sp.zn. sukls20154/2020, sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ̈
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini hydrochloridum 10 mg (což odpovídá lercanidipinum
9,4 mg).
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini hydrochloridum 20 mg (což odpovídá lercanidipinum
18,8 mg).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:
Žluté, bikonvexní potahované tablety kulatého tvaru (přibližně 6,5 ± 0,2 mm v průměru) s půlicí rýhou
na jedné straně a hladké na druhé straně.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:
Růžové, bikonvexní potahované tablety kulatého tvaru (přibližně 8,5 ± 0,2 mm v průměru) s půlicí rýhou
na jedné straně a hladké na druhé straně.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Lercanidipine Medreg je indikován k léčbě dospělých s mírně až středně těžkou esenciální hypertenzí.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Doporučené dávkování je 10 mg perorálně jednou denně, nejméně 15 minut před jídlem; v závislosti na
individuální odpovědi pacienta může být tato dávka zvýšena na 20 mg.
Titrace dávky má být postupná, jelikož maximální antihypertenzní účinek se může projevit až po
přibližně 2 týdnech.
Pro některé pacienty, jejichž hypertenze není při léčbě jedním antihypertenzivem dostatečně
kontrolována, může být přínosem přidání přípravku Lercanidipine Medreg k léčbě blokátorem beta-
adrenoreceptorů (atenololem), diuretikem (hydrochlorothiazidem) nebo ACE inhibitorem (kaptoprilem
nebo enalaprilem).
Vzhledem k tomu, že křivka závislosti odpovědi na dávce je strmě stoupající s plató při dávkách mezi
20-30 mg, je nepravděpodobné, že by se účinnost zvýšila při vyšších dávkách; zatímco výskyt
nežádoucích účinků by se mohl zvýšit.
Starší pacienti
Ačkoli farmakokinetická data a klinické zkušenosti naznačují, že u starších pacientů není potřeba žádná
úprava denní dávky, při zahajování léčby u starších pacientů je třeba zvláštní opatrnosti.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Lercanidipine Medreg u dětí ve věku do 18 let dosud nebyla stanovena.
Nejsou k dispozici žádná data.
Porucha funkce ledvin nebo jater
Zvláštní opatrnosti je třeba na začátku léčby u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce
ledvin nebo jater. Ačkoli obvykle doporučené dávkovací schéma může být u těchto podskupin pacientů
tolerováno, ke zvýšení dávky na 20 mg denně musí být přistoupeno s opatrností. U pacientů s poruchou
funkce jater může být antihypertenzní účinek zesílen a v důsledku toho má být zvážena úprava
dávkování.
Lercanidipine Medreg je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo u pacientů s
těžkou poruchou funkce ledvin (GFR < 30 ml/min), včetně pacientů podstupujících dialýzu (viz bod 4.a 4.4).
Způsob podání
Perorální podání.
Tablety mají být přednostně podávány ráno, alespoň 15 minut před snídaní.
Tento přípravek nemá být podáván společně s grapefruitovou šťávou (viz body 4.3 a 4.5).
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Obstrukce výtokového traktu levé komory.
- Neléčené městnavé srdeční selhání.
- Nestabilní angina pectoris nebo nedávný (do 1 měsíce) infarkt myokardu.
- Těžká porucha funkce jater.
- Těžká porucha funkce ledvin (GFR < 30 ml/min), včetně pacientů podstupujících dialýzu.
- Souběžné podávání s:
- silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5),
- cyklosporinem (viz bod 4.5),
- grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sick sinus syndrom
Lerkanidipin má být podáván s opatrností u pacientů se sick sinus syndromem (bez kardiostimulátoru).
Dysfunkce levé komory
Ačkoli kontrolované studie hemodynamiky neodhalily žádné poškození ventrikulární funkce, u pacientů
s dysfunkcí levé komory je též zapotřebí opatrnosti.
Ischemická choroba srdeční
Bylo navrženo, že některé krátkodobě působící dihydropyridiny mohou být spojeny se zvýšeným
kardiovaskulárním rizikem u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Ačkoli lerkanidipin působí
dlouhodobě, je u těchto pacientů zapotřebí opatrnosti.
Některé dihydropyridiny mohou vzácně vést k prekordiální bolesti nebo angině pectoris. Velmi vzácně
se mohou u pacientů s preexistující anginou pectoris vyskytovat tyto příhody se zvýšenou frekvencí,
delším trváním nebo mohou být závažnější.
V ojedinělých případech může být pozorován infarkt myokardu (viz bod 4.8).
Poruchy funkce jater nebo ledvin
Zvláštní pozornost je třeba věnovat při zahájení léčby u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin. Přestože obvyklá doporučená dávka 10 mg denně může být u těchto pacientů tolerována,
ke zvýšení dávky na 20 mg denně se musí přistupovat s opatrností.
U pacientů s poruchou funkce jater může být antihypertenzní účinek zesílen a v důsledku toho má být
zvážena úprava dávkování.
Lerkanidipin je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo ledvin (GFR < ml/min), včetně pacientů podstupujících hemodialýzu (viz body 4.2 a 4.3).
Peritoneální dialýza
Lerkanidipin byl spojován s vývojem peritoneálního kalného výtoku u pacientů na peritoneální dialýze.
Zákal vzniká kvůli zvýšené koncentraci triglyceridů v peritoneálním výtoku. Zatímco mechanismus
není znám, zákal většinou odezní brzy po vysazení lerkanidipinu. Jedná se o důležitou asociaci, jak
rozpoznat peritoneální kalný výtok, protože ten může být zaměňován za infekční peritonitidu
s následnou zbytečnou hospitalizací a empirickým podáváním antibiotik.
Induktory CYP3AInduktory CYP3A4 jako jsou antikonvulsiva (např. fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, mohou
snižovat plasmatickou hladinu lerkanidipinu, a proto může být účinnost lerkanidipinu nižší, než se
předpokládá (viz bod 4.5).
Alkohol
Alkoholu je potřeba se vyvarovat, jelikož může zesílit účinek antihypertenzních léčiv s vasodilatačním
působením (viz bod 4.5).
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Souběžné použití je kontraindikováno u:
Inhibitory CYP3AJe známo, že lerkanidipin je metabolizován enzymem CYP3A4, a proto současně podávané inhibitory
CYP3A4 mohou interagovat s metabolismem a eliminací lerkanidipinu. Ve studii interakce se silným
inhibitorem CYP3A4, ketokonazolem, bylo prokázáno značné zvýšení plasmatické hladiny
lerkanidipinu (15násobné zvýšení AUC a 8násobné zvýšení Cmax eutomeru S-lerkanidipinu).
Současnému předepisování lerkanidipinu s inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazolem, itrakonazolem,
ritonavirem, erythromycinem, troleandomycinem, klarithromycinem) je třeba se vyhnout (viz bod 4.3).
Cyklosporin
Zvýšené plasmatické hladiny lerkanidipinu i cyklosporinu byly pozorovány při souběžném podání obou
léčiv. Studie provedená na mladých zdravých dobrovolnících prokázala, že při podání cyklosporinu hodiny po užití lerkanidipinu se plasmatická hladina lerkanidipinu nezměnila, zatímco AUC
cyklosporinu se zvýšila o 27 %. Souběžné podání lerkanidipinu s cyklosporinem však vedlo
k 3násobnému zvýšení plasmatické hladiny lerkanidipinu a 21% zvýšení AUC cyklosporinu.
Cyklosporin a lerkanidipin nemají být podávány společně (viz bod 4.3).
Grapefruit nebo grapefruitová šťáva
Podobně jako ostatní dihydropyridiny, je i lerkanidipin citlivý na inhibici metabolismu grapefruitem
nebo grapefruitovou šťávou, s následným zvýšením jeho systémové dostupnosti a zvýšením
hypotenzního účinku.
Lerkanidipin nemá být užívám s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou (viz bod 4.3).
Nedoporučuje se souběžné podávání s:
Induktory CYP3ASoučasné podávání lerkanidipinu s induktory CYP3A4 jako jsou antikonvulziva (např. fenytoin,
fenobarbital, karbamazepin) a rifampcin je třeba provádět opatrně, jelikož antihypertenzní účinek může
být snížen a častěji než obvykle má být prováděno monitorování hodnot krevního tlaku (viz bod 4.4).
Alkohol
Alkoholu je potřeba se vyvarovat, jelikož může zesílit účinek antihypertenzních léčiv s vasodilatačním
působením (viz bod 4.4).
Bezpečnostní opatření včetně úpravy dávkování:
Substráty CYP3AOpatrnosti je zapotřebí při současném předepsání lerkanidipinu s jinými substráty CYP3A4, jako je
terfenadin, astemizol, antiarytmika III. třídy jako amiodaron, chinidin, sotalol.
Midazolam
Při současném podání lerkanidipinu v dávce 20 mg a midazolamu p.o. starším dobrovolníkům se
absorpce lerkanidipinu zvýšila (přibližně o 40 %) a rychlost absorpce se snížila (tmax byl prodloužen
z 1,75 na 3 hodiny). Koncentrace midazolamu se nezměnily.
Metoprolol
Při současném podání lerkanidipinu s metoprololem, β-blokátorem eliminovaným zejména v játrech, se
biologická dostupnost metoprololu nezměnila, zatímco biologická dostupnost lerkanidipinu se snížila o
50 %. Tento účinek může být dán snížením průtoku krve játry způsobeným β-blokátory, a mohl by se
proto vyskytovat i u ostaních léčiv této skupiny.
V důsledku toho může být lerkanidipin bezpěčně podáván s léčivy blokujícími β-adrenoreceptory, ale
může být nutná úprava dávkování.
Digoxin
Současné podávání 20 mg lerkanidipinu u pacientů dlouhodobě léčených β-methyldigoxinem
neprokázalo žádné známky farmakokinetické interakce. Bylo však pozorováno průměrné zvýšení Cmax
digoxinu o 33 %, zatímco AUC a renální clearance se významně nezměnily. Pacienti léčení současně
digoxinem mají být pečlivě klinicky monitorováni s ohledem na známky digoxinové toxicity.
Současné užívání s jinými léky:
Fluoxetin
Studie interakce s fluoxetinem (inhibitor CYP2D6 a CYP3A4) provedená u dobrovolníků ve věku 65 ±
let (průměr ± směrodatná odchylka) neprokázala žádné klinicky významné změny farmakokinetiky
lerkanidipinu.
Cimetidin
Souběžné podávání cimetidinu v dávce 800 mg denně nezpůsobuje významné změny plasmatické
hladiny lerkanidipinu, ale při vyšších dávkách je zapotřebí opatrnost, jelikož biologická dostupnost a
hypotenzní efekt lerkanidipinu mohou být zvýšeny.
Simvastatin
Opakované podání 20 mg lerkanidipinu se 40 mg simvastatinu nevedlo k významné změně AUC
lerkanidipinu, zatímco AUC simvastatinu se zvýšila o 56 % a AUC jeho účinného metabolitu β-
hydroxykyseliny o 28 %. Je nepravděpodobné, že by tyto změny byly klinicky významné. Při podání
lerkanidipinu ráno a simvastatinu večer, jak je u těchto léčiv indikováno, se žádné interakce neočekávají.
Diuretika a ACE inhibitory
Lerkanidipin byl bezpečně podáván s diuretiky a ACE inhibitory.
Jiné léky ovlivňující krevní tlak
Podobně jako u všech antihypertenzních léčiv může být pozorován zvýšený hypotenzní účinek při
podání lerkanidipinu s jinými léčivy ovlivňujícími krevní tlak, jako jsou alfablokátory pro léčbu
močových příznaků, tricyklická antidepresiva, neuroleptika. Na druhou stranu, při souběžném podávání
s kortikosteroidy může být pozorováno snížení hypotenzního účinku.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Údaje o podávání lerkanidipinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech neprokázaly
teratogenní účinky (viz bod 5.3), ty však byly pozorovány u ostatních dihydropyridinových sloučenin.
Podávání lerkanidipinu se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci,
nedoporučuje.
Kojení
Není známo, zda se lerkanidipin/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené
novorozence /děti nelze vyloučit. Lerkanidipin se během kojení nemá podávat.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádná klinická data o lerkanidipinu. U některých pacientů léčených blokátory kanálů
byly hlášeny reverzibilní biochemické změny v hlavičce spermií, které mohou poškodit plodnost.
V případech, kdy je opakované in vitro oplodnění neúspěšné a kde nelze nalézt jiné vysvětlení, má být
zvážena možnost blokátorů kalciových kanálů jako příčina.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Lerkanidipin má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Opatrnost je však zapotřebí, kvůli
možnému výskytu závrati, astenie, únavy a vzácně somnolence.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg jednou denně byla hodnocena v dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných klinických studiích (u 1200 pacientů užívajících lerkanidipin a 603 pacientů
užívajících placebo) a v kontrolovaných a nekontrolovaných dlouhodobných klinických studiích na
celkem 3676 hypertenzních pacientech užívajících lerkanidipin.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky v klinických studiích a po uvedení na trh jsou: periferní edém,
bolest hlavy, zrudnutí, tachykardie a palpitace.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků:
V níže uvedené tabulce jsou nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích a po celém světě po uvedení
přípravku na trh, pro které existuje rozumný kauzální vztah, uvedeny podle třídy orgánových systémů a
frekvence dle MedDRA: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100),
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze
určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou pozorované nežádoucí účinky seřazeny podle klesající
závažnosti.
Třída
orgánových
systémů dle
MedDRA
ý D V W p 0 p Q þ D V W p Vzácné Není známo
Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivita
Poruchy
nervového
systému
Bolest hlavy Závrať Somnolence Synkopa
Srdeční poruchy 吀愀挀桹歡爀搀椀攀
倀愀汰楴愀挀攀 䄀湧椀湡⁰攀挀琀潲椀猀
䌀癮⁰漀爀畣桹 娀爀畤湵琀 䠀祰潴攀渀稀攀
䜀愀猀瑲漀楮瑥猀琀楮汮
灯爀畣栀礀
䐀祳灥灳椀攀
一慵穥愀
Bolest horní části
břicha
Zvracení
Průjem
Gingivální
hypertrofiePeritoneální kalný
výtokPoruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení hodnoty
sérové
transaminázyPoruchy kůže a
podkožní tkáně
嘀礀爀欀愀
倀爀甀爀楴甀猀 Kopřivka AngioedémPoruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
䴀祡氀杩攀
倀潲畣桹攀搀癩渠愀
močových cest 倀潬祵爀椀攀 倀漀氀愀歩猀畲椀攀
䌀攀氀歯盩⁰潲甀挀桹
愠爀敡欀捥⁶ místě
aplikace
Periferní edém Astenie Únava Bolest na hrudi
nežádoucí účinky ze spontánního hlášení po celém světě po uvedení přípravku na trh.
Popis vybraných nežádoucích účinků
V placebem kontrolovaných klinických studiích byla incidence periferního edému 0,9 %
s lerkanidipinem 10-20 mg a 0,83 % s placebem. Tato frekvence dosáhla 2 % celkové studované
populace včetně dlouhodobných klinických studií.
Nezdá se, že by lerkanidipin nepříznivě ovlivňoval hladiny cukru v krvi nebo lipidů v séru.
Některé dihydropyridiny mohou vzácně vést k prekordiální bolesti nebo angině pectoris. Velmi vzácně
se mohou u pacientů s preexistující anginou pectoris vyskytovat tyto příhody se zvýšenou frekvencí,
delším trváním nebo mohou být závažnější.
V ojedinělých případech může být pozorován infarkt myokardu.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Po uvedení lerkanidipinu na trh byly hlášeny některé případy předávkování v rozmezí 30–40 mg až mg, včetně hlášení pokusu o sebevraždu.
Příznaky
Podobně jako u jiných dihydropyridinů, předávkování lerkanidipinem vede k nadměrné periferní
vasodilataci s výraznou hypotenzí a reflexní tachykardií. Při velmi vysokých dávkách však může dojít
ke ztrátě periferní selektivity, což způsobuje bradykardii a negativně inotropní účinek. Nejčastější
nežádoucí účinky spojené s případy předávkování byly hypotenze, závrať, bolest hlavy a palpitace.
Léčba
Klinicky významná hypotenze vyžaduje aktivní kardiovaskulární podporu včetně častého sledování
srdečních a respiračních funkcí, zvednutí končetin a pozornost věnovanou objemu cirkulující tekutiny a
odtoku moči. Vzhledem k prodlouženému farmakologickému účinku lerkanidipinu je nezbytné, aby byl
kardiovaskulární stav pacienta monitorován nejméně po dobu 24 hodin. Jelikož produkt má vysokou
vazebnou kapacitu na bílkovinu, dialýza pravděpodobně není účinná. Pacienti, u kterých se předpokládá
středně těžká až těžká intoxikace, mají být pozorně sledováni.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Selektivní blokátory kalciových kanálů s převážně vaskulárními účinky,
deriváty dihydropyridinu
ATC kód: C08CA
Mechanismus účinku
Lerkanidipin je kalciový antagonista ze skupiny dihydropyridinů a inhibuje transmembránový influx
kalcia do srdeční a hladké svaloviny. Mechanismus jeho antihypertenzního účinku je dán přímým
relaxačním účinkem na hladkou svalovinu cév, což vede ke snížení celkové periferní rezistence.
Farmakodynamické účinky
Navzdory svému krátkému farmakokinetickému plasmatickému poločasu má lerkanidipin
prodlouženou antihypertenzní aktivitu, díky svému vysokému membránovému rozdělovacímu
koeficientu, a nemá negativně inotropní účinky, díky své vysoké vaskulární selektivitě.
Jelikož vazodilatace navozená lerkanidipinem nastupuje postupně, byla akutní hypotenze s reflexní
tachykardií pozorována u pacientů s hypertenzí vzácně.
Podobně jako u jiných asymetrických 1,4-dihydropyridinů je antihypertenzní účinek lerkanidipinu dán
především jeho (S)-enantiomerem.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická účinnost a bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg denně byla hodnocena v dvojitě
zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studiích (u 1200 pacientů užívajících lerkanidipin a
603 pacientů užívajících placebo) a v kontrolovaných a nekontrolovaných dlouhodobých klinických
studiích na celkem 3676 hypertenzních pacientech.
Většina klinických studií byla provedena na pacientech s mírnou až středně těžkou esenciální hypertenzí
(včetně starších a diabetických pacientů), kteří dostávali samotný lerkanidipin nebo v kombinaci s ACE-
Is, diuretiky nebo beta-blokátory.
Kromě klinických studií provedených k průkazu terapeutických indikací byla provedena ještě další
malá, nekontrolovaná, avšak randomizovaná studie na pacientech s vážnou hypertenzí (průměr ±
směrodatná odchylka diastolického krevního tlaku 114,5 + 3,7 mmHg), která prokázala normalizaci
krevního tlaku u 40 % z 25 pacientů léčených 20 mg lerkanidipinu v jedné denní dávce a u 56 % z pacientů léčených 10 mg lerkanidipinu ve dvou denních dávkách. Ve dvojitě zaslepené, randomizované
studii kontrolované placebem, provedené u pacientů s izolovanou systolickou hypertenzí byl
lerkanidipin účinný ve snížení systolického krevního tlaku z průměrné výchozí hodnoty 172,6 ± 5,mmHg na 140,2 ± 8,7 mmHg.
V pediatrické populaci nebyla provedena žádná klinická studie.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Lerkanidipin se po perorálním podání v dávce 10-20 mg úplně vstřebává a maximální plasmatické
hladiny, 3,30 ng/ml ± 2,09 směrodatná odchylka., respektive 7,66 ng/ml ± 5,90 směrodatná odchylka.,
je dosaženo přibližně za 1,5-3 hodiny po podání.
Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plasmatické koncentrace: doba do dosažení
maximální plasmatické koncentrace je stejná, maximální plasmatická koncentrace a AUC jsou u (S)
enantiomeru v průměru 1,2krát vyšší, a eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v zásadě stejné.
Vzájemná konverze obou enantiomerů „in vivo“ nebyla pozorována.
Díky svému vysokému metabolismu při prvním průchodu játry je absolutní biologická dostupnost
lerkanidipinu podaného perorálně po jídle přibližně 10 %, ale při podání zdravým dobrovolníkům
nalačno se snižuje na 1/3.
Dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání se 4násobně zvyšuje při jeho užití do 2 hodin po velmi
tučném jídle. Proto se má lerkanidipin užívat před jídlem.
Distribuce
Distribuce z plasmy do tkání a orgánů je rychlá a značná.
Více než 98 % lerkanidipinu se váže na plasmatické bílkoviny. Vzhledem k tomu, že pacienti s těžkou
poruchou funkce ledvin nebo jater mají nižší koncentrace plasmatických bílkovin, může se u nich podíl
volné frakce léčiva zvýšit.
Biotransformace
Lerkanidipin je značně metabolizován CYP3A4; žádná parentní látka nebyla nalezena v moči ani ve
stolici. Je přeměňován převážně na neaktivní metabolity a přibližně 50 % dávky je vyloučeno močí.
Experimenty provedené s lidskými jaterními mikrosomy „in vitro” prokázaly, že lerkanidipin do jisté
míry inhibuje CYP3A4 a CYP2D6, v koncentracích, které jsou 160krát, resp. 40krát vyšší než
maximální plasmatické koncentrace dosažené po dávce 20 mg.
Studie interakcí provedené na lidech navíc prokázaly, že lerkanidipin nemění plasmatickou hladinu
midazolamu, typického substrátu CYP3A4, nebo metoprololu, typického substrátu CYP2D6. Proto se
neočekává, že by lerkanidipin v terapeutických dávkách inhiboval biotransformaci léčiv
metabolizovaných CYP3A4 a CYP2D6.
Eliminace
K eliminaci dochází převážně biotransformací.
Byl vypočten průměrný terminální eliminační poločas 8-10 hodin a terapeutická aktivita přetrvává hodin, kvůli vysoké vazbě na lipidovou membránu. Akumulace po opakovaném podání nebyla
pozorována.
Linearita/nelinearita
Perorální podání lerkanidipinu vede k plasmatickým hladinám lerkanidipinu, které nejsou přímo úměrné
dávkování (nelineární kinetika). Po podání dávek 10, 20 nebo 40 mg byl poměr pozorovaných
maximálních plasmatických koncentrací 1:3:8 a plochy pod křivkami plasmatická koncentrace-čas byly
v poměru 1:4:18, což naznačuje postupný nárůst saturace metabolismu při prvním průchodu játry.
Dostupnost léku se v souladu s tímto pozorováním zvyšuje s rostoucí dávkou.
Další informace o zvláštních populacích
U starších pacientů a pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo lehkou až středně
těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu je podobná
farmakokinetice pozorované u běžné populace pacientů; u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
nebo u trvale dialyzovaných pacientů byly zjištěny vyšší hladiny léčiva (asi o 70 %). Je pravděpodobné,
že u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater bude systémová biologická dostupnost
lerkanidipinu vyšší, protože léčivo je za normálních okolností výrazně metabolizováno v játrech.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, karcinogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné
zvláštní riziko pro člověka.
Farmakologické studie bezpečnosti na zvířatech neprokázaly při antihypertenzních dávkách žádné
účinky na autonomní nervový systém, centrální nervový systém nebo na gastrointestinální funkce.
Významné účinky, které byly pozorovány v dlouhodobých studiích na potkanech a psech, souvisely,
přímo či nepřímo, se známými účinky vysokých dávek kalciových antagonistů, které odrážejí především
vystupňovanou farmakodynamickou aktivitou.
Lerkanidipin nebyl genotoxický a nevykazoval žádné známky rizika karcinogenity.
Při léčbě lerkanidipinem nebyla ovlivněna fertilita ani běžná reprodukční výkonnost potkanů.
Ani u potkanů, ani u králíků nebyly zjištěny žádné známky jakéhokoliv teratogenního účinku; avšak při
vysokých dávkách vyvolával lerkanidipin u potkanů pre- a post- implantační ztráty a opoždění ve vývoji
plodu.
Lerkanidipin-hydrochlorid podaný ve vysoké dávce (12 mg/kg/den) v průběhu porodu vyvolal dystokii.
Distribuce lerkanidipinu a/nebo jeho metabolitů u březích zvířat a jeho/jejich vylučování
do lidského mateřského mléka nebyly zkoumány.
Metabolity nebyly ve studiích toxicity hodnoceny samostatně.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:
Jádro tablety:
Kukuřičný škrob
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Mikrokrystalická celulóza
Poloxamer Natrium-stearyl-fumarát
Makrogol
Potahová vrstva:
Hypromelóza Makrogol Žlutý oxid železitý (E172)
Oxid titaničitý (E171)
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:
Jádro tablety:
Mikrokrystalická celulóza
Kukuřičný škrob
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Povidon (K-30)
Natrium-stearyl-fumarát
Potahová vrstva:
Hypromelóza Makrogol Červený oxid železitý (E172)
Oxid titaničitý (E171)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Neprůhledný PVC/PVdC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 7, 14, 28, 30, 35, 42, 50, 56, 60, 90, 98 a 100 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Medreg s.r.o.
Na Florenci Nové Město
110 00 Praha Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety: 83/018/20-C
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety: 83/019/20-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 21. 12.
10. DATUM REVIZE TEXTU
21. 12.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ̈
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini hydrochloridum 10 mg (což odpovídá lercanidipinum
9,4 mg).
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje lercanidipini hydrochloridum 20 mg (což odpovídá lercanidipinum
18,8 mg).
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta.
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:
Žluté, bikonvexní potahované tablety kulatého tvaru (přibližně 6,5 ± 0,2 mm v průměru) s půlicí rýhou
na jedné straně a hladké na druhé straně.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:
Růžové, bikonvexní potahované tablety kulatého tvaru (přibližně 8,5 ± 0,2 mm v průměru) s půlicí rýhou
na jedné straně a hladké na druhé straně.
Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné dávky.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Lercanidipine Medreg je indikován k léčbě dospělých s mírně až středně těžkou esenciální hypertenzí.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Doporučené dávkování je 10 mg perorálně jednou denně, nejméně 15 minut před jídlem; v závislosti na
individuální odpovědi pacienta může být tato dávka zvýšena na 20 mg.
Titrace dávky má být postupná, jelikož maximální antihypertenzní účinek se může projevit až po
přibližně 2 týdnech.
Pro některé pacienty, jejichž hypertenze není při léčbě jedním antihypertenzivem dostatečně
kontrolována, může být přínosem přidání přípravku Lercanidipine Medreg k léčbě blokátorem beta-
adrenoreceptorů (atenololem), diuretikem (hydrochlorothiazidem) nebo ACE inhibitorem (kaptoprilem
nebo enalaprilem).
Vzhledem k tomu, že křivka závislosti odpovědi na dávce je strmě stoupající s plató při dávkách mezi
20-30 mg, je nepravděpodobné, že by se účinnost zvýšila při vyšších dávkách; zatímco výskyt
nežádoucích účinků by se mohl zvýšit.
Starší pacienti
Ačkoli farmakokinetická data a klinické zkušenosti naznačují, že u starších pacientů není potřeba žádná
úprava denní dávky, při zahajování léčby u starších pacientů je třeba zvláštní opatrnosti.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Lercanidipine Medreg u dětí ve věku do 18 let dosud nebyla stanovena.
Nejsou k dispozici žádná data.
Porucha funkce ledvin nebo jater
Zvláštní opatrnosti je třeba na začátku léčby u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce
ledvin nebo jater. Ačkoli obvykle doporučené dávkovací schéma může být u těchto podskupin pacientů
tolerováno, ke zvýšení dávky na 20 mg denně musí být přistoupeno s opatrností. U pacientů s poruchou
funkce jater může být antihypertenzní účinek zesílen a v důsledku toho má být zvážena úprava
dávkování.
Lercanidipine Medreg je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo u pacientů s
těžkou poruchou funkce ledvin (GFR < 30 ml/min), včetně pacientů podstupujících dialýzu (viz bod 4.a 4.4).
Způsob podání
Perorální podání.
Tablety mají být přednostně podávány ráno, alespoň 15 minut před snídaní.
Tento přípravek nemá být podáván společně s grapefruitovou šťávou (viz body 4.3 a 4.5).
4.3 Kontraindikace
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Obstrukce výtokového traktu levé komory.
- Neléčené městnavé srdeční selhání.
- Nestabilní angina pectoris nebo nedávný (do 1 měsíce) infarkt myokardu.
- Těžká porucha funkce jater.
- Těžká porucha funkce ledvin (GFR < 30 ml/min), včetně pacientů podstupujících dialýzu.
- Souběžné podávání s:
- silnými inhibitory CYP3A4 (viz bod 4.5),
- cyklosporinem (viz bod 4.5),
- grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou (viz bod 4.5).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sick sinus syndrom
Lerkanidipin má být podáván s opatrností u pacientů se sick sinus syndromem (bez kardiostimulátoru).
Dysfunkce levé komory
Ačkoli kontrolované studie hemodynamiky neodhalily žádné poškození ventrikulární funkce, u pacientů
s dysfunkcí levé komory je též zapotřebí opatrnosti.
Ischemická choroba srdeční
Bylo navrženo, že některé krátkodobě působící dihydropyridiny mohou být spojeny se zvýšeným
kardiovaskulárním rizikem u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Ačkoli lerkanidipin působí
dlouhodobě, je u těchto pacientů zapotřebí opatrnosti.
Některé dihydropyridiny mohou vzácně vést k prekordiální bolesti nebo angině pectoris. Velmi vzácně
se mohou u pacientů s preexistující anginou pectoris vyskytovat tyto příhody se zvýšenou frekvencí,
delším trváním nebo mohou být závažnější.
V ojedinělých případech může být pozorován infarkt myokardu (viz bod 4.8).
Poruchy funkce jater nebo ledvin
Zvláštní pozornost je třeba věnovat při zahájení léčby u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin. Přestože obvyklá doporučená dávka 10 mg denně může být u těchto pacientů tolerována,
ke zvýšení dávky na 20 mg denně se musí přistupovat s opatrností.
U pacientů s poruchou funkce jater může být antihypertenzní účinek zesílen a v důsledku toho má být
zvážena úprava dávkování.
Lerkanidipin je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo ledvin (GFR < ml/min), včetně pacientů podstupujících hemodialýzu (viz body 4.2 a 4.3).
Peritoneální dialýza
Lerkanidipin byl spojován s vývojem peritoneálního kalného výtoku u pacientů na peritoneální dialýze.
Zákal vzniká kvůli zvýšené koncentraci triglyceridů v peritoneálním výtoku. Zatímco mechanismus
není znám, zákal většinou odezní brzy po vysazení lerkanidipinu. Jedná se o důležitou asociaci, jak
rozpoznat peritoneální kalný výtok, protože ten může být zaměňován za infekční peritonitidu
s následnou zbytečnou hospitalizací a empirickým podáváním antibiotik.
Induktory CYP3AInduktory CYP3A4 jako jsou antikonvulsiva (např. fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, mohou
snižovat plasmatickou hladinu lerkanidipinu, a proto může být účinnost lerkanidipinu nižší, než se
předpokládá (viz bod 4.5).
Alkohol
Alkoholu je potřeba se vyvarovat, jelikož může zesílit účinek antihypertenzních léčiv s vasodilatačním
působením (viz bod 4.5).
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Souběžné použití je kontraindikováno u:
Inhibitory CYP3AJe známo, že lerkanidipin je metabolizován enzymem CYP3A4, a proto současně podávané inhibitory
CYP3A4 mohou interagovat s metabolismem a eliminací lerkanidipinu. Ve studii interakce se silným
inhibitorem CYP3A4, ketokonazolem, bylo prokázáno značné zvýšení plasmatické hladiny
lerkanidipinu (15násobné zvýšení AUC a 8násobné zvýšení Cmax eutomeru S-lerkanidipinu).
Současnému předepisování lerkanidipinu s inhibitory CYP3A4 (např. ketokonazolem, itrakonazolem,
ritonavirem, erythromycinem, troleandomycinem, klarithromycinem) je třeba se vyhnout (viz bod 4.3).
Cyklosporin
Zvýšené plasmatické hladiny lerkanidipinu i cyklosporinu byly pozorovány při souběžném podání obou
léčiv. Studie provedená na mladých zdravých dobrovolnících prokázala, že při podání cyklosporinu hodiny po užití lerkanidipinu se plasmatická hladina lerkanidipinu nezměnila, zatímco AUC
cyklosporinu se zvýšila o 27 %. Souběžné podání lerkanidipinu s cyklosporinem však vedlo
k 3násobnému zvýšení plasmatické hladiny lerkanidipinu a 21% zvýšení AUC cyklosporinu.
Cyklosporin a lerkanidipin nemají být podávány společně (viz bod 4.3).
Grapefruit nebo grapefruitová šťáva
Podobně jako ostatní dihydropyridiny, je i lerkanidipin citlivý na inhibici metabolismu grapefruitem
nebo grapefruitovou šťávou, s následným zvýšením jeho systémové dostupnosti a zvýšením
hypotenzního účinku.
Lerkanidipin nemá být užívám s grapefruitem nebo grapefruitovou šťávou (viz bod 4.3).
Nedoporučuje se souběžné podávání s:
Induktory CYP3ASoučasné podávání lerkanidipinu s induktory CYP3A4 jako jsou antikonvulziva (např. fenytoin,
fenobarbital, karbamazepin) a rifampcin je třeba provádět opatrně, jelikož antihypertenzní účinek může
být snížen a častěji než obvykle má být prováděno monitorování hodnot krevního tlaku (viz bod 4.4).
Alkohol
Alkoholu je potřeba se vyvarovat, jelikož může zesílit účinek antihypertenzních léčiv s vasodilatačním
působením (viz bod 4.4).
Bezpečnostní opatření včetně úpravy dávkování:
Substráty CYP3AOpatrnosti je zapotřebí při současném předepsání lerkanidipinu s jinými substráty CYP3A4, jako je
terfenadin, astemizol, antiarytmika III. třídy jako amiodaron, chinidin, sotalol.
Midazolam
Při současném podání lerkanidipinu v dávce 20 mg a midazolamu p.o. starším dobrovolníkům se
absorpce lerkanidipinu zvýšila (přibližně o 40 %) a rychlost absorpce se snížila (tmax byl prodloužen
z 1,75 na 3 hodiny). Koncentrace midazolamu se nezměnily.
Metoprolol
Při současném podání lerkanidipinu s metoprololem, β-blokátorem eliminovaným zejména v játrech, se
biologická dostupnost metoprololu nezměnila, zatímco biologická dostupnost lerkanidipinu se snížila o
50 %. Tento účinek může být dán snížením průtoku krve játry způsobeným β-blokátory, a mohl by se
proto vyskytovat i u ostaních léčiv této skupiny.
V důsledku toho může být lerkanidipin bezpěčně podáván s léčivy blokujícími β-adrenoreceptory, ale
může být nutná úprava dávkování.
Digoxin
Současné podávání 20 mg lerkanidipinu u pacientů dlouhodobě léčených β-methyldigoxinem
neprokázalo žádné známky farmakokinetické interakce. Bylo však pozorováno průměrné zvýšení Cmax
digoxinu o 33 %, zatímco AUC a renální clearance se významně nezměnily. Pacienti léčení současně
digoxinem mají být pečlivě klinicky monitorováni s ohledem na známky digoxinové toxicity.
Současné užívání s jinými léky:
Fluoxetin
Studie interakce s fluoxetinem (inhibitor CYP2D6 a CYP3A4) provedená u dobrovolníků ve věku 65 ±
let (průměr ± směrodatná odchylka) neprokázala žádné klinicky významné změny farmakokinetiky
lerkanidipinu.
Cimetidin
Souběžné podávání cimetidinu v dávce 800 mg denně nezpůsobuje významné změny plasmatické
hladiny lerkanidipinu, ale při vyšších dávkách je zapotřebí opatrnost, jelikož biologická dostupnost a
hypotenzní efekt lerkanidipinu mohou být zvýšeny.
Simvastatin
Opakované podání 20 mg lerkanidipinu se 40 mg simvastatinu nevedlo k významné změně AUC
lerkanidipinu, zatímco AUC simvastatinu se zvýšila o 56 % a AUC jeho účinného metabolitu β-
hydroxykyseliny o 28 %. Je nepravděpodobné, že by tyto změny byly klinicky významné. Při podání
lerkanidipinu ráno a simvastatinu večer, jak je u těchto léčiv indikováno, se žádné interakce neočekávají.
Diuretika a ACE inhibitory
Lerkanidipin byl bezpečně podáván s diuretiky a ACE inhibitory.
Jiné léky ovlivňující krevní tlak
Podobně jako u všech antihypertenzních léčiv může být pozorován zvýšený hypotenzní účinek při
podání lerkanidipinu s jinými léčivy ovlivňujícími krevní tlak, jako jsou alfablokátory pro léčbu
močových příznaků, tricyklická antidepresiva, neuroleptika. Na druhou stranu, při souběžném podávání
s kortikosteroidy může být pozorováno snížení hypotenzního účinku.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Údaje o podávání lerkanidipinu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech neprokázaly
teratogenní účinky (viz bod 5.3), ty však byly pozorovány u ostatních dihydropyridinových sloučenin.
Podávání lerkanidipinu se v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci,
nedoporučuje.
Kojení
Není známo, zda se lerkanidipin/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Riziko pro kojené
novorozence /děti nelze vyloučit. Lerkanidipin se během kojení nemá podávat.
Fertilita
Nejsou k dispozici žádná klinická data o lerkanidipinu. U některých pacientů léčených blokátory kanálů
byly hlášeny reverzibilní biochemické změny v hlavičce spermií, které mohou poškodit plodnost.
V případech, kdy je opakované in vitro oplodnění neúspěšné a kde nelze nalézt jiné vysvětlení, má být
zvážena možnost blokátorů kalciových kanálů jako příčina.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Lerkanidipin má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Opatrnost je však zapotřebí, kvůli
možnému výskytu závrati, astenie, únavy a vzácně somnolence.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
Bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg jednou denně byla hodnocena v dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných klinických studiích (u 1200 pacientů užívajících lerkanidipin a 603 pacientů
užívajících placebo) a v kontrolovaných a nekontrolovaných dlouhodobných klinických studiích na
celkem 3676 hypertenzních pacientech užívajících lerkanidipin.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky v klinických studiích a po uvedení na trh jsou: periferní edém,
bolest hlavy, zrudnutí, tachykardie a palpitace.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků:
V níže uvedené tabulce jsou nežádoucí účinky hlášené v klinických studiích a po celém světě po uvedení
přípravku na trh, pro které existuje rozumný kauzální vztah, uvedeny podle třídy orgánových systémů a
frekvence dle MedDRA: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100),
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000), velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze
určit). V rámci každé skupiny frekvencí jsou pozorované nežádoucí účinky seřazeny podle klesající
závažnosti.
Třída
orgánových
systémů dle
MedDRA
ý D V W p 0 p Q þ D V W p Vzácné Není známo
Poruchy
imunitního
systému
Hypersenzitivita
Poruchy
nervového
systému
Bolest hlavy Závrať Somnolence Synkopa
Srdeční poruchy 吀愀挀桹歡爀搀椀攀
倀愀汰楴愀挀攀 䄀湧椀湡⁰攀挀琀潲椀猀
䌀癮⁰漀爀畣桹 娀爀畤湵琀 䠀祰潴攀渀稀攀
䜀愀猀瑲漀楮瑥猀琀楮汮
灯爀畣栀礀
䐀祳灥灳椀攀
一慵穥愀
Bolest horní části
břicha
Zvracení
Průjem
Gingivální
hypertrofiePeritoneální kalný
výtokPoruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení hodnoty
sérové
transaminázyPoruchy kůže a
podkožní tkáně
嘀礀爀欀愀
倀爀甀爀楴甀猀 Kopřivka AngioedémPoruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
䴀祡氀杩攀
倀潲畣桹攀搀癩渠愀
močových cest 倀潬祵爀椀攀 倀漀氀愀歩猀畲椀攀
䌀攀氀歯盩⁰潲甀挀桹
愠爀敡欀捥⁶ místě
aplikace
Periferní edém Astenie Únava Bolest na hrudi
nežádoucí účinky ze spontánního hlášení po celém světě po uvedení přípravku na trh.
Popis vybraných nežádoucích účinků
V placebem kontrolovaných klinických studiích byla incidence periferního edému 0,9 %
s lerkanidipinem 10-20 mg a 0,83 % s placebem. Tato frekvence dosáhla 2 % celkové studované
populace včetně dlouhodobných klinických studií.
Nezdá se, že by lerkanidipin nepříznivě ovlivňoval hladiny cukru v krvi nebo lipidů v séru.
Některé dihydropyridiny mohou vzácně vést k prekordiální bolesti nebo angině pectoris. Velmi vzácně
se mohou u pacientů s preexistující anginou pectoris vyskytovat tyto příhody se zvýšenou frekvencí,
delším trváním nebo mohou být závažnější.
V ojedinělých případech může být pozorován infarkt myokardu.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Po uvedení lerkanidipinu na trh byly hlášeny některé případy předávkování v rozmezí 30–40 mg až mg, včetně hlášení pokusu o sebevraždu.
Příznaky
Podobně jako u jiných dihydropyridinů, předávkování lerkanidipinem vede k nadměrné periferní
vasodilataci s výraznou hypotenzí a reflexní tachykardií. Při velmi vysokých dávkách však může dojít
ke ztrátě periferní selektivity, což způsobuje bradykardii a negativně inotropní účinek. Nejčastější
nežádoucí účinky spojené s případy předávkování byly hypotenze, závrať, bolest hlavy a palpitace.
Léčba
Klinicky významná hypotenze vyžaduje aktivní kardiovaskulární podporu včetně častého sledování
srdečních a respiračních funkcí, zvednutí končetin a pozornost věnovanou objemu cirkulující tekutiny a
odtoku moči. Vzhledem k prodlouženému farmakologickému účinku lerkanidipinu je nezbytné, aby byl
kardiovaskulární stav pacienta monitorován nejméně po dobu 24 hodin. Jelikož produkt má vysokou
vazebnou kapacitu na bílkovinu, dialýza pravděpodobně není účinná. Pacienti, u kterých se předpokládá
středně těžká až těžká intoxikace, mají být pozorně sledováni.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Selektivní blokátory kalciových kanálů s převážně vaskulárními účinky,
deriváty dihydropyridinu
ATC kód: C08CA
Mechanismus účinku
Lerkanidipin je kalciový antagonista ze skupiny dihydropyridinů a inhibuje transmembránový influx
kalcia do srdeční a hladké svaloviny. Mechanismus jeho antihypertenzního účinku je dán přímým
relaxačním účinkem na hladkou svalovinu cév, což vede ke snížení celkové periferní rezistence.
Farmakodynamické účinky
Navzdory svému krátkému farmakokinetickému plasmatickému poločasu má lerkanidipin
prodlouženou antihypertenzní aktivitu, díky svému vysokému membránovému rozdělovacímu
koeficientu, a nemá negativně inotropní účinky, díky své vysoké vaskulární selektivitě.
Jelikož vazodilatace navozená lerkanidipinem nastupuje postupně, byla akutní hypotenze s reflexní
tachykardií pozorována u pacientů s hypertenzí vzácně.
Podobně jako u jiných asymetrických 1,4-dihydropyridinů je antihypertenzní účinek lerkanidipinu dán
především jeho (S)-enantiomerem.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická účinnost a bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg denně byla hodnocena v dvojitě
zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studiích (u 1200 pacientů užívajících lerkanidipin a
603 pacientů užívajících placebo) a v kontrolovaných a nekontrolovaných dlouhodobých klinických
studiích na celkem 3676 hypertenzních pacientech.
Většina klinických studií byla provedena na pacientech s mírnou až středně těžkou esenciální hypertenzí
(včetně starších a diabetických pacientů), kteří dostávali samotný lerkanidipin nebo v kombinaci s ACE-
Is, diuretiky nebo beta-blokátory.
Kromě klinických studií provedených k průkazu terapeutických indikací byla provedena ještě další
malá, nekontrolovaná, avšak randomizovaná studie na pacientech s vážnou hypertenzí (průměr ±
směrodatná odchylka diastolického krevního tlaku 114,5 + 3,7 mmHg), která prokázala normalizaci
krevního tlaku u 40 % z 25 pacientů léčených 20 mg lerkanidipinu v jedné denní dávce a u 56 % z pacientů léčených 10 mg lerkanidipinu ve dvou denních dávkách. Ve dvojitě zaslepené, randomizované
studii kontrolované placebem, provedené u pacientů s izolovanou systolickou hypertenzí byl
lerkanidipin účinný ve snížení systolického krevního tlaku z průměrné výchozí hodnoty 172,6 ± 5,mmHg na 140,2 ± 8,7 mmHg.
V pediatrické populaci nebyla provedena žádná klinická studie.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Lerkanidipin se po perorálním podání v dávce 10-20 mg úplně vstřebává a maximální plasmatické
hladiny, 3,30 ng/ml ± 2,09 směrodatná odchylka., respektive 7,66 ng/ml ± 5,90 směrodatná odchylka.,
je dosaženo přibližně za 1,5-3 hodiny po podání.
Oba enantiomery lerkanidipinu mají podobný profil plasmatické koncentrace: doba do dosažení
maximální plasmatické koncentrace je stejná, maximální plasmatická koncentrace a AUC jsou u (S)
enantiomeru v průměru 1,2krát vyšší, a eliminační poločasy obou enantiomerů jsou v zásadě stejné.
Vzájemná konverze obou enantiomerů „in vivo“ nebyla pozorována.
Díky svému vysokému metabolismu při prvním průchodu játry je absolutní biologická dostupnost
lerkanidipinu podaného perorálně po jídle přibližně 10 %, ale při podání zdravým dobrovolníkům
nalačno se snižuje na 1/3.
Dostupnost lerkanidipinu po perorálním podání se 4násobně zvyšuje při jeho užití do 2 hodin po velmi
tučném jídle. Proto se má lerkanidipin užívat před jídlem.
Distribuce
Distribuce z plasmy do tkání a orgánů je rychlá a značná.
Více než 98 % lerkanidipinu se váže na plasmatické bílkoviny. Vzhledem k tomu, že pacienti s těžkou
poruchou funkce ledvin nebo jater mají nižší koncentrace plasmatických bílkovin, může se u nich podíl
volné frakce léčiva zvýšit.
Biotransformace
Lerkanidipin je značně metabolizován CYP3A4; žádná parentní látka nebyla nalezena v moči ani ve
stolici. Je přeměňován převážně na neaktivní metabolity a přibližně 50 % dávky je vyloučeno močí.
Experimenty provedené s lidskými jaterními mikrosomy „in vitro” prokázaly, že lerkanidipin do jisté
míry inhibuje CYP3A4 a CYP2D6, v koncentracích, které jsou 160krát, resp. 40krát vyšší než
maximální plasmatické koncentrace dosažené po dávce 20 mg.
Studie interakcí provedené na lidech navíc prokázaly, že lerkanidipin nemění plasmatickou hladinu
midazolamu, typického substrátu CYP3A4, nebo metoprololu, typického substrátu CYP2D6. Proto se
neočekává, že by lerkanidipin v terapeutických dávkách inhiboval biotransformaci léčiv
metabolizovaných CYP3A4 a CYP2D6.
Eliminace
K eliminaci dochází převážně biotransformací.
Byl vypočten průměrný terminální eliminační poločas 8-10 hodin a terapeutická aktivita přetrvává hodin, kvůli vysoké vazbě na lipidovou membránu. Akumulace po opakovaném podání nebyla
pozorována.
Linearita/nelinearita
Perorální podání lerkanidipinu vede k plasmatickým hladinám lerkanidipinu, které nejsou přímo úměrné
dávkování (nelineární kinetika). Po podání dávek 10, 20 nebo 40 mg byl poměr pozorovaných
maximálních plasmatických koncentrací 1:3:8 a plochy pod křivkami plasmatická koncentrace-čas byly
v poměru 1:4:18, což naznačuje postupný nárůst saturace metabolismu při prvním průchodu játry.
Dostupnost léku se v souladu s tímto pozorováním zvyšuje s rostoucí dávkou.
Další informace o zvláštních populacích
U starších pacientů a pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo lehkou až středně
těžkou poruchou funkce jater bylo prokázáno, že farmakokinetika lerkanidipinu je podobná
farmakokinetice pozorované u běžné populace pacientů; u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
nebo u trvale dialyzovaných pacientů byly zjištěny vyšší hladiny léčiva (asi o 70 %). Je pravděpodobné,
že u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater bude systémová biologická dostupnost
lerkanidipinu vyšší, protože léčivo je za normálních okolností výrazně metabolizováno v játrech.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě konvenčních studií farmakologické bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, karcinogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné
zvláštní riziko pro člověka.
Farmakologické studie bezpečnosti na zvířatech neprokázaly při antihypertenzních dávkách žádné
účinky na autonomní nervový systém, centrální nervový systém nebo na gastrointestinální funkce.
Významné účinky, které byly pozorovány v dlouhodobých studiích na potkanech a psech, souvisely,
přímo či nepřímo, se známými účinky vysokých dávek kalciových antagonistů, které odrážejí především
vystupňovanou farmakodynamickou aktivitou.
Lerkanidipin nebyl genotoxický a nevykazoval žádné známky rizika karcinogenity.
Při léčbě lerkanidipinem nebyla ovlivněna fertilita ani běžná reprodukční výkonnost potkanů.
Ani u potkanů, ani u králíků nebyly zjištěny žádné známky jakéhokoliv teratogenního účinku; avšak při
vysokých dávkách vyvolával lerkanidipin u potkanů pre- a post- implantační ztráty a opoždění ve vývoji
plodu.
Lerkanidipin-hydrochlorid podaný ve vysoké dávce (12 mg/kg/den) v průběhu porodu vyvolal dystokii.
Distribuce lerkanidipinu a/nebo jeho metabolitů u březích zvířat a jeho/jejich vylučování
do lidského mateřského mléka nebyly zkoumány.
Metabolity nebyly ve studiích toxicity hodnoceny samostatně.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety:
Jádro tablety:
Kukuřičný škrob
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Mikrokrystalická celulóza
Poloxamer Natrium-stearyl-fumarát
Makrogol
Potahová vrstva:
Hypromelóza Makrogol Žlutý oxid železitý (E172)
Oxid titaničitý (E171)
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety:
Jádro tablety:
Mikrokrystalická celulóza
Kukuřičný škrob
Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Povidon (K-30)
Natrium-stearyl-fumarát
Potahová vrstva:
Hypromelóza Makrogol Červený oxid železitý (E172)
Oxid titaničitý (E171)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Neprůhledný PVC/PVdC/Al blistr, krabička.
Velikost balení: 7, 14, 28, 30, 35, 42, 50, 56, 60, 90, 98 a 100 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Žádné zvláštní požadavky.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Medreg s.r.o.
Na Florenci Nové Město
110 00 Praha Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Lercanidipine Medreg 10 mg potahované tablety: 83/018/20-C
Lercanidipine Medreg 20 mg potahované tablety: 83/019/20-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 21. 12.
10. DATUM REVIZE TEXTU
21. 12.
Více o léku Lercanidipine medreg
Lercanidipine medreg
Výber produktov v našej ponuke z našej lekárne
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 135 CZK |
|
Na sklade | Preprava z 79 CZK 69 CZK |