Raloxifen teva

Ve 2leté studii sledující kancerogenitu přípravku na potkanech bylo pozorováno zvýšení výskytu
ovariálních tumorů z granulózních a thekálních buněk u samic, jímž byla podávána vysoká dávka
než u postmenopauzálních žen, kterým je podávána dávka 60 mg. V 21-měsíční studii, sledující
kancerogenitu u myší, bylo pozorováno zvýšení výskytu testikulárních tumorů z intersticiálních
buněk, adenomu a adenokarcinomu prostaty u samců, jimž byla podávána dávka 41 nebo 210 mg/kg, a
leiomyoblastomu prostaty u samců s dávkou 210 mg/kg. U myších samic byl prokázán vyšší výskyt
ovariálních tumorů při dávce 9 až 242 mg/kg maligních tumorů z granulózních/thekálních buněk a benigních tumorů z buněk epiteliálních. V těchto
studiích byly samice hlodavců léčeny v reprodukčním věku, kdy jejich ovaria byla funkční a vysoce
citlivá na hormonální stimulaci. Na rozdíl od těchto vysoce reaktivních ovarií jsou lidská ovaria po
menopauze relativně necitlivá na pohlavní hormonální stimulaci.

Raloxifen nebyl genotoxický v žádném z mnoha provedených testů. Reprodukční a vývojové účinky
pozorované na zvířatech jsou v souladu se známým farmakologickým profilem raloxifenu. U samic
potkana v dávkách 0,1 až 10 mg/kg/den raloxifen během léčby přerušil estrinní cykly, ale neopozdil
páření po skončení léčby a jen okrajově snížil množství mláďat, zvýšil délku gestace a pozměnil
načasování událostí v neonatálním rozvoji. Při podání během preimplantační periody raloxifen opozdil
a porušil implantaci embrya, což vyústilo v prodlouženou gestaci a nižší počet mláďat, ale vývoj
potomků do odstavení nebyl ovlivněn. Studie teratogenity probíhaly na králících a potkanech. U
králíků byly pozorovány potraty a malý výskyt ventrikulárních septálních defektů hydrocefalus ledvin
Raloxifen je účinný antiestrogen na dělohu potkana a zabraňuje růstu estrogen-dependentních tumorů
mléčné žlázy u potkanů a myší.