Methotrexát denk
V pokusech na zvířatech způsobily nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) včetně kyseliny salicylové
snížení tubulární sekrece methotrexátu a následně zvýšily jeho toxické účinky. V klinických studiích,
kde byly NSAID a kyselina salicylová podávány jako konkomitantní léčba pacientům s revmatoidní
artritidou, však nebylo pozorováno zvýšení nežádoucích účinků. V léčbě revmatoidní artritidy těmito
léky lze pokračovat i během léčby nízkými dávkami methotrexátu, ale pouze pod přísným lékařským
dohledem.
Pravidelná konzumace alkoholu a podávání dalších hepatotoxických léčivých přípravků zvyšuje
pravděpodobnost hepatotoxických účinků methotrexátu.
Pacienti užívající během léčby methotrexátem potenciálně hepatotoxické a hematotoxické léčivé
přípravky (např. leflunomid, azathioprin, sulfasalazin a retinoidy) mají být pečlivě sledováni
s ohledem na možnou zvýšenou hepatotoxicitu. Během léčby methotrexátem je třeba se vyhnout
konzumaci alkoholu.
Podávání dalších hematotoxických léčivých přípravků (např. metamizolu) zvyšuje pravděpodobnost
závažných hematotoxických účinků methotrexátu.
Je třeba si uvědomit farmakokinetické interakce mezi methotrexátem, antikonvulzivy (snížení hladiny
methotrexátu v krvi) a 5-fluorouracilem (zvýšení t½ 5-fluorouracilu).
Salicyláty, fenylbutazon, fenytoin, barbituráty, trankvilizéry, perorální kontraceptiva, tetracykliny,
deriváty amidopyrinu, sulfonamidy a kyselina p-aminobenzoová vytěsňují methotrexát z vazby na
sérový albumin a zvyšují tak biologickou dostupnost (nepřímé zvýšení dávky). Probenecid a slabé
organické kyseliny mohou také snižovat tubulární sekreci methotrexátu, a tím způsobovat i nepřímé
zvýšení dávky.
Antibiotika jako penicilin, glykopeptidy, sulfonamidy, ciprofloxacin a cefalotin mohou v ojedinělých
případech snížit renální clearance methotrexátu, takže může dojít ke zvýšení sérových koncentrací
methotrexátu se současnou hematologickou a gastrointestinální toxicitou.
Perorální antibiotika, jako jsou tetracykliny, chloramfenikol a nevstřebatelná širokospektrá antibiotika,
mohou v důsledku inhibice střevní flóry nebo potlačení bakteriálního metabolismu snížit střevní
absorpci methotrexátu nebo narušit enterohepatální oběh.
Při (předchozí) léčbě látkami, které mohou mít nežádoucí účinky na kostní dřeň (např. sulfonamidy,
trimetoprim-sulfametoxazol, chloramfenikol, pyrimetamin), je třeba myslet na možnost výrazných
poruch krvetvorby.
Současné podávání léčivých přípravků, které způsobují nedostatek folátů (např. sulfonamidy,
trimetoprim/sulfametoxazol), může vést ke zvýšené toxicitě methotrexátu. Zvláštní opatrnosti je proto
třeba dbát i v případě existujícího nedostatku kyseliny listové.
Na druhou stranu současné podávání léků obsahujících kyselinu listovou nebo vitaminových
přípravků, které obsahují kyselinu listovou nebo její deriváty, může účinnost methotrexátu snížit.
Zvýšení toxicity methotrexátu se obecně nepředpokládá při současném užívání methotrexátu s jinými
antirevmatiky (např. sloučeniny zlata, penicilamin, hydroxychlorochin, sulfasalazin, azathioprin,
cyklosporin).
Ačkoli kombinace methotrexátu a sulfasalazinu může zvýšit účinnost methotrexátu v důsledku
inhibice syntézy kyseliny listové vlivem sulfasalazinu, a může tak vést ke zvýšenému riziku
nežádoucích účinků, byly tyto účinky pozorovány pouze u jednotlivých pacientů v rámci několika
studií.
Současné podávání inhibitorů protonové pumpy, jako je omeprazol nebo pantoprazol, může vést k
interakcím: současné podávání methotrexátu a omeprazolu vedlo ke zpoždění renální eliminace
methotrexátu. Při kombinaci s pantoprazolem byla v jednom případě hlášena inhibice renální
eliminace metabolitu 7-hydroxymethotrexátu s myalgií a třesavkou.
Methotrexát může snižovat clearance teofylinu. Proto je třeba při současném podávání methotrexátu
sledovat hladiny teofylinu v krvi.
Během léčby methotrexátem je třeba se vyvarovat nadměrné konzumace nápojů obsahujících kofein
nebo teofylin (káva, nealkoholické nápoje obsahující kofein, černý čaj), protože účinnost methotrexátu
může být snížena v důsledku možné interakce mezi methotrexátem a methylxantiny na adenosinových
receptorech.
Kombinované užívání methotrexátu a leflunomidu může zvýšit riziko vzniku pancytopenie.
Methotrexát vede ke zvýšení plazmatických hladin merkaptopurinů. Proto může jejich kombinace
vyžadovat úpravu dávky.
Zejména v případě ortopedických operací, kde je vysoká náchylnost k infekcím, je třeba kombinaci
methotrexátu s imunomodulancii používat s opatrností.
Použití oxidu dusného zesiluje účinek methotrexátu na metabolismus folátů, což vede ke zvýšení
toxicity, jako je závažná nepredikovaná myelosuprese a stomatitida. I když tento účinek lze omezit
podáním kalcium-folinátu, je nutné se vyhnout souběžnému podávání.
Kolestyramin může zvýšit nerenální eliminaci methotrexátu přerušením enterohepatálního oběhu. V
kombinaci s jinými cytostatiky je třeba zvážit opožděnou clearance methotrexátu. Radioterapie během
užívání methotrexátu může zvýšit riziko nekrózy měkkých tkání nebo kostí.
Na základě možného účinku na imunitní systém může methotrexát zfalšovat výsledky očkování a testů
(imunologické postupy k zaznamenání imunitní reakce). Během léčby methotrexátem se nesmí
provádět souběžné očkování živými vakcínami (viz body 4.3 a 4.4).