Ruxience

Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.
Progresivní multifokální leukoencefalopatie
Všem pacientům léčeným přípravkem Ruxienceprorevmatoidní artritidu, GPA,MPAnebo
pemphigus vulgaris musí být při každé infuzi předána Karta pacienta.Karta pacienta obsahuje důležité
bezpečnostní informace pro pacienty týkající se možného zvýšení rizika infekcí, včetně progresivní
multifokální leukoencefalopatie Ve velmi vzácných případech byla po podánírituximabuhlášena PML končící úmrtím.Pacienti musí
být vpravidelných intervalech sledováni pro jakékoli nové nebo zhoršující se neurologické známky
nebo příznaky, které by mohly naznačovat PML. Vpřípadě podezření na PML musí být další podávání
přípravku pozastaveno, dokud není diagnóza PML vyloučena. Lékař mávyhodnotit stav pacienta, aby
bylo možno určit, zda příznaky ukazují na neurologickou dysfunkci, a vkladném případě, zda
příznaky ukazují na PML. Dle klinické indikace mábýt zvážena konzultace sneurologem.
Při jakýchkoli pochybnostech majíbýt zvážena další vyšetření včetně magnetické rezonance,
přednostně skontrastem, vyšetření mozkomíšního moku na JC virovou DNA a opakované
neurologické vyšetření.
Lékař mávěnovat zvláštní pozornost symptomům, které naznačují PML, ale kterých si pacient nemusí
všimnout doporučeno, aby o léčbě informoval svého partnera nebo osobu, která o něho pečuje, protože ti si
mohou všimnout příznaků, které sám nemocný nezaznamená.
Pokud dojde ke vniku PML, podávání přípravku Ruxiencemusí být trvale ukončeno.
Po rekonstituci imunitního sytému u imunosuprimovaných nemocných sPML bylo možno pozorovat
stabilizaci nebo zlepšení. Nadále není známo, zda časná detekce PML a ukončení léčby rituxumabem
může vést kpodobné stabilizaci či zlepšení.
Nehodgkinské lymfomy a chronická lymfocytárníleukemie
Reakce související s infuzí
Podání rituximabuje spojeno sreakcemi souvisejícími sinfuzí, které mohou souviset suvolněním
cytokinů a/nebo dalších chemických mediátorů. Syndrom zuvolnění cytokinů může být klinicky
nerozeznatelný od akutních hypersenzitivních reakcí.
Tento soubor reakcí, které zahrnují syndrom zuvolnění cytokinů, syndrom nádorového rozpadu a
anafylaktické či hypersenzitivní reakce, je popsán níže.
Po uvedení přípravku srituximabem na trh byly hlášeny závažné reakce související sinfuzí, které
končily úmrtím, při použití rituximabupro intravenózní podání snástupem během 30 minut až 2 hodin
po zahájení první intravenózní infuzesrituximabem. Ty byly charakterizovány plicními příhodami a
vněkterých případech zahrnovaly rychlý rozpad nádoru s rysy syndromu nádorového rozpadu, navíc
horečku, zimnici, třesavku, hypotenzi, kopřivku, angioedém a další symptomy Těžký syndrom zuvolnění cytokinůje charakterizován těžkou dušností, často doprovázenou
bronchospazmem a hypoxií, dále horečkou, zimnicí, třesavkou, urtikariía angioedémem. Tento
syndrom může být spojen sněkterými příznaky syndromu nádorového rozpadu, jako jsou
hyperurikemie, hyperkalemie, hypokalcemie, hyperfosfatemie, akutní renální selhání, zvýšení hladiny
laktát dehydrogenázy Akutní respirační selhání může být provázeno plicní intersticiální infiltrací nebo edémem plic,
viditelným na rentgenovém vyšetření. Tento syndrom se často objevuje vprůběhu jedné až dvou hodin
po zahájení první infuze. U pacientů sanamnézou plicní insuficience nebo u pacientů snádorovou
infiltrací plic je větší nebezpečí nepříznivého průběhu, a proto mají býttito pacienti léčeni se zvýšenou
opatrností. U pacientů, u kterých dojde krozvoji těžkého syndromu zuvolnění cytokinů, musí být
infuze okamžitě zastavena Vzhledem ktomu, že počáteční zlepšení klinických příznaků může být následováno opětovným
zhoršením celkového stavu, majíbýt pacienti pečlivě monitorováni až do doby, kdy projevy syndromu
nádorovéhorozpadu a plicní infiltrace vymizí nebo tento syndrom je vyloučen. Další pokračování
léčby po úplném vymizení příznaků vedlo vzácně kopakování těžkého syndromu zuvolnění cytokinů.
Pacienti s velkou nádorovou zátěží nebo s vysokým počtem buněk, jako jsou pacienti sCLL, u kterých může být zvýšené riziko zejména těžkého syndromu
zuvolnění cytokinů, mají být léčeni snejvyšší opatrností. Titopacienti mají být velmi pečlivě
monitorováni vprůběhu první infuze. U těchto pacientů je třeba zvážit snížení rychlosti při podávání
první infuze nebo rozdělení dávky vprvním a jakémkoli následujícím cyklu léčby do dvou dnů, pokud
je počet lymfocytů stále >25 x 109/l.
Nežádoucí reakce všech typů vznikající vsouvislosti spodáním infuze byly pozorovány u 77 %
pacientů léčených rituximabembronchospazmem u 10% pacientůpřerušení infuze rituximabua po podání antipyretik, antihistaminik, a podle potřeby po podání kyslíku,
infuze fyziologického roztoku nebo bronchodilatancií a glukokortikoidů. Těžké reakce při syndromu
zuvolnění cytokinů -viz výše.
Po intravenózním podání bílkovin pacientům byly hlášeny anafylaktické nebo jiné hypersenzitivní
reakce. Na rozdíl od syndromu z uvolnění cytokinů se skutečná hypersenzitivní reakce objevuje
typicky během několika minut po zahájení infuze. Pro případ rozvoje alergické reakce vprůběhu
podávání rituximabu, musí být léčiva užívaná kléčbě hypersenzitivní reakce, např. epinefrin
reakce mohou být podobné klinickým příznakům syndromu z uvolnění cytokinů Hypersenzitivní reakce byly hlášeny méně často než reakce vznikající vsouvislosti suvolněním
cytokinů.
Dalšími reakcemi hlášenými vněkterých případech byly infarkt myokardu, fibrilace síní, plicní edém a
akutní reverzibilní trombocytopenie.
Vzhledem ktomu, že se vprůběhu podání rituximabumůže objevit hypotenze, mábýt zváženo
přechodné vysazení antihypertenzivpo dobu12 hodin před infuzí přípravku Ruxience.
Srdeční poruchy
U pacientů léčených rituximabemse objevily angina pectoris,srdeční arytmie typu fibrilace či flutter
síní, srdeční selhání a/nebo infarkt myokardu. Pacienti sanamnézou srdečního onemocnění a/nebo
kardiotoxickou chemoterapií mají proto být pečlivě monitorováni.
Hematologická toxicita
Přestože rituximabv monoterapii nepůsobí myelosupresivně, je u nemocných s počtem neutrofilů
<1,5 x 109/l a/nebo trombocytů <75 x 109/l potřeba opatrnosti, vzhledem ktomu, že u této skupiny
nemocných jsou jen malé zkušenosti spodánímrituximabu. Rituximabbyl podán 21 nemocným, kteří
podstoupili autologní transplantaci kostní dřeně nebo jinak rizikovým nemocným s předpokládanou
redukovanou funkcí kostní dřeně, aniž by byla vyvolána myelotoxicita.
Během léčby přípravkem Ruxienceje třeba pravidelně kontrolovat kompletní krevní obraz, včetně
počtu neutrofilů a trombocytů.
Infekce
Během léčby rituximabemse mohou objevit závažná infekční onemocnění, včetně onemocnění
vedoucích kúmrtí závažným infekčním onemocněním Lékaři majípečlivě zvážit použití přípravku Ruxienceu pacientů s anamnézou opakovaných či
chronických infekčních onemocnění či u pacientů s průvodními chorobami, které by mohly u pacientů
dále přispět kpredispozicikzávažným infekčním chorobám U pacientů léčených rituximabembyly popsány případy reaktivace hepatitidy B, včetně hlášení
fulminantní hepatitidy snásledným úmrtím. Většina těchto pacientů byla rovněž léčena cytotoxickou
chemoterapií. Omezené množství informací zjedné studie spacienty trpícími relabující/refrakterní
CLL naznačuje, že léčba rituximabemby mohla také zhoršit primární infekci hepatitidou B. U všech
pacientů mábýt před zahájením léčby přípravkem Ruxienceproveden screening na virus hepatitidy B
mohou být doplněna dalšími vhodnými vyšetřenímiv souladuslokálními doporučeními.Pacienti
saktivní hepatitidouB nemají být léčeni přípravkem Ruxience.Pacienti sesérologicky pozitivní
hepatitidou Bvyšetření ke specialistovi na jaterní onemocnění, vprůběhu léčbymajíbýt tito pacienti pečlivě
sledovánia léčeni vsouladu slokálními medicínskými postupykprevenci reaktivace hepatitidy B.
U pacientů sNHL a CLL byly po uvedení rituximabuna trh velmi vzácně hlášeny případy progresivní
multifokální leukoencefalopatie vkombinaci schemoterapií nebo jako součást transplantace hematopoetickýchkmenových buněk.
Očkování
Bezpečnost očkování živými virovými vakcínami po léčbě rituximabemnebyla u pacientů sNHL a
CLL studována a očkování živými virovými vakcínami není doporučeno. Pacienti léčení přípravkem
Ruxiencemohou podstoupit očkování neživými vakcínami;účinnost očkování neživými vakcínami
však může být nižší. V nerandomizované studii měli dospělí pacienti s relapsem nízce maligního NHL
léčení monoterapií rituximabemve srovnání se zdravými kontrolami nižší odpověď na přeočkování
tetanem zjišťování dvojnásobného vzestupu titru protilátekkpodobnosti obou chorob očekávat podobné výsledky, ale nebylo to dosud ověřeno vklinických
studiích.
Průměrné hodnoty titrů protilátek proti panelu antigenů příušnice, zarděnky, plané neštoviceKožní reakce
Byly popsány závažné kožní reakce, jako jsounapříklad toxická epidermální nekrolýzasyndromtakovéto příhody, spodezřením na souvislost spodánímrituximabu,má být léčba trvale přerušena.
Pediatrická populace
U pacientů mladších než 3 roky jsou dostupné pouze omezené údaje. Další informace viz bod 5.Revmatoidní artritida, granulomatóza spolyangiitidoupemphigus vulgaris
Populace pacientůsrevmatoidní artritidou, která dosud nebyla léčena methotrexátem Užití rituximabunení doporučeno u pacientů, kteří dosud nebyli léčeni MTX, protože u nich nebylo
potvrzeno, zda prospěch z léčby převáží její rizika.
Reakce související s infuzí
Podání rituximabuje spojeno sreakcemi souvisejícími sinfuzí mohou souviset suvolněním cytokinů a/nebo dalších chemických mediátorů.
U pacientů srevmatoidní artritidou byly po uvedení přípravku srituximabem na trh hlášeny závažné
reakce související sinfuzí, které končily úmrtím. Většina příhod souvisejících sinfuzíu pacientů
srevmatoidní artritidou, které byly hlášeny vklinických studiích, byla mírné až střední závažnosti.
Nejčastějšími příznaky byly alergické reakce jako bolest hlavy, svědění, podráždění v krku, návaly
horka, vyrážka, kopřivka, hypertenze a pyrexie. Obecně byl podíl pacientů, u kterých se objevila
jakákoli infuzní reakce, vyšší po první infuzi než po druhé infuzi jakéhokoli cyklu léčby. Incidence
IRR klesala snásledujícími cykly léčbysnížení rychlosti infuze nebo po přerušení infuze rituximabua po podání antipyretik a antihistaminik,
podle potřeby po podání kyslíku, infuze fyziologického roztoku nebo bronchodilatancií a
glukokortikoidů. Pacienty spreexistujícím kardiálním onemocněním a pacienty sanamnézou
kardiopulmonálních nežádoucích účinků je nutné pečlivě sledovat. Vzávislosti na závažnosti reakce
související sinfuzí a požadovaném zásahu, je nutné dočasně nebo trvale ukončit léčbu přípravkem
Ruxience. Vmnoha případech mohla být infuze obnovena při 50% snížení rychlosti 100mg/hodna 50mg/hodPro případ rozvoje alergické reakce vprůběhu podávání přípravku Ruxiencemusí být ihned
kdispozici léčiva užívaná kléčbě hypersenzitivní reakce, např. epinefrin glukokortikoidy.
O bezpečnosti rituximabuu pacientů se středně závažným srdečním selháním nebo sezávažným nekontrolovaným onemocněním srdce nejsou kdispozici žádné údaje. U pacientů
léčených rituximabem, u nichž se současně vyskytovalo preexistující ischemické onemocnění srdce
jako angina pectoris, infarkt myokardu a fibrilace či flutter síní, došlo k symptomatickému výskytu
tohoto onemocnění. U pacientů sanamnézou srdečního onemocnění a pacientů sanamnézou
kardiopulmonálních nežádoucích účinkůmá proto být před podáním přípravku Ruxiencezváženo
riziko kardiovaskulárních komplikací způsobenýchinfuzní reakcí a pacienti majíbýt během podávání
infuze pečlivě monitorováni. Vzhledem ktomu, že se vprůběhu podání infuze rituximabumůže
objevit hypotenze, mábýt zváženo přechodné vysazení antihypertenziv 12 hodin před infuzí přípravku
Ruxience.
Reakce související sinfuzí byly u pacientů sGPA,MPAa sonemocněním pemphigus vulgaris
konzistentní s reakcemipozorovanýmivklinických studiích apo uvedení přípravku na trh u pacientů
srevmatoidní artritidou Srdeční poruchy
U pacientů léčených rituximabemse objevily angina pectoris, srdeční arytmie typu fibrilace či flutter
síní, srdeční selhání a/nebo infarkt myokardu. Pacienti sanamnézou srdečního onemocnění mají proto
být pečlivě monitorováni Infekce
Na základě mechanismu účinku rituximabua znalosti, že B-buňky hrají důležitou roli vudržování
normální imunitní odpovědi, může u pacientů po léčbě rituximabemdojít ke zvýšení rizika infekce
sfatálním průběhem závažnou infekcí sníženou funkcí imunitního systému zvážit použití rituximabuu pacientů sanamnézou chronických infekcí nebo vpodmínkách, které
mohou zvýšit náchylnost pacientů kzávažným infekcím, např. hypogamaglobulinemii Před zahájením léčby přípravkem Ruxiencese doporučuje stanovit hladiny imunoglobulinů.
Pacienti vykazující známky a příznakyinfekce po léčbě přípravkem Ruxiencemajíbýt okamžitě
vyšetřeni a adekvátněléčeni. Před podáním dalšího cyklu léčby přípravkem Ruxiencemá býtu
pacientů znovu posouzeno potenciální riziko infekce.
Po podávání rituximabukléčbě revmatoidní artritidy a autoimunitních onemocnění, včetně
systémového lupus erytemathodes fatální progresivní multifokální leukoencefalopatie Infekce virem hepatitidy B
U pacientůsrevmatoidní artritidou, GPAa MPAléčených rituximabembyly hlášeny případy
reaktivace hepatitidy B,včetně těch, které končily úmrtím.
U všech pacientů má být před zahájením léčby přípravkem Ruxienceproveden screening na virus
hepatitidy B Tato vyšetření mohou být doplněna dalšími vhodnými vyšetřenímivsouladu slokálními postupy.
Pacienti saktivním onemocněnímhepatitidyBnemají být léčeni rituximabem.Pacienti se sérologicky
pozitivní hepatitidou Bvyšetření ke specialistovina jaterní onemocnění, vprůběhu léčbymají býttito pacientipečlivě
sledovánia léčeni vsouladu slokálními medicínskými postupykprevenci reaktivace hepatitidy B.
Pozdní neutropenie
Je třeba vyšetření počtuneutrofilů vkrvi před každým cyklem léčby přípravkem Ruxiencea
pravidelně až po dobu 6 měsíců po ukončení léčby a při známkách nebo příznacích infekce 4.8Kožní reakce
Byly popsány závažné kožní reakce, jako například toxická epidermální nekrolýzaa Stevensův-Johnsonův syndrom, některé končící úmrtím příhody, spodezřením na souvislost spodáním přípravku Ruxience,má být léčbatrvalepřerušena.
Očkování
Lékaři majípřed zahájením léčby přípravkem Ruxienceposoudit stav očkování pacienta, a je-li to
možné, pacienti by si měli doplnit všechna chybějící očkování podlestávajících očkovacích
doporučení. Očkování mábýt dokončeno nejméně 4 týdny před prvním podáním přípravku Ruxience.
Bezpečnost očkování živými virovými vakcínami po léčbě rituximabemnebyla studována. Proto není
doporučeno očkování živými virovými vakcínami během léčby přípravkem Ruxiencea po dobu
deplece B-lymfocytů v periferní krvi.
Pacienti léčení přípravkem Ruxiencemohou podstoupit očkování neživými vakcínami; účinnost
očkování neživými vakcínami však může být nižší. V randomizované studii měli pacienti s
revmatoidní artritidouléčení rituximabema methotrexátem ve srovnání s pacienty léčenými pouze
methotrexátem srovnatelnou odpověď na přeočkování tetanem na pneumokokovou polysacharidovou vakcínu pneumokokových protilátekvakcínou, toto očkování mábýt dokončeno alespoň 4 týdny před dalším cyklem léčby rituximabem.
Celkově byl u revmatoidní artritidy po opakované léčbě rituximabempo dobu delší než 1 rok podíl
pacientů s pozitivními titry protilátek proti S. pneumoniae,chřipce, spalničkám, zarděnkám, planým
neštovicím a tetanovému anatoxinu v zásadě podobný s podíly při zahájení léčby.
Současné/následné užívání jiných DMARDu pacientů srevmatoidní artritidou
Současné užívání přípravku Ruxiencea antirevmatických terapií jiných, než jsou ty uvedené pod
indikací revmatoidní artritida, se nedoporučuje.
Jsou pouze omezené údaje z klinických studií, které by umožnily plně zhodnotit bezpečnost
následného použití DMARDs rituximabemléčbě u pacientů dříve léčených rituximabemnemění, pokud jsou však pacienti po léčbě rituximabem
léčeni biologickými léky a/nebo DMARDs, majíbýt pečlivě sledováni kvůli příznakům infekce.
Maligní onemocnění
Imunomodulační látky mohou zvyšovat riziko vzniku malignit. Dostupné údajeale nenasvědčují
zvýšení rizika vzniku malignitu rituximabu používaného vautoimunitních indikacíchkromě rizika
vzniku malignit, kteréjiž souvisíse základním autoimunitním stavem.
Pomocná látka
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1mmol vpodstatě „bez sodíku“.