TARRACONIQ -

Sp. zn. suklsa k sp. zn. sukls42477/2022
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tarraconiq 1 mg/ml intravezikální roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje oxybutyninum hydrochloridum 1 mg.

Jedna kalibrovaná předplněná injekční stříkačka připravená k použití s 10 ml roztoku obsahuje
oxybutyninum hydrochloridum 10 mg.

Pomocná látka se známým účinkem: 1 ml roztoku obsahuje 3,5 sodíku
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Intravezikální roztok.

Čirý, bezbarvý roztok s pH 3,8 až 4,5 a osmolalitou 280 – 300 mosmol/kg.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Tarraconiq je indikován k supresi hyperaktivity močového detruzoru při poškození míchy nebo
myelomeningokéle (spina bifida) u dětí starších 6 let, dospívajících a dospělých, kteří řeší
vyprazdňování moči pomocí čisté intermitentní katetrizace a perorální anticholinergika nejsou u nich
dostatečně účinná.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Počáteční úpravu dávky provádí neurourolog na základě pečlivé urodynamické kontroly.

Pro dávkování neexistují žádná fixní pravidla vzhledem k vysokým individuálním rozdílům v tlaku
v močovém měchýři a dávkách potřebných ke zmírnění neurogenní hyperaktivity detruzoru.
Dávkování (dávky a frekvence) musí být proto stanoveno individuálně podle potřeb pacienta.

Aplikované dávky mají dostatečně kompenzovat urodynamické parametry (maximální tlak detruzoru
< 40 cm H2O), přičemž cílem je kompletní inhibice neurogenní hyperaktivity detruzoru.

Při intravezikální terapii oxybutyninem mají být v pravidelných intervalech určených ošetřujícím
urologem kontrolovány urodynamické parametry.

Doporučené dávkování u všech věkových skupin
Doporučené dávky byly vypočteny podle percentilů tělesné hmotnosti u různých věkových skupin
(tabulka 1).
Tabulka 1: Doporučené dávkování u všech věkových skupin

Věková skupina

Věk (roky)
Doporučená
počáteční denní
dávka (mg)
Doporučená celková
denní dávka (mg)
Děti 6 – 12 2 2 - Dospívající 12 - 18 10 10 - Dospělí 19 - 65 10 10 - Starší pacienti nad 65 10 10 -
Pokud je nutné zvýšit dávku nad počáteční hodnotu, je třeba ji zvyšovat postupně za současného
pečlivého sledování účinnosti a bezpečnosti, dokud není neurogenní hyperaktivita detruzoru
dostatečně pod kontrolou. Požadované denní udržovací dávky lze rozdělit do několika aplikací
(tabulky 2 a 3). Vzhledem k šesti čistým intermitentním katetrizacím (ČIK) denně se doporučuje toto
schéma dávkování:

Tabulka 2: Doporučené schéma dávkování při počáteční dávce 2 mg (děti 6–12 let)

Denní dávka
(mg)
Dávka podaná při jedné aplikaci (mg)
ČIK 1 ČIK 2 ČIK 3 ČIK 4 ČIK 5 ČIK 2 2 - - - - -
5 - - - - -
10 5 - 5 - - -
15 5 - 5 - 5 -
20 10 - 10 - - -
30 10 - 10 - 10 -

Tabulka 3: Doporučené schéma dávkování při počáteční dávce 10 mg (dospívající od 12 let, dospělí
a starší pacienti)

Denní dávka
(mg)
Dávka podaná při jedné aplikaci (mg)
ČIK 1 ČIK 2 ČIK 3 ČIK 4 ČIK 5 ČIK 10 5 - 5 - - -
20 10 - 10 - - -
30 10 - 10 - 10 -
40 10 10 10 - 10 -

Starší pacienti (od 65 let)
Stejně jako u jiných anticholinergik je nutno postupovat opatrně u fyzicky slabších a starších pacientů,
zejména pokud jsou považovány za nezbytné dávky vyšší než 30 mg/den.

Porucha funkce jater a ledvin
Přípravek Tarraconiq se má používat se zvýšenou opatrností u pacientů s poruchou funkce jater nebo
ledvin. Jeho podávání je u těchto pacientů nutno pečlivě sledovat a možná bude nutné snížení dávky.

Způsob podání
Intravezikální podání.
Aby byla léčba bezpečná a účinná, pacienti musí být obeznámeni s postupem čisté intermitentní
katetrizace (ČIK). Pacienty a/nebo jejich příbuzné/pečovatele mají v provádění ČIK a aplikaci
přípravku zaškolit specializovaní zdravotníci.

Jakmile jsou zajištěny aseptické podmínky, do močového měchýře se zavede sterilní, jednorázová
uretrální cévka. Před instilací je nutno měchýř zcela vyprázdnit.

Z obalu se vyjme kalibrovaná předplněná injekční stříkačka a odstraní se z ní kryt.

Na hrot stříkačky se našroubuje stupňovitý kuželový luer-lock adaptér. Pomocí stupňovitého
kuželového luer-lock adaptéru je injekční stříkačka připojena ke katétru. Konstantním tlakem na píst
stříkačky se do močového měchýře instiluje požadované množství roztoku oxybutyninu.

Při aplikaci objemu menšího než 10 ml (což je obsah jedné injekční stříkačky) nevyužitý roztok
zůstává ve stříkačce, kterou je později nutno odnést do lékárny k likvidaci.

Po instilaci se katétr odstraní.

Instilovaný roztok zůstává v měchýři až do příští katetrizace.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek, uretrální katetr a stupňovitý kuželový luer-lock adaptér je nutno
zlikvidovat.

Délka léčby závisí na symptomech, základním onemocnění a případně terapeutickém cíli. Stanovuje ji
ošetřující lékař.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- závažné onemocnění gastrointestinálního traktu (např. závažná ulcerózní kolitida a toxické
megakolon),
- myasthenia gravis,
- glaukom s úzkým úhlem či riziko jeho vzniku,
- souběžná oxygenoterapie.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V případě přítomnosti infekce močových cest je nutné zahájit odpovídající antibakteriální léčbu.

Přípravek Tarraconiq má být používán opatrně u starších pacientů, kteří mohou být citlivější na
účinky centrálně působících anticholinergik.

S používáním oxybutyninu jsou spojovány anticholinergní psychiatrické účinky a účinky na centrální
nervový systém (CNS) jako poruchy spánku (např. insomnie) a kognitivní poruchy, zejména u starších
pacientů. Opatrně je potřeba postupovat při souběžném podávání oxybutyninu s dalšími
anticholinergiky (viz také bod 4.5). Pokud u pacienta dojde k uvedeným potížím, je třeba zvážit
vysazení přípravku.

V důsledku suchých úst se nemusí pod jazykem rozpustit sublingválně užívané nitráty, což má za
následek snížení jejich terapeutického účinku.

Při podávání přípravků obsahujících oxybutynin je třeba dát dbát následujících
upozornění:
Gastrointestinální poruchy
Léčivé přípravky s obsahem anticholinergik mohou snížit gastrointestinální motilitu a je třeba je
podávat opatrně u pacientů s obstrukcí gastrointestinálního traktu z důvodu rizika gastrické
retence. Tyto přípravky mají být používány se zvýšenou opatrností také u pacientů s hiátovou
hernií či gastroezofageálním refluxem.

Anticholinergika mají být používány opatrně u pacientů s autonomní neuropatií či s kognitivní
poruchou.

Pacienty je třeba informovat, že při používání oxybutyninu v horkém prostředí může dojít k přehřátí
(horečce a úpalu způsobenému sníženým pocením).

Oxybutynin může exacerbovat symptomy hyperthyreoidismu, ischemické choroby srdeční,
městnavého srdečního selhání, srdečních arytmií, tachykardie, hypertenze a hypertrofie prostaty.

Oxybutynin může potlačovat sekreci slin, což může způsobit vznik zubního kazu, paradentózy nebo
kandidózy v dutině ústní.

Pediatrická populace

U dětí je přípravek Tarraconiq třeba používat opatrně, jelikož mohou být citlivější na jeho účinky,
zejména na n ežádoucí psychiatrické účinky a účinky na CNS.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Anticholinergika mohou vzhledem k účinku na gastrointestinální motilitu ovlivnit absorpci některých
současně podávaných léčiv.

Anticholinergika mají být používány opatrně u pacientů, kteří souběžně užívají přípravky způsobující
nebo exacerbující ezofagitidu (například bisfosfonáty).

Oxybutynin je metabolizován isoenzymem CYP 3A4 cytochromu P450. Při intravezikální aplikaci
oxybutyninu dojde hlavně k obejití metabolismu prvního průchodu, nicméně interakce s léčivými
přípravky, které inhibují izoenzym CYP 3A4 cytochromu P 450, nelze vyloučit. Toto je třeba mít na
paměti při použití azolových antimykotik (např. ketokonazolu) a makrolidových antibiotik (např.
erythromycinu) společně s oxybutyninem.

Anticholinergní aktivita oxybutyninu roste při současném použití jiných anticholinergik nebo léčiv
s anticholinergní aktivitou, jako je amantadin a další anticholinergní antiparkinsonika (např.
biperiden, levodopa), antihistaminika, antipsychotika (např. fenothiaziny, butyrofenony, klozapin),
chinidin, tricyklická antidepresiva, atropin a příbuzné látky, jako jsou atropinová spasmolytika a
dipyridamol.

Oxybutynin může antagonizovat prokinetickou terapii.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Žádné údaje o intravezikálním podávání oxybutyninu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na
zvířatech prokázaly mírnou reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Přípravek Tarraconiq nemá být
v těhotenství používán vyjma případu, kdy tuto léčbu vyžaduje klinický stav ženy.

Kojení
Podle dostupných informací se oxybutynin vylučuje do mléka samic potkanů, není však známo, zda
také do mateřského mléka žen. Během kojení se použití oxybutyninu nedoporučuje.
Fertilita
Údaje o možných účincích podávání oxybutyninu na mužskou a ženskou fertilitu nejsou k dispozici.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Jelikož přípravek Tarraconiq může způsobovat somnolenci nebo poruchy akomodace oka, je třeba
pacienty poučit, aby byli opatrní při řízení a obsluze strojů.

Pacienty je třeba informovat, že ospalost vyvolanou anticholinergními léky (jako oxybutynin) může
dále zhoršit konzumace alkoholu.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky pozorované u oxybutynin-hydrochloridu, jako např. sucho v ústech, somnolence
a zácpa odrážejí především typické anticholinergní účinky léčivé látky.

Nežádoucí účinky z klinických studií s intravezikálně podávaným oxybutynin-hydrochloridem jsou
uvedeny v tabulce 4. Tyto účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů a frekvencí s použitím
následující konvence: velmi časté ( 1/10), časté ( 1/10 až < 1/100), méně časté ( 1/1000 až
< 1/100), vzácné ( 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (nelze odhadnout
z dat, která jsou k dispozici).

Tabulka 4: Nežádoucí účinky z klinických studií s intravezikálně podávaným oxybutynin-hydrochloridem
Třída orgánových
systémů
Nežádoucí účinky Frekvence
Infekce a infestace Infekce močových cest, asymptomatická bakteriurie Není známo
Endokrinní poruchy Hyperprolaktinemie, zvýšení hladiny prolaktinu (jen
jednou)
Není známo
Psychiatrické poruchy Apatie, halucinace, kognitivní poruchy, hyperaktivita,
insomnie, agorafobie, dezorientace
Není známo
Poruchy nervového
systému
Poruchy pozornosti, závrať, bolest hlavy, somnolence,
únava, dysgeuzie, snížená úroveň vědomí, ztráta vědomí,
anticholinergní syndrom, záchvaty
Není známo
Poruchy ucha a
labyrintu
Vertigo Není známo
Poruchy oka Suché oči, abnormální pocit v oku, porucha akomodace Není známo
Srdeční poruchy Supraventrikulární tachykardie Není známo
Cévní poruchy Hypotenze, zrudnutí obličeje Není známo
Gastrointestinální
poruchy
Zácpa, sucho v ústech, břišní diskomfort, bolest dolní
poloviny břicha, bolest horní poloviny břicha, nauzea,
dyspepsie, průjem
Není známo
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Hypohidróza, vyrážka, noční pocení Není známo
Poruchy ledvin a
močových cest
Urgentní močení, proteinurie, hematurie, porucha močení Není známo
Celkové poruchy a
reakce v místě aplikace
Bolest v místě instilace, žízeň, diskomfort na hrudi, pocit
chladu
Není známo

U jednoho pacienta došlo ke snížení saturace kyslíkem během domácí oxygenoterapie (viz bod 4.3).

Pediatrická populace

Děti mohou být na účinky přípravku citlivější, především na psychiatrické účinky a na CNS.

Nežádoucí účinky spojované s anticholinergní léčbou, avšak nezjištěné při intravezikálně podávaném
oxybutyninu během klinických studií jsou: zvracení, anorexie, snížená chuť k jídlu, dysfagie,
gastroezofageální reflux, pseudoobstrukce u rizikových pacientů (pacienti starší nebo trpící zácpou a
léčení dalšími léky, které tlumí motilitu střev), stavy zmatenosti, agitovanost, úzkost, noční můry,
paranoia, symptomy deprese, závislost na oxybutyninu (u pacientů s anamnézou abúzu alkoholu nebo
drog), arytmie, úpal, glaukom s uzavřeným úhlem, oční hypertenze, suchá kůže, angioedém, kopřivka,
fotosenzitivita, hypersenzitivita.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48,
100 41 Praha webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

U intravezikálního použití oxybutyninu nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Symptomy
Symptomy předávkování oxybutyninem gradují od běžných nežádoucích účinků typu poruch CNS (od
neklidu a vzrušení až po psychotické chování) přes oběhové změny (zrudnutí, pokles krevního tlaku,
oběhové selhání atd.) až po respirační selhání, paralýzu a kóma.

Léčba
Neprodleně vyprázdněte močový měchýř cévkováním.

V případě předávkování je třeba zajistit pečlivé monitorování a symptomatickou léčbu.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: urologika, léčiva k terapii zvýšené frekvence močení a inkontinence,
ATC kód: G04B D04.

Mechanismus účinku
Oxybutynin účinkuje jako kompetitivní antagonista acetylcholinu na postgangliových muskarinových
receptorech; výsledkem je relaxace hladké svaloviny močového měchýře.

Oxybutynin-hydrochlorid je anticholinergní látka, která má také přímý spasmolytický účinek na
hladké svalstvo. Inhibuje kontrakce močového měchýře a uvolňuje stahy vyvolané různými podněty;
zvyšuje objem močového měchýře, snižuje frekvenci kontrakcí a oddaluje nutkání na močení u
neurogenní poruchy měchýře. Relaxace hladkého svalstva je dána účinkem podobným papaverinu, tj.
antagonistické působení na procesy probíhající distálně od nervosvalové ploténky, navíc k
anticholinergní blokádě receptorů muskarinového typu. Kromě toho působí oxybutynin-hydrochlorid i
jako lokální anestetikum.
Farmakodynamické účinky
Farmakodynamické vlastnosti oxybutyninu byly ověřovány po intravezikální aplikaci u dětí
s neurogenní hyperaktivitou detruzoru. Vliv na inkontinenci a urodynamické proměnné se prohluboval
a ve většině případů došlo ke zlepšení u obou parametrů. Výrazně poklesl počet hyperaktivních
kontrakcí. Bylo prokázáno zvýšení průměrné cystometrické kapacity měchýře a průměrného poměru
mezi jeho cystometrickou a očekávanou kapacitou. Současně se snížil konečný plnicí tlak močového
měchýře.

Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost intravezikálně podáváného oxybutyninu při léčbě neurogenní dysfunkce močového
měchýře byla ověřována krátkodobým i dlouhodobým podáváním v klinických studiích.

Téměř ve všech studiích byla intravezikální léčba oxybutyninem u pacientů s neurogenní
hyperaktivitou detruzoru účinná a byla dobře tolerována.

Účinnost a bezpečnost intravezikálního (3 x 10 mg denně) vs. perorálního (3 x 5 mg denně) podávání
oxybutyninu byla zkoumána v randomizované kontrolované studii u 35 dospělých pacientů s
neurogenní hyperaktivitou detruzoru. Po 4 týdnech léčby bylo zvýšení maximální kapacity močového
měchýře (primární cílový parametr účinnosti) 116,6 ± 27,5 ml při intravezikální aplikaci (p = 0,0002)
oproti 18,1 ± 27,5 ml při perorální aplikaci (p = 0,51). Rozdíl byl statisticky významný (p = 0,0086).
U obou ošetření byly statisticky významné rozdíly ve srovnání s výchozími hodnotami pozorovány
také u dalších parametrů, jako je maximální tlak detruzoru a compliance detruzoru. Během
prodloužené léčby s intravezikálně podávaným oxybutyninem (medián doby trvání 338 dní, n = 15)
zůstala maximální kapacita močového měchýře na úrovni pozorované během předchozího
kontrolovaného období léčby (Schröder et al., 2016).

V prospektivní klinické studii u 15 dětí se cystometrická kapacita měchýře zvýšila z počátečních
114,2 ml na 127,4 ml (p > 0,05) po 1,5 hodině intravezikální léčby a na 161,1 ml (p = 0,0091) po měsících léčby (Buyse et al., 1995). Průměrná kompliance měchýře se významně zvýšila z
počátečních 2,5 ml/cm vodního sloupce na 11,495 ml/cm vodního sloupce (p = 0,0114) po 4 měsících
léčby. V další prospektivní studii se u 12 ze 13 dětí po intravezikální léčbě prokázala výrazně vyšší
kontinence (Åmark et al., 1998). V retrospektivním dlouhodobém hodnocení u 13 dětí klesl průměrný
konečný plnicí tlak močového měchýře z 52,5 ± 24 na hodnotu 24,5 ± 14,4 cm vodního sloupce
(Humblet et al., 2014).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Intravezikálně podávaný oxybutynin je dobře absorbován stěnou močového měchýře do systémového
oběhu. Měření plazmatických koncentrací intravezikálně podaného oxybutyninu odhalilo rozsáhlou
variabilitu mezi pacienty, po intravezikální aplikaci však došlo k podstatné absorpci léčiva;
maximální koncentrace v plazmě bylo dosaženo asi po jedné hodině.

Farmakokinetika intravezikálně podaného oxybutynin-hydrochloridu byla ověřována u zdravých
dobrovolníků. Systémová expozice (AUC) racemické formě oxybutyninu byla výrazně vyšší (o
294 %) po instilaci než po perorálním podání. Systémová expozice metabolitu N-desethyl-
oxybutyninu byla po instilaci naopak výrazně nižší (21 % hodnoty dosažené po perorálním podání).
Poměr koncentrace metabolitu k mateřské látce je tedy při intravezikální aplikaci 14krát nižší.

Tato pozorování jasně ukazují, že způsob podání má silný vliv na vstřebání a zejména na
metabolismus prvního průchodu oxybutyninu. Je zjevné, že byl účinek prvního průchodu játry
při intravezikální aplikaci významně nižší.

Biologická dostupnost perorálně podaného oxybutyninu činí dle zpráv asi 6 %; absolutní biologickou
dostupnost mateřské látky po intravezikální instilaci lze tedy odhadnout na asi 20 %.

Distribuce
Oxybutynin je po systémové absorpci široce distribuován do tělních tkání. Distribuční objem byl po
intravenózním podání 5 mg oxybutynin-hydrochloridu odhadnut na 193 litrů.

Biotransformace
Perorálně podaný oxybutynin je primárně metabolizován enzymovými systémy cytochromu P450,
zejména CYP3A4, který se nachází převážně v játrech a střevní stěně. Mezi metabolity patří kyselina
fenylcyklohexylglykolová, která je farmakologicky inaktivní, a N- desethyloxybutynin (DEOB), který
je farmakologicky aktivní.

Intravezikální podání oxybutyninu hlavně obchází metabolismus prvního průchodu v játrech a
gastrointestinálním traktu, což znamená menší tvorbu N-desethyl metabolitu.

Zdá se, že tento metabolit má silnější anticholinergní nežádoucí účinky než mateřská látka, zejména na
slinné žlázy.

Eliminace
Oxybutynin je po perorálním a intravezikálním podání rychle vylučován z těla. Závěr
farmakokinetických studií zní, že intravezikálně podaný oxybutynin má delší poločas eliminace
(2,56 h) než perorálně podaný (1,48 h). Oxybutynin a jeho hlavní metabolit N-desethyloxybutynin
byly v séru detekovatelné ještě 24 hodin po intravezikálním podání.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě studií akutní toxikologie, toxicity po opakovaném podávání,
genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a lokální toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko
u člověka.

Při maternálně toxických dávkách může perorálně podaný oxybutynin způsobit malformace plodu
u potkanů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Kyselina chlorovodíková
Roztok chloridu sodného (0,9 %)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

30 měsíců

Předplněné injekční stříkačky jsou jednodávkové obaly – jakýkoli nepoužitý přípravek musí být
okamžitě zlikvidován.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

10 ml roztoku ve sterilní předplněné injekční stříkačce (kopolymer cykloolefinu) s pístovou
zátkou (syntetická brombutylová pryž) a krytkou (syntetická brombutylová pryž).

Vložka s 12, 96 a 96 (nemocniční balení) předplněnými injekčními stříkačkami a s 12 resp. 96 sterilními
adaptéry k usnadnění aplikace.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MEDICE Arzneimittel Pütter GmbH & Co. KG
Kuhloweg 58638 Iserlohn
Německo


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

53/242/20-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE


25. 11.
10. DATUM REVIZE TEXTU

27. 4.