Zeposia

Souhrn bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky a UC u dospělých jsou nazofaryngitida, zvýšená hladina alaninaminotransferázy hladina gamaglutamyltransferázy
V klinických studiích MS souvisely nejčastější nežádoucí účinky vedoucí k přerušení léčby se
zvýšením hodnot jaterních enzymů k přerušení léčby došlo v kontrolovaných klinických studiích UC u 0,4 % pacientů.
Souhrnný bezpečnostní profil byl u pacientů s roztroušenou sklerózou a pacientů s ulcerózní kolitidou
podobný.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky pozorované u pacientů léčených ozanimodem jsou uvedeny níže dle tříd
orgánových systémů každé SOC a skupiny frekvencí jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti.
Frekvence jsou definovány následovně: velmi časté

Tabulka 2: Souhrn nežádoucích účinků hlášených v klinických studiích MS a UC
SOC Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace
Velmi časté Nazofaryngitida
Časté
Faryngitida, virová infekce dýchacích cest,
infekce močových cest*, herpes zoster, herpes
simplex
Vzácné Progresivní multifokální leukoencefalopatie
Poruchy krve
a lymfatického systému Velmi časté Lymfopenie
Poruchy imunitního
systému Méně časté
Hypersenzitivita a kopřivku*)
Poruchy nervového
systému Časté Bolest hlavy
Poruchy oka Méně časté Makulární edém**
Srdeční poruchy Časté Bradykardie*
Cévní poruchy Časté Hypertenze*†, ortostatická hypotenze
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace Časté Periferní edém
Vyšetření Časté
Zvýšená hladina alaninaminotransferázy,
zvýšená hladina gamaglutamyltransferázy,
zvýšená hladina bilirubinu v krvi, abnormální
výsledky funkčního vyšetření plic***
*Alespoň jeden z těchto nežádoucích účinků byl hlášen jako závažný
† Zahrnuje hypertenzi, esenciální hypertenzi a zvýšený krevní tlak ** u pacientů s preexistujícími faktory *** včetně zhoršeného výsledku funkčního vyšetření plic, abnormálních výsledků spirometrie, snížené usilovné vitální kapacity, snížené
difuzní kapacity oxidu uhelnatého, snížené hodnoty usilovně vydechnutého objemu vzduchu
Popis vybraných nežádoucích účinků

Zvýšené hladiny jaterních enzymů
V klinických studiích MS se u 1,6 % pacientů léčených ozanimodem v dávce 0,92 mg a u 1,3 %
pacientů léčených IFN β-1a i.m. vyskytla zvýšení ALT odpovídající 5násobku ULN nebo větší.
Zvýšení odpovídající 3násobku ULN nebo větší se vyskytla u 5,5 % pacientů léčených ozanimodem
a u 3,1 % pacientů léčených IFN β-1a i.m. Medián doby do zvýšení na hodnotu odpovídající 3násobku
ULN byl 6 měsíců. Většina během 2 - 4 týdnů se hodnoty vrátily na < 3násobek ULN. Léčba ozanimodem byla ukončena
z důvodu potvrzeného zvýšení vyššího než 5násobek ULN. Obecně byl výskyt ukončení léčby
z důvodu zvýšených hodnot jaterních enzymů 1,1 % u pacientů s MS léčených ozanimodem v dávce
0,92 mg a 0,8 % u pacientů léčených IFN β-1a i.m.

V klinických studiích UC se v indukčním období zvýšení hodnoty ALT odpovídající 5násobku
hodnoty ULN nebo vyšší vyskytlo u 0,9 % pacientů léčených ozanimodem v dávce 0,92 mg a u 0,5 %
pacientů užívajících placebo; v udržovacím období ke zvýšení ALT došlo u 0,9 % pacientů,
resp. u žádného z pacientů. Zvýšení hodnoty ALT na hodnotu odpovídající 3násobku ULN nebo vyšší
se v indukčním období vyskytlo u 2,6 % pacientů s UC léčených ozanimodem v dávce 0,92 mg
a u 0,5 % pacientů užívajících placebo; v udržovacím období ke zvýšení ALT došlo u 2,3 % pacientů,
resp. u žádného z pacientů. V kontrolovaných a nekontrolovaných klinických studiích UC pokračovala
většina hodnoty ALT opět klesly na méně než 3násobek ULN během přibližně 2 až 4 týdnů.

Obecně byla léčba ukončena v důsledku zvýšených hodnot jaterních enzymů v kontrolovaných
klinických studiích UC u 0,4 % pacientů léčených ozanimodem v dávce 0,92 mg a u žádného
z pacientů užívajících placebo.


Bradyarytmie
Po úvodní dávce ozanimodu 0,23 mg došlo k nejvyššímu průměrnému snížení srdeční frekvence
v poloze sedící/ležící na zádech oproti výchozí hodnotě v 5. hodině 1. dne minutu v klinických studiích MS a o 0,7 tepu za minutu v klinických studiích UChodnota vrátila směrem k hodnotě výchozí. S pokračující eskalací dávky nebyly zaznamenány žádné
klinicky relevantní poklesy srdeční frekvence.

V klinických studiích MS byla bradykardie hlášena u 0,5 % pacientů léčených ozanimodem oproti 0 %
pacientů léčených IFN β-1a i.m. v den zahájení léčby u pacientů léčených ozanimodem 0,8 % oproti 0,7 % u pacientů léčených IFN β-1a i.m. Pacienti s bradykardií byli obvykle asymptomatičtí. Srdeční frekvence pod 40 úderů za minutu nebyla
pozorována.

V klinických studiích MS byl atrioventrikulární blok prvního stupně hlášen u 0,6 % léčených ozanimodem oproti 0,2 % v souvislosti s podáváním ozanimodu jich bylo 1. den hlášeno 0,2 % a po 1. dni 0,3 %.

V klinických studiích UC byla během indukčního období hlášena bradykardie v den zahájení léčby
byla bradykardie hlášena u 0,2 % pacientů léčených ozanimodem. V průběhu udržovacího období
nebyla bradykardie hlášena.

Zvýšený krevní tlak
V klinických studiích MS měli pacienti léčení ozanimodem oproti pacientům léčeným IFN β-1a i.m.
zvýšený systolický tlak v průměru o 1-2 mm Hg a diastolický tlak přibližně o 1 mm Hg. Zvýšení
systolického tlaku bylo poprvé zaznamenáno po přibližně 3 měsících od zahájení léčby a v průběhu
léčby zůstalo toto zvýšení stabilní.
Příhody v souvislosti s hypertenzí nežádoucí účinky hlášeny u 4,5 % pacientů léčených ozanimodem v dávce 0,92 mg a u 2,3 % pacientů
léčených IFN β-1a i.m.

V indukčním období klinických studií UC činilo průměrné zvýšení hodnoty systolického tlaku
u pacientů léčených ozanimodem oproti pacientům užívajícím placebo 1,4 mm Hg 2,3 mm Hgobdobí činilo průměrné zvýšení hodnoty systolického tlaku u pacientů léčených ozanimodem oproti
pacientům užívajícím placebo 3,6 mm Hg 1,4 mm Hg
V indukčním období byla hypertenze jako nežádoucí účinek hlášena u 1,2 % pacientů léčených
ozanimodem v dávce 0,92 mg a u žádného z pacientů užívajících placebo. V udržovacím období byla
hypertenze hlášena u 2,2 % pacientů v obou léčených skupinách. Hypertenzní krize byla hlášena
u dvou pacientů užívajících ozanimod, kteří se zotavili bez přerušení léčby, a u jednoho pacienta
užívajícího placebo.

Pokles počtu lymfocytů v krvi
K poklesu počtu lymfocytů na méně než 0,2 x 109/l došlo v klinických studiích MS u 3,3 % pacientů a
v kontrolovaných klinických studiích s UC u 3 % pacientů, přičemž při pokračující léčbě ozanimodem
se hodnoty obecně navrátily k hodnotám vyšším než 0,2 x 109/l.

Infekce
V klinických studiích MS byl celkový výskyt infekcí u pacientů léčených ozanimodem v dávce
0,92 mg podobný jako u pacientů léčených IFN β-1a i.m. v klinických studiích MS byl podobný u ozanimodu
V indukčním období klinických studií UC byl celkový výskyt infekcí a výskyt závažných infekcí
podobný u pacientů léčených ozanimodem nebo placebem
V udržovacím období byl celkový výskyt infekcí u pacientů léčených ozanimodem vyšší než
u pacientů užívajících placebo vs. 1,8 %
Podávání ozanimodu zvýšilo riziko herpetických infekcí, infekcí horních cest dýchacích a infekcí
močových cest.

Herpetické infekce
V klinických studiích MS byl hlášen herpes zoster jako nežádoucí účinek u 0,6 % pacientů léčených
ozanimodem v dávce 0,92 mg a u 0,2 % pacientů léčených IFN β-1a i.m..

V indukčním období klinických studií UC byl herpes zoster hlášen u 0,4 % pacientů užívajících
ozanimod v dávce 0,92 mg a u žádného z pacientů užívajících placebo. V udržovacím období byl
herpes zoster hlášen u 2,2 % pacientů užívajících ozanimod v dávce 0,92 mg a u 0,4 % pacientů
užívajících placebo. Žádný z případů nebyl závažný ani diseminovaný.

Respirační systém
V souvislosti s léčbou ozanimodem byla pozorována mírná, na dávce závislá snížení hodnoty usilovně
vydechnutého objemu vzduchu za jednu vteřinu kapacity změn od výchozí hodnoty FEV1 resp. - 0,1 l ß-la
Podobně jako v klinických studiích MS bylo i v indukčním období klinických studií UC u ozanimodu
ve srovnání s placebem pozorováno malé průměrné snížení hodnot funkčního vyšetření plic poklesu a zmíněné malé změny hodnot funkčního vyšetření plic byly u pacientů znovu
randomizovaných k užívání placeba reverzibilní.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.