Zessly
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa ATC kód: L04AB02.
Přípravek Zessly je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem informace jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky
http://www.ema.europa.eu.
Mechanismus účinku
Infliximab je chimérická lidská-myší monoklonální protilátka, která se váže s vysokou afinitou na
rozpustné a transmembránové formy TNFα, ale ne na lymfotoxin α
Farmakodynamické účinky
Infliximab inhibuje funkční aktivitu TNFα v širokém spektru in vitro biologických metodik. Infliximab
zabraňoval vývoji polyartritidy u transgenních myší, u kterých se vyvinula polyartritida jako výsledek
vrozené exprese lidského TNFα, a když byl podáván po vzniku nemoci, umožnil hojení erodovaných
kloubů. In vivo tvoří infliximab velmi rychle stabilní komplexy s lidským TNFα, a současně s tím
ztrácí TNFα svou bioaktivitu.
V kloubech pacientů s revmatoidní polyartritidou byly nalezeny zvýšené koncentrace TNFα, které
korelují se zvýšenou aktivitou nemoci. Léčba infliximabem redukovala u revmatoidní artritidy
infiltraci zánětlivých buněk do zanícené oblasti kloubu, jakož i expresi molekul zprostředkujících
celulární adhesi, chemotaxi a tkáňovou degradaci. Po léčbě infliximabem byl u pacientů prokázán
pokles sérových hladin interleukinu 6 hemoglobinu u pacientů s revmatoidní artritidou se sníženými hladinami hemoglobinu, ve srovnání
s hodnotami před léčbou. Periferní krevní lymfocyty dále nevykazovaly signifikantní pokles v počtu
nebo v proliferativních odpovědích na in vitro mitogenní stimulaci ve srovnání s buňkami neléčených
pacientů. U pacientů s psoriázou vedla léčba infliximabem k poklesu epidermálního zánětu
a normalizaci diferenciace keratinocytů v psoriatických placích. U psoriatické artritidy snížilo
krátkodobé podávání infliximabu počet T-lymfocytů a cév v synovii i psoriaticky změněné kůži.
Histologické hodnocení biopsií kolonu, získaných před léčbou a za čtyři týdny po podání infliximabu
prokázalo významný pokles detekovatelného TNFα. Léčba pacientů s Crohnovou chorobou
infliximabem vedla též k podstatnému snížení obvykle zvýšených sérových hladin markeru zánětu,
CRP. Celkový počet leukocytů v periferní krvi byl u pacientů léčených infliximabem ovlivněn jen
zcela minimálně, i když změny lymfocytů, monocytů a neutrofilů odrážely posuny k normálním
hodnotám. Mononukleáry v periferní krvi srovnání s neléčenými pacienty nezmenšenou proliferativní reaktivitu na stimuly, a k žádným
podstatným změnám nedocházelo po léčbě infliximabem ani v produkci cytokinů stimulovanými
PBMC. Analýza mononukleárních buněk lamina propria, získaných biopsií střevní sliznice, prokázala,
že podávání infliximabu vede k poklesu počtu buněk schopných exprese TNFα a interferonu γ.
Dodatečné histologické studie přinesly důkazy toho, že léčba infliximabem omezuje infiltraci
zánětlivých buněk do postižených oblastí střeva a hladiny markerů zánětu v těchto místech.
Endoskopická vyšetření střevní sliznice prokázala u pacientů léčených infliximabem, že se sliznice
hojí.
Klinická účinnost a bezpečnost
Revmatoidní artritida u dospělých
Účinnost infliximabu byla hodnocena ve dvou multicentrických, randomizovaných, dvojitě
zaslepených, pivotních klinických hodnoceních. V obou studiích bylo povoleno současné podávání
stabilních dávek kyseliny listové, perorálních kortikosteroidů protizánětlivých léčiv
Primárními cílovými parametry byly redukce známek a příznaků, stanovených podle kritérií
„American College of Rheumatology“ pro studii 2 Redukce známek a příznaků byla definována jako nejméně 20 % zlepšení u otoku kloubů, a u 3 z následujících 5 kritérií: hodnocení pacienta, počítáno podle nejnižšího procenta zlepšení bolesti i otoku kloubů, počtu citlivých kloubů a
mediánu 5 zbývajících kritérií odpovědi ACR. Strukturální poškození kloubů štěrbinysystému v modifikaci van der Heijdové 0-440 průměrné změny fyzické funkce oproti výchozím hodnotám u pacientů v průběhu času bylo použito
dotazníku HAQ
Ve studii 1 kontrolované placebem, které se zúčastnilo 428 pacientů s aktivní revmatoidní artritidou
navzdory léčbě methotrexátem, byly hodnoceny odpovědi ve 30. a 54. a 102. týdnu.
Přibližně 50 % pacientů bylo ve funkční třídě III. Pacientům bylo podáváno placebo, 3 mg/kg
nebo 10 mg/kg infliximabu v 0., 2. a 6. týdnu a poté každý 4. nebo 8. týden. Všichni pacienti
dostávali 6 měsíců před zařazením do studie stabilní dávky methotrexátu a zůstali na stabilních dávkách v průběhu studie.
Výsledky v 54. týdnu v Tabulce 3. Vyšší stupně klinické odpovědi u všech skupin pacientů léčených infliximabem ve srovnání s methotrexátem samotným.
Redukce v rychlosti progrese strukturálního poškození kloubů pozorována v 54. týdnu u všech skupin pacientů léčených infliximabem
Účinky pozorované v 54. týdnu přetrvávaly až do 102. týdne. Vzhledem k velkému počtu pacientů
vyřazených z léčby nemohla být definována závažnost rozdílu účinku mezi skupinou pacientů
léčených infliximabem a samotným methotrexátem.
Tabulka Účinky na ACR20, strukturální poškození kloubů a fyzickou funkci v 54. týdnu, studie infliximabb
Kontrolaa
mg/kg
každých týdnů
každé týdny
10 mg/kg
každých týdnů
každé 4
týdny
Celkem
Infliximabb