Memantine aurovitas

Zkušenosti s předávkováním v klinických studiích nebo po uvedení přípravku na trh jsou pouze
omezené.

Symptomy:
V případě relativně významného předávkování (200 mg a 105 mg/den, po dobu 3 dnů) se objevily pouze
symptomy: únava, slabost a/nebo diarea či předávkování proběhlo bez příznaků. Požití dávek, které
nepřesáhly 140 mg či nebyly známé, se projevilo ovlivněním centrálního nervového systému (zmatenost,
netečnost, somnolence, vertigo, agitovanost, agresivita, halucinace a poruchy chůze) a/nebo
gastrointestinálního traktu (zvracení a diarea).

V případě nejvyššího předávkování pacient přežil požití celkové dávky 2000 mg memantinu se
známkami ovlivnění centrálního nervového systému (kóma trvající 10 dní, později diplopie
a agitovanost). Pacientovi byla poskytnuta symptomatická léčba a plazmaferéza. Pacient přežil bez
trvalých následků.


V případě jiného významného předávkování pacient požil 400 mg memantinu perorálně a uzdravil se bez
následků. U pacienta se objevily symptomy ovlivnění funkce centrálního nervového systému: neklid,
psychóza, zrakové halucinace, zvýšená pohotovost ke křečím, somnolence, stupor a bezvědomí.

Léčba
V případě předávkování je léčba symptomatická. Neexistuje specifické antidotum pro případ intoxikace
nebo předávkování. Dle potřeby je možno použít standardní klinické postupy k odstranění léčivé látky,
např. gastrická laváž, podání aktivního uhlí (přerušení případného enterohepatálního oběhu), acidifikace
moči a forsírovaná diuréza.

Pokud se projeví známky a příznaky nadměrné stimulace centrálního nervového systému (CNS), má se
pečlivě zvážit symptomatická léčba.