Sagilia

Farmakoterapeutická skupina: Antiparkinsonika, inhibitory monoaminooxidázy typu B
ATC kód: N04BDMechanismus účinku
Prokázalo se, že rasagilin je silným ireverzibilním selektivním inhibitorem MAO-B, který může
způsobit zvýšení extracelulárních hladin dopaminu ve striatu. Zvýšená hladina dopaminu a následné
zvýšení dopaminergní aktivity pravděpodobně zprostředkovávají příznivé účinky rasagilinu, které byly
pozorovány u modelů dopaminergní motorické dysfunkce.
1-aminoindan je aktivním hlavním metabolitem a není inhibitorem MAO-B.
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost rasagilinu byla zjištěna ve třech studiích: ve studii I při monoterapii a ve studiích II a III při
kombinované léčbě s podáváním levodopy.
Monoterapie
Ve studii I bylo 404 pacientů náhodně zařazeno tak, aby dostávali placebo (138 pacientů), rasagilin
v dávce 1 mg/den (134 pacientů) nebo rasagilin v dávce 2 mg/den (132 pacientů) a podávání trvalo
26 týdnů, bez aktivního komparátoru.
V této studii byla hlavním měřítkem účinnosti změna celkového skóre oproti původní hodnotě na
stupnici Unified Parkinson’s Disease Rating Scale (UPDRS, části I-III). Rozdíl mezi průměrnou změnou
při porovnání základní hodnoty a hodnoty po 26 týdnech/při ukončení (LOCF, Last Observation Carried
Forward) byl statisticky významný (UPDRS, části I-III: pro dávku rasagilinu 1 mg při porovnání
s placebem -4,2, 95% interval spolehlivosti [-5,7, -2,7]; p<0,0001, pro dávku rasagilinu 2 mg při
porovnání s placebem -3,6, 95% interval spolehlivosti [-5,0, -2,1]; p<0,0001), UPDRS Motor, část II:
pro dávku rasagilinu 1 mg při porovnání s placebem -2,7, 95% CI [-3,87, -1,55], p<0,0001; pro dávku
rasagilinu 2 mg při porovnání s placebem -1,68, 95% CI [-2,85, -0,51], p=0,0050). Efekt byl zřejmý,
i když nedosahoval výrazných hodnot u této populace pacientů s mírným onemocněním. Byl zřejmý
signifikantní a přínosný efekt v kvalitě života (jak bylo zhodnoceno stupnicí PD-QUALIF).
Kombinovaná terapie
Ve studii II byli pacienti náhodně zařazeni tak, aby dostávali placebo (229 pacientů) nebo rasagilin
v dávce 1 mg/den (231 pacientů) nebo inhibitor katechol-O-methyltransferázy (COMT), entakapon,
v dávce 200 mg spolu s naplánovanými dávkami levodopy (LD)/inhibitoru dekarboxylázy (pacientů), po dobu 18 týdnů. Ve studii III byli pacienti náhodně zařazeni tak, aby dostávali placebo (pacientů), rasagilin v dávce 0,5 mg/den (164 pacientů) nebo rasagilin v dávce 1 mg/den (149 pacientů).
Podávání trvalo 26 týdnů.
V obou studiích byla primárním měřítkem účinnosti změna ze základní hodnoty na nástup účinku léčby,
zjištěná porovnáním průměrného počtu hodin, strávených během dne ve stavu „OFF“ (zjištěná pomocí
„čtyřiadvacetihodinového“ domácího deníku, vyplňovaného 3 dny před každou hodnotící kontrolou).
Ve studii II byl průměrný rozdíl v počtu hodin, strávených během dne ve stavu „OFF“ při porovnání
s placebem -0,78 h, 95% interval spolehlivosti [-1,18, -0,39]; p=0,0001. Průměrný pokles celkové denní
doby ve stavu OFF byl podobný ve skupině s podáváním entakaponu (-0,80 h, 95% interval spolehlivosti
[-1,20, -0,41]; p<0,0001) a ve skupině s podáváním rasagilinu v dávce 1 mg. Ve studii III byl průměrný
rozdíl v porovnání s placebem -0,94 h, 95% interval spolehlivosti [-1,36, -0,51]; p<0,0001. Bylo rovněž
zjištěno statisticky významné zlepšení oproti placebu ve skupině s podáváním rasagilinu v dávce 0,5 mg,
toto zlepšení však bylo menší. Váha výsledků pro primární cíl („endpoint“) při zjišťování účinnosti byla
potvrzena v dalších statistických modelech a byla prokázána ve třech kohortách (ITT, per protocol
a pacienti, kteří dokončili studii).
Mezi sekundární měřítka účinnosti patří celkové vyhodnocení zlepšení vyšetřujícím, skóre na dílčí
stupnici Activities of Daily Living (ADL) při stavu OFF a stupnici pro vyhodnocení motorických funkcí
UPDRS při stavu ON. Ve srovnání s placebem přinášel rasagilin statisticky významné zlepšení.