Tenormin
Dospělí
Hypertenze:
Většina pacientů odpovídá na 50-100 mg denně v jedné perorální dávce. Účinek se plně rozvine po
jednom až dvou týdnech léčby. Dalšího snížení krevního tlaku lze dosáhnout kombinací přípravku
Tenormin s jinými antihypertenzivy.
Angina pectoris:
Většina pacientů odpovídá na 50-100 mg denně perorálně v jedné dávce nebo na 50 mg dvakrát denně.
Zvyšováním dávky se obvykle nedosáhne většího účinku.
Arytmie:
Po zvládnutí arytmií pomocí intravenózního podávání atenololu je vhodným udržovacím dávkováním
50-100 mg denně perorálně v jedné dávce.
Infarkt myokardu:
Časná intervence po akutním infarktu myokardu:
Zmenšení rozsahu infarktu, snížení výskytu komorových arytmií, morbidity, bolesti, potřeby
opiátových analgetik a snížení časné mortality: pokud neuplynulo více než 12 hodin od nástupu bolesti
na hrudi, pak se pacientům vhodným k léčbě intravenózním beta-blokátorem okamžitě podá 5-10 mg
atenololu ve formě injekčního roztoku jako pomalá intravenózní injekce (1 mg/min). Pokud nedošlo
k žádným neočekávaným nežádoucím účinkům po intravenózní dávce, následuje asi za 15 minut
perorální podání 50 mg přípravku Tenormin. Za 12 hodin po intravenózní dávce se perorálně podá
dalších 50 mg a za dalších 12 hodin se přechází na 100 mg perorálně jednou denně. Objeví-li se
bradykardie a/nebo hypotenze vyžadující léčbu nebo jakékoli jiné neočekávané nežádoucí projevy, je
třeba Tenormin vysadit.
Pozdní intervence po akutním infarktu myokardu:
U pacientů, u kterých je stanovena diagnóza až za několik dní po akutním infarktu myokardu, se
doporučuje perorální léčba přípravkem Tenormin v dávce 100 mg denně jako dlouhodobá profylaxe
srdečního infarktu.
Starší pacienti
Dávkování se má snížit, zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin.
Pediatrická populace
Použití přípravku Tenormin u dětí se nedoporučuje, protože nejsou zkušenosti s podáváním přípravku
u této skupiny pacientů.
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Renální selhávání:
Vzhledem k tomu, že se Tenormin vylučuje ledvinami, je v případě závažného funkčního poškození
ledvin třeba snížit dávkování. U pacientů s clearance kreatininu větší než 35 ml/min/1,73 m²
nedochází k žádné významné kumulaci přípravku Tenormin. Při poklesu clearance kreatininu na
15-35 ml/min/1,73 m² (odpovídající sérové koncentraci kreatininu 300-600 μmol/l) je třeba upravit
perorální dávku na 50 mg denně. U pacientů s clearance kreatininu < 15 ml/min/1,73 m² (odpovídající
sérové koncentraci kreatininu > 600 μmol/l) je vhodnou perorální dávkou 50 mg každý druhý den.
Pacientům v dialyzačním programu se podává 50 mg perorálně vždy po hemodialýze: léčivý přípravek
je třeba podat pod dohledem lékaře, protože může dojít ke značnému poklesu krevního tlaku.