na kyselinu acetylsalicylovou a/nebo NSA než zbytek populace.
Podávání tohoto přípravku může vyvolat astmatické záchvaty nebo bronchospasmus, zejména u jedinců
alergických na kyselinu acetylsalicylovou nebo NSA (viz bod 4.3).

Přípravek Dexoket má být podáván opatrně pacientům, kteří mají poruchy krvetvorby, systémový lupus
erythematodes nebo smíšené onemocnění pojivové tkáně.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v

podstatě „bez sodíku“.

Pediatrická populace

Bezpečnost u dětí a dospívajících nebyla stanovena.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Následující interakce se týkají obecně léčby NSA:

Nevhodné kombinace
 Jiná NSA (včetně selektivních inhibitorů COX-2) a vysoké dávky salicylátů (≥ 3 g/den): užívání
několika NSA dohromady může zvyšovat synergicky riziko gastrointestinálních ulcerací a krvácení.
 Antikoagulancia: NSA mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, např. warfarinu (viz bod 4.4), z
důvodu vysoké vazby dexketoprofenu na plasmatické bílkoviny a inhibice funkcí krevních destiček a
poškození gastroduodenální sliznice. Pokud se nelze této kombinaci vyhnout, je třeba pečlivě sledovat
klinický stav pacienta a hodnoty laboratorních vyšetření.
 Hepariny: zvýšené riziko krvácení (jako důsledek inhibice funkcí krevních destiček a poškození
gastroduodenální sliznice). Pokud se nelze této kombinaci vyhnout, je třeba pečlivě sledovat klinický
stav pacienta a hodnoty laboratorních vyšetření.
 Kortikoidy: zvyšují riziko gastrointestinálních ulcerací nebo krvácení (viz bod 4.4).
 Lithium (popsáno u několika NSA): NSA zvyšují hladinu lithia v krvi, která tak může dosáhnout až
toxických hodnot (snížené vylučování lithia ledvinami). Proto je nutné tento parametr sledovat při
zahajování, úpravě i ukončování léčby dexketoprofenem.
 Methotrexát ve vysokých dávkách 15 mg/týden nebo více: zvýšení hematologické toxicity
methotrexátu v důsledku snížení jeho renální clearance způsobeného NSA
 Hydantoiny a sulfonamidy: toxické účinky těchto látek mohou být zvýšeny.

Kombinace vyžadující opatrnost
 Diuretika, ACE inhibitory, aminoglykosidová antibiotika a antagonisté angiotensinu II:
Dexketoprofen může snižovat účinek diuretik a antihypertenziv. U některých pacientů s oslabenými
funkcemi ledvin (např. dehydratovaných pacientů nebo starších lidí s oslabenými funkcemi ledvin) by
současné podávání látek, které inhibují cyklooxygenázu a ACE inhibitorů, antagonistů angiotensinu II
nebo aminoglykosidových antibiotik, mohlo vyústit v další zhoršení funkcí ledvin, obvykle
reverzibilní. V případě kombinované preskripce diuretik a dexketoprofenu je nezbytné ujistit se, že
pacient je dostatečně hydratován a při zahájení léčby je nutné funkce ledvin sledovat (viz bod 4.Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití).
 Methotrexát užívaný v dávkách nižších než 15 mg/týden: zvýšená hematologická toxicita
methotrexátu v důsledku snížení jeho renální clearance způsobeného NSA. Při této kombinaci je nutné
v prvních týdnech léčby týdně sledovat krevní obraz. Zvýšený dohled je nutný nejen u pacientů s
mírně poškozenou funkcí ledvin, ale i u starších lidí.
 Pentoxifylin: zvýšené riziko krvácení, a proto je nutné častější sledování klinického stavu a
krvácivosti.
 Zidovudin: riziko zvýšení toxicity pro červené krvinky skrze působení na retikulocyty, závažná
anémie vyskytující se týden po zahájení terapie NSA. Kontrola krevního obrazu a počtu retikulocytů
je nutná během prvního až druhého týdne po zahájení léčby NSA.
 Deriváty sulfonylmočoviny: NSA mohou zvyšovat hypoglykemický účinek derivátů
sulfonylmočoviny, a to vytěsňováním z vazebných míst na plasmatických proteinech.

Kombinace, které je nutné brát v úvahu
 Beta-blokátory: léčba NSA může snižovat jejich antihypertenzní působení v důsledku inhibice syntézy
prostaglandinů
 Cyklosporin a takrolimus: NSA mohou zvyšovat nefrotoxicitu skrze účinky zprostředkované

prostaglandiny v ledvinách. V průběhu kombinované léčby je nutné sledovat funkce ledvin.
 Trombolytika: zvýšené riziko krvácení
 Antiagregační látky a SSRI: zvyšují riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4)
 Probenecid: koncentrace dexketoprofenu v plasmě může být zvýšena; tato interakce může být
způsobena inhibicí renální tubulární sekrece a konjugací s kyselinou glukuronovou a vyžaduje úpravu
dávky dexketoprofenu.
 Kardioglykosidy: NSA mohou zvyšovat koncentrace kardioglykosidů v plasmě
 Mifepriston: Existuje teoretické riziko ovlivnění účinnosti mifepristonu inhibitory syntézy
prostaglandinů. Omezené důkazy naznačují, že současné podání NSA v den podání prostaglandinu
nemá nepříznivý vliv na účinky mifepristonu nebo prostaglandinu na zrání děložního hrdla nebo
kontraktilitu dělohy a nesnižuje klinickou účinnost ukončení těhotenství.
 Chinolonová chemoterapeutika: z údajů získaných u zvířat vyplývá, že vysoké dávky chinolonů
v kombinaci s NSA mohou zvyšovat riziko vzniku křečí.
 Tenofovir: současné užívání s NSA může zvýšit hladiny močovinového dusíku a kreatininu. Funkce
ledvin má být sledována za účelem kontroly potenciálního synergického vlivu na funkci ledvin
 Deferasirox: současné užívání s NSA může zvýšit riziko gastrointestinální toxicity. Při kombinaci
deferasiroxu s těmito látkami je třeba důkladné klinické sledování.
 Pemetrexed: současné užívání s NSA může snížit eliminaci pemetrexedu, proto je třeba opatrnost při
užívání vyšších dávek NSA. Pacienti s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu 45–79 ml/min) se mají vyvarovat současného podání pemetrexedu s NSA 2 dny před a dny po podání pemetrexedu.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení

Přípravek Dexoket je kontraindikován v třetím trimestru těhotenství a v období kojení (viz bod 4.3).

Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může negativně ovlivnit těhotenství a/nebo embryonální/fetální vývoj.
Údaje z epidemiologických studií naznačují zvýšené riziko potratu, srdečních malformací a gastroschisis
po užívání inhibitorů syntézy prostaglandinů na počátku těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních
malformací se zvýšilo z méně než 1% až na přibližně 1,5%. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou
a délkou léčby. U zvířat bylo prokázáno, že podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů má za následek
zvýšení pre- a post-implantačních ztrát a embryonální/fetální úmrtnosti. Navíc byla u zvířat po podávání
inhibitorů syntézy prostaglandinů v průběhu organogeneze zaznamenána zvýšená incidence různých
malformací včetně kardiovaskulárních. Nicméně studie na zvířatech s dexketoprofenem neprokázaly
reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Od 20. týdne těhotenství může užívání dexketoprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy
funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav obvykle
odezní. Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus,
z nichž většina po ukončení léčby odezněla.
Z těchto důvodů nemá být během prvního a druhého trimestru těhotenství dexketoprofen podáván, pokud
to není absolutně nutné. Pokud dexketoprofen užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět, nebo během
prvního a druhého trimestru těhotenství, má užívat co nejnižší dávku po co nejkratší dobu. Při podávání
dexketoprofenu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit předporodní monitorování
z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V případě nálezu
oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání dexketoprofenu ukončeno.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinu
vystavit plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální
hypertenze);

- renální dysfunkci (viz výše);
matku a novorozence na konci těhotenství:
- možnému prodloužení doby krvácivosti, antiagregačnímu účinku na trombocyty, který se může
objevit i při velmi nízkých dávkách;
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k oddálenému nebo prodlouženému porodu.

Kojení
Není známo, zda se dexketoprofen vylučuje do mateřského mléka. Přípravek Dexoket je během kojení
kontraindikován (viz bod 4.3).

Fertilita
Stejně jako u jiných NSA může užívání přípravku Dexoket narušit plodnost žen a nedoporučuje se proto
ženám, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo jsou vyšetřovány pro
neplodnost, by mělo být zváženo vysazení dexketoprofenu.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Dexoket může vyvolat nežádoucí účinky, jako jsou závratě, postižení zraku nebo ospalost. V
těchto případech může být narušena schopnost reagovat a aktivně se účastnit silničního provozu a
schopnost obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích, které mohou souviset s použitím dexketoprofenu,
stejně jako nežádoucí reakce zaznamenané po uvedení přípravku Dexoket na trh, jsou uvedeny v tabulce
níže. Jsou klasifikovány podle tříd orgánových systémů a řazené dle frekvence:

TŘÍDA
ORGÁNOVÉHO
SYSTÉMU
Časté
(≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až
<1/100)
Vzácné
(≥1/10000 až
<1/1000)
Velmi vzácné (<1/10000)
Poruchy krve a
lymfatického
systému
--- --- --- Neutropenie,
trombocytopenie
Poruchy
imunitního
systému
--- --- Laryngeální edém Anafylaktická reakce,
včetně anafylaktického šoku
Poruchy
metabolismu a
výživy
--- --- Anorexie ---
Psychiatrické
poruchy
--- Insomnie, úzkost --- ---
Poruchy
nervového
systému
Poruchy oka --- --- --- Rozmazané vidění
Poruchy ucha a
labyrintu
--- Vertigo --- Tinitus
Srdeční poruchy --- Palpitace --- Tachykardie
Cévní poruchy --- Zrudnutí Hypertenze Hypotenze
Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
--- --- Bradypnoe Bronchospasmus, dyspnoe
Gastrointestinální Nevolnost Gastritida, zácpa, Peptický vřed, Pankreatitida

poruchy a/nebo zvracení,
bolesti břicha,
průjem,
dyspepsie
sucho v ústech,
flatulence
krvácení
z peptického vředu
nebo perforace
peptického vředu
(viz bod 4.4)
Poruchy jater a
žlučových cest
--- --- Hepatocelulární
poškození
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
--- Vyrážka Kopřivka, akné,
zvýšené pocení
Stevens-Johnsonův
syndrom, toxická
epidermální nekrolýza
(Lyellův syndrom),
angioedém,
otok obličeje, fotosenzitivní
reakce, pruritus
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
--- --- Bolest zad ---
Poruchy ledvin a
močových cest
--- --- Akutní selhání
ledvin
Polyurie
Nefritida nebo nefrotický
syndrom
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
--- --- Poruchy
menstruace,
poruchy prostaty
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Vyšetření --- --- Abnormální jaterní
funkční testy

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky se týkají gastrointestinálního traktu. Mohou se objevit peptické
vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4). Po
podání byly hlášeny také nevolnost, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolesti břicha, melena,
hematemeze, ulcerativní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4 Zvláštní
upozornění a zvláštní opatření pro použití). Méně často byla pozorována gastritida. V souvislosti s léčbou
NSA byly také hlášeny otoky, hypertenze a srdeční selhání.
Stejně jako u jiných NSA by se mohly objevit také následující nežádoucí účinky: aseptická meningitida,
která by se mohla vyskytnout převážně u pacientů se systémovým lupus erytematodes nebo smíšeným
onemocněním pojivové tkáně, hematologické reakce (purpura, aplastická a hemolytická anémie, vzácně
agranulocytóza a hypoplazie dřeně).
Bulózní reakce zahrnují Stevens-Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu (velmi vzácné).
Na základě klinických studií a epidemiologických dat lze předpokládat, že užívání některých NSA
(zejména ve vysokých dávkách a dlouhodobě) může být spojeno s mírným zvýšením rizika arteriálních
trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo mozková příhoda) (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 Praha 10, webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9. Předávkování

Symptomatologie po předávkování není známá. Podobné léčivé přípravky vyvolávají gastrointestinální
(zvracení, anorexie, bolest břicha) a neurologické (somnolence, vertigo, dezorientace, bolest hlavy) potíže.
V případě náhodného nebo nadměrného užití přípravku zahajte okamžitě symptomatickou léčbu podle
klinického stavu pacienta. Pokud dospělý pacient nebo dítě užilo před hodinou více než 5 mg/kg, podejte
živočišné uhlí. Dexketoprofen trometamol může být odstraněn dialýzou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: deriváty kyseliny propionové
ATC kód: M01AEDexketoprofen trometamol je tromethaminová sůl S-(+)-2-(3-benzoylphenyl)propionové kyseliny s
analgetickým, protizánětlivým a antipyretickým účinkem. Tato látka patří do skupiny nesteroidních
antiflogistik (NSA) (M01AE).

Mechanismus účinku
Mechanismem účinku nesteroidních protizánětlivých léčivých přípravků je inhibice cyklooxygenázy,
která má za následek redukci syntézy prostaglandinů. Konkrétně se jedná o inhibici transformace
arachidonové kyseliny na cyklické endoperoxidy PGG2 a PGH2, které vytvářejí prostaglandiny PGE1,
PGE2, PGF2 a PGD2 a také prostacykliny PGI2 a tromboxany (TxA1 a TxB2). Inhibice syntézy
prostaglandinů může navíc ovlivnit i jiné mediátory zánětu jako jsou kininy, které působí nepřímo,
přičemž toto působení by mohlo doplňovat přímý účinek.

Farmakodynamické účinky
Ve studiích provedených u zvířat i u lidí bylo prokázáno, že dexketoprofen je inhibitorem COX-1 i
COX-2.

Klinická účinnost a bezpečnost
Klinické studie provedené na několika modelech bolestivých stavů prokázaly účinné analgetické působení
dexketoprofenu. Nástup analgetického účinku byl v některých studiích pozorován již za 30 minut po
podání. Analgetický účinek přetrvává po dobu 4 až 6 hodin.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání dexketoprofen trometamolu lidem je dosaženo Cmax za 30 minut (v rozmezí 15 až minut).
Pokud je léčivo podáváno současně s jídlem, AUC se nemění, avšak Cmax dexketoprofenu klesá a rychlost
absorpce se zpomaluje (zvyšuje se tmax).

Distribuce
Distribuční poločas dexketoprofenu je 0,35 hodiny, eliminační poločas je 1,65 hodiny. Obdobně jako u
jiných léků s vysokou vazebnou schopností na plasmatické bílkoviny (99%), je průměrná hodnota
distribučního objemu nižší než 0,25 l/kg.
Při studiu farmakokinetiky po opakovaném podání bylo zjištěno, že AUC získaná po posledním podání se
neliší od AUC po jednorázovém podání, což svědčí o tom, že nedochází k akumulaci léčiva v organismu.

Biotransformace a eliminace
Po podání dexketoprofen trometamolu byl v moči nalezen pouze S-(+) enantiomer, což dokládá, že u lidí
nedochází ke konverzi na R-(-) enantiomer.
Eliminace dexketoprofenu probíhá hlavně konjugací na glukuronidy a následnou renální exkrecí.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, genotoxicity a
imunofarmakologie neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Ve studiích chronické toxicity na myších
a opicích byla stanovena hodnota NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) při dávkách dvakrát
vyšších, než je maximální doporučená dávka pro člověka. Hlavním pozorovaným nežádoucím účinkem u
opic při vyšších dávkách byly krev ve stolici, snížený přírůstek tělesné hmotnosti a při nejvyšší dávce
erozivní gastrointestinální léze. Tyto účinky se objevily při dávkách stanovujících 14-18krát vyšší
expozici léku než při maximální doporučené dávce u člověka.
Neexistují studie o karcinogenním potenciálu u zvířat.
Dexketoprofen, stejně jako ostatní léky z farmakologické skupiny NSA, může vyvolat změny přežívání
embrya a plodu u zvířecích modelů, jak nepřímo prostřednictvím gastrointestinální toxicity u březích
samic, tak i přímo ovlivněním vývoje plodu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
kukuřičný škrob
mikrokrystalická celulosa
sodná sůl karboxymethylškrobu
glycerol-palmitostearát

Potahová vrstva tablety:
Suchý lak složený z:
hypromelosy
oxidu titaničitého
makrogolu propylenglykolu

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3. Doba použitelnosti

PVC/Al blistr: 2 roky
Aclar/Al blistr a Al/Al blistr: 3 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

PVC/Al blistr: Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte blistr v krabičce, aby byl přípravek chráněn
před světlem.
Aclar/Al blistr a Al/Al blistr: Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5. Druh obalu a obsah balení

Tablety jsou baleny do blistrů (PVC/aluminium blistr nebo Aclar/aluminium blistr nebo
Aluminium/Aluminium blistr), krabička.


Dexoket 25 mg potahované tablety: 4, 10, 20, 30, 50 nebo 500 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Menarini International Operations Luxembourg S.A.
Avenue de la Gare 1
1611 Luxembourg
Lucembursko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Dexoket 25 mg potahované tablety: 07/184/06-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. 6. 2006
Datum posledního prodloužení registrace: 2. 5.

10. DATUM REVIZE TEXTU

16. 3.