Vainas hct

Pro kombinaci amlodipin/valsartan/hydrochlorothiazid nebyly provedeny žádné formální studie
interakcí s jinými léčivými přípravky. V tomto bodu jsou proto uvedeny pouze informace o interakcích
s jinými léčivými přípravky, které jsou známé pro jednotlivé léčivé látky přípravku.

Je nicméně důležité vzít v potaz, že přípravek Vainas HCT může zvyšovat hypotenzivní účinek jiných
antihypertenziv.

Současné podávání se nedoporučuje

Amlodipin/valsartan/hydrochlo
rothiazid
ve fixní kombinaci (jednotlivé
složky)
Známá interakce
s následujícími
látkami
Známá interakce
s následujícími
látkami
Valsartan a
HCT
Lithium Při současném podávání lithia s ACE
inhibitory, antagonisty receptorů pro
angiotenzin II včetně valsartanu nebo
thiazidy, bylo popsáno reverzibilní
zvýšení koncentrací lithia v séru a jeho
toxické účinky. Riziko toxicity
s přípravkem Vainas HCT může být
pravděpodobně dále zvýšeno tím, že
thiazidy snižují renální clearance lithia.
Při současném užívání se proto
doporučuje pečlivé sledování hladiny
lithia.
Valsartan Draslík šetřící diuretika,
přípravky k
suplementaci draslíku,
solné náhrady, které
obsahují draslík, a jiné
látky, které mohou
zvyšovat hladiny
draslíku
Jestliže je považováno za nezbytné
předepisovat léčivé přípravky, které
ovlivňují hladiny draslíku, v kombinaci
s valsartanem, doporučuje se časté
monitorování hladin draslíku v plazmě.






Amlodipin Grapefruit nebo
grapefruitová šťáva
Podávání amlodipinu s grapefruitem
nebo grapefruitovou šťávou není
doporučeno, protože u některých
pacientů může být zvýšena biologická
dostupnost, což vede ke zvýšení účinku
snižování krevního tlaku.



Opatrnost vyžadována při současném užití

Amlodipin/valsartan/hydrochlo Známá interakce Známá interakce
rothiazid
ve fixní kombinaci (jednotlivé
složky)
s následujícími
látkami
s následujícími
látkami
Amlodipin Inhibitory CYP3A(např. ketokonazol,
itrakonazol, ritonavir)
Současné podávání amlodipinu se
silnými nebo středně silnými inhibitory
CYP3A4 (inhibitory proteázy, azolová
antimykotika, makrolidy jako
erythromycin nebo klarithromycin,
verapamil nebo diltiazem) může
významně zvýšit expozici amlodipinu.
Klinické důsledky těchto
farmakokinetických odchylek mohou
být výraznější u starších pacientů.
Může být proto nutné pacienty klinicky
sledovat a dávku upravit.
Induktory CYP3A(antiepileptika, [např.
karbamazepin,
fenobarbital, fenytoin,
fosfenytoin, primidon],
rifampicin, třezalka
tečkovaná [Hypericum
perforatum])
Při souběžné léčbě se známými
induktory CYP3A4 se mohou měnit
plazmatické koncentrace amlodipinu.
Proto je zapotřebí během souběžné
léčby, zejména silnými induktory
CYP3A4 (např. rifampicin, třezalka
tečkovaná), a po ní monitorovat krevní
tlak a případně zvážit úpravu dávky.
Simvastatin Současné podávání opakovaných
dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg
simvastatinu vedlo k 77 % zvýšení
expozice simvastatinu oproti podávání
samotného simvastatinu. U pacientů
léčených amlodipinem se doporučuje
omezit dávky simvastatinu na 20 mg
denně.
Dantrolen (infuze) U zvířat byly po podání verapamilu a
intravenózního dantrolenu pozorovány
letální ventrikulární fibrilace a
kardiovaskulární kolaps v souvislosti s
hyperkalemií. Z důvodu možného
rizika hyperkalemie je nutné se u
pacientů náchylných ke vzniku maligní
hypertermie a během léčby maligní
hypertermie vyvarovat souběžnému
podání blokátorů kalciového kanálu
jako je amlodipin.






Valsartan a HCT Nesteroidní
protizánětlivé
přípravky (NSAID),
včetně selektivních
inhibitorů
cyklooxygenázy 2 (COX-
inhibitorů),
acetylsalicylová
kyselina (>3 g/den),
neselektivní NSAID
NSAID mohou oslabit antihypertenzní
účinek antagonistů angiotensinu II a
hydrochlorothiazidu, jestliže jsou
podávány současně. Navíc současné
podání přípravku Vainas HCT a
NSAID může vést ke zhoršení
renálních funkcí a ke zvýšení hladiny
draslíku v séru. Z tohoto důvodu se na
začátku léčby doporučuje
monitorování renálních funkcí, stejně
jako adekvátní hydratace pacienta.
Valsartan Inhibitory
membránového
Výsledky z in vitro studie na lidské
jaterní tkáni naznačují, že valsartan je
přenašeče (rifampicin,
cyklosporin) nebo
efluxního transportéru
(ritonavir)
substrátem jaterního přenašeče
OATP1B1 a jaterního efluxního
transportéru MRP2. Současné
podávání inhibitorů přenašeče
(rifampicin, cyklosporin) nebo
efluxního transportéru (ritonavir) může
zvýšit systémovou expozici k
valsartanu.
HCT Alkohol, barbituráty
nebo narkotika
Současné podání thiazidových diuretik
s látkami, které mají vliv na snížení
krevního tlaku (např. snížením činnosti
sympatické centrální nervové soustavy
nebo přímou vasodilatací) může
potencovat ortostatickou hypotenzi.
Amantadin Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu,
mohou zvýšit riziko nežádoucích
účinků amantadinu.
Anticholinergní látky a
jiné léčivé přípravky
ovlivňující motilitu
žaludku
Biologická dostupnost thiazidových
diuretik může být zvýšena
anticholinergními látkami (např.
atropin, biperiden), zřejmě v důsledku
snížené gastrointestinální motility a
rychlosti vyprazdňování žaludku.
Naopak se přepokládá, že prokinetika,
jako je cisaprid, mohou snížit
biologickou dostupnost thiazidových
diuretik.
Antidiabetika (např.
inzulín a perorální
antidiabetika)

Metformin
Thiazidy mohou změnit glukózovou
toleranci. Úprava dávky antidiabetika
může být nezbytná.

Metformin má být používán pouze s
opatrností kvůli riziku laktátové
acidózy vyvolané možným funkčním
renálním selháním spojeným s
hydrochlorothiazidem.






10
Betablokátory a diazoxid Současné použití thiazidových
diuretik, včetně hydrochlorothiazidu, s
betablokátory může zvýšit riziko
hyperglykemie. Thiazidová diuretika,
včetně hydrochlorothiazidu, mohou
zvyšovat hyperglykemizující účinek
diazoxidu.
Cyklosporin Současná léčba cyklosporinem může
zvýšit riziko hyperurikemie a
komplikací typu dny.
Cytotoxické látky Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu,
mohou snižovat renální exkreci
cytotoxických látek (např.
cyklofosfamid, methotrexát) a
potencovat tak jejich myelosupresivní
účinek.
Digitalisové glykosidy Thiazidy indukovaná hypokalemie či






11
hypomagnezemie se mohou objevit
jako nežádoucí účinky zvyšující výskyt
srdečních arytmií způsobených
digitalisem.
Jodové kontrastní látky V případě diuretiky indukované
dehydratace existuje zvýšené riziko
akutního renálního selhání, především
u vysokých dávek jodových přípravků.
Pacienti mají být před podáním
rehydratováni.
Iontoměniče Absorpce thiazidových diuretik,
zahrnujících hydrochlorothiazid, je
snížena cholestyraminem nebo
kolestipolem. To by mohlo vést
k subterapeutickým účinkům
thiazidových diuretik. Nicméně
střídání dávek hydrochlorothiazidu a
pryskyřice tak, že hydrochlorothiazid
je podán minimálně 4 hodiny před a 4-
hodin po podání pryskyřic, má
teoreticky minimalizovat interakci.
Léčivé přípravky
ovlivňující sérovou
hladinu draslíku
Hypokalemizující účinky
hydrochlorothiazidu mohou být
zesíleny současným podáním kalium-
deplečními diuretik, kortikosteroidů,
laxativ, adrenokortikotropního
hormonu (ACTH), amfotericinu,
karbenoxolonu, penicilinu G a derivátů
kyseliny salicylové nebo antiarytmik.
Pokud jsou tyto léčivé přípravky
předepisovány spolu s kombinací
amlodipin /valsartan
/hydrochlorothiazid, doporučuje se
monitorování sérových hladin draslíku.
Léčivé přípravky
ovlivňující sérovou
hladinu sodíku
Hyponatremické účinky diuretik
mohou být zesíleny současným
podáním léčivých přípravků, jako jsou
antidepresiva, antipsychotika,
antiepileptika, atd. Opatrnost se
doporučuje při dlouhodobém podávání
těchto léčivých přípravků.
Léčivé přípravky, které
mohou vyvolat torsades
de pointes
Vzhledem k riziku hypokalemie má být
hydrochlorothiazid podáván s
opatrností se současným
podáváním léčivých přípravků, které
mohou vyvolat torsades de pointes,
zejména antiarytmik třídy Ia a III a
některých antipsychotik.






12
Léčivé přípravky
používané k léčbě dny
(probenecid,
sulfinpyrazon a
allopurinol)
Může být zapotřebí úprava dávky
urikosurik, protože hydrochlorothiazid
může zvyšovat sérové hladiny kyseliny
močové. Zvýšení dávky probenecidu a
sulfinpyrazonu může být též zapotřebí.
Současné podávání thiazidových
diuretik, včetně hydrochlorothiazidu,
může zvýšit incidenci hypersenzitivity
k allopurinolu.
Metyldopa Existují izolovaná hlášení výskytu
hemolytické anemie vyskytující se při
současném podávání
hydrochlorothiazidu a metyldopy.
Nedepolarizující
periferní myorelaxancia
(např. tubokurarin)
Thiazidy, včetně hydrochlorothiazidu,
potencují účinek derivátů kurare.
Další antihypertenziva Thiazidy zvyšují antihypertenzní
účinky dalších antihypertenziv (např.
guanetidinu, methyldopy,
betablokátorů, vasodilatancií,
blokátorů kalciových kanálů, ACE
inhibitorů, blokátorů receptorů pro
angiotensin (ARB) a přímých
reninových inhibitorů (DRI).
Vasopresorické aminy
(např. noradrenalin,
adrenalin)
Hydrochlorothiazid může snížit účinky
vazopresorických aminů jako je
norandrenalin. Klinický význam tohoto
účinku je nejasný a není dostatečný k
vyloučení jejich užití.
Vitamín D a soli vápníku Podávání thiazidových diuretik, včetně
hydrochlorothiazidu, spolu s
vitamínem D nebo solemi vápníku
může potencovat vzestup sérových
hladin vápníku. Souběžné podávání
thiazidových diuretik může vést k
hyperkalcemii u pacientů se sklonem k
hyperkalcemii (např. u
hyperparatyreózy, malignity nebo
vitamínem D zprostředkovaných
stavů) zvýšením tubulární reabsorpce
vápníku.

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí ARB, inhibitorů ACE nebo
aliskirenu
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo
aliskirenu je spojena s vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená
funkce ledvin (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující
RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).









13