Zeposia

Bezpečnost a účinnost přípravku Zeposia u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyly dosud
stanoveny. Nejsou dostupné žádné údaje.

Způsob podání

Perorální podání.
Tobolky lze užívat s jídlem nebo bez jídla.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Stav imunodeficience • Pacienti, u kterých se v posledních 6 měsících vyskytly infarkt myokardu infarction, MInebo srdeční selhání třídy III/IV klasifikované podle New York Heart Association • Pacienti s atrioventrikulární blokádou třetího stupně nebo syndromem chorého sinu, nebo pacienti s těmito stavy
v anamnéze, pokud nemají funkční kardiostimulátor.
• Závažné aktivní infekce, aktivní chronické infekce, např. hepatitida a tuberkulóza • Aktivní malignity.
• Těžká porucha funkce jater • Těhotenství a nepoužívání účinné antikoncepce ženami ve fertilním věku
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Bradyarytmie

Zahájení léčby ozanimodem
Před zahájením léčby ozanimodem má být u všech pacientů provedeno vyšetření EKG za účelem
zjištění jakýchkoli případných preexistujících srdečních onemocnění. U pacientů s určitými
preexistujícími onemocněními se doporučuje monitorování po podání první dávky
Zahájení léčby ozanimodem může mít za následek přechodné snížení srdeční frekvence HR8. den bylo dosaženo udržovací dávky 0,92 mg
Po úvodní dávce 0,23 mg ozanimodu byl pokles HR patrný ve 4. hodině, s největším průměrným
snížením v 5. hodině a s návratem směrem k výchozí hodnotě v 6. hodině. S pokračující eskalací
dávky nebyly zaznamenány žádné klinicky relevantní poklesy HR. Srdeční frekvence pod 40 tepů za
minutu nebyla pozorována. Pokud je to nezbytné, lze pokles HR vyvolaný ozanimodem zvrátit
parenterálním podáním dávek atropinu nebo izoprenalinu.

Při zahájení léčby ozanimodem u pacientů, kteří se léčí beta-blokátory nebo blokátory kalciového
kanálu účinek na snížení HR. Léčbu beta-blokátory a blokátory kalciového kanálu lze zahájit u pacientů,
kterým jsou podávány stabilní dávky ozanimodu.
Souběžné podávání ozanimodu u pacientů, kteří jsou léčeni beta-blokátory v kombinaci s blokátory
kalciového kanálu, nebylo studováno
Monitorování po podání první dávky u pacientů s určitými preexistujícími kardiálními onemocněními
Vzhledem k riziku přechodného poklesu HR při zahájení léčby ozanimodem se při prvním podání
doporučuje 6hodinové sledování známek a příznaků symptomatické bradykardie u pacientů s klidovou

HR <55 tepů za minutu, s AV blokádou druhého stupně [typ Mobitz I] nebo s infarktem myokardu
nebo srdečním selháním v anamnéze
Pacienti mají být během tohoto 6 hodinového období monitorováni měřením tepu a krevního tlaku
každou hodinu. Před začátkem a na konci tohoto 6 hodinového období se doporučuje provést vyšetření
EKG.
Další sledování se u pacientů doporučuje, pokud 6. hodinu po podání dávky:
• je srdeční frekvence méně než 45 tepů za minutu;
• je srdeční frekvence nejnižší od podání dávky, což může znamenat, že maximální pokles HR
ještě nemusel nastat;
• je prokázán nový nástup AV blokády druhého nebo vyššího stupně podle EKG provedeného
hodin po podání dávky;
• je QTc interval ≥ 500 ms.

V těchto případech se má zahájit vhodná léčba a ve sledování se má pokračovat, dokud
příznaky/nálezy nevymizí. Pokud je vyžadováno lékařské ošetření, ve sledování se má pokračovat přes
noc a po druhé dávce ozanimodu se má zopakovat 6 hodinové monitorovací období.

Před zahájením podávání ozanimodu je nutné se poradit s kardiologem, zda je zahájení podávání
ozanimodu bezpečné, a stanovit nejvhodnější strategii sledování u následujících pacientů:
• srdeční zástava v anamnéze, cerebrovaskulární onemocnění, nekontrolovaná hypertenze nebo
těžká neléčená spánková apnoe, rekurentní synkopa nebo symptomatická bradykardie
v anamnéze;
• preexistující významné prodloužení QT intervalu faktory prodloužení QT a pacienti, kteří jsou léčeni léčivými přípravky jinými než beta-
blokátory a blokátory kalciového kanálu, které mohou potenciovat bradykardii;
• pacienti léčení antiarytmiky třídy Ia amiodaron, sotalolnebyli v souvislosti s ozanimodem studováni.

Funkce jater

U pacientů léčených ozanimodem se mohou vyskytnout zvýšení hladin aminotransferáz Před zahájením léčby ozanimodem mají být k dispozici hodnoty aminotransferáz a bilirubinu získané
v posledních 6 měsících. Při nepřítomnosti klinických příznaků mají být hladiny jaterních
aminotransferáz a bilirubinu monitorovány v měsících 1, 3, 6, 9 a 12 v průběhu léčby a poté
pravidelně. Pokud se hladina jaterních aminotransferáz zvýší na hodnotu větší než 5násobek horní
hranice normálních hodnot Pokud se potvrdí hladiny jaterních aminotransferáz vyšší než 5násobek ULN, musí být léčba
ozanimodem přerušena a její opětovné zahájení je možné až po normalizaci hladiny jaterních
aminotransferáz.

Pacienti, u kterých se rozvinou příznaky svědčící o jaterní dysfunkci, např. nevysvětlitelná nauzea,
zvracení, bolest břicha, únava, anorexie nebo žloutenka a/nebo tmavá moč, mají podstoupit vyšetření
na zjištění hladin jaterních enzymů a pokud se potvrdí významné poškození jater, musí být podávání
ozanimodu přerušeno. Obnovení léčby poté bude záviset na tom, zda bude identifikován jiný důvod
poruchy funkce jater a na posouzení výhod pokračování léčby oproti rizikům opětovné jaterní
dysfunkce.
U pacientů s preexistující chorobou jater existuje při užívání ozanimodu zvýšené riziko rozvoje
zvýšených hladin jaterních enzymů
Ozanimod nebyl studován u pacientů s těžkou preexistujcí poruchou funkce jater Childa-Pugha

Imunosupresivní účinky

Ozanimod má imunosupresivní účinek, který pacienty predisponuje k riziku infekce, včetně
oportunních infekcí, a může zvýšit riziko rozvoje malignit, včetně malignit postihujících kůži. Lékaři
mají pacienty, především ty se souběžným onemocněním nebo známými faktory, jako je předchozí
imunosupresivní terapie, pozorně sledovat. Pokud existuje podezření na toto riziko, má lékař na
základě individuálního posouzení případu zvážit ukončení léčby
Infekce

Ozanimod způsobuje průměrný pokles lymfocytů v periferní krvi na přibližně 45 % výchozích hodnot
z důvodu reverzibilní retence lymfocytů v lymfoidních tkáních. Ozanimod proto může zvýšit citlivost
k infekcím
Před zahájením léčby ozanimodem mají být k dispozici výsledky kompletního krevního obrazu
ukončení předchozí terapie MS nebo UC.

Vyšetření CBC se také doporučuje provádět pravidelně v průběhu léčby. Pokud se potvrdí absolutní
počet lymfocytů <0,2 x 109/l, má se léčba ozanimodem přerušit až do chvíle, než tato hodnota dosáhne
>0,5 x 109/l, kdy lze zvážit opětovné zahájení léčby ozanimodem.

Zahájení podávání ozanimodu u pacientů s jakoukoliv aktivní infekcí se má odložit až do vymizení
této infekce.

Pacienty je nutné poučit, aby lékaři neprodleně hlásili příznaky infekce. U pacientů s příznaky infekce
v průběhu terapie je potřebné použít účinné diagnostické a terapeutické postupy. Pokud se u pacienta
rozvine závažná infekce, má se zvážit ukončení léčby ozanimodem.

Jelikož eliminace ozanimodu po ukončení jeho podávání může trvat až 3 měsíce, je nezbytné
v průběhu celého tohoto období sledovat pacienta s ohledem na výskyt infekcí.

Předchozí a souběžná léčba antineoplastiky, nekortikoidními imunosupresivy nebo imunomodulátory

V klinických studiích MS a UC nebyla pacientům, kterým byl podáván ozanimod, souběžně podávána
antineoplastika, nekortikoidní imunosupresiva imunomodulátory určené k léčbě MS a UC. Očekává se, že souběžné použití ozanimodu s jakoukoliv
z těchto terapií by zvýšilo riziko imunosuprese, a je třeba se mu vyhnout.

V klinických studiích UC bylo souběžné podávání kortikoidů povoleno a nejevilo se, že by mělo vliv
na bezpečnost nebo účinnost ozanimodu, dlouhodobé údaje o souběžném podávání ozanimodu a
kortikoidů jsou však stále omezené. Při přechodu z imunosupresivních přípravků na ozanimod je nutné
vzít v úvahu poločas a mechanismus působení, aby se zabránilo aditivnímu imunitnímu účinku
a zároveň se minimalizovalo riziko reaktivace onemocnění.
Obecně lze léčbu ozanimodem zahájit okamžitě po vysazení interferonu
Progresivní multifokální leukoencefalopatie
PML je oportunní virová infekce mozku způsobená JC virem typicky vyskytuje u imunokompromitovaných pacientů a může vést ke smrti nebo těžké invaliditě.
PML byla hlášena u pacientů léčených modulátory receptoru S1P, včetně ozanimodu, a jinými
terapiemi MS a UC. Infekce JCV vedoucí k PML je spojována s některými rizikovými faktory polyterapií imunosupresivy, těžce imunokompromitovanými pacientys PML jsou rozličné, k jejich rozvoji dochází v rámci dnů až týdnů a zahrnují progresivní slabost na
jedné straně těla nebo neobratnost končetin, poruchy vidění a změny v myšlení, paměti a orientaci
vedoucí ke zmatenosti a změnám osobnosti.


Lékaři mají bedlivě sledovat klinické příznaky nebo nálezy MRI, které mohou naznačovat PML.
Nálezy při vyšetření MRI mohou být patrné před klinickými známkami nebo příznaky. Pokud existuje
podezření na PML, musí se léčba ozanimodem přerušit, dokud nebude PML vyloučena. Při potvrzení
PML musí být léčba ozanimodem ukončena.

Vakcinace

O účinnosti a bezpečnosti vakcinace u pacientů užívajících ozanimod nejsou dostupné žádné klinické
údaje. Po dobu léčby a v průběhu 3 měsíců po léčbě ozanimodem se nemají podávat živé oslabené
vakcíny.

Pokud je použití živých oslabených vakcín nezbytné, mají být podány alespoň 1 měsíc před zahájením
léčby ozanimodem. Před zahájením léčby ozanimodem se doporučuje očkování proti planým
neštovicím
Kožní neoplazie

Polovina neoplazií hlášených v souvislosti s ozanimodem v kontrolovaných studiích MS fáze sestávala z nemelanomových kožních malignit, přičemž bazocelulární karcinom byl nejčastější kožní
neoplazií a byl hlášen s obdobnou mírou výskytu ve skupině používající ozanimod v kombinaci pacienti
V kontrolovaných klinických studiích UC u pacientů léčených ozanimodem měl jeden pacient dlaždicobuněčný karcinom kůže v indukčním období a jeden pacient v udržovacím období. U pacientů, jimž bylo podáváno placebo, nebyly žádné případy.

Protože existuje potenciální riziko maligního bujení kůže, je třeba pacienty léčené ozanimodem
varovat před vystavováním se slunečnímu záření bez ochrany. Tito pacienti nesmí podstupovat
souběžnou fototerapii UV-B zářením nebo fotochemoterapii PUVA
Makulární edém

V souvislosti s užíváním ozanimodu byl u pacientů s preexistujícími rizikovými faktory nebo
komorbiditami pozorován makulární edém s příznaky svědčícími o poruše vidění nebo bez nich bod 4.8
U pacientů s uveitidou nebo diabetem mellitem v anamnéze nebo základním/souběžným
onemocněním sítnice existuje zvýšené riziko makulárního edému pacienti s diabetem mellitem, uveitidou nebo s onemocněním sítnice v anamnéze podstoupili
oftalmologické vyšetření před zahájením léčby ozanimodem a absolvovali následné kontroly
v průběhu léčby ozanimodem.

Pacienti s příznaky svědčícími o poruše vidění v souvislosti s makulárním edémem mají být vyšetřeni
a v případě potvrzení diagnózy má být léčba ozanimodem přerušena. Při rozhodování, zda po
vymizení příznaků obnovit léčbu ozanimodem, se mají zvážit možné výhody a rizika pro daného
pacienta.

Syndrom posteriorní reverzibilní encefalopatie
PRES je syndrom charakterizovaný náhlým nástupem závažné bolesti hlavy, zmatenosti, epileptických
záchvatů a ztráty zraku. Příznaky PRES jsou obvykle reverzibilní, ale mohou se rozvinout
v mozkovou mrtvici nebo krvácení do mozku. V kontrolovaných klinických hodnoceních MS
s ozanimodem byl hlášen jeden případ PRES u pacienta se syndromem Guillaina-Barrého. Pokud
existuje podezření na PRES, má se léčba ozanimodem ukončit.


Účinky na krevní tlak

V kontrolovaných klinických studiích MS a UC byla hypertenze hlášena s vyšší četností u pacientů
léčených ozanimodem než u pacientů léčených IFN β-1a i.m. léčených souběžně ozanimodem a selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu serotonin reuptake inhibitor, SSRIsléčby ozanimodem pravidelně monitorovat.

Respirační účinky

Ozanimod se má používat s opatrností u pacientů se závažnými respiračními onemocněními, plicní
fibrózou a chronickou obstrukční plicní nemocí.

Souběžně podávané léčivé přípravky

Souběžné podávání ozanimodu s inhibitory monoaminooxidázy s induktorem CYP2C8
Ženy ve fertilním věku

Vzhledem k riziku pro plod je ozanimod kontraindikován během těhotenství a u žen ve fertilním věku,
které nepoužívají účinnou antikoncepci. Před zahájením léčby musí být ženy ve fertilním věku
informovány o tomto riziku pro plod, musí mít negativní těhotenský test a během léčby a 3 měsíce po
jejím přerušení musí používat účinnou antikoncepci v lékařském kontrolním seznamu
Návrat aktivity onemocnění u MS
Po přerušení podávání jiného modulátoru receptoru S1P byla vzácně hlášena závažná exacerbace
onemocnění, včetně návratu aktivity exacerbace onemocnění po ukončení léčby ozanimodem. Po ukončení léčby ozanimodem mají být
pacienti sledováni z hlediska známek možné závažné exacerbace nebo návratu vysoké aktivity
onemocnění a podle potřeby se má zahájit odpovídající léčba.

Obsah sodíku

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.