Tigecycline accord

Farmakoterapeutická skupina: Antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, tetracykliny, ATC kód:
J01AA12.

Mechanismus účinku

Tigecyklin, glycylcyklinové antibiotikum, inhibuje translaci proteinů v bakteriích vazbou na
ribozomální podjednotku 30S a blokuje vstup molekul aminoacyl-tRNA do A místa ribozomu.
To zabrání inkorporaci aminokyselinových zbytků do prodlužujících se peptidových řetězců.

Tigecyklin je všeobecně považován za bakteriostatický. Při 4násobné minimální inhibiční koncentraci
aureus a Escherichia coli.

Mechanismus rezistence

Tigecyklin je schopný překonat dva hlavní mechanismy rezistence na tetracyklin, ribozomální ochranu
a eflux. Byla prokázána zkřížená rezistence mezi tigecyklinem a izoláty rezistentními na minocyklin
u Enterobacteralesv důsledku mnohočetné lékové rezistence tigecyklinem a většinou skupin antibiotik neexistuje zkřížená rezistence založená na cílovém místě.

Tigecyklin je vulnerabilní vůči chromozomálně kódovaným mnohočetným lékovým efluxním
pumpám u Proteeae a Pseudomonas aeruginosa. Patogeny čeledi Proteeae spp. a Morganella spp.Enterobacterales. Snížená citlivost v obou skupinách byla přisuzována nadměrné expresi nespecifické
AcrAB mnohočetné lékové efluxní pumpy. Snížená citlivost u Acinetobacter baumannii byla
přisuzována nadměrné expresi AdeABC refluxní pumpy.

Antibakteriální aktivita v kombinaci s dalšími antibakteriálními přípravky

V in vitro studiích byl antagonismus mezi tigecyklinem a dalšími běžně používanými skupinami
antibiotik pozorován zřídka.

Hraniční hodnoty

Hraniční hodnoty minimální inhibiční koncentrace testování antimikrobiální citlivosti
Hraniční hodnoty dle EUCAST
Patogen Hraniční hodnota minimální inhibiční koncentrace ≤S Enterobacterales:
Escherichia coli a
Citrobacter koseri:
 0,5  0,5
Staphylococcus spp.  0,5  0,5
Enterococcus spp.  0,25  0,25
Streptococcus skupin A, B,
C a G
 0,125  0,125

morganii a Providencia spp. k proměnlivé u dalších druhů.

Co se týče anaerobních bakterií, existují klinické důkazy o účinnosti u polymikrobiálních
intraabdominálních infekcí, ale bez korelace mezi hodnotami MIC, farmakokinetickými/
farmakodynamickými citlivost. Je nutné zmínit, že distribuce MIC pro organismy rodů Bacteroides a Clostridium jsou široké
a mohou obsáhnout hodnoty vyšší než 2 mg/ml tigecyklinu.
Existují omezené důkazy o klinické účinnosti tigecyklinu proti enterokokům. Ale v klinických
hodnoceních bylo prokázáno, že polymikrobiální intraabdominální infekce odpovídaly na léčbu
tigecyklinem.

Citlivost

Prevalence získané rezistence se může geograficky a v čase pro určitý druh měnit a je důležité získat
lokální informace o rezistenci, obzvláště při léčení závažných infekcí. Podle potřeby má být vyhledána
odborná rada, když je lokální prevalence rezistence taková, že použitelnost přípravku u alespoň
některých typů infekce je sporná.

Patogen
Běžně citlivé druhy
Grampozitivní aeroby
Enterococcus spp.†
Staphylococcus aureus*
Staphylococcus epidermidis
Staphylococcus haemolyticus
Streptococcus agalactiae*
Skupina Streptococcus anginosus * Streptococcus pyogenes*
Skupina viridujících streptokoků

Gramnegativní aeroby
Citrobacter freundii*
Citrobacter koseri
Escherichia coli*

Anaeroby
Clostridium perfringens†
Peptostreptococcus spp.†
Prevotella spp.

Druhy, u kterých může způsobit problém získaná rezistence
Gramnegativní aeroby
Acinetobacter baumannii
Burkholderia cepacia
Enterobacter cloacae*
Klebsiella aerogenes
Klebsiella oxytoca*
Klebsiella pneumoniae*
Stenotrophomonas maltophilia

Anaeroby
Skupina Bacteroides fragilis†

Přirozeně rezistentní organismy
Gramnegativní aeroby
Morganella morganii
Proteus spp.
Providencia spp.
Serratia marcescens
Pseudomonas aeruginosa
* Označuje druhy, u kterých se předpokládá, že proti nim byla aktivita přípravku v klinických studiích
uspokojivě prokázána.
† viz bod 5.1, Hraniční hodnoty, výše.

Elektrofyziologie srdce

V randomizované čtyřramenné zkřížené detailní studii QTc s placebem a aktivní kontrolou, která
zahrnovala 46 zdravých subjektů, nebyly po podání jednorázové intravenózní dávky tigecyklinu
50 mg nebo 200 mg zjištěny žádné významné účinky na interval QTc.

Pediatrická populace

V otevřené studii se stoupající opakovanou dávkou 39 dětem ve věku 8 až 11 let s cIAI nebo cSSTI. Všichni pacienti dostávali tigecyklin intravenózně po
dobu nejméně 3 a maximálně 14 po sobě následujících dnů s tím, že 4. den nebo po 4. dni mohli být
převedeni na perorální antibiotikum.

Klinická odpověď na léčbu byla hodnocena mezi 10. a 21. dnem po podání poslední dávky léčby.
Souhrn výsledků klinické odpovědi na léčbu u populace mITT v následující tabulce.

Klinická odpověď na léčbu, populace mITT
0,75 mg/kg 1 mg/kg 1,25 mg/kg
Indikace n/N cIAI 6/6 cSSTI 3/4 Celkem 9/10
Na výše uvedené údaje o účinnosti je třeba nahlížet s opatrností, neboť v této studii bylo povoleno
souběžné podávání dalších antibiotik. Kromě toho je třeba vzít v úvahu také malý počet pacientů.