Bilastin teva

Absorpce
Po perorálním podání se bilastin rychle absorbuje, přičemž čas pro dosažení maximální plazmatické
koncentrace je přibližně 1,3 hodiny. Kumulace nebyla pozorována. Průměrná hodnota biologické dostupnosti
bilastinu po perorálním podání je 61 %.

Distribuce
Studie in vitro a in vivo ukázaly, že bilastin je substrátem glykoproteinu-P (viz bod 4.5, Interakce s
ketokonazolem, erythromycinem a diltiazemem) a OATP (viz bod 4.5 Interakce s grapefruitovou šťávou).
Nezdá se, že by byl bilastin substrátem transportérů BCRP nebo renálních transportních proteinů OCT2,
OAT1 a OAT3. Na základě in vitro studií se očekává, že bilastin neinhibuje následující transportéry v
systémové cirkulaci: P-gp, MRP2, BCRP, BSEP, OATP1B1, OATP1B3, OATP2B1, OAT1, OAT3, OCT1,
OCT2 a NTCP. Byla pozorována pouze mírná inhibice P-glykoproteinu, OATP2B1 a OCT1, přičemž
stanovená hodnota IC50 ≥ 300 μM byla mnohem vyšší než vypočtená klinická plazmatická Cmax, a proto
nejsou tyto interakce považovány za klinicky relevantní. Na základě těchto výsledků však nemůže být
vyloučena inhibice transportérů přítomných ve střevní sliznici bilastinem, např. glykoproteinu-P.

V terapeutických dávkách je bilastin vázán na plazmatické proteiny z 84–90 %.

Biotransformace
Bilastin ve studiích in vitro neindukuje ani neinhibuje aktivitu izoenzymů CYP450.

Eliminace
Ve studii hmotnostní rovnováhy (mass balance) u zdravých dospělých dobrovolníků po podání jedné dávky
20 mg 14C-bilastinu bylo téměř 95 % podané dávky vyloučeno v moči (28,3 %) a stolici (66,5 %) jako
nezměněný bilastin, což potvrzuje, že bilastin se u člověka významně nemetabolizuje. Průměrný eliminační
poločas vypočtený u zdravých dobrovolníků byl 14,5 h.

Linearita
Ve studovaném dávkovém rozmezí (5–220 mg) bilastin vykazoval lineární farmakokinetiku, s nízkou
interindividuální variabilitou.

Porucha funkce ledvin
Ve studii u pacientů s poruchou funkce ledvin se zvýšila průměrná (směrodatná odchylka SD) AUC0-∞ ze
737,4 (± 260,8) ng.h/ml u pacientů bez poruchy funkce (GFR: > 80 ml/min/1,73 m2) na: 967,4 (± 140,2)
ng.h/ml u pacientů s lehkou poruchou funkce (GFR: 50–80 ml/min/1,73 m2), 1384,2 (± 263,23) ng.h/ml
u pacientů se středně těžkou poruchou funkce (GFR: 30–<50 ml/min/1,73 m2) a 1708,5 (± 699,0) ng.h/ml
u pacientů s těžkou poruchou funkce (GFR: < 30 ml/min/1,73 m2).

Průměrný (SD) poločas bilastinu byl 9,3 h (± 2,8) u pacientů bez poruchy funkce, 15,1 h (± 7,7) u pacientů
s lehkou poruchou funkce, 10,5 h (± 2,3) u pacientů se středně těžkou poruchou funkce a 18,4 h (± 11,4)
u pacientů s těžkou poruchou funkce. Vylučování bilastinu do moči skončilo v zásadě u všech subjektů do
48 až 72 hodin. Neočekává se, že by tyto farmakokinetické změny měly klinicky významný vliv na
bezpečnost bilastinu, protože plazmatické hladiny bilastinu u pacientů s poruchou funkce ledvin jsou stále
v bezpečném rozmezí.

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje. Bilastin se u člověka
nemetabolizuje. Protože výsledky studií při poruše funkce ledvin ukazují, že eliminace ledvinami je jednou
z hlavních cest eliminace, očekává se, že vylučování do žluči se v eliminaci bilastinu uplatňuje pouze
okrajově. Neočekává se, že by změny v jaterních funkcích měly klinicky významný vliv na farmakokinetiku
bilastinu.

Starší pacienti
U pacientů starších 65 let jsou k dispozici pouze omezená farmakokinetická data. Ve farmakokinetice
bilastinu u starších pacientů od 65 let věku nebyly ve srovnání s dospělými pacienty od 18 do 35 let věku
pozorovány statisticky významné rozdíly.

Pediatrická populace
Pro dospívající (12 až 17 let) nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje, protože u tohoto přípravku
byla považována za vhodnou extrapolace z dat získaných u dospělých.

Farmakokinetická data u dětí byla získána ve farmakokinetické studii fáze II zahrnující 31 dětí ve věku 4 až
11 let s alergickou rinokonjunktivitidou nebo chronickou kopřivkou, kterým byl bilastin v dávce 10 mg ve
formě tablet dispergovatelných v ústech podáván jednou denně.
Farmakokinetická analýza plazmatických koncentrací ukázala, že pediatrická dávka bilastinu 10 mg jednou
denně vede k systémové expozici ekvivalentní expozici po dávce 20 mg u dospělých a dospívajících,
přičemž průměr hodnot AUC byl 1014 ng.h/ml pro děti od 6 do 11 let. Tyto výsledky byly velkou měrou pod
bezpečnostním prahem vycházejícím z údajů pro dávku 80 mg jednou denně podanou dospělým a v souladu
s bezpečnostním profilem. Tyto výsledky potvrdily volbu bilastinu v dávce 10 mg per os jednou denně jako
vhodnou terapeutickou dávku pro pediatrickou populaci ve věkovém rozmezí 6 až 11 let s tělesnou
hmotností alespoň 20 kg.