Pleforbil

Farmakokinetika plerixaforu byla hodnocena u pacientů s lymfomem a mnohočetným myelomem v
klinickém dávkování 0,24 mg/kg po předchozí přípravě G-CSF (10 μg/kg jednou denně po dobu 4 po
sobě jdoucích dnů).

Absorpce
Plerixafor se po subkutánní injekci rychle vstřebává a vrcholové koncentrace dosahuje přibližně za – 60 minut (tmax). Po subkutánním podání dávky 0,24 mg/kg u pacientů, kteří byli připraveni 4 denní
léčbou G-CSF, byla maximální plazmatická koncentrace (Cmax) plerixaforu 887 ± 217 ng/ml a
systémová expozice (AUC0-24) 4337 ± 922 ng.hr/ml.

Distribuce
Plerixafor se váže na proteiny lidské plazmy se střední intenzitou, přibližně z 58 %. Zjevný distribuční
objem plerixaforu u lidí je 0,3 l/kg, což prokazuje, že plerixafor je z velké části distribuován, nikoliv
však výhradně, v extravaskulární tekutině.

Biotransformace
Plerixafor se při testech in vitro za použití lidských jaterních mikrozomů nebo lidských primárních
hepatocytů nemetabolizuje a nevykazuje inhibiční aktivitu in vitro vůči hlavním enzymům
metabolizujícím léky v systému CYP450 (1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4/5). Ve
studiích na lidských hepatocytech in vitro plerixafor nezpůsoboval indukci enzymů CYP1A2,
CYP2B6 a CYP3A4. Tato zjištění ukazují, že plerixafor má nízký potenciál vyvolání lékových
interakcí závislých na enzymu P450.

Eliminace
Hlavní cesta eliminace plerixaforu je vylučování do moči. Po dávce 0,24 mg/kg u zdravých
dobrovolníků s normální funkcí ledvin bylo přibližně 70 % této dávky vyloučeno v nezměněné formě
do moči během prvních 24 hodin po podání. Vylučovací poločas (t1/2) v plazmě je 3 – 5 hodin.
Plerixafor nepůsobil jako substrát nebo inhibitor P-glykoproteinu ve studii in vitro s buněčnými
modely MDCKII a MDCKII-MDR1.


Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Po jednorázovém podání 0,24 mg/kg plerixaforu byla u osob s různým stupněm poškození ledvin
snížena clearance a pozitivně korelovala s clearance kreatininu (ClCr). Průměrné hodnoty AUC0-plerixaforu u osob s mírnou (ClCr51–80 ml/min), středně závažnou (ClCr 31–50 ml/min) a závažnou
(ClCr ≤ 30 ml/min) dysfunkcí ledvin bylo postupně 5410, 6780 a 6990 ng.hr/ml, což bylo více než
expozice zjištěná u zdravých dobrovolníků s normální funkcí ledvin (5070 ng·hr/ml).
Dysfunkce ledvin neměla vliv na Cmax.

Pohlaví
Populační farmakokinetická analýza neprokázala žádný vliv pohlaví na farmakokinetiku plerixaforu.

Starší pacienti
Populační farmakokinetická analýza neprokázala žádný vliv věku na farmakokinetiku plerixaforu.

Pediatrická populace
Farmakokinetika plerixaforu byla hodnocena u 48 pediatrických pacientů (od 1 roku do 18 let) se
solidními tumory v subkutánních dávkách 0,16; 0,24 a 0,32 mg/kg standardní mobilizací (G-CSF
s nebo bez chemoterapie). Na základě populačního farmakokinetického modelování a podobně jako u
dospělých vedlo dávkování založené na μg/kg u pediatrických pacientů ke zvýšení expozice
plerixaforu s rostoucí tělesnou hmotností. Ve stejném na tělesné hmotnosti založeném dávkovacím
režimu 240 μg/kg, byla průměrná expozice plerixaforu (AUC0-24h) nižší u pediatrických pacientů ve
věku od 2 do <6 let (1 410 ng.h/ml), od 6 do <12 let (2 318 ng.h/ml) a od 12 do <18 let (2 ng.h/ml) než u dospělých (4 337 ng.h/ml). Mobilizace počtu CD34+ buněk v periferní krvi však byla
pozorována ve fázi 2 studie. Na základě populačního farmakokinetického modelování byly průměrné
expozice plerixaforu (AUC0-24h) u pediatrických pacientů ve věku od 2 do <6 let (1 905 ng.h/ml), od do <12 let (3 063 ng.h/ml), a od 12 do <18 years (4 015 ng.h/ml) v dávce 320 μg/kg blíže expozici u
dospělých pacientů užívajících 240 μg/kg. Mobilizace počtu CD34+ buněk v periferní krvi však byla
pozorována ve fázi 2 studie.