Sevoflurane baxter
Předklinické údaje o toxicitě jedné a opakované dávky sevofluranu neprokazují
žádnou specifickou orgánovou toxicitu.
Studie vlivu na reprodukční systém: Studie vlivu na fertilitu provedené na potkanech
ukázaly snížení četnosti implantace a březosti po opakované expozici anestetickými
dávkami. Studie vývojové toxicity provedené na potkanech a králících neodhalila
žádné teratogenní účinky. V subanestetických koncentracích během perinatální fáze
bylo u potkanů prokázáno prodloužení gestace.
Studie na samcích potkanů prokázala sníženou motilitu a koncentraci spermií a také
zvýšenou testikulární degeneraci po chronické expozici sevofluranem (v dávce
inhalace 1 MAC sevofluranu po dobu 7 nebo 14 dnů) ve srovnání s kontrolami.
Publikované studie na zvířatech (včetně primátů) v dávkách vedoucích k lehké až
středně silné anestezii prokázaly, že použití anestetik v období rychlého růstu mozku
nebo synaptogeneze vedlo ke ztrátě buněk ve vyvíjejícím se mozku, což může být
spojeno s dlouhodobými kognitivními poruchami. Klinický význam těchto
preklinických zjištění není znám.
Rozsáhlé in-vitro a in-vivo studie mutagenních účinků sevofluranu přinesly negativní
výsledky. Studie kancerogenních účinků nebyly provedeny.
Účinky na oběhové funkce a spotřebu kyslíku: Výsledky studií prováděných na psech
prokazují, že sevofluran nezpůsobuje coronary steal syndrom a neprohlubuje dříve
přítomnou ischemii myokardu. Studie na zvířatech prokázaly, že byl zachován oběh v
játrech a ledvinách během podání sevofluranu.
Sevofluran snižuje rychlost mozkového metabolismu kyslíku (CMRO2) ve formě
podobné jako isofluran. Přibližně 50% snížení CMRO2 bylo pozorováno při
koncentracích blížících se 2,0 MAC. Studie na zvířatech prokázaly, že sevofluran
nemá významné účinky na průtok krve mozkem.
Účinky sevofluranu na centrální nervový systém: u zvířat sevofluran výrazně
potlačuje elektroencefalografickou (EEG) aktivitu srovnatelnou se stejně účinnými
dávkami isofluranu. Neexistuje žádný důkaz, že by použití sevofluranu bylo spojeno s
epileptiformní aktivitou během normokapnie nebo hypokapnie. Na rozdíl od
enfluranu pokusy o vyvolání záchvatům podobné aktivity na EEG během hypokapnie
s rytmickými zvukovými stimuly byly negativní.
Substance A: Substance A je degradační produkt sevofluranu, tvořený v absorbentu
CO2. Její koncentrace se normálně zvyšuje při zvyšování teploty absorbentu,
koncentrace sevofluranu a snižování průtoku čerstvého vzduchu.
Studie prováděné na potkanech ukázaly reverzibilní nefrotoxicitu (nekrózu
jednotlivých buněk v proximálních tubulech ledvin) závislou na dávce a době podání.
U potkanů byla nefrotoxicita prokázána při koncentraci 25-50 ppm po 6 až hodinách expozice. Význam pro lidi není znám.
V klinických studiích byla nejvyšší koncentrace substance A (pomocí natronového
vápna jako absorbentu CO2 v okruhu) 15 ppm u dětí a 32 ppm u dospělých. U
systémů využívajících jako absorbent CO2 barium byly zjištěny koncentrace až
61 ppm. Ačkoli jsou zkušenosti s nízkoprůtokovou anestézií omezené, aktuálně
nejsou žádné důkazy o narušení ledvinných funkcí vlivem substance A.