Dexamethasone noridem

Přípravek Dexamethasone Noridem lze podat bez mísení nebo ředění.
Alternativně se může bez ztráty účinnosti smísit s chloridem sodným nebo glukózou a může být podán
intravenózní infuzí.
U novorozenců, zvláště u předčasně narozených dětí, mají být podávány pouze roztoky bez
konzervačních látek.
V paliativní péči je možné přípravek Dexamethasone Noridem zředit injekcí chloridu sodného a podat
pomocí kontinuální subkutánní infuze (CSCI).
Infuzní směsi mají být použity do 24 hodin a je třeba dodržet obvyklé aseptické postupy pro přípravu
injekce.

Všechna dávkovací doporučení jsou uvedena pro jednotky dexamethason-fosfátu.

Obecná kritéria
Dávkování musí být stanoveno individuálně na základě onemocnění a odpovědi pacienta. Aby se
minimalizovaly nežádoucí účinky, má se použít nejnižší možná dávka adekvátní ke zvládnutí
onemocnění (viz „Nežádoucí účinky“).

Intravenózní a intramuskulární injekce
Rozsahy parenterálních dávek představují obvykle jednu třetinu až polovinu perorální dávky podávané
každých 12 hodin.
Obvyklá počáteční dávka je 0,5–20 mg (0,125–5,0 ml) denně. V méně závažných případech obvykle
postačují nižší dávky. Avšak v určitých závažných, akutních, život ohrožujících situacích může být
podání v dávkách přesahujících obvyklé dávkování oprávněné. Za těchto okolností má být vzata
v úvahu pomalejší rychlost absorpce při intramuskulárním podání.

Večerní dávka, která je užitečná pro zmírnění ranní ztuhlosti, a režim rozděleného dávkování souvisejí
s větším potlačením osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny. Pokud je zaznamenána příznivá odpověď,
dávka má být pomalu, postupně a v pravidelných intervalech snižována až k dosažení nejnižší ještě
účinné dávky. Dlouhodobé dávkování by pokud možno nemělo přesáhnout 500 mikrogramů (0,5 mg)
dexamethasonu denně. Je třeba pečlivě sledovat dávkování léku.
Aby se zabránilo insuficienci kůry nadledvin a/nebo relapsu základního onemocnění, je nutné
ukončovat léčbu postupně (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Pokud je to možné, má se intravenózní cesta podání použít na úvodní dávku a dále pouze u pacienta
v šoku (kvůli nepravidelné rychlosti absorpce jakéhokoli léku podávaného jakýmkoli jiným způsobem
těmto pacientům). Když reaguje krevní tlak, používejte intramuskulární podání, dokud není možné jej
nahradit perorální léčbou. Pro pohodlí pacienta nemají být do jednoho místa intramuskulárně podány
více než 2 ml.

V případě nouze je obvyklá dávka přípravku Dexamethasone Noridem pro intravenózní nebo
intramuskulární injekci 4–20 mg (1,0–5,0 ml) – v případě šoku podávejte pouze intravenózně. Tato
dávka se může opakovat, dokud se neprokáže adekvátní odpověď.
Po počátečním zlepšení by měly stačit jednotlivé dávky 2–4 mg (0,5–1,0 ml), podávané opakovaně
podle potřeby. Celková denní dávka obvykle nemusí překročit 80 mg (20,0 ml), a to ani u těžkých
stavů.

Pokud je požadován stálý maximální účinek, dávka se musí opakovat v tříhodinových nebo
čtyřhodinových intervalech nebo se má udržovat pomalým intravenózním podáním.
Při akutních onemocněních se doporučují intravenózní nebo intramuskulární injekce. Když akutní
stádium pomine, má se injekční léčba co nejdříve nahradit perorálním podáváním kortikosteroidů.

Šok (hemoragického, traumatického nebo chirurgického původu):
Obvykle 2–6 mg/kg (0,5–1,5 ml/kg) tělesné hmotnosti jako jednorázová intravenózní injekce. Pokud
šok přetrvává, může se dávka opakovat za dvě až šest hodin. Alternativně může následovat okamžitě
stejná dávka intravenózní infuzí. Léčba přípravkem Dexamethasone Noridem je doplňkem konvenční
léčby, a ne její náhradou.

V podávání těchto vysokých dávek se má pokračovat pouze tak dlouho, dokud není stav pacienta
stabilizován, a obvykle ne déle než 48–72 hodin.

Edém mozku:
Edém mozku související s primárním nebo metastazujícím mozkovým nádorem, předoperační
příprava pacientů se sekundárně zvýšeným intrakraniálním tlakem v souvislosti s mozkovým
nádorem: zpočátku 10 mg (2,5 ml) intravenózně, následně 4 mg (1,0 ml) intramuskulárně každých šest
hodin, dokud příznaky mozkového edému neustoupí. Odpověď je obvykle zaznamenána do 12–hodin; dávku lze snížit po dvou až čtyřech dnech a postupně léčbu ukončit během pěti až sedmi dní.

Pro zahájení krátkodobé intenzivní léčby akutního život ohrožujícího mozkového edému se doporučují
vysoké dávky přípravku Dexamethasone Noridem. V souladu s harmonogramem podávání vysokých
dávek se dávka první den léčby během sedmidenního až desetidenního období intenzivní léčby zmenší
a následně se v průběhu následujících sedmi až deseti dní sníží na nulu. Pokud je nutná udržovací
léčba, co nejdříve přejděte na podávání perorální formy dexamethasonu (viz tabulku níže).

Opatření u rekurentních nebo inoperabilních nádorů mozku:
Udržovací léčba má být stanovena individuálně pro každého pacienta; účinné mohou být 2 mg
(0,5 ml) dvakrát nebo třikrát denně.
Má se použít nejmenší dávka nezbytná pro zvládnutí mozkového edému.
Navrhovaný režim vysokých dávek při edému mozku:

Dospělí:
Úvodní dávka 50 mg (12,5 ml) i.v.
1. den 8 mg (2 ml) i.v. každé 2 hodiny
2. den 8 mg (2 ml) i.v. každé 2 hodiny
3. den 8 mg (2 ml) i.v. každé 2 hodiny
4. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 2 hodiny
5.–8. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 4 hodiny
Potom denní snížení o 4 mg (1 ml)

Děti (35 kg a více):
Úvodní dávka 25 mg (6,25 ml) i.v.
1. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 2 hodiny
2. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 2 hodiny
3. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 2 hodiny
4. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 4 hodiny
5.–8. den 4 mg (1 ml) i.v. každých 6 hodin
Potom denní snížení o 2 mg (0,5 ml)

Děti (méně než 35 kg):
Úvodní dávka 20 mg (5 ml) i.v.
1. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 3 hodiny
2. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 3 hodiny
3. den 4 mg (1 ml) i.v. každé 3 hodiny
4. den 4 mg (1 ml) i.v. každých 6 hodin
5.–8. den 2 mg (0,5 ml) i.v. každých 6 hodin
Potom denní snížení o 1 mg (0,25 ml)

Duální léčba:

Při akutních samolimitujících alergických poruchách nebo akutním zhoršení chronických alergických
onemocnění se doporučuje následující rozvrh kombinující perorální a parenterální léčbu:

První den: Dexamethasone Noridem 4–8 mg (1–2 ml) intramuskulárně
Druhý den: Dvě 500mikrogramové tablety dexamethasonu dvakrát denně
Třetí den: Dvě 500mikrogramové tablety dexamethasonu dvakrát denně
Čtvrtý den: Jedna 500mikrogramová tableta dexamethasonu dvakrát denně
Pátý den: Jedna 500mikrogramová tableta dexamethasonu dvakrát denně
Šestý den: Jedna 500mikrogramová tableta dexamethasonu jednou denně
Sedmý den: Jedna 500mikrogramová tableta dexamethasonu jednou denně
Osmý den: Den přehodnocení

K léčbě onemocnění Covid-Dospělí pacienti 6 mg intravenózně jednou denně po dobu až 10 dní.

Pediatrická populace
U pediatrických pacientů (dospívajících ve věku 12 let a starších) je doporučeno podávat 6 mg/dávka
intravenózně jednou denně po dobu až 10 dní.
Délka léčby má být upravena dle klinické odpovědi a individuálních požadavků pacienta.

Starší pacienti, pacienti s poruchou funkce ledvin, pacienti s poruchou funkce jater
Není nutná úprava dávky.

Subkutánní podání
V paliativní péči je možné přípravek Dexamethasone Noridem zředit injekcí chloridu sodného a podat
pomocí kontinuální subkutánní infuze (CSCI). Dávky se obvykle pohybují mezi 4,8 mg až 19,3 mg
během 24 hodin, v úvahu se mají vzít místní klinické pokyny a dávka se má titrovat podle odpovědi
pacienta.

Intraartikulární nebo intralezionální injekce
Obecně se tyto injekce používají, když jsou postiženy pouze jeden nebo dva klouby nebo oblasti.

Některé obvyklé jednotlivé dávky jsou:

MÍSTO PODÁNÍ INJEKCE DÁVKA DEXAMETHASONU
Velký kloub (např. koleno) 2 mg – 4 mg (0,5 ml – 1 ml)
Malé klouby (např. interfalangeální, temporomandibulární) 0,8 mg – 1 mg (0,2 ml – 0,25 ml)
Šlachová pouzdra* 0,4 mg – 1 mg (0,1 ml – 0,25 ml)
Infiltrace měkkých tkání 2 mg – 6 mg (0,5 ml – 1,5 ml)
Ganglia 1 mg – 2 mg (0,25 ml – 0,5 ml)

* Injekce se má podat do šlachového pouzdra, nikoli přímo do šlachy.

Frekvence injekcí: jednou za tři až pět dní až jednou za dva až tři týdny, v závislosti na odpovědi.

Pediatrická populace:
Dávkování se má omezit na jednu dávku podanou každé dva dny, aby se snížilo zpomalení růstu
a minimalizovalo se potlačení osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny.

Starší pacienti:
Léčba starších pacientů, zejména pokud je dlouhodobá, se má plánovat s přihlédnutím k vážnějším
následkům běžných nežádoucích účinků kortikosteroidů ve stáří, zejména osteoporózy, diabetu,
hypertenze, hypokalemie, náchylnosti k infekcím a ke ztenčení kůže. Aby se zabránilo život
ohrožujícím reakcím, je nutný důkladný klinický dohled (viz bod „Nežádoucí účinky“).