Tygacil

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčivapro systémovou aplikaci, tetracykliny, ATC kód:
J01AAMechanismus účinku
Tigecyklin, glycylcyklinové antibiotikum, inhibuje translaci proteinu v bakteriích vazbou na
ribozomální podjednotku 30S a blokuje vstup molekul aminoacyl-tRNA do A místa ribozomu.
To zabrání inkorporaci aminokyselinových zbytků do prodlužujících se peptidových řetězců.
Tigecyklin je všeobecně považován za bakteriostatický. Při 4násobné minimální inhibiční koncentraci
aureusa Escherichia coli.
Mechanismusrezistence
Tigecyklin je schopný překonat dva hlavní mechanismy rezistence na tetracyklin, ribozomální ochranu
a eflux. Byla prokázána zkřížená rezistence mezi tigecyklinem a izoláty rezistentními na minocyklin
u Enterobacteralesvdůsledku mnohočetné lékové rezistence tigecyklinem a většinou skupin antibiotik neexistuje zkřížená rezistence založená na cílovém místě.
Tigecyklin je vulnerabilní vůči chromozomálně kódovaným mnohočetným lékovým efluxním
pumpám u Proteeaea Pseudomonas aeruginosa. Patogeny čeledi Proteeaespp. a Morganellaspp.Enterobacterales.Snížená citlivost v obou skupinách byla přisuzována nadměrné expresi nespecifické
AcrAB mnohočetné lékové efluxní pumpy. Snížená citlivost u Acinetobacter baumannii byla
přisuzována nadměrné expresi AdeABC refluxní pumpy.
Antibakteriální aktivita vkombinaci sdalšími antibakteriálními přípravky
Vin vitrostudiích byl antagonismus mezi tigecyklinem adalšími běžně používanými skupinami
antibiotik pozorován zřídka.
Hraniční hodnoty
Hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace testování antimikrobiální citlivosti Hraniční hodnoty dle EUCAST
PatogenHraniční hodnota minimální inhibiční koncentrace≤SEnterobacterales:
Escherichia coli
aCitrobacter koseri:0,50,Staphylococcusspp.0,5y0,Enterococcusspp.0,25y0,StreptococcusskupinA, B,
C aG
0,1250,morganii aProvidenciaspp.kproměnlivé udalších druhů.
Co se týče anaerobních bakterií, existují klinické důkazy o účinnosti u polymikrobiálních
intraabdominálních infekcí, ale bez korelace mezi hodnotami MIC, farmakokinetickými/
farmakodynamickými citlivost. Je nutné zmínit, že distribuce MIC pro organismy rodů Bacteroides a Clostridium jsou široké
a mohou obsáhnout hodnoty vyšší než 2 mg/ml tigecyklinu.
Existují omezené důkazy o klinické účinnosti proti enterokokům. Ale vklinických hodnoceních bylo
prokázáno, že polymikrobiální intraabdominální infekce odpovídaly na léčbu tigecyklinem.
Citlivost
Prevalence získané rezistence se může geograficky a včase pro určitý druh měnit a je důležité získat
lokální informace orezistenci, obzvláště při léčení závažnějších infekcí. Podle potřeby mábýt
vyhledána odborná rada, když je lokální prevalence rezistence taková, že použitelnost přípravku u
alespoň některých typů infekce je sporná.
Patogen
Běžně citlivé druhy
Grampozitivní aeroby
Enterococcus spp.†
Staphylococcus aureus*
Staphylococcus epidermidis
Staphylococcus haemolyticus
Streptococcus agalactiae*
SkupinaStreptococcus anginosus *Streptococcus pyogenes*
Skupina viridujících streptokoků
Gramnegativní aeroby
Citrobacter freundii*
Citrobacter koseri
Escherichia coli*
Anaeroby
Clostridium perfringens†
Peptostreptococcus spp.†
Prevotella spp.
Druhy, u kterých může způsobit problém získaná rezistence
Gramnegativní aeroby
Acinetobacter baumannii
Burkholderia cepacia
Enterobacter cloacae*
Klebsiellaaerogenes
Klebsiella oxytoca*
Klebsiella pneumoniae*
Stenotrophomonas maltophilia
Anaeroby
SkupinaBacteroides fragilis]
Přirozeně rezistentní organismy
Gramnegativní aeroby
Morganella morganii
Proteus spp.
Providencia spp.
Serratia marcescens
Pseudomonas aeruginosa
* Označuje druhy, u kterých se předpokládá, že proti nim byla aktivita přípravku v klinických studiích
uspokojivě prokázána.
† viz bod 5.1, Hraniční hodnoty, výše.
Elektrofyziologie srdce
Vrandomizované čtyřramenné zkřížené detailní studii QTc splacebem aaktivníkontrolou, která
zahrnovala 46zdravých subjektů, nebyly po podání jednorázové intravenózní dávky tigecyklinu 50mg
nebo 200mg zjištěny žádné významné účinky na interval QTc.
Pediatrická populace
Votevřené studii se stoupající opakovanou dávkou 39dětem ve věku 8 až 11let scIAI nebo cSSTI. Všichni pacienti dostávali tigecyklin intravenózně po
dobu nejméně 3a maximálně 14 po sobě následujícíchdnů stím, že4.den nebo po 4.dni mohli být
převedeni na perorální antibiotikum.
Klinická odpověď na léčbubylahodnocenamezi 10. a 21.dnem po podání poslední dávky léčby.
Souhrn výsledků klinické odpovědi na léčbu upopulace mITTvnásledující tabulce.
Klinická odpověď na léčbu, populace mITT
0,75mg/kg1mg/kg1,25mg/kg
Indikacen/N cIAI6/6 souběžné podávání dalších antibiotik. Kromě toho je třeba vzít vúvahu také malý počet pacientů.