Sokar
V předklinických farmakologických studiích zaměřených na bezpečnost, všeobecnou toxicitu,
genotoxicitu a kancerogenitu nebyly zjištěny žádné klinicky relevantní účinky, s výjimkou těch, které
souvisí s farmakologickými účinky léčivé látky.
Reprodukční studie prokázaly mírné embryotoxické účinky pouze při dávkách blížících se dávkám
toxickým pro matku (zvýšený počet resorpcí, preimplantační a postimplantační ztráty).
Supraterapeutické koncentrace aktivního metabolitu fesoterodinu inhibují proud K+ iontů v kanálech
kódovaných klonovaným lidským genem ether-à-go-go-related gene (hERG) a prodlužují trvání
akčního potenciálu (70 % a 90 % repolarizace) u izolovaných psích Purkyňových vláken. U psů, kteří
byli při vědomí, však aktivní metabolit neměl vliv na intervaly QT a QTc při plazmatické expozici
přinejmenším 33násobně vyšší než průměrná maximální plazmatická koncentrace volné látky u
pacientů se silnou metabolickou aktivitou CYP2D6 a 21 násobně vyšší než u pacientů se slabou
metabolickou aktivitou CYP2D6 po podávání 8 mg fesoterodinu 1x denně.
Ve studii fertility a raného embryonálního vývoje u myší neměl fesoterodin při dávkách až mg/kg/den účinek na samčí reprodukční funkce ani fertilitu. Při dávkách 45 mg/kg/den byl u myších
samic, kterým byl fesoterodin podáván po dobu 2 týdnů před pářením a až do 7. dne gestace,
pozorován nižší počet žlutých tělísek, snížení počtu uhnízděných vajíček a snížení životaschopnosti
plodů. Dávka bez zjevného účinku na matku (NOEL - No-Observed-Effect Level) a i pro účinky na
reprodukci a raný embryonální vývoj byla 15 mg/kg/den. Na základě AUC byla systémová expozice
při nejvyšší doporučené dávce pro člověka (MRHD - Maximum Recommended Human Dose) 0,6-
1,5x vyšší u myší než u člověka, zatímco na základě maximálních plazmatických koncentrací byla
expozice u myší 5-9x vyšší.