Sublana

Chronická toxicita
Potkani perorálně dostávali methadon hydrochlorid po dobu více než 80 týdnů s postupným
navyšováním dávky 5, 10 až 15 mg/kg tělesné hmotnosti (BW)/den. Léčba methadon
hydrochloridem vedla k zvýšené aktivitě N-demetylázy. Předpokládá se, že tento efekt je
adaptivní mechanismus hepatocytů na metabolismus methadon hydrochloridu.

Incidence akutní toxicity byla zkoumána u zdravých opic (6 zvířat a 6 kontrolních zvířat)
dostávajících střední, definované dávky methadonu. Po 13-28 týdnech kontinuální léčby se u opic z 6 vyskytla akutní a potenciálně smrtelná toxická reakce na původní dobře snášené
udržovací dávky methadon hydrochloridu (15 mg/kg BW/den). Tato reakce se vyznačovala
výraznou duševní a dechovou depresí. Nicméně u lidí nebyla žádná srovnatelná reakce náhlého
úmrtí pozorována při kontinuálním dávkování methadon hydrochloridu.

Přesná patogeneze chronického poškození jater pozorovaného u pacientů závislých na opioidech
během dlouhodobé udržovací léčby zůstává nejasná. Přesná analýza je brzděna skutečností, že

většina pacientů zneužívá více než jednu látku. I přes hepatotoxický potenciál methadonu, je
nutno vzít v úvahu další faktory zodpovědné za poškození jater: infekce hepatitidou B a C stejně
jako současné zneužívání alkoholu a návykových látek. Studie používající kultivované lidské
hepatocyty ukázaly, že alkohol může přímo zesilovat hepatotoxicitu heroinu a methadonu.

Mutagenní a tumorigenní potenciál
Studie in-vitro a in-vivo poskytly protichůdné výsledky týkající se genotoxicity methadonu,
s indikátory slabého klastogenního potenciálu. Nicméně hodnocení rizik pro klinické použití
nelze odvodit z dostupných údajů.
Dlouhodobé studie u potkanů a myší nemohly poskytnout důkazy o karcinogenním potenciálu.

Reprodukční toxicita
Podání 20 mg methadonu/kg BW/den po dobu 5 dnů vedlo k snížení hmotnosti prostaty,
semenných váčků a varlat u potkanů. Potomstvo samců potkanů léčených methadonem (až do
38 mg/kg BW/den) vykazovalo zvýšenou neonatální úmrtnost až o 74%.

Mláďata samic potkanů závislých na methadonu vykazovala zpožděný postnatální růst mozku,
sníženou tělesnou hmotnost a zvýšenou neonatální úmrtnost.

Samčí potomstvo potkanů dostávajících perorální methadonovou léčbu od 14. do 19. dne
březosti vykazovaly signifikantní snížení hladin testosteronu v krvi (je možný antagonismus
s naloxonem).