Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Orlistat Sandoz 120 mg tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje orlistatum 120 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdá tobolka
Modrá, velikost č. 1. Obsahem je bílý prášek nebo mírně kompaktní shluky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Orlistat Sandoz je indikován v kombinaci s mírně nízkokalorickou dietou k léčbě
obézních pacientů s indexem tělesné hmotnosti (BMI) vyšším nebo rovným 30 kg/m2 nebo
k léčbě pacientů s nadváhou (BMI ≥ 28 kg/m2) s doprovodnými rizikovými faktory.

Léčba orlistatem se musí ukončit po 12 týdnech, pokud pacient nebyl schopen snížit alespoň o
% tělesnou hmotnost ve srovnání s hmotností na počátku léčby.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dospělí
Doporučená dávka orlistatu je jedna 120mg tobolka zapíjená vodou bezprostředně před, v
průběhu nebo do jedné hodiny po každém hlavním jídle. Pokud se hlavní jídlo vynechá nebo
neobsahuje žádný tuk, je třeba vynechat i dávku orlistatu.

Pacient by měl být na nutričně vyvážené, mírně nízkokalorické dietě, obsahující přibližně
30 % kalorií z tuků. Doporučuje se, aby dieta byla bohatá na ovoce a zeleninu. Denní příjem
tuků, cukrů a bílkovin by měl být rozdělen do tří hlavních jídel.

Při zvýšení dávek orlistatu nad doporučené dávkování třikrát denně 120 mg nebyl prokázán
vyšší léčebný účinek. Účinky orlistatu vedou ke zvýšení obsahu tuku ve stolici již za 24 až hodin po podání dávky. Po ukončení léčby se obsah tuku ve stolici obvykle vrací na úroveň
před léčbou během 48 až 72 hodin.

Zvláštní skupiny pacientů
Pediatrická populace

Účinek orlistatu u dětí nebyl hodnocen.
Pro použití přípravku Orlistat Sandoz není u dětí relevantní indikace.

Starší osoby
Účinek orlistatu u starších osob nebyl hodnocen.

Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin
Účinky orlistatu u osob s poruchou funkce jater a/nebo ledvin nebyly hodnoceny.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• Chronický malabsorpční syndrom
• Cholestáza
• Kojení

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Podle výsledků klinických studií byl při léčbě orlistatem u diabetiků 2. typu pokles tělesné
hmotnosti nižší, než u nediabetických pacientů. Léčba antidiabetickými léčivými přípravky by
měla být při souběžné léčbě orlistatem pečlivě sledována.

Současné podávání orlistatu s cyklosporinem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Pacienty je třeba poučit, aby dodržovali uvedená dietní doporučení (viz bod 4.2).

Pokud se orlistat užívá společně s vysokotučnou dietou (např. při dietě 2000 kcal/den
odpovídá > 30 % kalorií z tuků příjmu > 67 g tuků), může se zvyšovat možnost výskytu
gastrointestinálních nežádoucích účinků (viz bod 4.8). Denní příjem tuků by měl být rozdělen
do tří hlavních jídel. Jestliže se orlistat podává zároveň s jídlem s vysokým obsahem tuku,
může se zvýšit možnost nežádoucích účinků na gastrointestinální trakt.

Při podávání přípravku Orlistat Sandoz byly hlášeny případy krvácení z rekta. V případě
závažných a/nebo přetrvávajících příznaků by měl lékař předepisující Orlistat Sandoz provést
další vyšetření.

Jako prevence možného selhání perorální antikoncepce, ke kterému může dojít v případě
těžkého průjmu, se doporučuje používání další antikoncepční metody (viz bod 4.5).

Je nutno sledovat koagulační parametry u pacientů, kteří jsou současně léčeni perorálně
podávanými antikoagulancii (viz bod 4.5 a 4.8).

Užívání orlistatu může být spojeno s hyperoxalurií a oxalátovou nefropatií vedoucí
k ledvinovému selhání. Toto riziko je zvýšené u pacientů s již přítomným chronickým
onemocněním ledvin a/nebo s hypovolémií (viz bod 4.8).

Vzácně se může objevit hypotyreóza a/nebo snížení účinnosti léčby hypotyreózy. Ačkoliv
mechanismus není prokázaný, může zahrnovat snížení absorpce jodových solí a/nebo
levotyroxinu (viz bod 4.5).


Pacienti užívající antiepileptika: z důvodu snížení absorpce antiepileptických léků, může
orlistat ovlivnit léčbu antikonvulzivy, což může vyvolat až epileptické křeče (viz bod 4.5).

Antiretrovirotika k léčbě HIV
Orlistat může snižovat absorpci antiretrovirálních léčiv k léčbě HIV a tím negativně
ovlivňovat jejich účinnost (viz bod 4.5).

Orlistat Sandoz obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v tvrdé tobolce, to
znamená, že je v podstatě "bez sodíku".


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Cyklosporin
Ve studii zaměřené na lékové interakce bylo zaznamenáno snížení plasmatických koncentrací
cyklosporinu, které bylo také hlášeno v několika případech, kdy byl cyklosporin podáván
společně s orlistatem. Toto může vést ke snížení imunosupresivního účinku. Proto se tato
kombinace nedoporučuje (viz bod 4.4).
Pokud je však společné podávání nevyhnutelné, musí se častěji sledovat koncentrace
cyklosporinu v krvi, a to jak při zvýšení dávky orlistatu, tak i při přerušení léčby orlistatem u
pacientů, kterým se současně podává cyklosporin. Plasmatické hladiny cyklosporinu se musí
sledovat, dokud se neustálí.

Akarbóza
Protože farmakokinetické interakční studie nejsou k dispozici, je nutno se současnému
podávání orlistatu s akarbózou vyhnout.

Perorální antikoagulancia
Pokud se warfarin nebo jiná antikoagulancia kombinují s orlistatem, je nutno sledovat
hodnoty mezinárodního normalizovaného poměru (INR) (viz bod 4.4).

Vitamíny rozpustné v tucích
Léčba orlistatem by mohla vést ke zhoršení vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A,D,E
a K). V klinických studiích zůstaly u převážné většiny pacientů léčených orlistatem po dobu
až čtyř let hladiny vitamínů A, D, E, K a beta-karotenu v normálních hodnotách. Pro zajištění
adekvátní výživy je třeba pacienty na redukční dietě poučit o potřebě stravy bohaté na ovoce a
zeleninu a zvážit podávání multivitamínových doplňků. Pokud se doporučí multivitamínový
přípravek, měl by jej pacient užívat nejméně dvě hodiny po podání orlistatu nebo před
spaním.

Amiodaron
Při jednorázovém podání amiodaronu omezenému počtu zdravých dobrovolníků, kterým byl
současně podáván orlistat, bylo pozorováno snížení plasmatických koncentrací amiodaronu.
Klinický význam tohoto poklesu pro pacienty, kterým je amiodaron současně podáván v
rámci léčby, zůstává neznámý, ale v některých případech může být klinicky významný.
U pacientů léčených současně amiodaronem se doporučuje zvýšené klinické a EKG
monitorování.


Antiepileptika
U pacientů léčených souběžně orlistatem a antiepileptikem, například valproátem nebo
lamotriginem, u nichž nelze vyloučit kauzální souvislost s interakcemi, byly hlášeny záchvaty
křečí. Proto tito pacienti musí být sledováni s ohledem na možné změny frekvence a/nebo
závažnosti křečí (viz bod 4.4).

Levotyroxin
Vzácně se může objevit hypotyreóza a/nebo snížení kontroly hypotyreózy. Ačkoli
mechanismus není prokázán, může zahrnovat snížení absorpce solí jodu a/nebo levotyroxinu
(viz bod 4.4).

Antiretrovirotika k léčbě HIV, antidepresiva, antipsychotika a benzodiazepiny
Existují zprávy o případech snížené účinnosti HIV antiretrovirotik, antidepresiv, antipsychotik
(včetně lithia) a benzodiazepinů shodující se časově se zahájením léčby orlistatem u předtím
dobře kontrolovaných pacientů. Proto by měla být léčba orlistatem zahájena jen po pečlivém
zvážení možného dopadu na tyto pacienty.

Bez interakcí
Při současném užívání amitriptylinu, atorvastatinu, biguanidů, digoxinu, fibrátů, fluoxetinu,
losartanu, fenytoinu, fenterminu, pravastatinu, nifedipinu v gastrointestinálním terapeutickém
systému (GITS), nifedipinu s prodlouženým uvolňováním, sibutraminu nebo alkoholu nebyly
zjištěny žádné interakce. Nepřítomnost těchto interakcí byla prokázána ve zvláštních studiích
vzájemné lékové interakce.

Ve specifických studiích lékových interakcí byla prokázána nepřítomnost interakcí mezi
perorálními kontraceptivy a orlistatem. V některých individuálních případech však může
orlistat nepřímo snížit biologickou dostupnost perorálních kontraceptiv a vést k
neočekávanému těhotenství. Při závažném průjmu se doporučuje použití ještě další
antikoncepční metody (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
O účincích orlistatu podávaného v době těhotenství nejsou k dispozici žádné klinické údaje.
Studie na zvířatech nenaznačují žádné přímé nebo nepřímé škodlivé účinky na průběh
těhotenství, embryonální/fetální vývoj, porod a postnatální vývoj (viz bod 5.3).
Při předepisování přípravku těhotným ženám je třeba opatrnosti.

Kojení
Protože není známo, zda se vylučuje do mateřského mléka, je orlistat v období kojení
kontraindikován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Orlistat neovlivňuje schopnost řídit vozidla a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky


Nežádoucí účinky na orlistat se týkají převážně gastrointestinálního traktu. Incidence
nežádoucích účinků se při dlouhodobějším užívání orlistatu snižuje.

Nežádoucí účinky jsou uvedeny dále podle třídy orgánových systémů a četnosti. Četnosti jsou
definovány takto: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až
< 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000) a velmi vzácné (< 1/10 000), není známo
(z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky prezentovány dle klesající závažnosti.

Následující tabulka nežádoucích účinků (první rok léčby) vychází z nežádoucích účinků, které
se vyskytly s četností > 2 % a incidencí ≥ 1 % v porovnání s placebem v klinických studiích s
dobou trvání 1 a 2 roky:

Třída orgánových systémů a četnost

Nežádoucí účinek/příhoda
Poruchy nervového systému
Velmi časté:

Bolest hlavy

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi časté:
Časté:

Infekce horních dýchacích cest
Infekce dolních dýchacích cest

Gastrointestinální poruchy
Velmi časté:









Časté:







Bolest břicha/diskomfort
Olejovité špinění z rekta
Únik stolice při flatulenci
Nucení na stolici
Mastná/olejovitá stolice
Flatulence
Vodnatá stolice
Olejovité vyprazdňování
Častější defekace

Bolest/diskomfort v rektu
Měkká stolice
Inkontinence stolice
Distenze břichaOnemocnění zubů
Onemocnění dásní

Poruchy ledvin a močových cest
Časté:

Infekce močových cest

Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté

Hypoglykémie
Infekce a infestace
Velmi časté

Chřipka


Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté


Únava
Poruchy reprodukčního systému a prsu
Časté:


Nepravidelná menstruace

Psychiatrické poruchy
Časté:

Úzkost


pouze nežádoucí účinky vyžadující specifickou léčbu, které se objevily s frekvencí > 2 % a
s četností ≥ 1 % častěji než po placebu u obézních pacientů s diabetem typu 2.

Ve 4 leté klinické studii byl hlavní profil nežádoucích účinků podobný hlášením po 1 a letých studiích s převahou gastrointestinálních nežádoucích účinků vyskytujících se v prvním
roce a snižujících se každý další rok během 4 letého období.

Následující tabulka nežádoucích účinků je založena na post-marketingových spontánních
hlášeních, a proto je frekvence výskytu neznámá.

Třída orgánových systémů Nežádoucí účinky
Vyšetření Zvýšení aktivity jaterních transamináz a
alkalické fosfatázy
U pacientů léčených antikoagulancii spolu
s orlistatem bylo hlášeno snížení protrombinu,
zvýšená hodnota INR a destabilizace
antikoagulační léčby s následnými změnami
hemokoagulačních parametrů (viz body 4.4 a
4.5)
Gastrointestinální poruchy Krvácení z rekta (viz bod 4.4)
Divertikulitida
Pankreatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně Bulózní erupce
Poruchy imunitního systému Přecitlivělost (např. pruritus, vyrážka, urtikarie,
angioedém, bronchospazmus a anafylaxe)
Poruchy jater a žlučových cest Cholelitiáza
Hepatitida, která může být závažná. Byly
hlášeny případy úmrtí nebo
případy vyžadující transplantaci jater.
Poruchy ledvin a močových cest Oxalátová nefropatie, která může vést
k ledvinovému selhání.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky:
http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

4.9 Předávkování

Jednotlivá dávka 800 mg orlistatu a opakované dávky až 400 mg orlistatu třikrát denně po
dobu 15 dní nevedly u subjektů s normální hmotností a u obézních subjektů k signifikantním
nežádoucím nálezům. Obézním pacientům byly navíc po dobu 6 měsíců podávány třikrát
denně dávky 240 mg orlistatu. Většina případů předávkování orlistatem, které byly
zaznamenány v období po uvedení přípravku na trh, nebyla spojena se žádnými nežádoucími
účinky, nebo byly zaznamenány nežádoucí účinky podobné těm, které jsou popsány v
souvislosti s doporučeným dávkováním orlistatu.

Pokud by došlo k významnému předávkování orlistatem, doporučuje se pacienta sledovat po
dobu 24 hodin. Podle výsledků studií prováděných na zvířatech a na lidech by jakékoli
systémové účinky spojené s inhibicí lipázy působením orlistatu měly být rychle reverzibilní.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii obezity, kromě dietetik, periferně působící
léčiva k terapii obezity, ATC kód: A08AB01.

Orlistat je účinný, specifický a dlouhodobě působící inhibitor lipáz zažívacího traktu. Léčebně
působí v lumen žaludku a tenkého střeva, kde vytváří kovalentní vazbu s aktivním serinovým
místem žaludeční a pankreatické lipázy. Inaktivovaný enzym tak není schopen hydrolyzovat
tuk obsažený ve stravě ve formě triglyceridů na vstřebatelné mastné kyseliny a
monoglyceridy.

Ve 2letých a jedné 4leté studii byly orlistat i placebo podávány v kombinaci s
nízkokalorickou dietou.

Data shromážděná z pěti dvouletých klinických studií s orlistatem a nízkokalorickou dietou
ukázala, že po 12 týdnech léčby došlo u 37 % pacientů léčených orlistatem a u 19 % pacientů
na placebu k poklesu hmotnosti o nejméně 5 % ve srovnání s jejich hmotností na počátku
léčby. Z tohoto počtu mělo po jednom roce léčby 49 % pacientů léčených orlistatem a 40 %
pacientů na placebu úbytek hmotnosti ≥ 10 %. Naopak, u pacientů, u kterých nebyl po týdnech léčby prokázán úbytek hmotnosti o 5 % ve srovnání s jejich hmotností na počátku
léčby, pouze 5 % pacientů léčených orlistatem a 2 % pacientů na placebu mělo úbytek
hmotnosti ≥ 10 % po jednom roce léčby. Celkově, po jednom roce léčby došlo k poklesu
tělesné hmotnosti o 10 % a více u 20 % pacientů léčených 120 mg orlistatu ve srovnání s 8 %
pacientů na placebu. Střední hodnota rozdílu hmotnostního úbytku pacientů léčených
orlistatem a pacientů, kterým bylo podáváno placebo, byla 3,2 kg.

Údaje ze 4leté klinické studie XENDOS doložily, že u 60 % pacientů léčených orlistatem a u
35 % pacientů na placebu byla po 12 týdnech prokázána ztráta hmotnosti o nejméně 5 % ve
srovnání s jejich hmotností na počátku léčby. Z tohoto počtu mělo po jednom roce léčby 62 %
pacientů léčených orlistatem a 52 % pacientů na placebu úbytek hmotnosti ≥ 10 %. Naopak, u

pacientů, u kterých nebyl po 12 týdnech léčby prokázán úbytek hmotnosti o 5 % ve srovnání s
jejich hmotností na počátku léčby, pouze 5 % pacientů léčených orlistatem a 4 % pacientů na
placebu mělo úbytek hmotnosti ≥ 10 % v jednom roce. Redukce tělesné hmotnosti o ≥ 10 %
po jednom roce léčby dosáhlo 41 % pacientů léčených orlistatem v porovnání s 21 % pacientů
na placebu, průměrná hodnota rozdílu hmotnosti mezi těmito dvěma skupinami byla 4,4 kg.
Po 4 letech léčby dosáhlo snížení tělesné hmotnosti ≥ 10 % celkem 21 % pacientů léčených
orlistatem v porovnání s 10 % pacientů na placebu, se střední hodnotou rozdílu tělesné
hmotnosti 2,7 kg mezi oběma skupinami.

Ve studii XENDOS měl větší počet pacientů léčených orlistatem nebo placebem po týdnech léčby ztrátu hmotnosti nejméně 5 % nebo 10 % po jednom roce léčby ve srovnání s
počty pacientů v pěti 2letých studiích. Důvodem tohoto rozdílu je skutečnost, že pět 2letých
studií zahrnovalo 4týdenní dietu a přechodné období na placebu, během kterého pacienti
ztratili v průměru 2,6 kg před zahájením léčby.

Data ze 4leté klinické studie také naznačila, že dosažený hmotnostní úbytek u pacientů
léčených orlistatem oddálil rozvoj diabetu 2. typu v průběhu studie (souhrnný výskyt případů
diabetu: 3,4 % ve skupině léčené orlistatem ve srovnání s 5,4 % ve skupině na placebu).
Většina případů výskytu diabetu byla ve skupině pacientů s poruchou glukózové tolerance na
počátku studie, což představuje 21 % randomizovaných pacientů. Není známo, zda tato
zjištění mohou přinést pacientům dlouhodobý klinický prospěch.

U obézních pacientů s diabetem 2. typu, jejichž stav nebyl dostatečně kontrolován
antidiabetiky, prokazují data ze čtyř jednoročních klinických studií, že procento pacientů ve
skupině s orlistatem, kteří odpověděli na léčbu (≥ 10 % hmotnostní ztráty) bylo 11,3 % ve
srovnání se 4,5 % pacientů ve skupině s placebem. U pacientů léčených orlistatem byly
střední hodnoty rozdílu hmotnostního úbytku ve srovnání s placebem v rozmezí 1,83 až 3,kg, střední hodnoty rozdílu ve snížení HbA1c byly v rozmezí 0,18 % až 0,55 % ve srovnání s
placebem. Nebylo prokázáno, že účinek na snížení HbA1c je nezávislý na snížení hmotnosti.

V multicentrické (USA, Kanada), dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s paralelní
skupinou bylo randomizováno 539 obézních adolescentních pacientů, kterým byl podáván
buď orlistat v dávce 120 mg (n=357) nebo placebo (n=182) třikrát denně, jako doplněk
nízkokalorické diety a pohybové aktivity po dobu 52 týdnů. Obě skupiny pacientů dostávaly
multivitamínové doplňky stravy. Primárním kritériem hodnocení byla změna indexu tělesné
hmotnosti na konci studie v porovnání s výchozí hodnotou.

Významně lepších vyšších výsledků bylo dosaženo ve skupině s orlistatem (rozdíl v BMI o
0,86 kg/m2 ve prospěch orlistatu). U 9,5 % pacientů léčených orlistatem v porovnání s 3,3 %
pacientů na placebu došlo po 1 roce léčby k váhovému úbytku o ≥ 10 %, střední hodnota
rozdílu mezi skupinami byla 2,6 kg. Rozdíl byl způsoben výsledkem ve skupině pacientů s
úbytkem hmotnosti ≥ 5 % po 12týdenní léčbě orlistatem, což představuje 19 % původní
populace. Nežádoucí účinky byly celkově podobné jako nežádoucí účinky zaznamenané u
dospělých, i když byla zjištěna nevysvětlitelně vyšší incidence zlomenin kostí (6 % ve
skupině léčené orlistatem oproti 2,8 % ve skupině na placebu).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Studie prováděné u dobrovolníků jak s normální hmotností, tak obézních ukázaly, že
množství vstřebaného orlistatu bylo minimální. Plasmatické koncentrace nezměněného
orlistatu byly 8 hodin po perorálním podání orlistatu neměřitelné (< 5 ng/ml).

Celkově lze konstatovat, že při léčebných dávkách byl nezměněný orlistat v plasmě zjištěn
pouze sporadicky a jeho koncentrace byly extrémně nízké (< 10 ng/ml neboli 0,02 μmol),
přičemž akumulace nebyla prokázána, což je ve shodě s minimální absorpcí orlistatu.

Distribuce
Distribuční objem není možné určit, protože účinná látka se absorbuje minimálně a nemá
žádnou definovanou systémovou farmakokinetiku. In vitro se orlistat z > 99 % váže na
plasmatické bílkoviny (přičemž hlavními vazebnými bílkovinami jsou lipoproteiny a
albumin). Do erytrocytů orlistat prostupuje minimálně.


Podle výsledků studií na zvířatech se orlistat pravděpodobně metabolizuje především ve stěně
gastrointestinálního traktu. Studie s obézními pacienty prokázaly v té minimální části podané
látky, která byla systémově absorbována, dva hlavní metabolity, M1 (čtyřčlenný laktonový
hydrolyzovaný kruh) a M3 (M1 s rozštěpeným N-formylleucinovým zbytkem), které tvořily
přibližně 42 % celkové plasmatické koncentrace.

M1 a M3 mají otevřený beta-laktonový kruh a extrémně nízkou inhibiční aktivitu vůči lipáze
(1000krát, respektive 2500krát nižší než orlistat). S ohledem na tuto nízkou inhibiční aktivitu
a nízké plasmatické hladiny při terapeutických dávkách (v průměru 26 ng/ml, respektive ng/ml) jsou tyto metabolity považovány za farmakologicky bezpředmětné.

Eliminace
Studie prováděné u osob s normální hmotností a osob obézních prokázaly, že neabsorbované
léčivo se vylučuje převážně stolicí. Přibližně 97 % podané látky se vyloučilo stolicí, z toho
83 % v nezměněné formě.
Kumulativní renální exkrece látek odvozených od orlistatu byla < 2 % podané dávky. Doba
potřebná k úplnému vyloučení (stolicí a močí) byla 3 až 5 dní. Nebyly prokázány rozdíly ve
vylučování orlistatu u dobrovolníků s normální hmotností a obézních. Orlistat, metabolity Ma M3 se vylučují žlučí.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Údaje získané ze standardních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity při podání
opakovaných dávek, genotoxicity, karcinogenity a reprodukční toxicity neprokázaly žádné
speciální nebezpečí pro člověka.

V reprodukčních studiích provedených na zvířatech nebyly pozorovány žádné teratogenní
účinky. Za nepřítomnosti teratogenních účinků u zvířat se neočekávají žádné malformační
účinky ani u člověka. Až dosud byly u všech látek, odpovědných za vznik malformací u
člověka, nalezeny teratogenní účinky také u zvířat, pokud se v lege artis prováděných studiích
jejich účinky sledovaly u dvou různých živočišných druhů.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE


6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolky:
Mikrokrystalická celulosa
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Natrium-lauryl-sulfát

Tobolka:
Želatina
Indigokarmín (E132)
Oxid titaničitý (E171)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Tvrdé tobolky jsou baleny v Al/PVC/PVDC blistrech a vloženy do papírové krabičky.

Velikost balení: 21, 42, 84 a 3x 84 tvrdých tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 – Nusle, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

08/699/11-C



9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 9. 11. Datum posledního prodloužení registrace: 25. 4.
10. DATUM REVIZE TEXTU

28. 11.