FUROSEMID MEDREG -

sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Furosemid Medreg 40 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje furosemidum 40 mg.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje 105 mg laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Bílé až téměř bílé kulaté tablety, o průměru (cca) 8 mm, s vyraženým „F 40“ na jedné straně („F“ &
„40“ odděleno půlicí rýhou) a hladké na druhé straně.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba edému v důsledku srdečních onemocnění.
Léčba edému v důsledku jaterních onemocnění.
Léčba edému v důsledku onemocnění ledvin (u nefrotického syndromu je nezbytné léčit základní
onemocnění).
Arteriální hypertenze.

Furosemid Medreg je indikován k léčbě dospělých, dospívajících a dětí.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Vždy se má použít nejnižší účinná dávka.

U dospělých je doporučená maximální denní dávka furosemidu 1 500 mg perorálním podání. Použití
maximální dávky je třeba stanovit individuálně podle terapeutické odpovědi.

Dospělí
Edém srdečního původu
Doporučená úvodní perorální dávka je 20 mg až 80 mg denně. Dávku lze podle potřeby upravit podle
získané odezvy. Doporučuje se denní dávku rozdělit do dvou nebo tří jednotlivých dávek.

Edém jaterního původu
Furosemid se používá k léčbě otoků v souvislosti s jaterními onemocněními v kombinaci s antagonisty
aldosteronu v případě, že samostatná léčba těmito léčivými přípravky je nedostačující. Aby se

zabránilo komplikacím, jako je ortostatická hypotenze nebo elektrolytová nebo acidobazická
nerovnováha, je třeba dávku opatrně titrovat, aby počáteční ztráta tekutin byla postupná. V případě
dospělých to znamená dávku, která vede ke ztrátě přibližně 0,5 kg tělesné hmotnosti denně.

Doporučená úvodní dávka je 20 mg až 80 mg denně. Dávku lze podle potřeby upravit podle získané
odezvy. Tuto denní dávku lze podat jako jednu dávku nebo rozdělit do několika dávek.

Edém renálního původu
Natriuretická odpověď na furosemid závisí na řadě faktorů, včetně závažnosti selhání ledvin a
rovnováhy sodíku, proto nelze přesně předpovědět účinek dávky. U pacientů s chronickým selháním
ledvin by měla být dávka opatrně titrována tak, aby drenáž edému byla postupná. U dospělých to
znamená, že dávka může vést ke ztrátě přibližně 2 kg tělesné hmotnosti (přibližně 280 mmol Na+)
denně.

Doporučená úvodní dávka je 40 mg až 80 mg denně. Pokud je to nutné, dávkování lze upravit podle
odezvy. Celkovou denní dávku lze podat jako jednu dávku nebo rozdělit do dvou jednotlivých dávek.
U pacientů podstupujících dialýzu je obvyklá udržovací dávka 250 mg až 1 500 mg denně.

Edém spojený s nefrotickým syndromem
Doporučená úvodní dávka je 40 mg až 80 mg denně. Dávku lze podle potřeby upravit podle získané
odezvy. Tuto denní dávku lze podat jako jednu dávku nebo rozdělit do několika dávek.

Arteriální hypertenze
Obvyklá udržovací dávka je 20 mg až 40 mg denně. V případě hypertenze spojené s chronickým
selháním ledvin může být nutná vyšší dávka.
Furosemid lze užít samostatně anebo v kombinaci s jinými antihypertenzivními léčivy.

Specifická populace

Pediatrická populace

U dětí je třeba dávkování upravit podle tělesné hmotnosti, doporučená dávka je 2 mg/kg až maximální
dávka 6 mg/kg tělesné hmotnosti, nepřesahující 40 mg denně.

Starší pacienti
Perorální úvodní dávka je 20 mg denně, postupně se zvyšující až do požadované odezvy.

Způsob podání

Tablety se užívají nalačno, polykají se celé a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny.
Délka léčby závisí na terapeutické indikaci a je stanovena lékařem pro každého pacienta individuálně.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Pacienti alergičtí na sulfonamidy (např. sulfonamidová antibiotika nebo sulfonylmočoviny)
mohou mít zkříženou senzitivitu na furosemid.
- Hypovolemie nebo dehydratace
- Renální selhání s anurií, které neodpovídá na léčbu furosemidem
- Závažná hypokalemie (viz bod 4.8)
- Závažná hyponatremie
- Hepatální kóma a prekóma související s hepatální encefalopatií
- Kojení

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Měl by být zajištěn výdej moči. U pacientů s částečnou obstrukcí toku moči (například pacienti s
potížemi s vyprazdňováním močového měchýře, hyperplazií prostaty nebo zúžením močové trubice)

může zvýšená produkce moči způsobit nebo zhoršit potíže. Tito pacienti proto potřebují pečlivé
sledování – zejména v raných fázích léčby.

Léčba Furosemidem Medreg vyžaduje pravidelný lékařský dohled a obzvláště pečlivé sledování je
nutné u:
- pacientů s hypotenzí
- pacientů, kteří jsou vystaveni riziku výrazného poklesu krevního tlaku. například pacienti s
významnou stenózou koronárních tepen či cév zásobujících mozek
- pacientů s manifestním nebo latentním onemocněním diabetes mellitus
- pacientů mající dnu
- u hypoproteinémie, např. spojená s nefritickým syndromem (účinek furosemidu může být
oslabený a potenciálně může působit ototoxicky). Je nutná opatrná titrace dávky.
- pacienti s hepatorenálním syndromem, tj. s funkčním selháním ledvin spojeným se závažným
onemocněním jater
- u předčasně narozených dětí (možný vznik nefrokalcinózy/nefrolithiázy; funkce ledvin musí
být sledována a musí být provedena ultrasonografie ledvin).
U pacientů léčených furosemidem, zejména u starších pacientů, pacientů užívajících další léky, které
mohou způsobit hypotenzi, a u pacientů s jiným zdravotním stavem, který představuje riziko
hypotenze, se může vyskytnout symptomatická hypotenze vedoucí k závratím, mdlobám nebo ztrátě
vědomí.

U většiny pacientů se během léčby furosemidem doporučuje pravidelně sledovat hladinu sodíku a
draslíku v séru a kreatininu; zvláště pečlivé sledování je vyžadováno u pacientů se zvýšeným rizikem
vzniku elektrolytové nerovnováhy nebo v případě výrazné ztráty tekutin (např. v důsledku zvracení,
průjmu nebo intenzivního pocení). Hypovolemii, dehydrataci, poruchy elektrolytů a acidobazickou
nerovnováhu je třeba upravit. To může vyžadovat dočasné přerušení léčby furosemidem.

Současné užívání s risperidonem:
V placebem kontrolovaných klinických studiích s risperidonem u starších pacientů s demencí byla
mortalita ve skupině s furosemidem a risperidonem vyšší (7,3 %; medián věku 89 let, rozmezí 75-let) než při léčbě samotným risperidonem (3,1 %; medián věku 84 let, rozmezí 70-96 let) nebo
samotným furosemidem (4,1 %; medián věku 80 let, rozmezí 67-90 let). Současné používání
risperidonu s dalšími diuretiky (hlavně thiazidovými diuretiky užívanými v nízké dávce) nebylo s
podobnými nálezy spojeno.
Patofyziologický mechanismus k vysvětlení tohoto jevu není znám a žádná konzistentní příčina úmrtí
nebyla zjištěna. Přesto však je třeba věnovat této kombinaci nebo současnému podávání dalších
vysoce účinných diuretik zvýšenou pozornost a před zahájením léčby touto kombinací posoudit rizika
a přínos. Incidence mortality u pacientů užívajících současně s risperidonem jiná diuretika nebyla
zvýšena. Nezávisle na léčbě byla obecným rizikovým faktorem mortality dehydratace (viz bod 4.3), a
proto je třeba se jí u starších pacientů s demencí pečlivě vyhýbat.

Existuje možnost exacerbace nebo aktivace systémového onemocnění lupus erythematodes.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek
užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nedoporučené kombinace:


Chloralhydrát
Ojediněle se při intravenózním podání furosemidu mohou objevit do 24 hodin po požití chloralhydrátu
pocity horka, návaly pocení, agitace, nauzea, zvýšení krevního tlaku a tachykardie. Současnému
podávání furosemidu a chloral-hydrátu je proto třeba se vyhnout.

Aminoglykosidová antibiotika a jiná ototoxická léčiva
Furosemid může zvýšit ototoxický účinek aminoglykosidových antibiotik, jako je kanamycin,
gentamicin a tobramycin, nebo dalších ototoxických léčiv. Vzhledem k tomu, že může dojít k
nevratnému poškození, by se tento typ léčby měl používat současně s furosemidem, pouze pokud to
odůvodňují závažné klinické důvody.

Opatrnost při použití:

Cisplatina
Existuje riziko ototoxických účinků, pokud jsou podávány sloučeniny cisplatiny a furosemidu
souběžně. Kromě toho může být nefrotoxicita cisplatiny zvýšena, pokud furosemid není podáván v
nízkých dávkách (např. 40 mg u pacientů s normální funkcí ledvin) a s pozitivní rovnováhou tekutin
při použití k dosažení nucené diurézy během léčby cisplatinou.

Sukralfát
Perorálně podávaný furosemid a sukralfát se nesmí užívat do 2 hodin po sobě, protože sukralfát
snižuje absorpci furosemidu ze střeva a tím snižuje jeho účinek.

Lithium
Vylučování solí lithia je sníženo furosemidem, což může způsobit zvýšení hladin lithia v séru, což má
za následek zvýšené riziko toxicity související s lithiem, včetně zvýšeného rizika kardiotoxických a
neurotoxických účinků lithia.
U pacientů léčených touto kombinovanou léčbou se proto doporučuje pečlivě sledovat hladiny lithia.

ACE-inhibitory/blokátory receptorů pro angiotenzin II
U pacientů užívajících diuretika se může vyskytnout výrazná hypotenze a porucha funkce ledvin,
včetně případů selhání ledvin, zvláště při prvním podání inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin
(ACE inhibitory) nebo blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo při prvním podání jejich zvýšené
dávky.
Je třeba zvážit možnost dočasného přerušení podávání furosemidu nebo alespoň snížení dávky během
tří dnů před zahájením léčby nebo zvýšením dávky inhibitorů ACE nebo blokátorů receptorů pro
angiotensin II.

Risperidon
Při podávání risperidonu, je třeba dbát opatrnosti a před zahájením léčby v kombinaci s furosemidem,
se souběžným užíváním s furosemidem nebo jinými účinnými diuretiky mají být zváženy rizika a
přínosy. Viz bod

4.4. Zvláštní upozornění a bezpečnostní opatření se týkají zvýšené úmrtnosti u

starších pacientů s demencí, kteří současně užívají risperidon.

Levothyroxin
Vysoké dávky furosemidu mohou inhibovat vazbu tyreoidálních hormonů na proteinové nosiče, a tak
vést k počátečnímu přechodnému zvýšení hladin volných tyreoidálních hormonů následovanému
celkovým poklesem celkových hladin tyreoidálních hormonů. Je třeba sledovat hladiny tyreoidálních
hormonů.

Kombinace k uvážení:

Nesteroidní protizánětlivé léky
Současné podávání nesteroidních protizánětlivých léků, včetně kyseliny acetylsalicylové, může účinek
furosemidu snížit. U dehydratovaných nebo hypovolemických pacientů mohou nesteroidní
protizánětlivé léky způsobit akutní selhání ledvin. Furosemid může při současné aplikaci potencovat
toxicitu salicylátů.


Fenytoin
Při souběžném podání fenytoinu může dojít k zeslabení účinku furosemidu.

Kortikosteroidy/karbenoxolon/laxativa/lékořice
Užití kortikosteroidů, karbenoxolonu nebo velkého množství lékořice a dlouhodobé užívání laxativ
může zvýšit riziko vzniku hypokalémie.

Srdeční glykosidy a léky prodlužující QT interval
Některé poruchy elektrolytů (např. hypokalémie, hypomagnezémie) mohou zvýšit toxicitu určitých
jiných léků (jako jsou přípravky s obsahem digitalisu a léčiva indukující syndrom prodlužování QT
intervalu).

Antihypertenziva
Při současném podávání furosemidu s jinými antihypertenzivy, diuretiky nebo látky s potenciálem
snižovat krevní tlak je třeba předvídat výraznější pokles krevního tlaku.

Probenecid, methotrexát
Probenecid, methotrexat a další látky, které se podobně jako furosemid ve značné míře vylučují
tubulární sekrecí ledvinami, mohou účinnost furosemidu snížit. Furosemid může naopak snížit
vylučování těchto látek ledvinami. Léčba vysokými dávkami (zejména pokud se furosemid i jiná
léčiva podávají ve vysokých dávkách) může vést ke zvýšení sérových koncentrací i ke zvýšení rizika
nežádoucích účinků furosemidu nebo současně podávaných léčiv.

Antidiabetika/sympatomimetika/theofylin
Účinek antidiabetik a sympatomimetik, které snižují krevní tlak (jako adrenalin, noradrenalin), může
být snížen. Účinky myorelaxancií nebo theofylinu mohou být zvýšeny.

Nefrotoxická léčiva
Může dojít ke zvýšení škodlivého účinku nefrotoxických léků na ledviny.

Cefalosporiny
U pacientů současně léčených furosemidem a vysokými dávkami některých cefalosporinů se může
objevit porucha funkce ledvin.

Cyklosporin A
Současné podávání cyklosporinu A a furosemidu bylo spojeno se zvýšeným rizikem dnavé artritiy v
důsledku hyperurikemie vyvolané furosemidem a vlivu cyklosporinu na vylučování kyseliny močové
ledvinami.

Radiokontrastní látky
U pacientů s vysokým rizikem radiokontrastní nefropatie léčených furosemidem byl výskyt zhoršení
funkce ledvin po podání radiokontrastní látky vyšší než u vysoce rizikových pacientů, kteří byli před
podáním radiokontrastní látky pouze intravenózně hydratováni.

Potrava
Způsob, jakým je nebo není ovlivňován furosemid příjmem potravy, a rozsah této interakce závisí na
dané lékové formě. Doporučuje se užívat léky k perorálnímu podání na prázdný žaludek.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Furosemid přechází placentární bariéru. Během těhotenství má být furosemid podáván pouze, pokud je
to absolutně nezbytné. Léčba furosemidem během těhotenství vyžaduje sledování růstu plodu.


Kojení
Furosemid přechází do mateřského mléka a potlačuje tvorbu mléka. Proto je léčba furosemidem u
kojících žen kontraindikována. Je-li léčba furosemidem nutná, kojení je třeba ukončit (viz bod 4.3).

Fertilita
O účincích furosemidu na fertilitu u lidí nejsou k dispozici žádné údaje. Studie na zvířatech
neprokázaly účinek léčby furosemidem na fertilitu (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky (např. výrazné a nežádoucí snížení krevního tlaku) mohou ovlivnit
schopnost pacienta soustředit se a reagovat, a v důsledku toho představují riziko v situacích, kde je
třeba zvýšené ostražitosti (např. řízení motorových vozidel a obsluha strojů).

4.8 Nežádoucí účinky

Frekvence výskytu nežádoucích účinků je definována: velmi časté (≥1/10); časté (≥ 1/100 až <1/10);
méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není
známo (z dostupných údajů nelze určit).

Frekvence jsou odvozeny z údajů z literatury odkazující na studie, ve kterých byl furosemid použit
celkem u 1 387 pacientů při jakékoli dávce a v jakékoli indikaci. V případech, kdy byla kategorie
frekvence pro stejný nepříznivý účinek odlišná, byla vybrána kategorie s nejvyšší frekvencí.

Poruchy krve a lymfatického systému
Časté: hemokoncentrace
Méně časté: trombocytopenie
Vzácné: eozinofilie, leukopenie
Velmi vzácné: hemolytická anémie, aplastická anémie, agranulocytóza

Poruchy imunitního systému
Vzácné: závažné anafylaktické a anafylaktoidní reakce jako anafylaktický šok
Není známo: exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes

Poruchy metabolismu a výživy (viz bod 4.4)
Velmi časté: elektrolytové nerovnováhy (včetně symptomatických), dehydratace a hypovolemie
(zejména u starších pacientů), zvýšená hladina kreatininu v krvi, zvýšená hladina
triglyceridů v séru
Časté: hyponatremie, hypochloremie, hypokalemie, zvýšená hladina cholesterolu v séru,
zvýšená hladina kyseliny močové v krvi a záchvaty dny, zvýšený objem moči
Méně časté: porušená glukózová tolerance, latentní diabetes mellitus se může stát manifestním
(viz bod 4.4)
Není známo: hypokalcemie, hypomagnezemie, zvýšená hladina močoviny v krvi, metabolická
alkalóza, pseudo-Bartterův syndrom (v souvislosti se zneužíváním a/nebo
dlouhodobým užíváním furosemidu)

Poruchy nervového systému
Časté: hepatální encefalopatie u pacientů s poruchou funkce jater (viz bod 4.3)
Vzácné: parestezie
Není známo: závratě, mdloby a ztráta vědomí (způsobené symptomatickou hypotenzí či jinými
příčinami), bolest hlavy

Poruchy ucha a labyrintu
Méně časté: poruchy sluchu (většinou vratné), zejména u pacientů s renální insuficiencí nebo
hypoproteinemií (např. u nefrotického syndromu)
Vzácné: hluchota (někdy nevratná), tinitus


Cévní poruchy
Vzácné: vaskulitida
Není známo: trombóza

Gastrointestinální poruchy
Méně časté: nauzea
Vzácné: zvracení, průjem
Velmi vzácné: akutní pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest
Velmi vzácné: cholestáza, zvýšené hladiny transamináz

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Méně časté: pruritus, kopřivka, vyrážka, bulózní exantém, erythema multiforme, pemfigoid,
exfoliativní dermatitida, purpura, fotosenzitivita
Není známo: Stevens-Johnsonův syndrom (SJS), toxická epidermální nekrolýza (TEN), akutní
generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), léková reakce s eozinofilií a
systémovými příznaky (DRESS), lichenoidní reakce

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Není známo: byly hlášeny případy rhabdomyolýzy, často v souvislosti se závažnou hypokalemií
(viz bod 4.3)

Poruchy ledvin a močových cest
Vzácné: tubulointersticiální nefritida
Není známo: zvýšená hladina sodíku v moči, zvýšená hladina chloridů v moči, retence moči (u
pacientů s parciální obstrukcí močového ústrojí (viz bod 4.4)), nefrokalcinóza
a/nebo nefrolitiáza u předčasně narozených dětí (viz bod 4.4), renální selhání (viz
bod 4.5)

Stavy spojené s těhotenstvím, šestinedělím a perinatálním obdobím
Není známo: zvýšené riziko otevřeného ductus arteriosus u předčasně narozených dětí léčených
furosemidem v prvních týdnech života

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Vzácné: horečka

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Klinický obraz akutního nebo chronického předávkování závisí na rozsahu deplece vody a elektrolytů
(např. hypovolemie, dehydratace, hemokoncentrace, srdeční arytmie včetně AV bloku a ventrikulární
fibrilace). Mezi příznaky patří: závažná hypotenze (a progrese do šoku), akutní selhání ledvin,
trombóza, delirantní stavy, paralýza, apatie a zmatenost.


Léčba
Specifické antidotum pro furosemid není známo. Pokud došlo k perorálnímu podání v nedávné době,
doporučuje se zahájit opatření omezující rozsáhlejší systémovou absorpci účinné látky jako výplach
žaludku nebo jiná opatření snižující absorpci (např. užití aktivního uhlí).

Změny v klinicky relevantní rovnováze hydro-elektrolytů musí být opraveny. Ve spojení s prevencí a
léčbou závažných komplikací vyplývajících z těchto nerovnováh a jiných účinků může toto nezbytná
nápravná opatření vyžadovat intenzivní všeobecné a specifické lékařské monitorování i terapeutická
opatření.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Diuretika, sulfonamidy, samotné
ATC kód: C03CA
Mechanismus účinku
Furosemid Medreg je silné krátkodobě působící kličkové diuretikum s rychlým nástupem účinku,
jehož účinnou látkou je furosemid. Z farmakologického hlediska furosemid inhibuje ko-transportní
systém (reabsorpci) elektrolytů Na+, K+ a 2C1-, který se nachází na úrovni luminální buněčné
membrány vzestupné části Henleovy kličky: v důsledku toho účinnost saluretického působení
furosemidu závisí na tom, zda se lék dostane do tubulárního lumenu prostřednictvím aniontového
transportního mechanismu. Diuretický účinek je výsledkem inhibice reabsorpce chloridu sodného v
tomto segmentu Henleovy kličky. Proto frakční vylučování sodíku může tvořit až 35 % sodíku
vylučovaného glomerulární filtrací. Zvýšené vylučování sodíku vede sekundárně ke zvýšenému
vylučování moči a zvýšené sekreci draslíku v distálním tubulu. Zvyšuje se také vylučování iontů
vápníku a hořčíku.

Furosemid přerušuje mechanismus tubuloglomerulární zpětné vazby v macula densa, takže není
oslabena účinnost saluretik. Furosemid vede ke stimulaci systému renin-angiotenzin-aldosteron v
závislosti na dávce.

V případě srdeční insuficience vede furosemid k akutnímu snížení srdečního předpětí (rozšířením
kapacitních cév). Zdá se, že tento časný vaskulární účinek je zprostředkován prostaglandiny a
vyžaduje dostatečnou funkci ledvin s aktivací systému renin-angiotenzin-aldosteron a intaktní syntézu
prostaglandinů. Furosemid navíc díky svému natriuretickému účinku snižuje vaskulární reaktivitu na
katecholaminy, která je u pacientů s hypertenzí zvýšena.

Furosemid má antihypertenzní účinky díky zvýšenému vylučování sodíku, snížení objemu krve a
reakci hladkého svalstva cév na stimulaci vazokonstrikce.

Farmakodynamické účinky
Diuretický účinek furosemidu je prokázán do 15 minut po intravenózním podání dávky a do 1 hodiny
po perorálním podání dávky.

U zdravých subjektů, kterým byl podáván furosemid (dávky mezi 10 mg a 100 mg), bylo prokázáno
na dávce závislé zvýšení diurézy a natriurézy. Doba působení u zdravých subjektů po intravenózním
podání 20 mg dávky furosemidu je přibližně 3 hodiny a po podání perorální dávky 40 mg je 3 až hodin.

U nemocných jedinců se vztah mezi tubulárními koncentracemi (volného) furosemidu v jeho nevázané
formě (odhaduje se pomocí rychlosti vylučování furosemidu močí) a jeho natriuretickým účinkem
odráží v sigmoidním grafu s minimální rychlostí účinného vylučování furosemidu přibližně mikrogramů za minutu. V důsledku toho je kontinuální infuze furosemidu účinnější než opakované
bolusové injekce. Navíc k tomu nad určitou dávku podanou v bolusu se účinek léčiva významně

nezvyšuje. Účinek furosemidu je snížen v případě snížené tubulární sekrece nebo intratubulární vazby
léčiva na albumin.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Furosemid se rychle vstřebává z gastrointestinálního traktu a tmax je 1 až 1,5 hodiny. Absorpce léčiva
podléhá široké intra a intervariabilitě.
Biologická dostupnost furosemidu u zdravých dobrovolníků je přibližně 50 % až 70 % u tablet. V
případě nemocných jedinců je biologická dostupnost léku ovlivněna několika faktory, včetně
souběžných onemocnění, které mohou snížit absorbci o 30 % (například u nefrotického syndromu).
Absorpce furosemidu může být ovlivněna příjmem potravy a rozsah tohoto účinku závisí na příslušné
farmaceutické formulaci.

Distribuce
Distribuční objem furosemidu je 0,1 až 1,2 litru na kg tělesné hmotnosti. Distribuční objem může být
vyšší v závislosti na typu souběžného onemocnění.
Vazba na plazmatické proteiny (převážně na albumin) je vyšší než 98 %.

Biotransformace a eliminace
Furosemid je vylučován většinou v nekonjugované formě, hlavně sekrecí na úrovni proximálního
tubulu. Glukuronový metabolit furosemidu představuje 10 % až 20 % látek v moči. Zbývající dávka se
vylučuje stolicí, pravděpodobně po sekreci žlučí.

Furosemid se vylučuje do mateřského mléka. Furosemid prochází placentární bariérou a pomalu se
přenáší na plod. Furosemid dosahuje stejné koncentrace u matky a plodu nebo novorozence.

Zvláštní populace
Renální nedostatečnost
V případě selhání ledvin je eliminace furosemidu pomalejší a jeho poločas je prodloužen, terminální
poločas může u pacientů se závažným selháním ledvin dosáhnout 24 hodin.

V případě nefrotického syndromu vede nižší koncentrace plazmatických proteinů k vyšším
koncentracím nekonjugovaného (volného) furosemidu. Na druhou stranu je účinnost furosemidu u
těchto pacientů snížena v důsledku vazby na intratubulární albumin a snížené tubulární sekrece.

Furosemid je špatně dialyzovatelný u pacientů podstupujících hemodialýzu, peritoneální dialýzu nebo
kontinuální ambulantní peritoneální dialýzu.

Jaterní nedostatečnost
V případě selhání jater se poločas furosemidu zvyšuje o 30 % až 90 %, a to hlavně z důvodu vyššího
distribučního objemu. Navíc v této skupině pacientů existuje široká variabilita farmakokinetických
parametrů.

Městnavé srdeční selhání, závažná hypertenze, starší lidé
Eliminace furosemidu je pomalejší v důsledku snížené funkce ledvin u pacientů s městnavým
srdečním selháním, závažnou hypertenzí nebo u starších osob.

Předčasně narozené děti a novorozenci
V závislosti na zralosti ledvin může být eliminace furosemidu pomalejší. Metabolismus léčiva je
snížen také u dětí s nedostatečnou schopností glukoronidace. Terminální poločas je u dětí starších než
33 týdnů po početí méně než 12 hodin. U dětí ve věku 2 měsíce a více je terminální clearance stejná
jako u dospělých.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita
Studie provedené při perorálním a intravenózním podání furosemidu u několika druhů hlodavců a psů
odhalily nízkou akutní toxicitu.
Perorální LD50 je mezi 1 050 a 4 600 mg/kg tělesné hmotnosti u myší a potkanů a 243 mg/kg tělesné
hmotnosti u morčat.
U psů je orální LD50 přibližně 2 000 mg/kg tělesné hmotnosti, přičemž LD50 i.v. je vyšší než mg/kg tělesné hmotnosti.

Chronická toxicita
Podávání furosemidu po dobu 6 a 12 měsíců potkanům a psům ukázalo změny ledvin (včetně fokální
fibrózy a kalcifikace) ve skupinách s vyšší dávkou (10 až 20násobek terapeutické dávky u lidí).

Ototoxicita
Furosemid může interferovat s transportními procesy ve vaskulárním pásmu vnitřního ucha, což může
vést k poruchám sluchu - obvykle reverzibilní.

Kancerogenita
Furosemid v koncentraci přibližně 200 mg/kg tělesné hmotnosti (14 000 ppm) denně byl podáván
potkanům a myším samicím po dobu 2 let souběžně s jejich stravou. Zvýšený výskyt adenokarcinomu
prsu byla zjištěna u myší, ale ne u potkanů. Tato dávka je podstatně vyšší než terapeutická dávka
podávaná lidským pacientům. Dále byly tyto tumory morfologicky identické se spontánně se
vyskytujícími tumory pozorovanými u 2 % až 8 % kontrolních zvířat.

Kromě toho je nepravděpodobné, že by tento výskyt nádorů byl relevantní pro léčbu člověka. Ve
skutečnosti neexistují žádné důkazy o zvýšeném výskytu adenokarcinomu prsu u lidí po použití
furosemidu. Na základě epidemiologických studií není možné klasifikovat furosemid z hlediska
karcinogenity u lidí.

Ve studii kancerogenity byly potkanům podávány denní dávky furosemidu řádově 15 a 30 mg/kg
tělesné hmotnosti. Samci potkanů v kategorii dávek 15 mg/kg, ale nikoli v kategorii dávek 30 mg/kg,
vykazovali marginální nárůst neobvyklých nádorů. Tyto události byly považovány za vzácné.

Karcinogeneze močového měchýře vyvolaná nitrosaminem u potkanů neprokázala žádný důkaz, který
by naznačoval, že furosemid byl faktorem podporujícím karcinogenezi.

Mutagenita
Pozitivní i negativní výsledky byly získány v in vitro testech prováděných na bakteriálních a savčích
buňkách. Indukce genetických a chromozomálních mutací však byla pozorována pouze tehdy, když
furosemid dosáhl cytotoxických koncentrací.

Reprodukční toxicita
Furosemid neměl negativní dopad na plodnost u samců a samic potkanů při denních dávkách mg/kg tělesné hmotnosti, ani u samců a samic myší při denních dávkách 200 mg/kg tělesné hmotnosti
podávaných perorálně.

U různých druhů savců, včetně myší, potkanů, koček, králíků a psů, nebyly po léčbě furosemidem
žádné embryotoxické ani teratogenní účinky.

Zpožděné zrání ledvin - snížení počtu diferencovaných glomerulů - bylo popsáno u potomků potkanů
léčených 75 mg furosemidu na kg tělesné hmotnosti během 7. až 11. a 14. až 18. dne březosti.

Furosemid prochází placentární bariérou a dosahuje 100% koncentrací mateřského séra v pupeční
šňůře. Dosud nebyly u lidí zjištěny žádné malformace, které by mohly souviset s expozicí furosemidu.
Nebylo však získáno dostatek zkušeností, aby bylo možné jednoznačně posoudit možné škodlivé
účinky na embryo/plod. Produkce moči plodu může být stimulována nitroděložně.


Po léčbě předčasně narozených dětí furosemidem se vyskytly případy urolitiázy a nefrokalcinózy.

Nebyly provedeny žádné studie hodnotící účinky furosemidu u dětí užívaného spolu s mateřským
mlékem.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Monohydrát laktózy
Kukuřičný škrob
Předbobtnalý kukuřičný škrob
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Magnesium-stearát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PVDC/Al blistr, krabička.

Velikost balení: 10, 20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90 a 100 tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Medreg s.r.o.
Na Florenci Nové Město
110 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

50/408/19-C



9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 16. 2.

10. DATUM REVIZE TEXTU

18. 1.