Dobutamin hameln
Dobutamin hameln je indikován u dětí všech věkových skupinách (od novorozenců až po 18 let) jako
inotropní podpora ve stavech hypoperfuze z nízkého srdečního výdeje z důvodu dekompenzace
srdečního selhání, po chirurgických srdečních zákrocích, při kardiomyopatii a při kardiogenním nebo
septickém šoku.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování Dobutamin hameln je nutno nastavit individuálně.
Potřebná rychlost infuze závisí na odpovědi pacienta na léčbu a na výskytu nežádoucích účinků.
Dávkování
Dávkovaní u dospělých:
Dle zkušeností většina pacientů odpovídá na dávky 2,5 – 10 μg dobutaminu/kg/min. V jednotlivých
případech byly podány dávky až 40 μg dobutaminu/kg/min.
Pediatrická populace
Dávkovaní:
Pro všechny věkové skupiny (novorozenci až věk 18 let) je doporučená úvodní dávka 5 μg/kg/min
upravená podle klinické odpovědi na 2 - 20 μg/kg/min. Občas i nízká dávka jako 0,5 - 1,0 μg/kg/min
vyvolá klinickou odpověď.
Jsou důvody se domnívat, že u dětí je minimální účinná dávka vyšší než u dospělých. Při vyšším
dávkování se doporučuje zvýšená pozornost, protože jsou také důvody se domnívat, že maximálně
tolerované dávky jsou u dětí nižší než u dospělých. Většina nežádoucích účinků (zvláště tachykardie)
byla pozorována při dávkách 7,5 μg/kg/min nebo vyšších, ale prosté zpomalení rychlosti nebo
ukončení infuze dobutaminu vede k rychlému ústupu těchto nežádoucích účinků.
U pediatrických pacientů byla pozorována vysoká variabilita jak v plazmatických koncentracích
nutných k zahájení hemodynamické odpovědi (prahová hodnota), tak v rychlosti hemodynamické
odpovědi na zvyšující se plazmatické koncentrace, což ukazuje, že potřebná dávka u dětí nemůže být
stanovena předem, ale je třeba pečlivě titrovat, protože u dětí je pravděpodobně užší terapeutické
rozpětí.
Tabulky infuzních rychlostí u různých počátečních koncentrací pro různá dávkování:
Dávkování pro systémy pro dodávání infuze
Jedna injekční lahvička Dobutamin hameln 5 mg/ml (250 mg v 50 ml) naředěná na objem roztoku
500 ml (konečná koncentrace 0,5 mg/ml)
Rozmezí dávek
Specifikace v ml/h*
(kapky/min)
Tělesná hmotnost pacienta
50 kg 70 kg 90 kg
Nízké
2,5 μg/kg/min
ml/h
(kapky/min)
(5)
(7)
(9)
Střední
μg/kg/min
ml/h
(kapky/min)
(10)
(14)
(18)
Vysoké
10 μg/kg/min
ml/h
(kapky/min)
(20)
(28)
(36)
* Je-li koncentrace dvojnásobná, t.j. 500 mg dobutaminu v 500 ml objeme roztoku nebo 250 mg
v 250 ml objeme roztoku, má být rychlost infuze poloviční.
Dávkování pro injekční pumpy
Jedna injekční lahvička neředěného Dobutamin hameln 5 mg/ml (250 mg v 50 ml) (konečná
koncentrace 5 mg/ml)
Rozmezí dávek
Specifikace v ml/h
(ml/min)
Tělesná hmotnost pacienta
50 kg 70 kg 90 kg
Nízké
2,5 μg/kg/min
ml/h
(ml/min)
1,(0,025)
2,(0,035)
2,(0,045)
Střední
μg/kg/min
ml/h
(ml/min)
3,(0,05)
4,(0,07)
5,(0,09)
Vysoké
10 μg/kg/min
ml/h
(ml/min)
6,(0,10)
8,(0,14)
10,(0,18)
Zvolená injekční pumpa musí být vhodná pro objem a rychlost podání.
Podrobné informace o vhodných roztocích pro naředění naleznete v bodě 6.6.
Dobutaminová zátěžová echokardiografie
Podávání během zátěžové echokardiografie se provádí postupným zvyšováním infuze dobutaminu.
Nejčastěji používané dávkovací schéma začíná 5 μg/kg/min dobutaminu zvyšovaného každé 3 minuty
na 10, 20, 30, 40 μg/kg/min, dokud není dosaženo diagnostického koncového bodu (viz metoda a doba
aplikace).
Pokud není dosaženo žádného diagnostického cílového parametru, může být ke zvýšení srdeční
frekvence podán atropinsulfát v dávce 0,5 až 2 mg v rozdělených dávkách 0,25 až 0,5 mg v minutových intervalech. Alternativně může být rychlost infuze dobutaminu zvýšena na 50 ug/kg/min.
Zkušenosti u dětí a dospívajících jsou omezeny na léčbu pacientů vyžadujících pozitivně inotropní
podporu.
Způsob podání
Dobutamin hameln 5 mg/ml (250 mg v 50 ml) injekční lahvička
Pouze pro intravenózní infuzi. Pokud je použita injekční pumpa, ředění není nutné.
Intravenózní infuze dobutaminu je také možná po naředění kompatibilními infuzními roztoky, jako
jsou: 5 % roztok glukózy (50 mg/ml), 0,9 % chlorid sodný (9 mg/ml) nebo 0,45 % chlorid sodný
(4,5 mg/ml) v 5 % roztoku glukózy (50 mg/ml). (Podrobné informace o naředění naleznete v bodě
6.6.) Infuzní roztoky je třeba připravit bezprostředně před použitím. (Informace o době použitelnosti
viz bod 6.3.)
Vzhledem ke krátkému poločasu musí být dobutamin podáván jako kontinuální intravenózní infuze.
Dávka dobutaminu má být při ukončení léčby postupně snižována.
Délka léčby závisí na klinických požadavcích, má být stanovena lékařem a měla by být co nejkratší.
Pokud se dobutamin podává nepřetržitě po dobu delší než 72 hodin, může dojít k toleranci, která
vyžaduje zvýšení dávky.
Při podávání dobutaminu je nutno pečlivě monitorovat srdeční frekvenci, srdeční rytmus, krevní tlak,
diurézu a rychlost infuze. Kde to je možné, má být monitorován srdeční výdej, centrální žilní tlak
(CVP) a plicní kapilární tlak (PCP).
Pediatrická populace: Pro kontinuální intravenózní infúzi pomocí infuzní pumpy nařeďte na
koncentraci 0,5 až 1 mg/ml (max. 5 mg/ml pokud jsou tekutiny omezeny) 5 % roztokem glukózy
(50 mg/ml) nebo 0,9 % roztokem chloridu sodného (9 mg/ml). Vyšší koncentrace roztoku podávat
pouze pomoci centrálního venózního katetru. Dobutamin intravenózní infuze je inkompatibilní
s bikarbonátem a jinými silně alkalickými roztoky.
Neonatologická intenzivní péče: Nařeďte 30 mg/kg tělesné hmotnosti na konečný objem 50 ml infuzní
tekutiny. Rychlost intravenózní infuze 0,5 ml/hodinu poskytuje dávku 5 μg/kg/min.
Dobutaminová zátěžová echokardiografie
K detekci ischemie myokardu a životaschopného myokardu může dobutamin podávat pouze lékař,
který má dostatečné zkušenosti s prováděním kardiologických zátěžových testů. Je nezbytné
nepřetržité monitorování všech oblastí stěn srdce/myokardu pomocí echokardiografie a EKG, stejně
jako kontrola krevního tlaku.
Musí být k dispozici monitorovací zařízení a nouzové léky (např. defibrilátor, intravenózní beta-
blokátory, dusičnany atd.) a musí být přítomen personál vyškolený v postupu resuscitace.
Návod k naředění tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
4.3 Kontraindikace
Dobutamin se nesmí použít v případě:
- hypersenzitivity na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- mechanické překážky plnění komor a/nebo vyprazdňování komor jako například perikardiální
tamponáda, konstriktivní perikarditida, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie, těžká
aortální stenóze,
- hypovolemických stavů
Dobutaminová zátěžová echokardiografie
Dobutamin se nesmí použít k detekci ischemie myokardu a životaschopného myokardu v případě:
- nedávného infarktu myokardu (v průběhu posledních 30 dní),
- nestabilní anginy pectoris,
- stenózy hlavní levé koronární tepny,
- hemodynamicky významné obstrukce výtoku levé komory včetně hypertrofické obstrukční
kardiomyopatie,
- hemodynamicky významného srdečního chlopňového defektu,
- závažného srdečního selhání (NYHA III nebo IV),
- predispozice nebo zdokumentované anamnézy klinicky významné nebo chronické arytmie,
zejména opakující se perzistentní komorové tachykardie,
- významného narušení vedení,
- akutní perikarditidy, myokarditidy nebo endokarditidy,
- aortální disekce,
- aneurysma aorty,
- špatných sonografických zobrazovacích podmínek,
- nedostatečně léčené/kontrolované arteriální hypertenze,
- obstrukce plnění komor (konstrikční perikarditida, perikardiální tamponáda),
- hypovolemie,
- předchozích zkušeností s hypersenzitivitou na dobutamin.
Poznámka:
Při podávání atropinu je třeba dodržovat příslušné kontraindikace.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Dobutamin se nesmí používat k léčbě pacientů s bronchiálním astmatem, kteří jsou hypersenzitivní na
siřičitany.
Při léčbě dobutaminem bylo pozorováno lokální zvýšení nebo snížení průtoku koronární krve, které
může mít dopad na spotřebu kyslíku myokardem. Klinické charakteristiky pacientů s těžkou
ischemickou chorobou srdeční se mohou zhoršit, zejména pokud je léčba dobutaminem doprovázena
značným zvýšením srdeční frekvence a/nebo krevního tlaku. Proto, stejně jako u všech pozitivních
inotropů, musí být rozhodnutí o použití dobutaminu k léčbě pacientů se srdeční ischemií provedeno
pro každý případ individuálně.
Vzhledem k riziku arytmií a nejistotě ohledně dlouhodobých účinků na dysfunkci myokardu je třeba
při léčbě akutního srdečního selhání (AHF) používat s opatrností inotropní látky, jako je dobutamin.
Vzhledem k tomu, že se mohou vyskytnout změny hladiny draslíku v séru, je třeba sledovat hladinu
draslíku.
Pokud se dobutamin podává nepřetržitě po dobu delší než 72 hodin, mohou se objevit fenomén
tolerance (tachyfylaxe) vyžadující zvýšení dávky.
V souvislosti s léčbou dobutaminem byly občas popsány sraženiny krevního tlaku (hypotenze).
Snížení dávky nebo přerušení infuze obvykle vede k rychlému návratu krevního tlaku na výchozí
hodnoty, ale zřídka může být nutný zásah a reverzibilita nemusí být okamžitá.
Dobutamin může interferovat s HPLC stanovením chloramfenikolu.
Pediatrická populace
Dobutamin byl podáván dětem ve stavech hypoperfuze z nízkého srdečního výdeje z důvodu
dekompenzace srdečního selhání, po chirurgických srdečních zákrocích a při kardiogenním nebo
septickém šoku. V porovnání s dospělýma se mohou u dětí některé hemodynamické účinky
dobutaminu kvalitativně i kvantitativně lišit.
Srdeční frekvence i krevní tlak stoupají častěji a výrazněji u dětí. Plicní tlak v zaklínění u dětí nemusí
klesat jako u dospělých, dokonce může stoupat, především u dětí mladších jednoho roku. Uvádí se, že
kardiovaskulární systém novorozence je k dobutaminu méně citlivý a hypotenzní efekt se objevuje
častěji u dospělých než u dětí.
Proto podání dobutaminu u dětí má být velmi pečlivě sledováno a uvedené farmakodynamické účinky
by měly být brány v úvahu.
Dobutaminová zátěžová echokardiografie
Z důvodu možných život ohrožujících komplikací by podání dobutaminu pro zátěžovou
echokardiografii měl provádět pouze lékař s dostatečnými osobními zkušenostmi s použitím
dobutaminu pro tuto indikaci.
Zátěžová echokardiografie s dobutaminem musí být přerušena, pokud dojde k jednomu z následujících
diagnostických cílových parametrů:
- dosažení věkově předpovídané maximální srdeční frekvence [(220-let v letech) x 0,85],
- pokles systolického krevního tlaku o více než 20 mmHg,
- zvýšení krevního tlaku nad 220/120 mmHg,
- progresivní příznaky (angina pectoris, dušnost, závratě, ataxie),
- progresivní arytmie (např. „coupling“ vazba, ventrikulární salvy),
- progresivní poruchy vedení,
- nedávno vyvinuté poruchy motility stěny u více než 1 segmentu stěny (16-segmentový
model),
- zvýšení endystolického objemu,
- vývoj abnormality repolarizace (v důsledku ischemie horizontální nebo klesající deprese
segmentu ST více než 0,2 mV v intervalu 80 (60) ms po bodu J ve srovnání s výchozí
hodnotou, progresivním nebo monofázickým elevací segmentu ST nad 0,1 mV u pacientů bez
a předchozí infarkt myokardu,
- dosažení maximální dávky.
Stresová kardiomyopatie (Tako-tsubo syndrom) je možnou závažnou komplikací použití dobutaminu
během zátěžové echokardiografie (viz bod 4.8). Podávání dobutaminu při zátěžové echokardiografii
má provádět pouze lékař, který má s tímto postupem zkušenosti. Lékař má být během testu a v období
rekonvalescence obezřetný a má být připraven na vhodný terapeutický zásah během testu. V případě
stresové kardiomyopatie (Tako-tsubo syndromu) je nutné dobutamin okamžitě vysadit.
V případě závažných komplikací (viz bod 4.8) musí být dobutaminová zátěžová echokardiografie
okamžitě zastavena.
Dobutamin hameln 5 mg/ml infúzní roztok (250 mg v 50 ml)
Tento léčivý přípravek obsahuje v 1 ml roztoku 3,06 mg sodíku. Jedna 50 ml injekční lahvička
obsahuje 153 mg sodíku, což odpovídá 7,7 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku
potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Dobutamin hameln 5 mg/ml infuzní roztok obsahuje disiřičitan sodný (E 223), který může vzácně
způsobovat těžké alergické reakce a bronchospasmus (zúžení průdušek).
Po ukončení infuze musí být pacienti sledováni až do stabilizace.