MAGNESIUM SULFATE KALCEKS -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Magnesium sulfate Kalceks 100 mg/ml injekční/infuzní roztok
Magnesium sulfate Kalceks 200 mg/ml injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Magnesium sulfate Kalceks 100 mg/ml
Jeden ml roztoku obsahuje magnesii sulfas heptahydricus 100 mg.
Jedna 10ml ampulka obsahuje magnesii sulfas heptahydricus 1000 mg.

Magnesium sulfate Kalceks 200 mg/ml
Jeden ml roztoku obsahuje magnesii sulfas heptahydricus 200 mg.
Jedna 10ml ampulka obsahuje magnesii sulfas heptahydricus 2000 mg.

Magnesii sulfas heptahydricus 1 g = magnesium 98,6 mg nebo 8,1 mEq nebo 4,1 mmol.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní roztok
Čirý bezbarvý roztok, bez viditelných částic.
pH roztoku je 5,5-7,Osmolalita:
Magnesium sulfate Kalceks 100 mg/ml: 400-450 mosmol/kg
Magnesium sulfate Kalceks 200 mg/ml: 875-925 mosmol/kg

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Magnesium sulfate Kalceks 100 mg/ml a 200 mg/ml injekční/infuzní roztok je určen
- k léčbě deficitu hořčíku u prokázané hypomagnezémie (např. děti s primární kongenitální
hypomagnezémií, dospělí s malabsorpčním syndromem po přetrvávajících průjmech, při
chronickém alkoholismu nebo při dlouhodobé parenterální výživě);
- k prevenci a léčbě hypomagnezémie u pacientů dostávajících úplnou parenterální výživu;
- při torsade de pointes;
- ke zvládání a prevenci záchvatů při těžké preeklampsii;
- ke zvládání a prevenci opakujících se záchvatů při eklampsii.

Přípravek je určen k použití u dospělých, dospívajících a dětí.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Terapeutické hladiny jsou dosaženy téměř okamžitě pomocí vhodných intravenózních dávek a do
60 minut po intramuskulární injekci.

Dospělí

Hypomagnezémie
Dávkování je přísně individuální. Podle obecných pokynů lze v průběhu prvních 24 hodin podávat 12 g síranu hořečnatého s následnou dávkou 4-6 g/denně po dobu 3 nebo 4 dnů na doplnění zásob
hořčíku v těle. Maximální rychlost infuze nemá překročit 2 g/h. Cílem je udržení koncentrace hořčíku
v séru nad 0,4 mmol/l.

Obvykle se 10-20 ml přípravku Magnesium sulfate Kalceks 100 mg/ml nebo 200 mg/ml
injekční/infuzní roztok podává pomalu intravenózně (rychlostí 150 mg/min nebo 300 mg/min, tj.
1,5 ml/min), intramuskulárně nebo výjimečně subkutánně (bolestivost), v případě potřeby opakovaně.

Prevence a léčba hypomagnezémie při úplné parenterální výživě
Dávkování je striktně individuální. Podle obecných pokynů lze intravenózně podat 1-3 g síranu
hořečnatého denně.

Těžká preeklampsie nebo eklampsie
Počáteční nasycovací dávka 4 g intravenózně zředěná na přiměřený objem, např. 4 g síranu
hořečnatého v 250 ml 5% roztoku glukózy nebo 0,9% roztoku chloridu sodného, podaná infuzí při
maximální rychlosti 4 ml/min (= 64 mg/min). Poté následuje udržovací režim buď intravenózní infuze
1-2 g/h, např. 5 g síranu hořečnatého rozpuštěného v 1 litru 5% roztoku glukózy nebo 0,9% roztoku
chloridu sodného rychlostí 200 ml/h (= 1 g/h), nebo pravidelných intramuskulárních injekcí (viz bod
4.4), v závislosti na přetrvávajícím výskytu patelárního reflexu a adekvátní respirační funkci
a produkci moči. Léčba má pokračovat až do vymizení záchvatů.

Je důležité, aby při podávání síranu hořečnatého podle kteréhokoli z těchto schémat byla před každou
injekcí provedena určitá klinická vyšetření:
- musí být přítomny hluboké šlachové reflexy;
- dýchání musí být na úrovni alespoň 16 dechů za minutu; a
- od předchozí injekce musí být vyloučeno 100 ml moči.

Kromě toho má být k dispozici 1 g kalcium-glukonátu jako antidota hypermagnezémie.

Torsade de pointes
Podle obecných pokynů lze podat jednorázový intravenózní bolus 2 g po dobu 2 až 3 minut.
Intravenózní infuze hořčíku má být zahájena rychlostí 2-4 mg/min. Pokud se torsade de pointes
opakuje, má být podána další bolusová dávka 2 g hořčíku a rychlost intravenózní infuze má být
zvýšena na 6-8 mg/min. Výjimečně je potřebná třetí 2gramová bolusová dávka.

Pediatrická populace

Hypomagnezémie
Dětem lze intravenózně podat přípravek Magnesium sulfate Kalceks 100 mg/ml injekční/infuzní
roztok. Při intravenózním použití u dětí nemá rychlost podání překročit 0,1 ml/kg/min (10 mg/kg/min)
roztoku síranu hořečnatého 100 mg/ml (což odpovídá 0,04 mmol/kg/min = 0,001 g/kg/min hořčíku).

Prevence a léčba hypomagnezémie při úplné parenterální výživě
Dávkování je striktně individuální. Podle obecných pokynů mohou být podány následující dávky
síranu hořečnatého intravenózně:

Tabulka 1 Dávkování při úplné parenterální výživě u dětí

Věk Hořčík (mg/kg/den)
Předčasně narozené děti v prvních dnech života 2,5-Starší předčasně narozené děti 5-7,0-6 měsíců 2,4-7-12 měsíců 1-18 let 2,
Renální insuficience
Pacientům s renální insuficiencí má být podáno 25-50 % počáteční dávky doporučené pro pacienty
s normální funkcí ledvin. Při vysokých dávkách a u starších osob je doporučeno monitorování EKG.

Porucha funkce jater
Vzhledem k nedostatečným údajům neexistují žádná doporučení pro úpravu dávkování u pacientů
s poruchou funkce jater.

Starší pacienti
Pro dávkování u starších pacientů neexistují žádná konkrétní doporučení. Avšak u starších pacientů
má být parenterální síran hořečnatý používán s opatrností, protože v této věkové skupině jsou častější
onemocnění ledvin a/nebo jater a tolerance k nepříznivým účinkům může být nižší.

Způsob podání

Intravenózní, intramuskulární, subkutánní podání, v souladu s informacemi stanovenými pro každou
indikaci.

Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na hořčík a jeho soli nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Hypermagnezémie.
- Těžká porucha funkce ledvin nebo selhání ledvin, pokud dialýza nebo jiné metody čištění krve
nejsou proveditelné.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvýšené riziko hypotenze a bradykardie
Během podávání síranu hořečnatého je nutné monitorovat vitální funkce, protože se zvyšuje riziko
výrazné hypotenze a bradykardie.
Jako antidotum má být okamžitě k dispozici 1 g injekčního roztoku kalcium-glukonátu.

Porucha funkce ledvin
Pacientům s poruchou funkce ledvin mají být soli hořčíku podávány s opatrností a dávka má být
přiměřeně snížena (viz bod 4.2).

Diatéza kamenů z fosforečnanu vápenatého a fosforečnanu hořečnato-amonného
V těchto případech má být přípravek používán s opatrností, zejména u pacientů s poruchou funkce
ledvin.

Myasthenia gravis
U osob s myasthenia gravis má být parenterální hořčík podáván s opatrností, aby se zabránilo zhoršení
stavu nebo rozvoji myasthenické krize. Před zahájením léčby má být v individuálních případech
provedeno posouzení přínosu a rizik.

Porucha funkce jater
Onemocnění jater jsou často doprovázena hypoalbuminémií, která sama o sobě může mít vliv na
hladinu celkového hořčíku v séru. Nicméně pacienti s onemocněním jater spojeným s alkoholismem
byli léčeni obvyklými dávkami intravenózního a perorálního síranu hořečnatého bez pozorovaných
příznaků předávkování hořčíkem.

Známé zvýšené riziko srdeční blokády / srdeční blokáda
Hořčík může způsobit srdeční blokádu, riziko je vyšší u pacientů, kteří již užívají antagonisty vápníku
nebo beta-blokátory. Pacientům s již existující srdeční blokádou nebo pacientům se zvýšeným rizikem
srdeční blokády může být přípravek podáván pouze po pečlivém posouzení přínosů a rizik, s velkou
opatrností a při zajištění příslušných bezpečnostních opatření.

U pacientů, kteří dostávají síran hořečnatý, má být rutinně monitorována hladina vápníku v séru.
Během léčby mají být sledovány hladiny hořčíku v séru.

Monitoring absence respirační deprese: rychlost dechu nemá být nižší než 16 dechů/min.

Vylučování moči nemá být pod hodnotou 25 ml/h, protože by mohlo dojít k hypermagnezémii.

Je třeba kontrolovat přítomnost patelárního reflexu.

Látky tlumící CNS
Pokud se současně s hořčíkem mají podávat barbituráty, narkotika nebo jiná hypnotika (nebo
systémová anestetika), má být jejich dávkování s opatrností upraveno s ohledem na aditivní tlumivé
účinky hořčíku a riziko respirační deprese (viz bod 4.5).

Monitoring absence respirační deprese: rychlost dechu nemá být nižší než 16 dechů/min.

Způsob podání
Pokud se vyskytnou návaly horka a pocení, má být tento přípravek podáván s opatrností.
V souvislosti s injekcemi síranu hořečnatého byly v literatuře popsány bolest, zarudnutí, otok nebo
horkost v místě vpichu, výtok v místě vpichu, dlouhotrvající krvácení, cellulitis, sterilní absces,
příznaky alergické reakce jako jsou dýchací obtíže nebo otok obličeje, poškození okolních struktur
(cévy, kosti nebo nervy), neúmyslná intramuskulární nebo intraoseální injekce, nekróza tkáně, špatná
absorpce v důsledku velkého objemu injekce.

Příliš rychlé podání může vést k rychlému rozvoji vazodilatace a snížení krevního tlaku.
Jako všechny parenterální léčivé přípravky mohou injekce síranu hořečnatého dráždit žíly; extravazace
může způsobit poškození tkáně.

Intramuskulární injekce
Tento léčivý přípravek nemá být podáván do svalů, které jsou vyhublé nebo atrofované. Při
intramuskulárním podání je třeba se vyhnout svalu v dorzogluteální oblasti a sedacímu nervu. Pokud
celková dávka, která má být podána, přesáhne 5 ml, musí být objem injekce rozdělen na více než
jedno místo hluboké aplikace do svalu.

Intramuskulární injekce jsou bolestivé a v 0,5 % případů jsou komplikovány tvorbou lokálního
abscesu. Proto je preferováno intravenózní podání. Avšak intramuskulární podání se stává lepší
možností, pokud nejsou k dispozici intravenózní infuzní pumpy, není možné nepřetržité monitorování
nebo pokud musí být pacient přemístěn do jiného zařízení.

Opatrnost je zapotřebí u starších nebo hubených pacientů, kteří mohou tolerovat pouze do 2 ml v jedné
injekci. Místo vpichu, které vykazuje známky infekce nebo poranění, nesmí být k aplikaci použito.
Pokud je intramuskulární dávka opakovaná, je třeba střídat místa vpichu, aby se zabránilo poranění
nebo bolestivosti svalů.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 1 ml, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Myorelaxancia
Parenterální soli hořčíku zesilují a prodlužují účinek nedeporalizujících myorelaxancií a síran
hořečnatý zvyšuje účinek nedepolarizujícího myorelaxanica vekuronia na nikotinový acetylcholinový
receptor ve svalu dospělých in vitro.

Nifedipin
Byla hlášeny případy výrazné hypotenze.

Blokátory kalciových kanálů nebo diuretika
Při současném použití intravenózního síranu hořečnatého s blokátory kalciových kanálů nebo
diuretiky (jako jsou thiazidy a furosemid) existuje riziko kardiopulmonálních příhod.

Solí vápníku
Soli vápníku mohou snižovat účinnost hořčíku. Několik enzymů aktivovaných hořčíkem je inhibováno
vápníkem.

Digitalisové glykosidy
Soli hořčíku je třeba podávat opatrně pacientům, kteří dostávají digitalisové glykosidy. Bylo
prokázáno, že hořčík blokuje vstup vápníku do buňky, jež je způsoben digitalisovými glykosidy.
Avšak síran hořečnatý podávaný intravenózně v dostatečném množství (2 až 3 g za minutu, poté 2 g/h
po dobu 4 až 5 hodin) je účinný při regulaci ventrikulární dráždivosti způsobené toxickými hladinami
digitalisových přípravků.

Neuromuskulární blokátory
Parenterální podávání solí hořčíku může zesílit účinky neuromuskulárních blokátorů.

Antibakteriální látky
Neuromuskulárně blokující účinky parenterálního hořčíku a aminoglykosidových antibakteriálních
látek mohou být aditivní.

Látky tlumící CNS
Pokud se současně s hořčíkem mají podávat barbituráty, narkotika nebo jiná hypnotika (nebo
systémová anestetika), má být jejich dávkování s opatrností upraveno s ohledem na aditivní tlumivé
účinky hořčíku a riziko respirační deprese.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Velké množství údajů o těhotných ženách (výsledky od více než 1000 exponovaných žen)
nenaznačuje žádnou malformativní ani feto/neonatální toxicitu. Studie na zvířatech nenaznačují
reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).
V případě potřeby lze zvážit použití přípravku Magnesium sulfate Kalceks během těhotenství.
U matek léčených vysokými dávkami, např. při preeklampsii, prochází hořčík placentou, což
způsobuje hypotonii a respirační depresi u novorozenců. Při použití u těhotných žen má být
monitorována srdeční frekvence plodu a nemá se podávat 2 hodiny okolo termínu porodu.
Sérové hladiny hořčíku u předčasně narozených dětí jsou vyšší než hladiny u dospělých.

Kojení
Síran hořečnatý se vylučuje do lidského mléka, ale při terapeutických dávkách přípravku Magnesium
sulfate Kalceks se neočekávají žádné účinky na kojeného novorozence/kojence. Magnesium sulfate
Kalceks může být během kojení používán.

Fertilita
Na základě dlouhodobých zkušeností se neočekávají žádné účinky hořčíku na fertilitu mužů a žen.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Parenterální síran hořečnatý pravděpodobně neovlivní schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Na
základě potenciálních nežádoucích účinků však mohou někteří lidé po podání parenterálního síranu
hořečnatého pociťovat závratě nebo ospalost. Pacienti mají být poučeni, aby neřídili dopravní
prostředky nebo neobsluhovali stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence nežádoucích účinků není známa (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy imunitního systému
Hypersenzitivní reakce.

Poruchy metabolismu a výživy
Hypermagnezémie (viz bod 4.9).
Abnormality elektrolytů/tekutin (hypofosfatemie, hypertonická dehydratace). Při vysokých dávkách
síranu hořečnatého se vyskytla ojedinělá hlášení hypokalcemie u matky a plodu.

Poruchy nervového systému
Respirační deprese.
Nauzea, zvracení, ospalost a zmatenost.
Kóma.
Nesrozumitelná řeč, dvojité vidění.
Vymizení šlachových reflexů v důsledku neuromuskulární blokády.

Srdeční poruchy
Srdeční arytmie, srdeční zástava.
Abnormální EKG (prodloužené intervaly PR, QRS a QT), bradykardie.

Cévní poruchy
Zarudnutí kůže a hypotenze v důsledku periferní vazodilatace.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Svalová slabost.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Žízeň.

Zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin může dojít k akumulaci síranu hořečnatého dostatečné
k vyvolání toxických účinků.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48,
100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Příznaky
I při normální funkci ledvin může intravenózní infuze hořčíku vést k hypermagnezémii. Klinické
příznaky předávkování jsou ty spojené s hypermagnezémií.
U pacientů se selháním ledvin a metabolickými poruchami se toxicita projevuje při nižších dávkách.
Vymizení hlubokého šlachového reflexu je užitečným klinickým příznakem k detekci nástupu
intoxikace hořčíkem. Intoxikace hořčíkem se projevuje prudkým poklesem krevního tlaku a respirační
paralýzou. Potenciální příznaky hypermagnezémie jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2 Potenciální příznaky hypermagnezémie

Hladiny hořčíku Projevy příznaků předávkování
mg/dl mEq/l mmol/l
<1,2 <1 <0,Tetanie
Záchvaty
Arytmie
1,2-1,8 1,0-1,5 0,5-0,Neuromuskulární dráždivost
Hypokalcemie
Hypokalemie
1,8-2,5 1,5-2,1 0,75-1,05 Normální hladina hořčíku
2,5-5,0 2,1-4,2 1,05-2,1 Obvykle asymptomatické
5,0-7,0 4,2-5,8 2,1-2,Letargie
Ospalost
Návaly horka
Nauzea a zvracení
Oslabený hluboký šlachový reflex
7,0-12 5,8-10 2,9-Spavost
Vymizení hlubokých šlachových reflexů
Hypotenze
Změny EKG
>12 >10 >Úplná srdeční zástava
Apnoe
Ochrnutí
Kóma

Léčba
U pacientů s mírnou hypermagnezémií je pro obnovení normálních koncentrací hořčíku často
dostačující vysazení léčby hořčíkem.
Při těžké hypermagnezémií mohou hypotenzi a respirační depresi zvrátit soli vápníku. Pacientům je
obvykle podáno 100-200 mg elementárního vápníku (10 až 20 ml 10% kalcium-glukonátu)
intravenózně po dobu 5 až 10 minut.
Alternativně může být pacientům s těžkou intoxikací hořčíkem podán 1 g intravenózního kalcium-
glukonátu. Poté má následovat infuze 150-100 mg vápníku po dobu 5 až 10 minut. Pokud je funkce
ledvin dostatečná, mají se podávat tekutiny na podporu renální clearance hořčíku. Ta může být
zvýšena použitím furosemidu.
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, nebo u kterých se jiné metody ukázaly jako neúčinné, se
jako způsob rychlého snížení hladin hořčíku nabízí dialýza bez hořčíku. Při snižování hladiny hořčíku
jsou účinné peritoneální dialýza i hemodialýza.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiné minerální doplňky, síran hořečnatý, ATC kód: A12CC
Hořčík je kofaktorem více než 300 enzymatických reakcí, kdy působí buď na substrát (zejména pro
reakce zahrnující ATP, kde jeho vazba na nukleotid indukuje adekvátní konformaci a pomáhá oslabit
terminální vazbu ATP O-P, čímž usnadňuje přenos fosfátu) nebo na samotný enzym jako strukturální
nebo katalytickou složku. Protože využití ATP se podílí na mnoha metabolických drahách, je hořčík
nezbytný v intermediálním metabolismu pro syntézu sacharidů, lipidů, nukleových kyselin a proteinů,
jakož i pro specifické působení v různých orgánech, jako je neuromuskulární nebo kardiovaskulární
systém.

Hořčík může na úrovni membrány interferovat s vápníkem nebo vázat se na membránové fosfolipidy,
a tím modulovat propustnost membrány a elektrické vlastnosti. Díky své úloze ve struktuře krystalů
hydroxyapatitu v kosti má hořčík vliv na zdraví kostí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Přibližné množství hořčíku: 1 g heptahydrátu síranu hořečnatého poskytne 4,1 mmol hořčíku.

Absorpce
Intramuskulární podání
Nasycovací dávka 4 g i.v. a 10 g i.m. a udržovací dávka 5 g i.m. každé 4 hodiny (dávkování podle
Pritcharda): Ve studii se hladiny hořčíku v séru po nasycovací dávce během půl hodiny prudce
zvýšily ze základní hodnoty na nejméně dvojnásobek. Po počátečním vzestupu byl po 1 hodině hlášen
mírný pokles sérového hořčíku, ale relativně stabilní hladiny během až 12 hodin udržovacích injekcí.
Sérová hladina dosáhla vrcholu za 1,5 hodiny po zahájení léčby. Celkově údaje o sérové koncentraci
kolísaly v tomto režimu mnohem více než u režimů kontinuální infuze.

Nasycovací dávka 10 g i.m. a udržovací dávka 5 g i.m. každé 4 hodiny: Ve studii byly pozorovány
průměrné hladiny sérového hořčíku 1,36 mmol/l za 1 hodinu; 1,56 mmol/h za 2 hodiny a 1,48 mmol/l
za 4 hodiny. V jiné studii byla pouze uvedena rovnovážná hladina 1,83 mmol/l.

Pouze nasycovací dávka 3 g i.v. a 10 g i.m. (13 g): V tomto režimu uváděla jedna studie základní
hladinu sérového hořčíku 2,10 mmol/l. Průměrné hladiny hořčíku vzrostly za 1 hodinu léčby na
2,25 mmol/l a za 2 hodiny léčby na 2,30 mmol/l. V jiné studii byla pouze uvedena rovnovážná hladina
1,83 mmol/l.

Subkutánní podání
Existuje pouze jedna případová studie podání u člověka, kde byla farmakokinetika kontinuální
subkutánní infuze (0,3 mmol/h síranu hořečnatého) srovnávána s krátkými i.v. infuzemi. Přestože šlo
o kontinuální subkutánní infuzi, v počáteční fázi léčby nebyl mezi subkutánními a intravenózními
infuzemi síranu hořečnatého žádný rozdíl v rychlosti absorpce.

Distribuce
Hořčík je přibližně rovnoměrně distribuován v kostech a měkkých tkáních, méně než 1 % je přítomno
ve složkách krve. Koncentrace buněčného hořčíku jsou konstantně v rozmezí 17-20 mmol/l, a to i přes
rychlý transport přes buněčné membrány prostřednictvím více nosičů a kanálů. Bylo pozorováno, že
intracelulární koncentrace lineárně klesají s rostoucím věkem, bez paralelních změn koncentrace
hořčíku v plazmě.

Celkový obsah hořčíku v těle zdravého dospělého je kolem 20-28 g. Přibližně 99 % celkového obsahu
hořčíku v těle je intracelulární. Z toho asi 60 % je v kostech, buď silně vázaných na apatit, kde je
obtížně mobilizovatelný, nebo volně adsorbovaných na povrchu minerálních krystalů, kde může být
snadno mobilizován v reakci na změny ve stravě. Asi 25 % hořčíku v těle je ve svalech, kde jsou za
intracelulární úložné místo považovány mitochondrie.

Asi 20-33 % se váže na proteiny, zbývajících přibližně 80 % je nevázaných.
Fyziologicky aktivní je pouze ionizovaný hořčík.

Kompartmentová analýza pomocí stabilních izotopů prokázala existenci minimálně dvou hlavních
složek extraplazmy v celém těle: první složka představuje 80 % rychle vyměnitelné skupiny s rychlostí
výměny 48 mg/h; druhá skupina má vyšší rychlost výměny 179 mg/h. Suma těchto rychle
vyměnitelných kompartmentů činí přibližně 25 % celkového množství hořčíku v těle.

Nejdůležitějším transportním systémem do tkání se jeví melastatinový TRP 7 (TRPM7).

Biotransformace
Síran hořečnatý není metabolizovaný.

Eliminace
Hlavní roli při homeostáze hořčíku a udržování sérových koncentrací hrají ledviny. Přibližně 80 %
hořčíku v séru je ultrafiltrovatelných prostřednictvím glomerulu, ale pouze asi 3 % filtrované frakce se
v důsledku účinné resorpce, která probíhá zejména v široké vzestupné části Henleovy kličky (70 %), objevuje v moči.
Hlavními podněty, které zvyšují vylučování hořčíku močí, jsou vysoká natriuréza, osmotická zátěž
a metabolická acidóza; vylučování snižují metabolická alkalóza, parathyroidní hormon a případně
kalcitonin. Zbývající část resorpce se odehrává aktivním transcelulárním mechanismem v distálním
stočeném tubulu, který na závěr reguluje množství vylučované močí.

Eliminace stolicí je velmi omezená. Endogenní cesty eliminace absorbovaného hořčíku trávicím
traktem jsou žlučové, pankreatické a střevní šťávy a střevní buňky; část těchto endogenních ztrát může
být znovu absorbována. Za použití stabilních izotopů byla u šesti zdravých mužů ve věku 26-41 let
stanovena endogenní fekální exkrece 49±11 mg/den, u chlapců a dívek ve věku 9-14 let okolo
15 mg/den (0,1-0,9 mg/kg tělesné váhy a den) a u pěti dívek ve věku 12-14 let od 4,7 do 21,7 mg/den,
bez ovlivnění příjmu vápníku.

Ztráty hořčíku potem jsou pravděpodobně nízké, v rozmezí 1-5 mg/den, na základě denního objemu
potu okolo 0,5 l/den.

Ztráty hořčíku menstruací jsou u žen zanedbatelné.

Zvláštní populace

Pediatrická populace

Farmakokinetika intravenózního síranu hořečnatého byla studována u dětí ve věku 2-14 let. Analýza
kovariance zjistila, že významným prediktorem koncentrace hořčíku u dětí je pouze tělesná
hmotnost. Odhadnuté parametry modelu naznačují, že hořčík u dětí vykazuje krátký poločas v séru
(2,7 h).
U dětí nejsou k dispozici žádná intramuskulární ani subkutánní farmakokinetická data.

Starší pacienti
U starších pacientů nebyly provedeny žádné specifické farmakokinetické studie pro parenterální (i.v.,
i.m. nebo s.c.) síran hořečnatý.

Porucha funkce jater
Onemocnění jater jsou často doprovázena hypoalbuminemií, která sama o sobě může mít vliv na
hladinu celkového hořčíku v séru. Poměr ionizovaný/celkový hořčík v séru je nepřímo úměrný
sérovému albuminu. Podle studie mají pacienti s nejnižšími hladinami sérového albuminu větší část
svého sérového hořčíku ve volné biologicky aktivní formě, jako ionizovaný hořčík. U pacientů
s alkoholovou hepatopatií byly průměrné koncentrace celkového i ionizovaného hořčíku v séru nižší
než obvykle.

Porucha funkce ledvin
Při poruše funkce ledvin může dojít k akumulaci hořčíku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Kyselina sírová (na úpravu pH)
Hydroxid sodný (na úpravu pH)
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.

Síran hořečnatý je inkompatibilní se solemi vápníku (kalcium-glukoheptonát, kalcium-glukonát),
uhličitany alkalických kovů (tvoří nerozpustný uhličitan hořečnatý), hydrogenuhličitany, hydroxidy
alkalických kovů (tvoří nerozpustný hydroxid hořečnatý), fosfáty, salicyláty, polymyxin-B-sulfátem,
tobramycin-sulfátem, streptomycin-sulfátem, amfotericinem B, tetracykliny, aminoglykosidy,
klindamycinem, benzylpenicilinem, nafcilinem, dobutaminem, natrium-hydrokortison-sukcinátem,
prokainem, lipidovými emulzemi.

6.3 Doba použitelnosti

Neotevřená ampulka: 5 let

Doba použitelnosti po prvním otevření
Léčivý přípravek má být po otevření ampulky použit okamžitě (viz bod 6.6).

Doba použitelnosti po naředění
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 72 hodin při 30 °C
a při 2 °C – 8 °C po naředění 0,9% roztokem chloridu sodného nebo 5% roztokem glukózy.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba
a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a obvykle
nemá být delší než 24 hodin při teplotě 2 °C až 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných
a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Chraňte před mrazem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho naředění nebo prvním otevření jsou uvedeny
v bodě 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

10 ml roztoku v ampulce z bezbarvého borosilikátového skla hydrolytické třídy I s označením bodu
zlomu.
Ampulky jsou označeny barevným kroužkem specifickým pro každou sílu přípravku.
Ampulky jsou baleny v polyvinylchloridové vložce. Vložky jsou baleny v krabičce.

Velikost balení:
5, 10 nebo 100 ampulek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Pouze pro jednorázové použití.

Lze ředit 0,9% roztokem chloridu sodného nebo 5% roztokem glukózy (viz bod 4.2).

Léčivý přípravek má být po otevření ampulky použit okamžitě. Nepoužitá část má být zlikvidována.

Léčivý přípravek nesmí být použit v případě viditelných známek snížené kvality (např. přítomnost
částic).

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AS KALCEKS
Krustpils iela 71E, Rīga, LV-1057, Lotyšsko
Tel.: +371 E-mail: kalceks@kalceks.lv


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Magnesium sulfate Kalceks 100 mg/ml: 39/299/18-C
Magnesium sulfate Kalceks 200 mg/ml 39/300/18-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20. 11. Datum prodloužení registrace:


10. DATUM REVIZE TEXTU

11. 7.