Sondelbay

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva ovlivňující homeostázu vápníku, hormony příštítných tělísek a
analoga, ATC kód: H05AA02.
Sondelbay je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky
http://www.ema.europa.eu.
Mechanismus účinku
Endogenní parathormon kalcia a fosforu v kostech a v ledvinách. Teriparatid endogenního lidského parathormonu. Fyziologické účinky PTH zahrnují stimulaci kostní novotvorby
přímým působením na buňky tvořící kostní hmotu absorpce vápníku, zvýšení tubulární reabsorpce kalcia a vylučování fosfátů ledvinami.
Farmakodynamické účinky
Teriparatid je látka stimulující kostní novotvorbu určená k léčbě osteoporózy. Účinky teriparatidu
na skelet závisí na charakteru systémové expozice. Podávání teriparatidu jedenkrát denně zvyšuje
apozici nové kosti na povrchu trámčité i kortikální kosti preferenční stimulací aktivity osteoblastů,
která převládá nad aktivitou osteoklastů.
Klinická účinnost
Rizikové faktory
Pro identifikaci žen a mužů se zvýšeným rizikem osteoporotických fraktur, u kterých je přepokládán
přínos léčby, mají být zváženy nezávislé rizikové faktory, např. nízká BMD, věk, předchozí fraktura,
rodinná anamnéza zlomeniny proximálního femuru, vysoký kostní obrat a nízký body mass index.
Vysoké riziko osteoporózy indukované glukokortikoidy má být u premenopauzálních žen zváženo,
pokud u nich již dříve došlo k fraktuře, nebo pokud u nich existuje kombinace rizikových faktorů
zvyšujících riziko fraktury dávkami glukokortikoidů např. ≥7,5 mg/den po dobu nejméně 6 měsíců], vysoká aktivita skrytého
onemocnění, nízká hladina pohlavních hormonůPostmenopauzální osteoporóza
Do pivotní klinické studie bylo zařazeno 1 637 postmenopauzálních žen vstupu do klinické studie mělo devadesát procent pacientek jednu nebo více zlomenin obratlů a
vertebrální BMD činila průměrně 0,82 g/cm2 denně dostávaly 1 000 mg kalcia a alespoň 400 IU vitamínu D. Výsledky ze sledování trvajícího až
24 měsíců K zabránění jedné nebo více nových zlomenin obratlů je třeba léčit 11 žen po dobu průměrně
19 měsíců.
Tabulka 2. Výskyt zlomenin u postmenopauzálních žen
Placebo 
Teriparatid 
Relativní riziko 
vs.NováMnohočetnéNevertebrálníZávažné3,9 Zkratky: n = počet pacientek náhodně rozdělených do jednotlivých léčebných skupin, CI = interval
spolehlivosti

a Výskyt zlomenin obratle byl hodnocen u 448 pacientek s placebem a 444 pacientek
léčených teriparatidem, u kterých bylo provedeno počáteční a následné rtg vyšetření
páteře.
b p ≤ 0,001 ve srovnání s placebem
c Signifikantní snížení výskytu zlomeniny proximálního femuru nebylo prokázáno.
d p ≤ 0,025 ve srovnání s placebem

Za 19 měsíců léčby % a v celkové oblasti proximálního femuru
Sledování po ukončení léčby: Po ukončení léčby teriparatidem bylo 1 262 postmenopauzálních žen
z pivotní klinické studie zařazeno do klinického hodnocení s následným sledováním. Primárním cílem
této fáze klinické studie bylo shromáždit více informací o bezpečnosti teriparatidu. Během této
observační fáze byla povolena jiná léčba osteoporózy a bylo provedeno další zhodnocení výskytu
zlomenin obratlů.

Během období 18 měsíců novou zlomeninou obratle o 41 % nižší ve srovnání s placebem
V otevřené klinické studii bylo teriparatidem léčeno 503 postmenopauzálních žen se závažnou
osteoporózou a zlomeninou v předchozích 3 letech po dobu až 24 měsíců. Po 24 měsících bylo od zahájení do ukončení léčby zvýšení kostní denzity
bederní páteře, proximálního femuru počátečním hodnotám. Průměrné zvýšení BMD od 18 do 24 měsíce v bederní páteři, proximálním
femuru
V 24měsíčním randomizovaném dvojitě zaslepené klinické studii fáze 4 kontrolované komparátorem
bylo zařazeno 1 360 postmenopauzálních žen s prokázanou osteoporózou. 680 subjektů bylo
randomizováno na teriparatida a 680 subjektů na perorální risedronát 35 mg týdně. Na počátku
klinické studie byl průměrný věk žen 72,1 roku s mediánem 2 výskytů vertebrálních fraktur; 57,9 %
pacientek dostávalo předchozí léčbu bisfosfonáty a 18,8 % bralo během klinické studie konkomitantní
glukokortikoidovou léčbu. 1 013 Průměrná kumulativní dávka s teriparatidem a 898,0 v rameni s teriparatidem byl 1 433 IU/den 191 IU/den s následným sledováním, byl výskyt nových vertebrálních fraktur 28/516 léčených teriparatidem a 64/533 = 0,44 nevertebrální frakturyrisedronátem, poměr rizik
Osteoporóza u mužů
Do klinické studie u mužů s idiopatickou osteoporózou nebo hypogonadální ranní hladina volného testosteronu nebo zvýšené hladiny FSH nebo LH437 pacientů 10

stehenní kosti ve vyjádření T-skóre 2,2 resp 2,1. Ve výchozím stavu mělo 35 % pacientů zlomeninu
obratle a 59 % nonvertebrální zlomeninu.

Všichni pacienti denně dostávali 1 000 mg kalcia a alespoň 400 IU vitamínu D. Po 3 měsících došlo
k významnému zvýšení BMD v bederní páteři. Za 12 měsíců se BMD bederní páteře zvýšila oproti
placebu o 5 %, celkového proximálního femuru o 1 %. Nebyl však prokázán významný účinek
na výskyt zlomenin.

Osteoporóza indukovaná glukokortikoidy
Účinnost teriparatidu u mužů a žen primární fázi randomizované, dvojitě zaslepené 36měsíční klinické studii kontrolované komparátorem
více zlomenin obratlů. Všem pacientům bylo denně podáváno 1000 mg kalcia a 800 IU vitamínu D.

Tato klinická studie zahrnovala postmenopauzální ženy muže BMD bederní páteře T skóre −2.7, medián dávky glukokortikoidu odpovídající 7,5 mg/den prednisonu
a 34 % pacientek mělo jednu nebo více radiograficky potvrzených zlomenin obratle; průměrný věk
premenopauzálních žen byl 37 let, střední BMD bederní páteře T skóre −2.5, medián dávky
glukokortikoidu odpovídající 10 mg/den prednisonu a 9 % mělo jednu nebo více radiograficky
potvrzených zlomenin obratle; a průměrný věk u mužů byl 57 let, střední BMD bederní páteře T skóre
−2.2, medián dávky glukokortikoidu odpovídající 10 mg/den prednisonu, a 24 % mělo jednu nebo více
radiograficky potvrzených zlomenin obratle.

18měsíční primární fázi klinické studie dokončilo 69 % pacientů. Při dosažení cílového parametru
v 18. měsíci teriparatid významně zvýšil BMD bederní časti páteře 18 a 24 měsícem došlo u pacientů léčených teriparatidem k dalšímu zvýšení BMD bederní páteře,
proximálního femuru
Ve 36. měsíci analýza rentgenových snímků 169 pacientů léčených alendronátem a 173 pacientů
používajících teriparatid ukázala, že u 13 pacientů ve skupině léčené alendronátem vzniku nové vertebrální zlomeniny ve srovnání se 3 pacienty teriparatidem. Mimo to ve skupině léčené alendronátem došlo u 15 pacientů z 214 k nonvertebrální zlomenině ve srovnání s 16 pacienty z 214
U premenopauzálních žen bylo zvýšení BMD od zahájení do ukončení léčby v 18. měsíci významně
vyšší ve skupině používající teriparatid ve srovnání se skupinou používající alendronát u bederní
páteře p=0,005