Meropenem steriscience
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, karbapenemy,
ATC kód: J01DH
Mechanismus účinku
Meropenem vykazuje svou baktericidní aktivitu inhibicí syntézy bakteriální stěny vazbou na
proteiny vázající penicilin (PBP).
Farmakokinetické/farmakodynamické (PK/PD) vztahy
Podobně jako u jiných beta-laktamových antibiotik bylo prokázáno, že čas, kdy je překročena
MIC (T > MIC), nejlépe koreluje s účinností. V předklinických modelech prokázal meropenem
aktivitu, pokud plazmatické koncentrace překročily MIC infekčního mikroorganismu po dobu asi
40 % dávkovacího intervalu. Tato cílová hodnota nebyla potvrzena v klinických podmínkách.
Mechanismus rezistence
Bakteriální rezistence na meropenem může vzniknout následkem: (1) snížené permeability vnější
membrány gramnegativních bakterií (v důsledku snížené syntézy porinů); (2) snížené afinity
k cílovým PBP; (3) zvýšené exprese komponent efluxních pump a (4) tvorby beta-laktamáz, které
mohou hydrolyzovat karbapenemy.
V Evropské unii byla hlášena lokální ohniska infekcí v důsledku bakterií rezistentních na
meropenem.
Neexistuje zkřížená rezistence mezi meropenemem a chinolony, aminoglykosidy, makrolidy a
tetracykliny, pokud jde o cílové mikroorganismy. Pokud však rezistence vznikla na podkladě
neprostupnosti a/nebo efluxních pump, mohou bakterie vykazovat rezistenci k více než jedné
třídě antibiotik.
Hraniční hodnoty
Klinické hraniční hodnoty pro testování MIC Evropského výboru pro testování antimikrobiální
citlivosti (EUCAST) jsou uvedeny níže.
EUCAST klinické hraniční hodnoty pro testování MIC pro meropenem (2022-01-01, v
12.0)
Organismus Citlivý (C) (mg/l) Rezistentní (R) (mg/l)
Enterobacterales (ne meningitida) ≤ 2 > Enterobacterales (meningitida) ≤ 2 > Pseudomonas spp. (ne meningitida), P. aeruginosa ≤ 2 >
Pseudomonas spp. (meningitida), P. aeruginosa ≤ 2 > Acinetobacter spp. (ne meningitida) ≤ 2 > Acinetobacter spp. (meningitida) ≤ 2 > Staphylococcus spp. poznámka 1 poznámka Streptokoky skupiny A, B, C, G poznámka 2 poznámka Streptococcus pneumoniae (ne meningitida) ≤ 2 > Skupina viridujících střeptokoků ≤ 2 >
Streptococcus pneumoniae (meningitida) ≤ 0,25 > 0,Haemophilus influenzae (ne meningitida) ≤ 2 > Haemophilus influenzae (meningitida) ≤ 0,25 > 0,Moraxella. catarrhalis3 ≤ 2 > Staphylococcus spp. poznámka 3 poznámka Neisseria meningitidis3,4 ≤ 0,25 > 0,Bacteroides spp.5 ≤ 1 > Prevotella spp. ≤ 0,25 > 0,Fusobacterium necrophorum ≤ 0,03 > 0,Clostridium perfringens ≤ 0,125 > 0,Cutibacterium acnes ≤ 0,125 > 0,Listeria monocytogenes ≤ 0,25 > 0,Aerococcus sanguinicola et urinae ≤ 0,25 > 0,Kingella kingae ≤ 0,03 > 0,Achromobacter xylosoxidans ≤1 > Vibrio spp. ≤ 0,5 > 0,Bacillus spp. (kromě B. anthracis) ≤ 0,25 > 0,Burkholderia pseudomallei ≤ 2 > Bacillus spp. (kromě B. anthracis) ≤ 0,25 > 0,Burkholderia pseudomallei ≤ 2 > Hraniční hodnoty druhově nespecifické6 ≤ 2 > 1 Citlivost stafylokoků na karbapenemy je odvozena od citlivosti na cefoxitin.
Citlivost streptokoků skupin A, B, C a G na cefalosporiny je odvozena z citlivosti na
benzylpenicilin.
Rezistentní izoláty jsou velmi vzácné nebo ještě nebyl hlášeny. Identifikace a výsledek testu
antimikrobiální citlivosti na jakýkoliv takový izolát musí být potvrzen a izolát musí být zaslán
do referenční laboratoře.
4Hraniční hodnoty pro závažné systémové infekce způsobené bakterií N. meningitidis
(meningitida se septikemií nebo bez ní) byly stanoveny pouze pro meropenem.
Některé izoláty s MIC 1 mg/l mohou obsahovat gen cfiA.
Tyto hraniční hodnoty se používají pouze tehdy, když neexistují žádné druhově specifické
hraniční hodnoty specifické pro určité druhy nebo jiná doporučení (pomlčka nebo
poznámka) v tabulkách pro specifické druhy. Pokud je MIC větší než PK-PD hraniční
hodnota rezistence, použití agens se nedoporučuje. Pokud je MIC menší nebo rovna PK-PD
hraniční hodnotě rezistence, uvede se, že agens může být použit s opatrností. MIC může být
také uvedena, ačkoliv není nezbytná. Uvede se, že pokyn je založen pouze na hraničních
hodnotách PK-PD, a uvede se dávkování, na které je hraniční hodnota PK-PD založena.
Prevalence získané rezistence u vybraných mikroorganismů se může lišit geograficky a v čase a
je žádoucí získat místní informace, zvláště při léčbě závažných infekcí. Pokud je místní
prevalence rezistence taková, že použití léčiva je, přinejmenším u některých typů infekcí,
diskutabilní, je třeba si vyžádat expertní stanovisko.
Následující seznam patogenů je odvozen z klinických zkušeností a léčebných doporučení.
Všeobecně citlivé druhy
Grampozitivní aerobní mikroorganismy
Enterococcus faecalis$
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)£
Staphylococcus spp. (citlivý na meticilin) včetně Staphylococcus epidermidis
Streptococcus agalactiae (skupina B)
Streptococcus milleri skupina (S. anginosus, S. constellatus a S. intermedius)
Streptococcus pneumoniae
Streptococcus pyogenes (skupina A)
Gramnegativní aerobní mikroorganismy
Citrobacter freundii
Citrobacter koseri
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae
Escherichia coli
Haemophilus influenzae
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae
Morganella morganii
Neisseria meningitidis
Proteus mirabilis
Proteus vulgaris
Serratia marcescens
Grampozitivní anaerobní mikroorganismy
Clostridium perfringens
Peptoniphilus asaccharolyticus
Peptostreptococcus spp. (včetně P. micros, P anaerobius, P. magnus)
Gramnegativní anaerobní mikroorganismy
Bacteroides caccae
Bacteroides fragilis skupina
Prevotella bivia
Prevotella disiens
Druhy, u kterých může být problémem získaná rezistence
Grampozitivní aerobní mikroorganismy
Enterococcus faecium$†
Gramegativní aerobní mikroorganismy
Acinetobacter spp.†
Burkholderia cepacia
Pseudomonas aeruginosa
Mikroorganismy s přirozenou rezistencí
Gram negativní anaerobní mikroorganismy
Stenotrophomonas maltophilia
Legionella spp.
Jiné mikroorganismy
Chlamydophila pneumoniae
Chlamydophila psittaci
Coxiella burnetii
Mycoplasma pneumoniae
$Druhy, které vykazují intermediární citlivost.
£Všechny meticilin rezistentní stafylokoky jsou rezistentní na meropenem.
†Rozsah rezistence ≥ 50 % v jedné nebo více zemích EU
Vozhřivka a melioidóza
Použití meropenemu u lidí je založeno na údajích o citlivosti in vitro u Burkholderia mallei a
Burkholderia pseudomalei a na omezených údajích u lidí. Ošetřující lékař má konzultovat
národní a/nebo mezinárodní doporučení ohledně léčby vozhřivky a melioidózy.