Vfend

Studie toxicity po opakovaném podávání vorikonazolu prokázaly, že cílovým orgánem jsou játra.
Khepatotoxicitě docházelo při plazmatických expozicích podobných jako při terapeutických dávkách
u lidí, podobně jako je tomu u jiných antimykotik. U potkanů, myší a psů vorikonazol také indukoval
minimální změny u nadledvin. Konvenční farmakologické studie bezpečnosti, genotoxicity nebo
karcinogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Vreprodukčních studiích bylo zjištěno, že vorikonazol je u potkanů teratogenní a embryotoxický u
králíků při systémových expozicích rovnajících se hodnotám dosažených u lidí při podávání
terapeutických dávek. Ve studii prenatálního a postnatálního vývoje u potkanů při expozicích nižších,
než jsou hodnoty dosahované u lidí při terapeutických dávkách,prodlužoval vorikonazol délku gestace
a porodu a vyvolával poruchu dystokiisnáslednou mortalitou u matek a zkracoval perinatální
přežívání mláďat. Účinky na porod jsou pravděpodobně zprostředkovávány druhově specifickými
mechanismy, včetněsnížení koncentrací estradiolu, a jsou ve shodě súčinky pozorovanými u jiných
azolových antimykotik. Podávání vorikonazolu nevyvolalo žádné zhoršení fertility samic nebo samců
potkanů při expozicích rovnajících se hodnotám dosaženým u lidí při podávání terapeutických dávek.