Ferriprox
Farmakoterapeutická skupina: Všechny jiné terapeutické přípravky, látky tvořící cheláty se železem,
ATC kód: V03AC
Mechanismus účinku
Léčivou látkou je deferipron železo v molárním poměru 3:1.
Farmakodynamické účinky
Klinické studie prokázaly účinnost přípravku Ferriprox při stimulaci vylučování železa a celková
dávka 75 mg/kg denně může zabránit progresi ukládání železa, které se hodnotí podle hladiny feritinu
v séru u pacientů s talasemií vyžadujících transfuzi. Data z publikované literatury o studiích
rovnováhy železa u pacientů s talasemií major ukázala, že současné použití Ferriproxu s
deferoxaminem např. Ferriprox během dne a deferoxamin během nocikteréhokoliv léčivého přípravku samostatně. Dávky Ferriproxu v těchto studiích byly v rozmezí od
50 do 100 mg/kg denně a dávky deferoxaminu od 40 do 60 mg/kg denně. Chelační terapie však
nemusí nutně chránit před poškozením orgánů železem.
Klinická účinnost a bezpečnost
Studie hodnotící klinickou účinnost byly provedeny s potahovanými tabletami 500 mg.
Studie LA16-0102, LA-01 a LA08-9701 porovnávaly účinnost přípravku Ferriprox s účinností
deferoxaminu na kontrolu sérové hladiny feritinu u pacientů s talasemií závislých na transfuzích.
Ferriprox a deferoxamin měly stejný účinek na vyvolání stabilizace či snížení zátěže těla železem bez
ohledu na kontinuální přísun železa do těla transfuzemi u těchto pacientů žádný rozdíl v podílu pacientů s negativní tendencí vývoje sérového feritinu mezi oběma
terapeutickými skupinami; p > 0,05
Ke kvantifikaci zátěže myokardu železem byla též použita metoda magnetické rezonance Nadměrná zátěž železem vyvolává ztrátu signálu MRI T2* závislou na koncentraci, tudíž zvýšený
obsah železa v myokardu vede ke snížení hodnot MRI T2* v myokardu. Hodnoty MRI T2* v
myokardu nižší než 20 ms představují nadměrnou zátěž srdce železem. Zvýšení hodnot MRI T2* v
myokardu během léčby ukazuje, že dochází k odstraňování železa z myokardu. Byla prokázána
pozitivní korelace mezi hodnotami MRI T2* a srdeční funkcí komory /EFLK/
Studie LA16-0102 porovnávala účinnost přípravku Ferriprox s účinností deferoxaminu na snížení
zátěže srdce železem a zlepšení srdeční funkce závislých na transfuzích. Šedesát jedna pacientů s nadměrnou zátěží srdce železem, kteří byli dříve
léčeni deferoxaminem, bylo randomizováno k pokračující léčbě deferoxaminem 43 mg/kg/den; N = 31N = 29železem. U pacientů léčených přípravkem Ferriprox došlo ke zlepšení hodnoty T2* v srdci o více než
ms ve srovnání se změnou asi o 1 ms u pacientů léčených deferoxaminem. Ve stejném časovém
bodě se EFLK zvýšila proti počátku o 3,07 ± 3,58 absolutních jednotek přípravkem Ferriprox a o 0,32 ± 3,38 absolutních jednotek
Studie LA12-9907 porovnávala přežití, výskyt srdeční choroby a progresi srdeční choroby u
129 pacientů s talasemií major léčených po dobu nejméně 4 let přípravkem Ferriprox deferoxaminem elektrokardiogramem, klasifikací dle Newyorské srdeční společnosti chorobu. Při prvním hodnocení nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v procentu pacientů se srdeční
dysfunkcí hodnocení nedošlo u žádného z pacientů léčených deferipronem ke zhoršení stavu srdce, na rozdíl od
pacientů dysfunkce byla zaznamenána u 13 léčených přípravkem Ferriprox, kteří při prvním hodnocení nevykazovali srdeční chorobu Celkově došlo u menšího počtu pacientů léčených přípravkem Ferriprox ke zhoršení srdeční funkce od
prvního do posledního hodnocení ve srovnání s pacienty léčenými deferoxaminem p = 0,007
Údaje z publikované literatury odpovídají výsledkům ze studií zadaných společností a prokazují nižší
výskyt srdečních chorob a/nebo delší přežití u pacientů léčených přípravkem Ferriprox než u pacientů
léčených deferoxaminem.
Randomizovaná, placebem kontrolovaná, dvojitě zaslepená klinická studie hodnotila účinek současné
léčby Ferriproxem a deferoxaminem u pacientů s talasemií major, kteří dříve dostávali standardní
chelační monoterapii se subkutánně podávaným deferoxaminem a u kterých byla mírná až střední
zátěž srdce železem monoterapii deferoxaminu studie bylo u pacientů se souběžnou chelační léčbou větší snížení feritinu v krevním séru na 598 μg/l se souběžnou léčbou versus snížení z 1 379 μg/l na 1 146 μg/l u monoterapie
deferoxaminem, p < 0,001podle zvýšení MRI T2* monoterapie deferoxaminem, p = 0,02hodnoceno zvýšením MRI T2* monoterapie s deferoxaminem, p < 0,001
Studie LA37-1111 byla provedena k vyhodnocení účinku monoterapeutických supraterapeutických zdravých subjektů. Maximální rozdíl mezi průměrem LS terapeutické dávky a placeba byl 3,01 ms
dávky a placeba byl 5,23 ms takový, že Ferriprox nezpůsobuje žádné významné prodloužení intervalu QT.