Mycophenolat mofetil sandoz

Acyklovir
Při podávání mofetil-mykofenolátu s acyklovirem byly v porovnání s podáváním každé z těchto látek
samotných pozorovány vyšší plasmatické koncentrace acykloviru. Změny farmakokinetiky glukuronidu
kyseliny mykofenolové (MPAG) (fenolový glukuronid kyseliny mykofenolové) (MPAG zvýšen o 8 %)
byly minimální a nepovažují se za klinicky významné. Jelikož plasmatické koncentrace MPAG jsou
stejně jako koncentrace acykloviru zvýšeny při zhoršení ledvinných funkcí, existuje možnost, že mofetil-
mykofenolát a acyklovir, nebo jeho proléčiva, např. valacyklovir, budou soutěžit o tubulární sekreci,
čímž může dojít k dalšímu zvýšení koncentrací obou látek.
Antacida a inhibitory protonové pumpy (PPIs)
Pokud byla antacida, jako hydroxidy hliníku a hořčíku, a inhibitory protonové pumpy, včetně
lansoprazolu a pantoprazolu, podávána současně s mofetil-mykofenolátem, byla pozorována snížená
expozice kyselině mykofenolové. Při srovnávání výskytu rejekce transplantátu nebo ztráty štěpu u
pacientů užívajících mofetil-mykofenolát s inhibitory protonové pumpy s pacienty užívajícími pouze
mofetil-mykofenolát nebyly zaznamenány významné rozdíly. Tyto údaje podporují extrapolaci tohoto

nálezu na všechna antacida, neboť snížení expozice v případech, kdy se mofetil-mykofenolát podával
společně s hydroxidy hliníku a hořčíku, je významně nižší, než když se mofetil-mykofenolát podával
společně s inhibitory protonové pumpy.

Léčivé přípravky interferující s enterohepatální recirkulací (např. cholestyramin, cyklosporin A,
antibiotika)
Při současném podávání mofetil-mykofenolátu s léčivými přípravky interferujícími s enterohepatální
recirkulací je třeba zvýšené opatrnosti vzhledem k možnému snížení účinnosti přípravku Mycophenolat
mofetil Sandoz.

Cholestyramin
Po podání jediné dávky 1,5 g mofetil-mykofenolátu normálním zdravým subjektům, kterým byly předtím
třikrát denně podávány 4 g cholestyraminu po dobu 4 dní došlo ke 40% poklesu AUC kyseliny
mykofenolové (viz bod 4.4 a bod 5.2). Při současném podávání je nutno kvůli potenciálu snížit účinnost
mykofenolátu postupovat opatrně.

Cyklosporin A
Farmakokinetika cyklosporinu A (CsA) není ovlivněna podáním mofetil-mykofenolátu. Naopak, je-li
souběžně podávaná léčba cyklosporinem ukončena, lze očekávat vzestup AUC MPA přibližně o
30 %.
CsA ovlivňuje enterohepatální recirkulaci MPA, u pacientů po transplantaci ledvin vedlo souběžné
podávání mofetil-mykofenolátu a CsA ke snížení expozice MPA o 30-50 % ve srovnání s pacienty, kteří
dostávali kombinaci sirolimu a obdobných dávek mofetil-mykofenolátu (viz též bod 4.4). Naopak změny
expozice MPA se očekávají při přechodu pacientů z CsA na některé z imunosupresiv, které
neovlivňují enterohepatální cyklus MPA.

Antibiotika eliminující bakterie produkující β-glukuronidázu ve střevě (například skupiny
aminoglykosidů, cefalosporinů, fluorochinolonů a antibiotik penicilinového typu) mohou reagovat s
enterohepatální recirkulací MPAG / MPA, což vede ke snížení systémové expozice MPA. K dispozici
jsou informace týkající se následujících antibiotik:

Ciprofloxacin nebo amoxicilin s kyselinou klavulanovou
U příjemců renálního transplantátu bylo ve dnech bezprostředně následujících po zahájení perorální
terapie ciprofloxacinem nebo amoxicilinem s kyselinou klavulanovou zaznamenáno snížení koncentrace
(minimální koncentrace v rovnovážném stavu) MPA o přibližně 50 % ve srovnání s koncentracemi před
zahájením léčby těmito antibiotiky. Při pokračování v terapii antibiotiky mají tyto účinky tendenci se
snižovat a ustanou během několika dnů po jejím přerušení. Změny hladin nemusí přesně znázorňovat
změny v celkové expozici MPA, proto by změna dávkování přípravku Mycophenolat mofetil Sandoz
neměla být obvykle nutná v nepřítomnosti klinických známek dysfunkce štěpu. Nicméně během
kombinované terapie a krátce po ukončení antibiotické terapie má být prováděno pečlivé klinické
sledování.

Norfloxacin a metronidazol
U zdravých dobrovolníků nebylo pozorováno žádné významné ovlivnění při podání přípravku
Mycophenolat mofetil Sandoz souběžně s norfloxacinem nebo metronidazolem. Při podávání kombinace
norfloxacinu a metronidazolu byla po jedné dávce přípravku Mycophenolat mofetil Sandoz snížena
expozice MPA přibližně o 30 %.

Trimethoprim/sulfamethoxazol
Nebyl pozorován žádný vliv na biologickou dostupnost MPA.

Léčivé přípravky, které ovlivňují glukuronidaci (např. isavukonazol, telmisartan)
Současné podávání léků ovlivňujících glukuronidaci MPA může změnit expozici MPA. Při současném
podávání těchto léků s přípravkem Mycophenolat mofetil Sandoz je doporučeno postupovat s opatrností.

Isavukonazol
Při současném podávání isavukonazolu byl pozorován nárůst AUC0-∞ MPA o 35 %.



Telmisartan
Souběžné podávání telmisartanu s mofetil-mykofenolátem vede ke snížení koncentrace MPA přibližně o
30 %. Telmisartan mění eliminaci MPA zvýšením exprese PPAR gama (peroxisome proliferatoractivated
receptor gamma), což vede ke zvýšené expresi a aktivitě UGT1A9. Při porovnání míry odmítnutí
transplantátu, ztráty štěpu nebo profilu nežádoucích účinků mezi pacienty léčenými mofetil-
mykofenolátem s nebo bez souběžného podávání telmisartanu, nebyly pozorovány žádné klinické
následky na farmakokinetiku lékové interakce.
Gancyklovir
Na základě výsledků studie jednorázového podání doporučených dávek perorálního mofetil-
mykofenolátu a intravenózního gancykloviru a známých účinků zhoršení funkce ledvin na
farmakokinetiku mykofenolátu (viz bod 4.2) a gancykloviru se předpokládá, že souběžné podání těchto
látek (které soutěží o stejné mechanismy renální tubulární sekrece) povede ke zvýšení koncentrace
MPAG a gancykloviru. Nepředpokládá se žádná podstatná změna farmakokinetiky kyseliny
mykofenolové, přičemž úprava dávky mofetil-mykofenolátu není potřebná. U pacientů s poruchou
funkce ledvin, kterým jsou podávány mofetil-mykofenolát a gancyklovir nebo jeho proléčiva, např.
valgancyklovir, je nutno sledovat dávková doporučení a pacienty pečlivě sledovat.
Perorální kontraceptiva
Farmakokinetika a farmakodynamika perorálních kontraceptiv nebyla současným podáváním mofetil-
mykofenolátu ovlivněna (také viz bod 5.2).
Rifampicin
U pacientů, kteří rovněž neužívají cyklosporin, vedlo současné podávání mofetil-mykofenolátu a
rifampicinu ke snížení expozice kyselině mykofenolové (AUC0-12h) o 18 až 70 %. Doporučuje se
monitorovat hladiny expozice kyselině mykofenolové a podle toho upravit dávky mofetil-mykofenolátu
tak, aby se při současném podávání rifampicinu zachovala klinická účinnost.
Sevelamer
Při podávání mofetil-mykofenolátu souběžně se sevelamerem byl pozorován pokles Cmax a AUC0-kyseliny mykofenolové o 30 %, resp. 25 % bez jakýchkoli klinických následků (tj. rejekce štěpu).
Doporučuje se však podávat mofetil-mykofenolát aspoň hodinu před nebo tři hodiny po užití sevelameru,
aby byl minimalizován vliv na absorpci kyseliny mykofenolové. Nejsou k dispozici žádné údaje o
podávání mofetil-mykofenolátu s jinými látkami vázajícími fosfát, než je sevelamer.

Takrolimus
U pacientů po transplantaci jater, u nichž byla zahájena léčba mofetil-mykofenolátem a takrolimem,
nemělo současné podávání takrolimu významný vliv na AUC ani na Cmax kyseliny mykofenolové, což
je účinný metabolit mofetil-mykofenolátu. Naproti tomu při podání opakovaných dávek mofetil-
mykofenolátu (1,5 g dvakrát denně) pacientům po transplantaci jater užívajícím takrolimus došlo ke
zvýšení AUC takrolimu přibližně o 20 %. U pacientů po transplantaci ledvin se nezdálo, že by
koncentrace takrolimu byly mofetil-mykofenolátem ovlivněny (viz též bod 4.4).
Živé vakcíny
Pacientům se sníženou imunitní odpovědí by neměly být podávány živé vakcíny. Protilátková
odpověď na jiné typy vakcín může být snížena (viz též bod 4.4).

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Potenciální interakce
Současné podávání probenecidu s mofetil-mykofenolátem opicím trojnásobně zvyšuje plasmatickou
AUC glukuronidu kyseliny mykofenolové. Jiné látky, o kterých je známo, že podstupují renální tubulární
sekreci, tedy mohou s glukuronidem kyseliny mykofenolové soutěžit a tím zvýšit plasmatické

koncentrace glukuronidu kyseliny mykofenolové nebo může dojít ke zvýšení koncentrace oné jiné látky
podstupující tubulární sekreci.