Sodium oxybate kalceks
Opakované podávání natrium-oxybátu potkanům (90 dnů a 26 týdnů) a psům (52 týdnů) nevedlo
k žádnému významnému nálezu při biochemickém vyšetření a mikroskopické i makroskopické
patologii. Klinické příznaky vztahující se k léčbě souvisely se sedací, sníženou spotřebou potravy
a druhotnými změnami tělesné hmotnosti, nárůstem tělesné hmotnosti a hmotnosti orgánů. Expozice
psů a potkanů k dosažení NOEL byla nižší (~ 50%) než u člověka. Natrium-oxybát nebyl v in vivo a in
vitro testech mutagenní ani klastogenní.
Gamabutyrolakton (GBL), prekurzor látky GHB, testovaný v dávkách podobných těm očekávaným
u člověka (1,21-1,64krát vyšší) byl NTP klasifikován jako nekancerogenní u potkanů a neprůkazně
kancerogenní u myší; došlo k mírnému zvýšení počtu feochromocytomů, které bylo vzhledem
k vysoké mortalitě skupiny s vysokou dávkou GBL obtížně interpretovatelné. Ve studii kancerogenity
u potkanů byly také identifikovány nádory bez vztahu k podané látce.
Látka GHB nevykazovala žádný účinek na páření, obecnou fertilitu nebo parametry spermatu
a nepůsobila ani embryofetální toxicitu u potkanů exponovaných dávkám až 1000 mg/kg/den (1,64x
vyšší expozice v porovnání s člověkem stanovená výpočtem pro zvířata, která nejsou březí). Během
laktace byla po vysoké dávce u F1 zvířat zvýšena perinatální mortalita a snížena průměrná hmotnost
mláďat. Souvislost těchto vývojových defektů s maternální toxicitou nemohla být stanovena. U králíků
byla pozorována mírná fetotoxicita.
Lékové diskriminační studie ukázaly, že GHB produkuje specifický diskriminační stimul, který je
v některých ohledech podobný alkoholu, morfinu a některým GABA mimetickým přípravkům. Studie
u potkanů, myší a opic, ve kterých si zvířata sama mohla podávat přípravek, vedly k rozporuplným
výsledkům. U hlodavců však byla jasně prokázána tolerance k GHB i zkřížená tolerance mezi GHB
a alkoholem a baklofenem.