AZEPO - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
AZEPO 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje cefazolinum 1 g (jako cefazolinum natricum).
Jedna injekční lahvička obsahuje 2,2 mmol (50 mg) sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční/infuzní roztok
Bílý až téměř bílý velmi hygroskopický prášek

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek AZEPO je indikován k léčbě následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými na
cefazolin:
• infekce kůže a měkkých tkání
• infekce kostí a kloubů
• perioperační profylaxe: před operací, během operace a po operaci ke snížení výskytu určitých
pooperačních infekcí u pacientů podstupujících chirurgické výkony s rizikem nebo
potenciálním rizikem infekce.
Za vhodných podmínek kultivace a s přiměřenou citlivostí má být stanovena citlivost kauzálních
mikroorganismů na cefalosporiny.
V úvahu musí být vzato oficiální místní doporučení pro použití antibakteriálních přípravků.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávkování závisí na citlivosti mikroorganizmu a závažnosti onemocnění.
Dospělí
• U infekcí způsobených vysoce citlivými grampozitivními mikroorganismy je obvyklá dávka
pro dospělé 1‒2 g/den ve dvou nebo třech stejných dávkách.
• U infekcí způsobených méně citlivými grampozitivními a gramnegativními patogeny je obvyklá
dávka 3‒4 g/den ve třech nebo čtyřech stejných dávkách. AZEPO lze podávat v dávkách až
g/den u těžkých infekcí jako je endokarditida.
U dospělých s poruchou funkce ledvin může být nutná nižší dávka, aby se zabránilo akumulaci.
Velikost snížené dávky lze určit na základě hladiny v krvi. Pokud to není možné, dávka se určí podle
BUN a/nebo clearance kreatininu.
Po počáteční nasycovací dávce 500 mg mohou být jako vodítko použity následující pokyny pro
udržovací dávku.

Udržovací dávka přípravku AZEPO u pacientů s poruchou funkce ledvin
Viz též bod

4.4. Zvláštní upozornění a opatření při použití.

Perioperační profylaxe
Doporučené dávkování pro prevenci pooperačních infekcí u operací s rizikem nebo potenciálním
rizikem infekce je:
a) 30 minut až 1 hodinu před zahájením operace se podává dávka 1 g intravenózně
b) při déletrvajících operacích (2 hodiny a déle) se podává další dávka 500 mg až 1 g intravenózně
během operace (podání nastavit podle délky operace)
c) po operaci se podává dávka 500 mg až 1 g intravenózně každých 6‒8 hodin po dobu 24 hodin
Je důležité (1) aby se úvodní dávka před operací podala krátce před zahájením operace (30 minut až
hodinu) tak, aby bylo dosaženo účinné koncentrace antibiotika v séru v momentě prvního
chirurgického řezu; a (2) aby byl cefazolin v případě potřeby podáván v určených časech během
chirurgického výkonu, aby byla zajištěna dostatečně vysoká hladina antibiotika v okamžicích vysoké
expozice mikroorganismům.
Profylaxe cefazolinem má být ukončena do 24 hodin po skončení operace. Pokud by potencionální
infekce představovala pro pacienta velké nebezpečí (např. operace na otevřeném srdci nebo totální
náhrada kloubu), je doporučeno v profylaxi cefazolinem pokračovat po dobu 3 až 5 dnů po skončení
operace.

Pediatrická populace

U infekcí způsobených vysoce citlivými grampozitivními mikroorganismy je účinná dávka 50 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená do dvou až čtyř dávek za den.
U infekcí způsobených méně citlivými grampozitivními mikroorganismy a gramnegativními patogeny
se doporučuje dávka maximálně 100 mg/kg tělesné hmotnosti ve třech nebo čtyřech stejných dávkách.
U dětí s poruchou funkce ledvin mohou být nutné nižší dávky, aby se zabránilo akumulaci. Velikost
snížené dávky lze určit na základě hladiny v krvi. Pokud to není možné, dávka se odvodí z clearance
kreatininu podle následujících pokynů.
• U dětí se středně těžké poruchy funkce (clearance kreatininu 40‒20 ml/min) postačí 25 %
normální denní dávky rozděleně každých 12 hodin.
• U dětí s těžkou poruchou funkce (clearance kreatininu 20‒5 ml/min) postačí 10 % normální
denní dávky každých 24 hodin.
Všechny tyto pokyny platí po aplikaci počáteční nasycovací dávky.
Viz též bod

4.4. Zvláštní upozornění a opatření při použití.

Funkce ledvin
BUN
(mg/
100 ml)
Clearance
kreatininu
(ml/min)
Grampozitivní
infekce
Gramnegativní
infekce
Sérový
poločas
(hodiny)
Lehká porucha 20‒34 70‒40 250‒500 mg každých 8 h 500 mg‒1 g každých 8 h 3‒Středně těžká
porucha 35‒49 40‒125‒250 mg
každých 12 h
250‒600 mg
každých 12 h 6‒Těžká porucha 50‒75 20‒5 75‒150 mg každých 24 h 150‒400 mg každých 24 h 15‒Kojenci
Vzhledem k tomu, že bezpečnost použití u nedonošených dětí a dětí mladších než jeden měsíc nebyla
stanovena, použití přípravku AZEPO se u těchto pacientů nedoporučuje. Viz též bod 4.4. Zvláštní
upozornění a opatření při použití.
Pokyny pro dávkování u pediatrické populace
Do injekční lahvičky přípravku AZEPO přidejte 4 ml rozpouštědla. Ředění = 225 mg/ml.

Tělesná
hmotnost v kg 25 mg/kg/den rozděleně do 3 dávek 25 mg/kg/den rozděleně do 4 dávek
Dávka v mg každých 8 h Potřebný objem v ml Dávka v mg každých 6 h Potřebný objem v ml
42 0,2 31 0,10 85 0,4 62 0,15 125 0,5 94 0,20 167 0,7 125 0,25 208 0,9 156 0,
Tělesná
hmotnost v kg 50 mg/kg/den rozděleně do 3 dávek 50 mg/kg/den rozděleně do 4 dávek
Dávka v mg každých 8 h Potřebný objem v ml Dávka v mg každých 6 h Potřebný objem v ml
83 0,4 63 0,10 166 0,7 125 0,15 250 1,1 188 0,20 333 1,5 250 1,25 417 1,9 313 1,
Starší pacienti
U starších pacientů s normální funkcí ledvin není potřebná úprava dávkování.
Doba léčby
Záleží na průběhu onemocnění. V souladu s obecnými zásadami léčby antibiotiky má léčba přípravkem
AZEPO pokračovat alespoň 2 až 3 dny po vymizení horečky nebo dokud není prokázáno, že byla
eliminována příčina onemocnění.
Způsob podání
AZEPO lze podávat intramuskulárně nebo intravenózně.
Intramuskulární injekce
Nařeďte vodou pro injekci, 0,9% roztokem chloridu sodného nebo 0,5% roztokem lidokainu podle níže
uvedené tabulky ředění.
Důkladně protřepte do úplného rozpuštění. Pro podání dětem mladším než jeden rok se cefazolin nesmí
rozpouštět v roztoku lidokainu.
AZEPO má být aplikován do velkého svalu.

Intravenózní podání
Přípravek AZEPO může být podán přímou intravenózní injekcí, intermitentní infuzí nebo kontinuální
infuzí. Celková denní dávka je stejná jako pro intramuskulární injekci.
Intermitentní a kontinuální infuze
Přípravek AZEPO může být podán v rámci probíhající intravenózní léčby, v primární nebo sekundární
intravenózní lahvi. AZEPO se nejprve rozpustí ve 2,5 ml vody pro injekci nebo 0,9% roztoku chloridu
sodného (postupem uvedeným výše v části Intramuskulární injekce) a dále se naředí objemem 50‒ml na 1 g cefazolinu některým z následujících roztoků:
• 0,9% roztok chloridu sodného
• 0,9% roztok chloridu sodného a 5% roztok glukózy
• roztok Ringer-laktátu
Přímá intravenózní injekce
Přípravek AZEPO se nejprve rekonstituuje ve 2,5 ml vody pro injekci nebo 0,9% roztoku chloridu
sodného (postupem uvedeným výše v bodu Intramuskulární injekce) a dále se naředí minimálně 10 ml
vody na injekci nebo 0,9% roztoku chloridu sodného. Aplikuje se pomalu během tří až pěti minut.
V žádném případě nezkracujte dobu podávání na méně než 3 minuty. Lze podat přímo do žíly nebo do
kanyl, kterými pacient dostává výše uvedené intravenózní roztoky.
Poznámka: Jednotlivé dávky větší než 1 g mají být podány během 30‒60 minut.
Další pokyny viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

• hypersenzitivita na cefazolin a jiná cefalosporinová antibiotika
• předchozí hypersenzitivní reakce na penicilin nebo jiný typ beta-laktamového antibiotika
• pro podání dětem mladším než jeden rok se cefazolin nesmí rozpouštět v roztoku lidokainu
• je-li pro ředění použit lidokain, musí být před intramuskulárním podáním vyloučeny
kontraindikace lidokainu

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

• Před zahájením léčby cefazolinem je třeba pečlivě zjistit, zda pacient neměl předchozí reakce
hypersenzitivity na cefalosporiny a peniciliny. Cefalosporiny se nemají používat u pacientů,
kteří po jejich podání v minulosti měli okamžitou hypersenzitivní reakci. V případě pochybností
má být lékař při prvním podání cefazolinu přítomen, aby mohl reagovat na případnou
anafylaktickou reakci. Mezi peniciliny a cefalosporiny existuje zkřížená reaktivita.
• V případě alergické reakce v souvislosti s přípravkem AZEPO má být podávání tohoto
přípravku ukončeno a pacient má dostat vhodnou léčbu.
• Přestože cefazolin způsobuje renální dysfunkci jen vzácně, je doporučeno zkontrolovat funkci
ledvin, především u těžce nemocných pacientů, kteří dostávají maximální dávky, a u pacientů
současně užívajících jiné potenciálně nefrotoxické látky, jako jsou aminoglykosidy nebo silná
Tabulka ředění
Cefazolin Objem rozpouštědla Přibližná výsledná koncentrace Přibližný využitelný objem
g 2,5 ml 330 mg/ml 3,0 ml
diuretika (např. furosemid nebo kyselina etakrynová). U pacientů s poškozenou funkcí ledvin
lze použít vyšší koncentrace antibiotik po delší dobu. V této souvislosti se celková denní dávka
cefazolinu snižuje (viz bod 4.2). Toto platí i pro pacienty s nízkou diurézou v důsledku špatné
funkce ledvin.
• Při používání antibiotik se může objevit pseudomembranózní kolitida. Je důležité vzít tuto
diagnózu v úvahu, pokud se u pacientů během léčby těmito látkami objeví průjmy. V takovém
případě mají být přijata odpovídající opatření - viz též bod 4.8.
• Dlouhotrvající používání cefazolinu může vést k přemnožení necitlivých mikroorganizmů. Je
proto důležité pacienta průběžně klinicky sledovat. Dojde-li v průběhu léčby k superinfekci, je
třeba učinit vhodná opatření.
• Intratekální podání se nedoporučuje. Po intratekálním podání cefazolinu byla hlášena závažná
toxicita centrálního nervového systému, včetně záchvatů.
• Vzhledem k tomu, že bezpečnost použití u nedonošených dětí a novorozenců mladších než
jeden měsíc nebyla stanovena, použití přípravku AZEPO se u těchto pacientů nedoporučuje -
viz též bod 4.2.
• Ve výjimečných případech se v průběhu léčby cefazolinem objevují poruchy srážlivosti krve.
Rizikové faktory jsou faktory způsobující nedostatek vitamínu K nebo faktory ovlivňující další
koagulační mechanismy (parenterální výživa, nedostatečná výživa, jaterní a ledvinové selhání,
trombocytopenie). Srážení krve může být také narušeno v případě přidružených chorob (např.
hemofilie, vředy žaludku a dvanáctníku), které mohou vyvolat nebo zhoršit krvácení. Proto se
u těchto pacientů má sledovat protrombinový čas. Pokud je snížený, doporučuje se podat
vitamin K (10 mg/týden).
Tento léčivý přípravek obsahuje 50 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 2,5 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.
V případě intramuskulárního podání cefazolinu rekonstituovaného roztokem lidokainu je nutno brát
v úvahu i souhrn údajů o přípravku pro lidokain.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikované kombinace
Antibiotika
Současné podávání bakteriostatických antibiotik může vést k antagonizmu s účinkem cefazolinu.
Nedoporučené kombinace
Probenecid
Při současném podávání probenecid snižuje renální clearance cefazolinu.
Použití s opatrností
Vitamin KNěkteré z cefalosporinů, jako cefamandol, cefazolin a cefotetan, mohou inhibovat jaterní metabolizmus
vitaminu K1 a způsobovat hypotrombinemii, zejména v případě nedostatku vitaminu K1. Může být nutné
zvýšení dávky vitaminu K1.
Antikoagulancia
Cefalosporiny mohou velmi vzácně vést k poruchám srážlivosti krve (viz bod 4.4). Při současném
užívání perorálních antikoagulancií nebo heparinu ve vysokých dávkách je třeba sledovat koagulační
parametry.
Nefrotoxické látky
Pravděpodobnost nefrotoxických jevů je vyšší při současném podávání nefrotoxických látek, jako jsou
aminoglykosidy (např. gentamicin), polymyxiny, kyselina etakrynová, furosemid a silná diuretika.
V těchto případech je třeba sledovat renální funkce.
Laboratorní testy
Během léčby cefalosporiny byl hlášen pozitivní Coombsův test. To platí i pro pacienty léčené
cefazolinem.
Perorální kontraceptiva
Cefazolin může negativně ovlivnit účinnost hormonální antikoncepce. Je proto vhodné používat další
nehormonální antikoncepci.
4.6 Těhotenství, kojení a fertilita
Těhotenství
Bohaté zkušenosti s používáním první generace cefalosporinů v těhotenství nenaznačují nepříznivé
účinky na těhotenství nebo na zdraví plodu/novorozence. Neexistují dostatečné údaje o použití
cefazolinu během těhotenství, aby bylo možné posoudit jeho možnou škodlivost. Cefazolin prochází
placentou. Studie na zvířatech neprokázaly teratogenitu ani reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
Jako preventivní opatření se použití přípravku AZEPO během těhotenství nedoporučuje, pokud to není
nezbytně nutné.
Kojení
Cefazolin přechází do mateřského mléka ve velmi malém množství. V terapeutických dávkách nelze
žádné účinky na novorozence očekávat. AZEPO je možné používat během kojení.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Na základě farmakodynamického profilu a/nebo profilu nežádoucích účinků je nepravděpodobné, že by
cefazolin měl účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Během používání cefazolinu byly hlášeny následující nežádoucí účinky. Frekvence nežádoucích účinků
jsou rozděleny do kategorií takto:
Velmi časté (1/10)
Časté (1/100 až <1/10)
Méně časté (1/1000 až <1/100)
Vzácné (1/10000 až <1/1000)
Velmi vzácné (<1/10000)
Třídy orgánových
systémů podle
databáze MedDRA
Frekvence Nežádoucí účinky
Infekce a infestace
Méně časté Orální kandidóza (při dlouhodobém používání)
Vzácné Genitální moniliáza, vaginitida, genitální kandidóza
Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné Leukocytóza, granulocytóza, monocytóza,
lymfocytopenie, bazofilie, eozinofilie,
granulocytopenie, neutropenie, leukopenie,
trombocytopenie
Tyto účinky jsou reverzibilní.
Velmi vzácné Poruchy krevní srážlivosti a v důsledku toho krvácení.
Třídy orgánových
systémů podle
databáze MedDRA
Frekvence Nežádoucí účinky
Rizikovými pacienty jsou pacienti s nedostatkem
vitaminu K nebo jinými faktory, které mohou
způsobit poruchy srážlivosti krve (umělá výživa,
nedostatečná výživa, porucha funkce jater a ledvin,
trombocytopenie) a pacienti se stavy, které mohou
způsobit nebo exacerbovat krvácení (např. hemofilie,
žaludeční a dvanáctníkové vředy).
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné Anafylaktický šok (otok obličeje, otok jazyka, otok
hrtanu se zúžením dýchacích cest, zvýšená tepová
frekvence, dušnost, pokles krevního tlaku)
Poruchy metabolismu a výživy
Vzácné Zvýšení nebo snížení plazmatické koncentrace
glukózy
Poruchy nervového systému
Méně časté Křeče (u pacientů s poškozením ledvin, kteří byli
léčeni neadekvátně vysokými dávkami)
Vzácné Vertigo, malátnost, únava
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné Pleurální výpotek, dyspnoe nebo respirační tíseň,
kašel, rinitida
Gastrointestinální poruchy
Vzácné Průjem, nauzea, anorexie, zvracení (tyto příznaky
často zmizí během léčby nebo po jejím ukončení)
Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné Přechodné zvýšení sérové koncentrace AST, ALT,
gama-GT, bilirubinu a/nebo LDH a alkalické
fosfatázy, přechodná hepatitida, přechodný
cholestatický ikterus
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté Exantém, erytém, erythema exsudativum multiforme,
kopřivka, reverzibilní lokální permeabilita cév, sliznic
nebo kloubů (angioneurotický edém), léková horečka,
intersticiální pneumonie nebo pneumonitida
Vzácné Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální
nekrolýza (Lyellův syndrom)
Velmi vzácné Anální pruritus, genitální pruritus
Poruchy ledvin a močových cest
Vzácné Přechodné zvýšení dusíku močoviny v krvi (BUN),
proteinurie, intersticiální nefritida, nedefinovaná
nefropatie, nefrotoxicita, většinou u pacientů, kteří
jsou léčeni současně dalšími potenciálně
nefrotoxickými léky
Třídy orgánových
systémů podle
databáze MedDRA
Frekvence Nežádoucí účinky
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté Bolest v místě vpichu intramuskulární injekce, někdy
se zatvrdnutím
Méně časté U intravenózního podání se může objevit
tromboflebitida
Vzácné Bolest na hrudi

V případě silného a přetrvávajícího průjmu v průběhu nebo po ukončení léčby cefazolinem se má pacient
poradit s lékařem. Průjem může být příznakem závažného onemocnění (pseudomembranózní kolitida),
která vyžaduje okamžitou léčbu. Pacient musí být poučen, aby nepoužíval samoléčbu, která blokuje
střevní peristaltiku. Dlouhodobé používání cefalosporinů může vést k přerůstání necitlivých
mikroorganismů, zejména rodu Enterobacter, Citrobacter, Pseudomonas, Enterococci a Candida.
Vyšetření
• Přechodné zvýšení AST, ALT, krevní močoviny a alkalické fosfatázy, bez klinických příznaků
poškození ledvin nebo jater.
Údaje na zvířatech ukázaly, že cefazolin je potenciálně nefrotoxický. I když tento jev nebyl prokázán
u lidí, je třeba tuto možnost vzít v úvahu, a to zejména u pacientů, kterým jsou podávány vysoké dávky
po delší dobu. Vzácně byly zaznamenány intersticiální nefritida a nedefinované nefropatie. Pacienti,
u nichž se tyto obtíže vyskytly, byli závažně nemocní a užívali více léků. Role cefazolinu v rozvoji
intersticiální nefritidy a jiných nefropatií nebyla dosud stanovena.
Ve vzácných případech byly u některých cefalosporinů hlášeny:
Snížený obsah hemoglobinu a/nebo hematokrit, anémie, agranulocytóza, aplastická anémie,
pancytopenie, hemolytická anémie
Tyto účinky byly hlášeny při léčbě některými cefalosporiny:
Noční můry, vertigo, hyperaktivita, nervozita nebo úzkost, insomnie, ospalost, slabost, návaly horka,
poruchy barevného vidění, zmatenost, epileptogenní aktivita
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Příznaky mohou zahrnovat bolest, flebitidu a zánět v místě aplikace. Po parenterální aplikaci neobvykle
vysokých dávek cefalosporinů se mohou objevit závratě, parestezie a bolest hlavy Po předávkování
některými cefalosporiny se mohou objevit křeče, zejména u pacientů s poškozením ledvin, u nichž může
snadněji dojít k akumulaci. Výsledky laboratorních testů po předávkování mohou ukázat vyšší hodnoty
kreatininu, BUN, jaterních enzymů a bilirubinu, je zde riziko pozitivního Coombsova testu
a trombocytózy, trombocytopenie, eozinofilie, leukopenie a prodloužení protrombinového času.
Léčba
Pokud se objeví křeče, podávání přípravku AZEPO musí být okamžitě přerušeno.
Má být k dispozici antikonvulzivní léčba a je třeba podpořit ventilaci a perfuzi. Je třeba pozorně
monitorovat životní funkce. Kombinovanou hemodialýzu a hemoperfuzi lze zvážit v případě závažného
předávkování, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin, je-li odpověď na konzervativnější léčbu
nedostatečná. Údaje podporující tuto terapii však nejsou dostupné.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná beta-laktamová antibiotika, cefalosporiny I. generace
ATC kód: J01DBMechanizmus účinku
Všechny cefalosporiny (beta-laktamová antibiotika) inhibují tvorbu buněčné stěny a jsou selektivními
inhibitory syntézy peptidoglykanu. Prvním krokem mechanismu je vazba látky na cílové buněčné
receptory (penicilin-vazebné proteiny). Vytvoření této vazby je inhibována transpeptidázová reakce
a dojde k blokádě syntézy peptidoglykanů. Konečným výsledkem je destrukce bakterie.
Mechanizmus rezistence
Beta-laktamová antibiotika obsahují tzv. beta-laktamový kruh, který je nezbytný pro antimikrobiální
aktivitu. Pokud je tento kruh otevřen, antibiotikum ztrácí svou účinnost. Některé bakterie však mají
enzymy (beta-laktamázy), které jsou schopné kruh otevřít, a jsou proto rezistentní proti tomuto typu
antibiotik. Tak jako u ostatních cefalosporinů a jiných beta-laktamových antibiotik se získané
mechanismy rezistence liší podle skupiny bakterií. Zahrnují změny v cílové části bakteriální buňky
(penicilin-vazebné bílkoviny, PBP), enzymatickou degradaci beta-laktamázami a změněnou přístupnost
cílového místa. Existuje zkřížená rezistence mezi cefalosporiny a peniciliny. Gramnegativní
mikroorganismy, které obsahují indukovatelné chromozomální beta-vázané laktamázy, jako je
Enterobacter spp., Serratia spp., Citrobacter spp. a Providentia spp. musí být považovány za rezistentní
na cefazolin přes svou citlivost in vitro.
Hraniční hodnoty citlivosti (breakpoints)
Klinické hraniční hodnoty MIC pro cefazolin podle EUCAST
Organismus Citlivé (S)
(mg/l)
Rezistentní
(R) (mg/l)
Hraniční hodnoty pro
nespecifikované organismy
Prevalence rezistence se pro vybrané mikroorganismy může lišit geograficky a v čase, místní informace
o rezistenci je cenná zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby se má vyhledat odborné
poradenství, a to zejména, když je lokální prevalence rezistence taková, že použití léčiva je
přinejmenším u některých typů infekce sporné.
Citlivost pro Staphylococcus je odvozena z citlivosti na meticilin.
Citlivé druhy
Grampozitivní
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)
Staphylococcus epidermidis (citlivý na meticilin)
Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence
Haemophilus influenzae
Neisseria gonorrhoeae
Beta-hemolytické streptokoky skupiny A, B, C a G
Streptococcus pneumoniae
Rezistentní druhy
Citrobacter spp.
Enterococcus spp. (Enterobacter cloacae, Enterobacter aerogenes)
Morganella morganii
Proteus stuartii
Proteus vulgaris
Pseudomonas aeruginosa
Serratia
Staphylococcus (rezistentní na meticilin)
Indol pozitivní kmeny Proteus
Enterobacteriaceae spp. (Klebsiella pneumoniae)
Enterobacteriaceae spp. (Proteus mirabilis)
Někdy bakterie uvedených druhů mohou být citlivější nebo méně citlivé na cefazolin, než je zde
uvedeno pro většinu těchto bakterií. Proto se doporučuje provést zkoušky citlivosti.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po intramuskulárním podání 500 mg cefazolinu je maximální sérová hladina 20‒40 μg/ml dosažena
přibližně po jedné hodině. Po podání 1 g byly získány maximální hladiny 37‒63 μg/ml. Ve studii
(u zdravých dospělých) s kontinuální intravenózní infuzí cefazolinu v dávce 3,5 mg/kg/jedna hodina
(celkově přibližně 250 mg), následované 1,5 mg/kg/další dvě hodiny (celkově přibližně 100 mg) byla
po třetí hodině podávání prokázána stabilní sérová koncentrace 28 μg/ml. Následující tabulka ukazuje
průměrné sérové koncentrace cefazolinu po intravenózní injekci jedné dávky 1 g.
Sérové koncentrace po intravenózním podání l g (μg/ml)
Distribuce
Cefazolin je z 70‒86 % vázán na plazmatické bílkoviny. Distribuční objem je přibližně 11 litrů/1,73 m².
Pokud je cefazolin podáván pacientům bez obstrukce žlučovodu, hladiny cefazolinu ve žluči 120 minut po podání jsou obecně vyšší než hladiny v séru. Naopak v případě obstrukce žlučovodu je
koncentrace antibiotika ve žluči mnohem nižší než v séru. U pacientů s mozkovými plenami bez zánětu
je po podání terapeutických dávek koncentrace cefazolinu v mozkomíšním moku 0,0‒0,4 μg/ml.
Cefazolin snadno prochází zanícenou synoviální membránou a dosahované koncentrace antibiotika
v kloubu jsou podobné koncentracím v séru.
Biotransformace
Cefazolin není metabolizován.
Eliminace
Plazmatický poločas je přibližně 1 hodina 35 minut. Cefazolin se vylučuje v biologicky aktivní formě
močí. Z intramuskulární dávky 500 mg se 56‒89 % vylučuje během prvních šesti hodin a 80 až téměř
100 % se vyloučí během 24 hodin. Po intramuskulárním podání 500 mg a 1 g se v moči dosahuje hladiny
500‒4000 μg/ml. Cefazolin se ze séra odstraňuje především glomerulární filtrací, renální clearance je
65 ml/min/1,73 m².

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Cefazolin má nízkou akutní toxicitu. Renální toxicita po opakovaném podání byla pozorována u králíků,
ale nikoliv u potkanů a psů. Cefazolin neměl teratogenní účinky, ani nevykazoval reprodukční toxicitu
u potkanů, myší a králíků. Studie mutagenity a karcinogenity cefazolinu nejsou k dispozici.
min 15 min 30 min 1 hodina 2 hodiny 4 hodiny
188,4 135,8 106,8 73,7 45,6 16,

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Žádné.
6.2 Inkompatibility
Roztoky obsahující cefazolin nemají být míchány s jinými antibiotiky, včetně aminoglykosidů.
6.3 Doba použitelnosti
30 měsíců
Rekonstituovaný roztok
Chemická a fyzikální stabilita po rekonstituci byla pro všechny způsoby podání prokázána po dobu
24 hodin při 2 °C‒8 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba
a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně
by doba neměla být delší než 24 hod při 2 °C‒8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných
a validovaných aseptických podmínek.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Injekční lahvička z čirého skla (hydrolytická třída I, jmenovitý objem 10 ml) uzavřená pryžovou zátkou
a hliníkovým uzávěrem, krabička
Velikost balení: 5, 10, 25, 50 nebo 100 injekčních lahviček
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Příprava a podání roztoku se mají provést za aseptických podmínek (viz též bod 4.2). Před podáním je
třeba roztok zkontrolovat na nepřítomnost pevných částic a zbarvení.
Intramuskulární injekce
Nařeďte vodou pro injekci, 0,9% roztokem chloridu sodného nebo 0,5% roztokem lidokainu podle níže
uvedené tabulky ředění. Důkladně protřepte do úplného rozpuštění.
AZEPO má být aplikován do velkého svalu. Pro podání dětem mladším než jeden rok se cefazolin nesmí
rozpouštět v roztoku lidokainu.
Intravenózní podání
AZEPO může být podán přímou intravenózní injekcí, intermitentní infuzí nebo kontinuální infuzí.
Celková denní dávka je stejná jako pro intramuskulární injekci.
Intermitentní a kontinuální infuze
AZEPO může být podán v rámci probíhající intravenózní léčby, v primární nebo sekundární
intravenózní lahvi. AZEPO se nejprve rekonstituuje ve 2,5 ml vody pro injekci nebo 0,9% roztoku
chloridu sodného (postupem uvedeným výše v bodu Intramuskulární injekce) a dále se naředí objemem
50‒100 ml na 1 g cefazolinu některým z následujících roztoků:
Cefazolin Objem rozpouštědla Přibližná výsledná koncentrace Přibližný využitelný objem
g 2,5 ml 330 mg/ml 3,0 ml
• 0,9% roztok chloridu sodného
• 0,9% roztok chloridu sodného a 5% roztok glukózy
• roztok Ringer-laktátu
Přímá intravenózní injekce
AZEPO se nejprve rekonstituuje ve 2,5 ml vody pro injekci nebo 0,9% roztoku chloridu sodného
(postupem uvedeným výše v bodu Intramuskulární injekce) a dále se naředí minimálně 10 ml vody pro
injekci. Aplikuje se pomalu během tří až pěti minut. V žádném případě nezkracujte dobu podávání na
méně než 3 minuty. Lze podat přímo do žíly nebo do kanyl, kterými pacient dostává výše uvedené
intravenózní roztoky.
Poznámka: Jednotlivé dávky větší než 1 g mají být podány během třiceti až šedesáti minut.
AZEPO injekční lahvičky jsou na jednorázové použití, zbytek roztoku se musí znehodnotit.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Medochemie Bohemia, spol. s r.o., Vyskočilova 1566, 140 00 Praha 4 - Michle, Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
15/371/13-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 18. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 28. 8. 10. DATUM REVIZE TEXTU
23. 11.