Perindopril/amlodpine stada
Informace o předávkování perindopril/amlodipine u lidí nejsou dostupné.
Pro amlodipin jsou zkušenosti s úmyslným předávkováním u lidí omezené. Velké předávkování může
vést k nadměrné periferní vazodilataci s následnou významnou a pravděpodobně dlouhodobou
systémovou hypotenzí. Jakákoli hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem je důvodem pro
monitorování na kardiologické jednotce intenzivní péče. Při obnově vaskulárního tonu a krevního
tlaku mohou být užitečné vazokonstrikční látky, pokud ovšem jejich aplikace není kontraindikována.
K potlačení účinku blokády kalciových kanálů může být vhodné intravenózní podání kalcium-
glukonátu.
Nekardiogenní plicní edém byl vzácně hlášen v důsledku předávkování amlodipinem, nástup se může
projevit až opožděně (24–48 hodin po požití) a může vyžadovat ventilační podporu. Včasná
resuscitační opatření (včetně hypervolemie) k udržení perfuze a srdečního výdeje mohou být
spouštějící faktory.
Amlodipin není dialyzovatelný.
Pro perindopril jsou k dispozici omezené údaje o předávkování u lidí. Symptomy související s
předávkováním inhibitory ACE mohou zahrnovat hypotenzi, oběhový šok, poruchy elektrolytů,
renální selhání, hyperventilaci, tachykardii, palpitace, bradykardii, závratě, úzkost a kašel.
Doporučenou léčbou předávkování je intravenózní infúze fyziologického roztoku. Při výskytu
hypotenze má být pacient uložen do protišokové polohy. Je-li k dispozici, může být zvážena infúze
angiotenzinu II a/nebo intravenózní katecholaminy. Perindopril může být ze systémového oběhu
odstraněn hemodialýzou (viz bod 4.4). Kardiostimulační léčba je indikována u bradykardie
neodpovídající na léčbu. Průběžně mají být monitorovány životní funkce, sérové elektrolyty a
koncentrace kreatininu.