Anagrelid leram

Porucha funkce jater
Před zahájením léčby anagrelidem u pacientů s mírnou poruchou funkce jater mají být nejdříve
vyhodnoceny potenciální přínosy a rizika. Nedoporučuje se aplikace u pacientů se zvýšenou hladinou
transamináz (nad pětinásobek horní hranice normální hodnoty) (viz body 4.2 a 4.3).

Porucha funkce ledvin
Před zahájením léčby anagrelidem u pacientů s poruchou funkce ledvin mají být nejdříve
vyhodnoceny potenciální přínosy a rizika (viz body 4.2 a 4.3).

Riziko trombózy
Je třeba se vyhnout náhlému ukončení léčby, neboť v takovém případě hrozí riziko prudkého zvýšení
počtu trombocytů, které by mohlo vést k potenciálně smrtelným trombotickým komplikacím, jako je
např. mozkový infarkt. Pacienti mají být poučeni o tom, jak rozpoznat časné příznaky a symptomy
naznačující trombotické komplikace, jako je mozkový infarkt. V případě výskytu těchto symptomů
mají pacienti vyhledat lékařskou pomoc.

Ukončení léčby
V případě přerušení podávání přípravku nebo vysazení léčby je zvýšení (rebound) v počtu trombocytů
variabilní, ale počet trombocytů se začne během čtyř dnů od ukončení léčby anagrelidem zvyšovat a do
10 až 14 dnů se vrátí k úrovni před léčbou, s možností opětovného překročení vstupních hodnot. Z toho
důvodu má být počet trombocytů pravidelně sledován (viz bod 4.2).

Monitoring
Pacient musí být v průběhu léčby pod pečlivým klinickým dohledem, což zahrnuje úplné
vyšetření krevního obrazu (hemoglobin a počty leukocytů a trombocytů), posouzení funkce jater
(ALT a AST), ledvin (sérový kreatinin a urea) a stanovení elektrolytů (draslík, hořčík a vápník).

Kardiovaskulární systém
Byly hlášeny závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně případů torsade de pointes,
ventrikulární tachykardie, kardiomyopatie, kardiomegalie a městnavého srdečního selhání (viz bod
4.8).

Je třeba postupovat s opatrností při použití anagrelidu u pacientů se známými rizikovými faktory pro
prodloužení intervalu QT, jako je kongenitální syndrom dlouhého intervalu QT, získané prodloužení
intervalu QTc v anamnéze, léčivé přípravky, které mohou prodloužit interval QTc a hypokalemie.

Také je třeba postupovat opatrně u populací, které mohou mít vyšší maximální koncentraci (Cmax)
anagrelidu nebo jeho aktivního metabolitu 3-hydroxyanagrelidu v plazmě, např. při zhoršené funkci
jater nebo při použití s inhibitory CYP1A2 (viz bod 4.5).

Doporučuje se pečlivé sledování účinku na interval QTc.

Před zahájením terapie anagrelidem se u všech pacientů doporučuje vyšetření kardiovaskulárního
systému včetně vstupního EKG a echokardiografie. U všech pacientů mají být během léčby pravidelně
sledovány možné účinky (např. pomocí EKG nebo echokardiografie), které mohou vyžadovat další

kardiovaskulární vyšetření. Před podáním anagrelidu musí být upravena hypokalemie nebo
hypomagnesemie a v průběhu terapie je vhodné pravidelně sledovat hladinu draslíku a hořčíku.

Anagrelid je inhibitor cyklické AMP fosfodiesterázy III a vzhledem k jeho pozitivně inotropnímu a
chronotropnímu účinku má být anagrelid podáván s opatrností pacientům všech věkových skupin,
kteří trpí srdečním onemocněním nebo u nich existuje podezření na srdeční onemocnění. Kromě toho
se závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky vyskytovaly i u pacientů bez podezření na srdeční
onemocnění, jejichž výsledky kardiovaskulárních vyšetření před léčbou byly normální.

Anagrelid by se měl podávat pouze tehdy, pokud potenciální přínosy léčby převažují nad
potenciálními riziky.

Plicní hypertenze
U pacientů léčených anagrelidem byly hlášeny případy plicní hypertenze. Před zahájením léčby
anagrelidem a v jejím průběhu mají být pacienti vyšetřeni z hlediska známek a příznaků základního
kardiopulmonálního onemocnění.

Pediatrická populace
Data o užívání anagrelidu u pediatrických pacientů jsou velmi omezená a anagrelid má být u této
skupiny pacientů užíván s opatrností (viz body 4.2, 4.8, 5.1 a 5.2).

Stejně jako u dospělé populace mají být před zahájením léčby a pravidelně v jejím průběhu prováděna
vyšetření kompletního krevního obrazu a funkční hodnocení srdce, jater a ledvin. Onemocnění může
progredovat do myelofibrózy nebo AML. Přestože míra takové progrese není známa, trvá u dětí
nemoc déle, a proto může v porovnání s dospělými existovat zvýšené riziko maligní transformace. U
dětí má být pravidelně sledována progrese onemocnění podle standardních klinických postupů, např.
fyzikálním vyšetřením, zhodnocením významných markerů onemocnění a biopsií kostní dřeně.

Jakékoli abnormality mají být ihned vyhodnoceny a mají být přijata vhodná opatření, která mohou
také zahrnovat snížení dávky, přerušení nebo ukončení léčby.

Klinicky významné interakce
Anagrelid je inhibitor cyklické AMP fosfodiesterázy III (PDE III). Souběžné užívání s jinými
inhibitory PDE III, jako je milrinon, amrinon, enoximon, olprinon a cilostazol, se nedoporučuje.

Souběžné užívání anagrelidu a kyseliny acetylsalicylové je spojováno se závažnými hemoragickými
příhodami (viz bod 4.5).

Pomocné látky
Anagrelid Leram obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými
problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a
galaktózy nemají tento přípravek užívat.