Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Mirzaten 30 mg potahované tablety
Mirzaten 45 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje mirtazapinum 30 mg nebo 45 mg (ve formě hemihydrátu).

Pomocná látka se známým účinkem:
30mg tablety 45mg tablety
laktosa 120,56 mg 180,84 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Mirzaten 30 mg: oválné, bikonvexní oranžovohnědé potahované tablety, z jedné strany s půlicí
rýhou.
Mirzaten 45 mg: oválné, bikonvexní bílé potahované tablety.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Mirzaten je indikován k léčbě epizod depresivní poruchy u dospělých.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Dospělí
Účinná denní dávka je obvykle mezi 15 a 45 mg; počáteční dávka je 15 nebo 30 mg.

Přípravek Mirzaten o síle 15 mg není na trhu k dispozici. Pro toto dávkování jsou na trhu k dispozici
jiné přípravky obsahující mirtazapin.

Účinek mirtazapinu se začne projevovat obyčejně po 1-2 týdnech léčby. Léčba dostatečnou dávkou má
navodit příznivou odpověď během 2-4 týdnů. Nedostaví-li se dostatečná odpověď, je možno dávku
zvýšit až na dávku maximální. Nedostaví-li se odpověď během dalších 2-4 týdnů, má být léčba
ukončena.

Pacienti s depresí mají být léčeni dostatečnou dobu trvající nejméně 6 měsíců, aby se zajistilo, že jsou
bez příznaků.

Je doporučeno ukončovat léčbu mirtazapinem postupně, aby se předešlo příznakům z vysazení (viz
bod 4.4).




Starší pacienti
Doporučená dávka je stejná jako dávka pro dospělé. U starších pacientů je třeba dávku zvyšovat pod
pečlivým dohledem, aby bylo dosaženo uspokojivé a bezpečné odpovědi.

Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou až těžkou poruchou funkce ledvin může být clearance mirtazapinu snížena
(clearance kreatininu < 40 ml/min). To je nutno brát v úvahu při předepisování přípravku Mirzaten
této skupině pacientů (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater může být clearance mirtazapinu snížena. To je nutno brát v úvahu
při předepisování přípravku Mirzaten této skupině pacientů, zejména u těžké poruchy funkce jater,
neboť pacienti s těžkou poruchou funkce jater nebyli studováni (viz bod 4.4).

Pediatrická populace
Přípravek Mirzaten nemají užívat dětí a dospívající do 18 let, jelikož ve dvou krátkodobých klinických
studiích nebyla jeho účinnost prokázána (viz bod 5.1) a z důvodu obav ohledně bezpečnosti (viz body
4.4, 4.8 a 5.1).

Způsob podání

Biologický poločas mirtazapinu je 20-40 hodin, a proto je přípravek Mirzaten vhodný pro podávání
jednou denně. Přípravek Mirzaten se má užívat pokud možno v jedné večerní dávce před spaním.
Přípravek Mirzaten je možno podávat také ve dvou rozdělených dávkách (jednou ráno a jednou večer,
kdy vyšší dávka má být užita večer).

Tablety se mají užívat perorálně, zapít tekutinou a polknout bez rozkousání.

(*pouze pro sílu 45 mg: Tablety přípravku Mirzaten jsou dostupné ve dvou lékových silách, 30 mg a
45 mg, aby se usnadnilo správné dávkování.)

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Užívání mirtazapinu společně s inhibitory monoaminooxidázy (MAO) (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pediatrická populace
Přípravek Mirzaten nemá být používán k terapii dětí a dospívajících do 18 let. Sebevražedné chování
(pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, opoziční chování a
hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených
antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Nicméně jestliže je na základě klinické
potřeby přesto rozhodnuto o léčbě, pak má být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných
symptomů. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a
dospívajících týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí.

Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy
(příhody související se sebevraždou). Toto riziko přetrvává, dokud nenastane významná remise.
Jelikož zlepšení nemusí nastat během prvních několika nebo více týdnů léčby, mají být pacienti
pečlivě sledováni, dokud takové zlepšení nenastane. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko
sebevraždy může v časných stádiích uzdravování zvýšit.
Pacienti s příhodami vztahujícími se k sebevraždě v anamnéze nebo ti, kteří vykazují významný
stupeň sebevražedných myšlenek před zahájením léčby, jsou vystaveni vyššímu riziku sebevražedných



představ nebo sebevražedných pokusů, a mají být během léčby pečlivě sledováni. Meta-analýza
placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících psychickými
poruchami prokázala vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených
antidepresivy ve srovnání s placebem.
Pacienti, a zvláště ti se zvýšeným rizikem mají být pečlivě sledováni v průběhu léčby, zejména pak na
počátku léčby antidepresivy a následně při změnách dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) mají
být poučeni o nutnosti sledovat jakékoliv zhoršení klinického stavu, sebevražedné chování nebo
myšlenky a neobvyklé změny v chování a vyhledat lékařskou pomoc okamžitě, jakmile se tyto
symptomy objeví.
Vzhledem k riziku sebevraždy by zvláště v počátcích léčby má být vydáno pacientovi, v souladu se
správnou péčí o pacienta, pouze malé množství přípravku Mirzaten, aby se snížilo riziko
předávkování.

Útlum kostní dřeně
Během léčby mirtazapinem byl zaznamenán útlum kostní dřeně, který se obvykle projevoval
granulocytopénií či agranulocytózou. Reverzibilní agranulocytóza byla také ve vzácných případech
zaznamenána v průběhu klinických studií s mirtazapinem. V postmarketingovém období byl
u mirtazapinu hlášen výskyt agranulocytózy, většinou reverzibilní, ale v některých případech fatální.
Většina případů fatální agranulocytózy byla zaznamenána u pacientů starších 65 let. Ošetřující lékař
má věnovat pozornost výskytu příznaků jako je horečka, bolest v krku, stomatitida nebo jiné příznaky
infekce; při výskytu těchto příznaků je třeba léčbu ukončit a vyšetřit krevní obraz.

Žloutenka
Při výskytu žloutenky je třeba léčbu přerušit.

Stavy vyžadující sledování
Opatrné dávkování, stejně jako pravidelné a pečlivé sledování, je nezbytné u pacientů s:
- epilepsií a organickým mozkovým syndromem; i když klinická zkušenost ukazuje, že
epileptické záchvaty jsou při léčbě mirtazapinem, stejně jako u jiných antidepresiv, vzácné.
Přípravek Mirzaten má být nasazován s opatrností u pacientů s anamnézou záchvatů. Léčba má
být přerušena u pacientů, u kterých se záchvaty objevily, nebo kde došlo ke zvýšení frekvence
záchvatů.
- poruchou funkce jater: po jednorázové perorální dávce 15 mg mirtazapinu byla u pacientů
s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater clearance mirtazapinu snížena přibližně
o 35 %, v porovnání s osobami s normální jaterní funkcí. Průměrná plazmatická koncentrace
mirtazapinu byla zvýšena přibližně o 55 %.
- postižením ledvin: po jednorázové perorální dávce 15 mg mirtazapinu pacientům se středně
těžkou (clearance kreatininu < 40 ml/min) a těžkou (clearance kreatininu ≤ 10 ml/min)
poruchou funkce ledvin byla clearance kreatininu snížena přibližně o 30 % a 50 % v porovnání
s normálními pacienty. Průměrná plazmatická koncentrace mirtazapinu byla zvýšena přibližně
o 55 % a 115 %. Nebyly nalezeny žádné signifikantní rozdíly mezi pacienty s lehkou poruchou
funkce ledvin (clearance kreatininu < 80 ml/min) v porovnání s kontrolní skupinou.
- onemocněním srdce, jako např. poruchy převodního systému srdečního, angina pectoris
a infarkt myokardu v nedávné době. V tom případě je třeba učinit běžná opatření a pečlivě
podávat souběžně užívané léčivé přípravky.
- nízkým krevním tlakem.
- diabetem mellitem: U pacientů s diabetem mohou antidepresiva změnit kontrolu glykemie.
Dávka insulinu a/nebo perorálních antidiabetik může vyžadovat úpravu a je doporučováno
pečlivé monitorování.

Stejně jako v případě jiných antidepresiv, je zapotřebí vzít v úvahu následující:
- Při podání antidepresiv pacientům se schizofrenií nebo jinou psychotickou poruchou může dojít
ke zhoršení psychotických příznaků; možný je nárůst intenzity paranoidních myšlenek.
- Při léčbě depresivní fáze bipolární poruchy může dojít k přechodu do manické fáze. Pacienti
s anamnézou mánie/hypománie mají být pečlivě monitorováni. U pacientů, kteří vstoupí do
manické fáze, má být léčba mirtazapinem ukončena.



- Přestože přípravek Mirzaten není návykový, postmarketingová zkušenost ukázala, že náhlé
ukončení léčby po dlouhodobém podávání může vést někdy k příznakům z vysazení. Většina
příznaků z vysazení je mírná a spontánně mizí. Mezi příznaky z vysazení, které byly nejčastěji
hlášeny, patří závrať, neklid, úzkost, bolest hlavy a nauzea. Přestože byly označeny za příznaky
z vysazení, má být na paměti, že mohou být příznaky probíhajícího onemocnění. Jak bylo
uvedeno v bodě 4.2, je doporučováno vysazovat léčbu mirtazapinem postupně.
- Pozornost má být věnována pacientům s poruchami močení, jako je hypertrofie prostaty,
a pacientům s akutním glaukomem s úzkým úhlem a zvýšeným intraokulárním tlakem (přestože
je zde malá šance výskytu potíží, protože přípravek Mirzaten má jen velmi slabé anticholinergní
účinky).
- Akatizie/psychomotorický neklid: Užívání antidepresiv je spojováno s vývojem akatizie,
charakterizované subjektivně nepříjemným nebo úzkostným neklidem a potřebou pohybu, často
doprovázenou neschopností vydržet sedět nebo stát v klidu. Toto se často vyskytuje během
několika prvních týdnů léčby. U pacientů, u kterých se objeví tyto příznaky, může být zvýšení
dávky škodlivé.
- Po uvedení mirtazapinu na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu, torsade de
pointes, ventrikulární tachykardie a náhlé smrti. Většina těchto hlášení se objevila v souvislosti
s předávkováním nebo u pacientů s dalšími rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu,
včetně souběžného podávání přípravků prodlužujících QT interval (viz body 4.5 a 4.9). Je třeba
opatrnost, pokud je přípravek Mirzaten předepsán pacientům se známým kardiovaskulárním
onemocněním nebo prodloužením QT intervalu v rodinné anamnéze a při souběžném užívání
jiných léčivých přípravků, o kterých se soudí, že prodlužují QT interval.

Závažné kožní nežádoucí účinky
V souvislosti s léčbou mirtazapinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s
eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), bulózní dermatitidy a erythema multiforme, které
mohou být život ohrožující či fatální.
Pokud se objeví známky a příznaky naznačující tyto reakce, je třeba mirtazapin okamžitě vysadit.
Pokud se u pacienta v souvislosti s užíváním mirtazapinu vyskytne některý z těchto nežádoucích
účinků, nesmí být léčba mirtazapinem u tohoto pacienta již nikdy znovu zahájena.

Hyponatremie
Hyponatremie, pravděpodobně z nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH), byla velmi
vzácně hlášena ve spojení s užíváním mirtazapinu. Je nutná opatrnost u rizikových pacientů, jako jsou
starší pacienti nebo pacienti souběžně léčeni léčivými přípravky, o nichž je známo, že způsobují
hyponatremii.

Serotoninový syndrom
Interakce se serotonergními léčivými látkami: serotoninový syndrom se může objevit, pokud jsou
selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) podávány v kombinaci s ostatními
serotonergními léčivými přípravky (viz bod 4.5). Příznaky serotoninového syndromu mohou být
hypertermie, rigidita, myoklonus, autonomní nestabilita s možnými rychlými výkyvy vitálních funkcí,
změny mentálního stavu, které zahrnují zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost s vývojem
k deliriu a kómatu. Obezřetnost a důsledné klinické monitorování je potřeba v případě, že jsou tyto
léčivé látky kombinovány s mirtazapinem. Pokud se uvedené příznaky objeví, léčba mirtazapinem se
má přerušit a má být zahájena podpůrná symptomatická léčba. Z postmarketingové zkušenosti
vyplývá, že serotoninový syndrom se jen velmi vzácně objevuje u pacientů, kteří jsou léčeni pouze
mirtazapinem (viz bod 4.8).

Starší pacienti
Starší pacienti jsou často citlivější, zvláště k nežádoucím účinkům antidepresiv. Během klinických
studií s mirtazapinem nebyly u starších pacientů zaznamenány nežádoucí účinky častěji, než u jiných
věkových skupin.

Laktosa



Tento léčivý přípravek obsahuje laktosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek
užívat.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jednotce dávky, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce
- Mirtazapin se nemá podávat souběžně s inhibitory MAO nebo v průběhu dvou týdnů po
skončení terapie inhibitory MAO. Na druhou stranu musí uplynout dva týdny, než pacienti
léčeni mirtazapinem mohou být léčeni inhibitory MAO (viz bod 4.3).
- Navíc, shodně jako u SSRI, společné podání spolu s dalšími serotonergními léčivými látkami
(L-tryptofan, triptany, buprenorfin, tramadol, linezolid, methylenová modř, SSRI, venlafaxin,
lithium a přípravky s třezalkou tečkovanou – Hypericum perforatum) může vést k výskytu
nežádoucích účinků spojených se serotoninem (serotoninový syndrom: viz bod 4.4). V případě,
že jsou tyto léčivé látky užívány společně s mirtazapinem, doporučuje se opatrnost a je nutné
pečlivé klinické sledování.
- Mirtazapin může zvyšovat sedativní účinky benzodiazepinů a dalších sedativ (zejména
antipsychotik, antagonistů antihistaminu H1, opioidů). Při předepisování těchto léčivých
přípravků spolu s mirtazapinem je nutná opatrnost.
- Mirtazapin může zvyšovat depresivní účinek alkoholu na centrální nervovou soustavu. Proto je
pacientům doporučeno vyhýbat se alkoholickým nápojům, pokud užívají mirtazapin.
- Mirtazapin dávkován po 30 mg jednou denně způsobuje malé, ale statisticky významné zvýšení
INR u osob léčených warfarinem. Jelikož nemůže být vyloučeno, že s vyšší dávkou mirtazapinu
dochází ke zřetelnějšímu účinku, je vhodné monitorovat INR v případě společné léčby
warfarinem a mirtazapinem.
- Při souběžném užívání léčivých přípravků, které prodlužují QT interval (např. některá
antipsychotika nebo antibiotika), může být zvýšené riziko prodloužení QT intervalu a/nebo
ventrikulárních arytmií (např. torsade de pointes).

Farmakokinetické interakce
- Karbamazepin a fenytoin, induktory CYP3A4, zvyšují clearance mirtazapinu přibližně
dvojnásobně s následným snížením průměrné plazmatické koncentrace mirtazapinu o 60 % resp.
45 %. Při přidání karbamazepinu nebo jiného induktoru jaterního metabolismu (jako je
rifampicin) k léčbě mirtazapinem, může být nutné zvýšit dávku mirtazapinu. Jestliže je léčba
těmito léčivými přípravky ukončena, může být nutné snížení dávky mirtazapinu.
- Souběžné podávání vysoce účinného inhibitoru CYP3A4 ketokonazolu zvyšovalo maximální
plazmatické hladiny mirtazapinu zhruba o 40 % a AUC (plochu pod křivkou plazmatické
koncentrace) mirtazapinu zhruba o 50 %.
- Pokud je cimetidin (slabý inhibitor CYP1A2, CYP2D6 a CYP3A4) podáván spolu
s mirtazapinem, může průměrná plazmatická koncentrace mirtazapinu vzrůst více než o 50 %.
Při souběžném podávání mirtazapinu s vysoce účinnými inhibitory CYP3A4, inhibitory HIV
proteázy, azolovými antimykotiky, erythromycinem, cimetidinem nebo nefazodonem je nutná
opatrnost a dávka má být snížena.
- Ve studiích interakce neovlivňovala souběžná léčba mirtazapinem farmakokinetiku souběžně
podávaného paroxetinu, amitriptylinu, risperidonu nebo lithia.

Pediatrická populace
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství



Omezené údaje o podávání mirtazapinu těhotným ženám nenaznačují zvýšené riziko kongenitálních
malformací. Studie na zvířatech neprokázaly žádné klinicky významné teratogenní účinky, nicméně
byl pozorován rozvoj toxicity (viz bod 5.3).
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu,
může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Ačkoliv nebyly
provedeny studie zkoumající souvislost mezi léčbou mirtazapinem a rizikem vzniku PPHN, nelze
vzhledem k podobnému mechanismu účinku (zvýšení koncentrace serotoninu) riziko vzniku PPHN
vyloučit.

Je nutná opatrnost, pokud je mirtazapin předepsán těhotným ženám. Pokud je přípravek Mirzaten
užíván do porodu nebo krátce před porodem, je doporučeno postnatální sledování novorozence pro
možné příznaky z vysazení.

Kojení
Studie na zvířatech a limitovaná data z klinických studií prokázaly, že je mirtazapin vylučován do
mateřského mléka jen ve velmi malém množství. Rozhodnutí, zda pokračovat/nepokračovat v kojení
nebo pokračovat/nepokračovat v léčbě přípravkem Mirzaten, má být učiněno na podkladě zvážení
přínosu kojení pro dítě a přínosu léčby přípravkem Mirzaten pro ženu.

Fertilita
Neklinické studie reprodukční toxicity na zvířatech neprokázaly žádný vliv na fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Mirzaten má malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Přípravek
Mirzaten může zhoršovat soustředění a pozornost (zejména na počátku léčby). Léčení pacienti se mají
vyhýbat potenciálně nebezpečným činnostem vyžadujícím pozornost a náležitou koncentraci, jako je
řízení motorových vozidel nebo obsluha strojů, kdykoli tyto účinky pociťují.

4.8 Nežádoucí účinky

Pacienti s depresí mají řadu příznaků souvisejících se samotnou chorobou. Proto je někdy obtížné
určit, které symptomy jsou výsledkem této choroby samotné a které vyplývají z léčby přípravkem
Mirzaten.

Souhrn bezpečnostního profilu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky v randomizovaných placebem kontrolovaných studiích
vyskytující se u více než 5 % pacientů léčených mirtazapinem (viz níže) jsou ospalost, sedace, sucho
v ústech, zvýšení tělesné hmotnosti, zvýšení chuti k jídlu, závrať a únava.
V souvislosti s léčbou mirtazapinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, včetně
Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), lékové reakce s
eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), bulózní dermatitidy a erythema multiforme (viz bod
4.4).

Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Všechny randomizované placebem kontrolované studie (včetně indikací jiných než depresivní
porucha) byly zhodnoceny na nežádoucí účinky mirtazapinu. Meta-analýza zahrnovala 20 studií,
s plánovanou délkou léčby do 12 týdnů, zahrnující 1501 pacientů (134 pacient-roků, „person years“)
užívajících dávky mirtazapinu do 60 mg a 850 pacientů (79 pacient-roků, „person years“) užívajících
placebo.

Rozšířené fáze těchto studií byly vyloučeny pro zachování komparability s léčbou placebem.

Tabulka 1 ukazuje kategorizaci výskytu nežádoucích účinků, které se vyskytly v klinických studiích
statisticky významně častěji během léčby mirtazapinem, oproti placebu a doplněné o nežádoucí účinky
ze spontánního hlášení. Frekvence nežádoucích účinků ze spontánního hlášení, je založeno na hlášení



těchto účinků během klinických studií. Frekvence nežádoucích účinků ze spontánního hlášení, které
nebyly pozorovány v randomizovaných placem kontrolovaných pacientských studiích s mirtazapinem,
byly klasifikovány jako „není známo“.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky mirtazapinu

Třídy
orgánových
systémů
Velmi časté 
(≥ 1/10)
Časté  
(≥ 1/100 až
< 1/10)
Méně časté
(≥ 1/1 000 až
< 1/100)
Vzácné  
(≥ 1/10 až < 000)
Není známo 
Poruchy krve a
lymfatického
systému
- Útlum kostní
dřeně
(granulocytopénie,
agranulocytóza,
aplastická anémie,
trombocytopénie)
- Eozinofilie 
Endokrinní
poruchy
- Nepřiměřená
sekrece
antidiuretického
hormonu
-
Hyperprolaktinemie
(a související
příznaky galaktorea
a gynekomastie
Poruchy
metabolismu a
výživy
- Nárůst
tělesné
hmotnosti- Zvýšená
chuť k
jídlu - Hyponatremie
Psychiatrické
poruchy
-
Abnormální
sny
- Zmatenost
Nespavost3,- Noční
můryAgitovanostPsychomotor-
ický neklid
(vč. akatizie,
hyperkineze)
- $JUHVH - 6HEHYUDåHGQp
S
HGVWDY\- Sebevražedné
chování- Somnambulismus
Poruchy
nervového
systému
- Ospalost1,- Sedace 1,- Bolest
hlavy- Letargie㄀ 
ⴀ Závrať
- Třes
- Amnézie- Parestézie- Pocit
neklidných
nohou
- Synkopa
- Myoklonus - Křeče (poranění) 
ⴀ  حي匀攀爀潴潮椀渀潶
猀祮摲潭 
ⴀ Orální parestézie
Ortostatická
hypotenze
- Hypotenze2
Gastrointestinální
poruchy
- Sucho
v ústech
- Nauzea㌀ 
ⴀ Průjem- Zvracení- Zácpa- Orální
栀礀瀀攀獴稀椀攀 
ⴀ 
倀愀渀欀爀攀愀瑩瑩搀愀 
ⴀ Otok v ústech 
ⴀ 娀盽騀攀满⁴癯爀扡 
猀汩渀 



Poruchy jater a
žlučových cest
- Zvýšená
aktivita
transamináz
v séru

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
- Exantém2 - Stevensův-
Johnsonův syndrom
- Bulózní
dermatitida
- Erythema
multiforme
- Toxická
epidermální
nekrolýza
- Léková reakce s
eozinofilií a
systémovými
příznaky (DRESS) 
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
- Artralgie 
ⴀ 䴀礀愀汧楥 
ⴀ 䈀漀氀攀獴 
稀愀搀㄀ 
  ⴀ Rabdomyolýza 
Poruchy ledvin a
močových cest
- Retence moči 
Poruchy
reprodukčního
systému a prsou
- Priapismus
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
- Periferní
otok- Únava
- Generalizovaný
edém
- Lokalizovaný
edém
Vyšetření - Zvýšení
kreatinkinázy
V klinických studiích se tyto účinky vyskytly statisticky významně častěji při léčbě mirtazapinem než
u placeba.
V klinických studiích se tyto účinky vyskytly častěji během léčby placebem než mirtazapinem,
nicméně ne statisticky významně častěji.
V klinických studiích se tyto účinky vyskytly statisticky významně častěji během léčby placebem než
mirtazapinem.
Redukce dávky obecně nevede k nižší ospalosti/sedaci, ale může ohrozit účinnost antidepresiva.
Obecně se při léčbě antidepresivy mohou rozvinout nebo zhoršit úzkost a nespavost (což můžou být
známky deprese). Během léčby mirtazapinem byl hlášen rozvoj nebo zhoršení úzkosti a nespavosti.
Případy sebevražedných představ a sebevražedného chování byly hlášeny během léčby mirtazapinem
nebo časně po ukončení léčby (viz bod 4.4).
Ve většině případů se pacienti zotavili po vysazení léčivého přípravku.

V laboratorním hodnocení klinických studií bylo pozorováno přechodné zvýšení transamináz
a gamma-glutamyltransferázy (asociované nežádoucí účinky však nebyly hlášeny statisticky
významně častěji při léčbě mirtazapinem, než ve skupině s placebem).

Pediatrická populace
Následující nežádoucí účinky byly často pozorovány v klinických studiích u dětí: přírůstek tělesné
hmotnosti, kopřivka a hypertriglyceridemie (viz také bod 5.1).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to



pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy
Současné zkušenosti týkající se předávkování mirtazapinem samotným ukazují, že symptomy jsou
obvykle mírné. Byl zaznamenán útlum centrální nervové soustavy s desorientací a prodlouženým
sedací, spolu s tachykardií a mírnou hypertenzí či hypotenzí. Avšak je zde možnost závažnějších
následků (včetně úmrtí) při dávkách mnohem vyšších, než je terapeutická dávka, zejména při
kombinovaných případech předávkování. V těchto případech bylo také hlášeno prodloužení intervalu
QT a torsade de pointes.

Léčba
Pacienti s předávkováním mají pro udržení vitálních funkcí dostat příslušnou symptomatickou
a podpůrnou léčbu. Má být sledováno EKG. Doporučuje se zvážit podání živočišného uhlí nebo
výplach žaludku.

Pediatrická populace
V případě předávkování u pediatrické populace má být dodržena stejná opatření jako v případě
předávkování dospělých.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná antidepresiva, ATC kód: N06AX
Mechanismus účinku/farmakodynamické účinky
Mirtazapin je centrálně působící presynaptický α2-antagonista, který zvyšuje centrální noradrenergní
a serotonergní přenos. Posílení serotonergního přenosu je specificky modulováno prostřednictvím HT1 receptorů, protože 5-HT2 i 5-HT3 receptory jsou mirtazapinem blokovány. Předpokládá se, že se
na antidepresivním účinku podílejí oba enantiomery mirtazapinu, S(+) enantiomer blokádou α2 a HT2 receptorů a R(-) enantiomer blokádou 5-HT3 receptorů.

Klinická účinnost a bezpečnost
Příčinou sedativních vlastností mirtazapinu je jeho antagonistické působení proti histaminovým
H1 receptorům. Nevykazuje prakticky žádné anticholinergní účinky a v terapeutických dávkách nemá
prakticky žádný vliv na kardiovaskulární systém.

Účinek mirtazapinu na QTc interval byl hodnocen v randomizované klinické studii kontrolované
placebem a moxifloxacinem zahrnující 54 zdravých dobrovolníků při použití pravidelné dávky 45 mg
a supra-terapeutické dávky 75 mg. Lineární modelace e-max předpokládá, že prodloužení QTc
intervalů je pod prahem pro klinicky významné prodloužení (viz bod 4.4).

Pediatrická populace
Dvě randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované klinické studie u dětí ve věku mezi
a 18 lety s depresivní poruchou (n=259), při užívání flexibilní dávky (15-45 mg mirtazapinu) během
prvních 4 týdnů a následně fixní dávky (15, 30 nebo 45 mg mirtazapinu) po dobu dalších 4 týdnů,
neprokázaly signifikantní rozdíl mezi mirtazapinem a placebem v primárním a všech sekundárních
koncových bodech. Signifikantní přírůstek tělesné hmotnosti (≥ 7 %) byl pozorován u 48,8 % subjektů



léčených mirtazapinem v porovnání s 5,7 % v placebové větvi. Často byla také hlášena kopřivka
(11,8 % vs. 6,8 %) a hypertriglyceridemie (2,9 % vs. 0 %).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání přípravku Mirzaten se léčivá složka mirtazapin rychle a dobře absorbuje
(biologická dostupnost ≈ 50 %) s dosažením maximálních plazmatických hladin zhruba po 2 hodinách.
Příjem potravy nemá žádný vliv na farmakokinetiku mirtazapinu.

Distribuce
Vazba mirtazapinu na bílkoviny krevní plazmy je přibližně 85 %.

Biotransformace
Hlavními biotransformačními cestami jsou demethylace a oxidace, následované konjugací. Údaje
získané in vitro z humánních jaterních mikrosomů ukazují, že enzymy cytochromu P450 CYP2Da CYP1A2 se účastní procesu tvorby 8-hydroxy metabolitu mirtazapinu, zatímco CYP3A4 je
zodpovědný za tvorbu N-demethyl a N-oxid metabolitů. Demethyl metabolit je farmakologicky
aktivní a zdá se, že má stejný farmakokinetický profil jako mateřská látka.

Eliminace
Mirtazapin je ve velké míře metabolizován a eliminován prostřednictvím moči a stolice během
několika dnů. Střední poločas eliminace je 20-40 hodin; v ojedinělých případech byl zaznamenán delší
poločas – , až 65 hodin; u mladých mužů byl pozorován kratší poločas. Poločas eliminace postačuje
k tomu, aby umožňoval dávkování jedenkrát denně. Ustáleného stavu je dosaženo za 3-4 dny, poté
k další akumulaci nedochází.

Linearita/nelinearita
V rámci doporučeného dávkovacího rozmezí je farmakokinetika mirtazapinu lineární.

Speciální populace
Porucha funkce ledvin nebo jater může mít za následek snížení clearance mirtazapinu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Ve studiích zkoumajících reprodukční toxicitu u laboratorních potkanů a králíků, nebyly pozorovány
teratogenní účinky. Při dvojnásobném systémovém vystavení v porovnání s maximálním
terapeutickým vystavením u lidí, došlo u potkanů ke zvýšení postimplantačních ztrát, poklesu porodní
váhy mláďat a ke snížení přežití mláďat potkanů během prvních tří dnů laktace.
Mirtazapin nebyl genotoxický v řadě testů genové mutace, poškození chromozomů a DNA. Tumory
štítné žlázy pozorované ve studii karcinogenity u potkanů a hepatocelulární nádory pozorované při
studiích karcinogenity u myší se považují za druhově specifické, negenotoxické odpovědi související
s dlouhodobou léčbou vysokými dávkami látek, které indukují jaterní enzymy.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:
Monohydrát laktosy
Prášková celulosa
Sodná sůl karboxymethylškrobu



Předbobtnalý kukuřičný škrob
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Magnesium-stearát

Potahová vrstva:
Mirzaten 30 mg:
Hypromelosa
Oxid titaničitý (E 171)
Žlutý oxid železitý (E 172)
Červený oxid železitý (E 172)
Mastek
Makrogol
Mirzaten 45 mg:
Hypromelosa
Oxid titaničitý (E 171)
Mastek
Makrogol
6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Bílý PVC/PVDC/Al blistr.

Mirzaten 30 mg: 10, 14, 18, 20, 28, 30, 48, 50, 56, 60, 70, 90, 96, 100, 200, 250, 300, 500, 100 × potahovaných tablet.
Mirzaten 45 mg: 10, 14, 18, 20, 28, 30, 48, 50, 56, 60, 70, 90, 96, 100, 200, 250, 300, 500, 100 × potahovaných tablet.

Balení 200, 250, 300 a 500 potahovaných tablet jsou určena pro použití v nemocnici.

Plastová HDPE lahvička.

Mirzaten 30 mg: 250, 500 potahovaných tablet
Mirzaten 45 mg: 250 potahovaných tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI




KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Mirzaten 30 mg: 30/081/05-C
Mirzaten 45 mg: 30/082/05-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 23. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 16. 5.

10. DATUM REVIZE TEXTU

6. 1.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státního
ústavu pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz).