Lenalidomide grindeks
Z důvodu obav ohledně bezpečnosti se Lenalidomide Grindeks nemá používat u dětí a dospívajících
od narození až do méně než 18 let věku (viz bod 5.1).
• Starší pacienti
V současnosti dostupné farmakokinetické údaje jsou popsány v bodě 5.2. Lenalidomid byl
v klinických studiích podáván pacientům s mnohočetným myelomem do věku 91 let (viz bod 5.1).
U starších pacientů je snížení funkce ledvin pravděpodobnější, proto je třeba při volbě dávky
postupovat opatrně a je vhodné funkci ledvin sledovat.
Nově diagnostikovaný mnohočetný myelom: pacienti, kteří nejsou vhodnými kandidáty na
transplantaci
Pacienti s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem ve věku 75 let a starší mají být před
zvážením léčby důkladně vyšetřeni (viz bod 4.4).
Pro pacienty starší 75 let léčené lenalidomidem v kombinaci s dexamethasonem je počáteční dávka
dexamethasonu 20 mg jednou denně 1., 8., 15. a 22. den každého 28denního léčebného cyklu.
Pro pacienty starší 75 let léčené lenalidomidem v kombinaci s melfalanem a prednisonem není
navržena žádná úprava dávky.
U pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem ve věku 75 let a starších, kterým byl
podáván lenalidomid, došlo k většímu výskytu závažných nežádoucích účinků a nežádoucích účinků,
které vedly k ukončení léčby.
Kombinovaná léčba lenalidomidem u pacientů s nově diagnostikovaným mnohočetným myelomem
byla méně tolerovaná u pacientů starších 75 let ve srovnání s mladší populací. Tito pacienti ukončili
léčbu častěji kvůli intoleranci (nežádoucí účinky 3. nebo 4. stupně a závažné nežádoucí účinky) ve
srovnání s pacienty mladšími 75 let.
Mnohočetný myelom: pacienti s alespoň jednou přechozí terapií
Procento pacientů s mnohočetným myelomem ve věku 65 let nebo starších se ve skupinách
lenalidomid/dexamethason a placebo/dexamethason významně nelišilo. Nebyl zjištěn žádný celkový
rozdíl v bezpečnosti a účinnosti mezi těmito pacienty a mladšími pacienty, ale vyšší predispozici
u starších osob nelze vyloučit.
Folikulární lymfom
U pacientů s folikulárním lymfomem léčených lenalidomidem v kombinaci s rituximabem ve věku
65 let a starších byl celkový výskyt nežádoucích účinků ve srovnání s pacienty do 65 let podobný.
Mezi oběma věkovými skupinami nebyl pozorován celkový rozdíl v účinnosti.
• Pacienti s poruchou funkce ledvin
Lenalidomid je vylučován primárně ledvinami; pacienti s vyšší mírou poruchy funkce ledvin mohou
hůře tolerovat léčbu (viz bod 4.4). Při volbě dávky je třeba postupovat opatrně, a je doporučeno
sledovat funkci ledvin.
U pacientů s lehkou poruchou funkce ledvin a mnohočetným myelomem nebo folikulárním
lymfomem není potřeba dávku upravit.
Následující úpravy dávky jsou doporučeny při zahájení léčby a v průběhu léčby pacientů se středně
těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin nebo v konečném stadiu onemocnění ledvin.
Nejsou zkušenosti z klinických studií fáze 3 s konečným stadiem onemocnění ledvin (ESRD) (CLcr
<30 ml/min, vyžadující dialýzu).
Mnohočetný myelom
Funkce ledvin (clearance kreatininu – CLcr) Úprava dávky
Středně těžká porucha funkce ledvin
(30 ≤ CLcr < 50 ml/min) 10 mg jednou denněTěžká porucha funkce ledvin
(CLcr < 30 ml/min, nevyžaduje dialýzu)
7,5 mg jednou denně15 mg obden
Terminální stadium onemocnění ledvin (End
Stage Renal Disease, ESRD)
(CLcr < 30 ml/min, vyžaduje dialýzu)
mg jednou denně. V den dialýzy se má dávka
podat po dialýze.
Dávku lze po 2 cyklech zvýšit na 15 mg jednou denně, pokud pacient na léčbu nereaguje a léčbu toleruje.
V zemích, kde je 7,5mg tobolka dostupná.
Folikulární lymfom
Funkce ledvin (clearance kreatininu – CLcr) Úprava dávky (1. až 21. den opakovaných 28denní cyklů)
Středně těžká porucha funkce ledvin
(30 ≤ CLcr < 60 ml/min) 10 mg jednou denně1, Těžká porucha funkce ledvin
(CLcr < 30 ml/min, nevyžaduje dialýzu) Údaje nejsou k dispoziciTerminální stadium onemocnění ledvin (End
Stage Renal Disease, ESRD)
(CLcr < 30 ml/min, vyžaduje dialýzu)
Údaje nejsou k dispozici1 Dávku lze po 2 cyklech zvýšit na 15 mg jednou denně, pokud pacient léčbu toleruje.
V případě snížení dávky za účelem zmírnění neutropenie nebo trombocytopenie 3. nebo 4. stupně nebo jiných toxicit
3. nebo 4. stupně v souvislosti s podáváním lenalidomidu nepodávejte u pacientů s počáteční dávkou 10 mg dávky nižší
než 5 mg každý druhý den.
Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin nebo ESRD byli z účasti ve studii vyloučeni.
Po zahájení léčby lenalidomidem má být následující úprava dávky lenalidomidu u pacientů
s poruchou funkce ledvin založena na toleranci léčby individuálního pacienta, jak je popsáno výše.
• Pacienti s poruchou funkce jater
Účinky lenalidomidu nebyly formálně u pacientů s poruchou jaterní funkce sledovány a pro tuto
skupinu neexistují specifická dávkovací doporučení.
Způsob podání
Perorální podání.
Tobolky Lenalidomide Grindeks se mají užívat perorálně zhruba ve stejnou dobu každého dne dle
rozpisu. Tobolky se nesmí otevírat, lámat ani žvýkat. Tobolky je třeba polykat celé, nejlépe zapít
vodou. Tobolky se mohou užívat s jídlem nebo bez něho.
Pro vyjmutí tobolky z blistru se doporučuje zatlačit pouze na jedné straně, aby se minimalizovalo
riziko deformace nebo rozlomení tobolky.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1
• Těhotné ženy.
• Ženy, které mohou otěhotnět, pokud nejsou splněny všechny podmínky Programu prevence
početí (PPP) (viz body 4.4. a 4.6).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pokud je lenalidomid podáván v kombinaci s jinými léčivými přípravky, je nutné před
zahájením léčby pročíst příslušný souhrn údajů o přípravku.
Varování před těhotenstvím
Lenalidomid je strukturálně podobný thalidomidu. Thalidomid je známá lidská teratogenní léčivá
látka, která způsobuje těžké a život ohrožující vrozené vady. Lenalidomid způsoboval u opic
malformace podobné malformacím popsaným u thalidomidu (viz body 4.6 a 5.3). Pokud je
lenalidomid užíván během těhotenství, očekává se u lidí teratogenní účinek lenalidomidu.
Všechny pacientky musí splňovat podmínky Programu prevence početí (PPP), pokud není spolehlivý
důkaz o tom, že u pacientky je možnost otěhotnění vyloučena.
Kritéria pro ženu, která nemůže otěhotnět
Pacientka nebo partnerka pacienta-muže je považována za schopnou otěhotnět, pokud nesplňuje
alespoň jedno z následujících kritérií:
• věk ≥50 let a přirozená amenorea po dobu ≥1 rok (amenorea po protinádorové terapii nebo
během kojení nevylučuje možnost otěhotnění pacientky);
• předčasné selhání vaječníků potvrzené specializovaným gynekologem;
• předchozí oboustranná adnexektomie nebo hysterektomie;
• genotyp XY, Turnerův syndrom, ageneze dělohy.
Poradenství
U žen, které mohou otěhotnět, je lenalidomid kontraindikován, pokud nejsou splněna všechna
následující kritéria:
• Žena si je vědoma očekávaného teratogenního rizika pro nenarozené dítě.
• Žena chápe nutnost účinné antikoncepce praktikované bez přerušení nejméně po 4 týdny před
začátkem léčby, po celou dobu během ní a nejméně 4 týdny po jejím ukončení.
• I když má fertilní žena amenoreu, musí používat účinnou antikoncepci.
• Žena musí být schopna dodržovat účinná antikoncepční opatření.
• Žena je informována a je si vědoma potenciálních následků těhotenství a nutnosti rychle
informovat lékaře, pokud hrozí riziko těhotenství.
• Žena chápe nutnost zahájení léčby hned po vydání lenalidomidu, kterému předchází negativní
těhotenský test.
• Žena chápe nutnost a je ochotna absolvovat těhotenské testy nejméně každé 4 týdny, kromě
případů potvrzené sterilizace podvazem vejcovodů.
• Žena potvrdí, že si je vědoma rizik a nutných bezpečnostních opatření spojených s užíváním
lenalidomidu.
U mužů užívajících lenalidomid farmakokinetická data ukázala, že lenalidomid je během léčby
přítomen v semeni v extrémně malých množstvích a u zdravých dobrovolníků je 3 dny po ukončení
jeho užívání v semeni nedetekovatelný (viz bod 5.2). Z preventivních důvodů, a s ohledem na
zvláštní populace s prodlouženou dobou eliminace, např. s poruchou funkce ledvin, musí všichni
muži užívající lenalidomid splňovat následující podmínky:
• Jsou si vědomi očekávaného teratogenního rizika při pohlavním styku s těhotnou ženou nebo se
ženou, která může otěhotnět.
• Uvědomují si nutnost používání kondomu, pokud mají pohlavní styk s těhotnou ženou nebo se
ženou, která může otěhotnět a nepoužívá účinnou antikoncepci (i v případech, kdy muž
podstoupil vasektomii), a to během léčby a po dobu nejméně 7 dní po přerušení a/nebo ukončení
léčby.
• Jsou si vědomi, že je nutné okamžitě informovat ošetřujícího lékaře, pokud jejich partnerka
otěhotní v období, kdy užívají přípravek Lenalidomide Grindeks, nebo krátce poté, co přestanou
užívat přípravek Lenalidomide Grindeks, a že se doporučuje vyšetření partnerky u lékaře se
specializací nebo zkušenostmi v teratologii pro vyhodnocení rizika a další doporučení.
Předepisující lékař musí u žen, které mohou otěhotnět, zajistit, že:
• Pacientka dodržuje podmínky Programu prevence početí (PPP) a potvrdila, že si je nutnosti
antikoncepce patřičně vědoma.
• Pacientka potvrdí výše uvedené podmínky.
Antikoncepce
Ženy, které mohou otěhotnět, musí používat jednu účinnou metodu antikoncepce po nejméně 4 týdny
před léčbou, během ní a nejméně 4 týdny po léčbě lenalidomidem, a také po dobu případného
přerušení léčby, pokud se nezavážou k absolutní a nepřetržité pohlavní abstinenci, kterou musí každý
měsíc potvrdit. Pokud pacientka nepoužívá účinnou antikoncepci, musí být odkázána k vyškolenému
zdravotníkovi, který jí s výběrem antikoncepční metody poradí, aby antikoncepce mohla být
nasazena.
Vhodné metody antikoncepce například jsou:
• implantát;
• nitroděložní tělísko uvolňující levonorgestrel;
• postupně se uvolňující depozit medroxyprogesteron-acetátu;
• sterilizace podvazem vejcovodů;
• pohlavní styk pouze s mužem po vasektomii; vasektomie musí být potvrzena dvěma
negativními testy semene;
• antikoncepční tablety inhibující ovulaci obsahující pouze progesteron (tj. desogestrel).
Vzhledem ke zvýšenému riziku žilní tromboembolie u pacientek s mnohočetným myelomem
užívajících lenalidomid v rámci kombinované terapie, a v menší míře u pacientek s mnohočetným
myelomem užívajících lenalidomid v monoterapii, se kombinovaná perorální antikoncepce
nedoporučuje (viz také bod 4.5). Pokud pacientka v současnosti používá kombinovanou perorální
antikoncepci, je třeba přejít na některou z účinných antikoncepčních metod uvedených výše. Riziko
žilní tromboembolie trvá po dobu 4-6 týdnů po vysazení kombinované perorální antikoncepce.
Účinnost steroidních antikoncepčních přípravků může být během současného podávání
dexamethasonu snížena (viz bod 4.5).
Implantáty a nitroděložní tělíska uvolňující levonorgestrel jsou spojeny se zvýšeným rizikem infekce
v době zavedení a nepravidelného vaginálního krvácení. Je třeba zvážit profylaktické podávání
antibiotik, zvláště u pacientek s neutropenií.
Nitroděložní tělíska uvolňující měď se obecně nedoporučují vzhledem k potenciálnímu riziku
infekce v době zavedení a nadměrné ztrátě menstruační krve, která může způsobit komplikace
u pacientek trpících neutropenií nebo trombocytopenií.
Těhotenské testy
V souladu s místní praxí je třeba zajistit provádění těhotenských testů s minimální citlivostí
25 mIU/ml pod dohledem lékaře u žen, které mohou otěhotnět, jak je uvedeno níže. Tento požadavek
se týká i žen, které mohou otěhotnět a praktikují absolutní a nepřetržitou pohlavní abstinenci. Je
ideální, aby byl ve stejný den proveden těhotenský test a lék předepsán i vydán. Vydání lenalidomidu
ženám, které mohou otěhotnět, se má provést během 7 dnů od předepsání.
Před začátkem léčby
Je třeba provést těhotenský test pod lékařským dohledem při návštěvě lékaře, kdy je lenalidomid
předepsán, nebo ve 3 dnech předcházejících návštěvě u předepisujícího lékaře, pokud pacientka
používá účinnou antikoncepci přinejmenším 4 týdny. Test musí potvrdit, že pacientka není při
zahájení léčby lenalidomidem těhotná.
Následné kontroly a konec léčby
Těhotenský test pod lékařským dohledem musí být opakován nejméně každé 4 týdny včetně nejméně
týdnů po ukončení léčby, kromě případů potvrzené sterilizace podvazem vejcovodů. Tyto testy je
třeba provést v den předepsání přípravku nebo během 3 dnů před návštěvou předepisujícího lékaře.
Další opatření
Pacienti musí být poučeni, aby nikdy tento léčivý přípravek nedávali jiným osobám a nepoužité
tobolky vrátili na konci léčby do lékárny, za účelem bezpečné likvidace.
Pacienti nesmí darovat krev během terapie a nejméně 7 dní po vysazení lenalidomidu.
Zdravotničtí pracovníci a pečovatelé musí při manipulaci s blistrem nebo tobolkou používat
jednorázové rukavice. Ženy, které jsou těhotné, nebo mají podezření, že by mohly být těhotné, nesmí
s blistrem ani tobolkou manipulovat (viz bod 6.6).
Vzdělávací materiály, omezení týkající se preskripce a výdeje
Držitel rozhodnutí o registraci vydáním osvětových materiálů dodávaných zdravotníkům poradí
pacientům, jak zabránit vlivu lenalidomidu na plod, jejichž cílem je zdůraznit varování před
očekávanými teratogenními účinky lenalidomidu, poskytnout rady ohledně antikoncepce před
začátkem terapie a poskytnout návod na potřebné těhotenských testy. Předepisující lékař musí
informovat pacienty, muže i ženy, o očekávaném teratogenním riziku a přísných antikoncepčních
opatřeních uvedených v Programu prevence početí a poskytnout pacientům příslušné vzdělávací
materiály pro pacienty, průkaz pacienta a/nebo odpovídající pomůcky v souladu se zavedeným
národním systémem průkazů pacientů. Ve spolupráci s jednotlivými příslušnými národními orgány
byla zavedena národní kontrolovaná distribuce. Tento distribuční systém zahrnuje použití průkazu
pacienta a/nebo obdobného nástroje pro kontrolu preskripce a/nebo výdeje a shromažďování
podrobných údajů vztahujících se k indikaci za účelem pečlivého sledování neschváleného použití na
území státu. V ideálním případě se má těhotenský test, vydání lékařského předpisu a výdej léku
uskutečnit v jeden den. Vydání lenalidomidu ženám ve fertilním věku je třeba provést do 7 dnů od
preskripce, v návaznosti na negativní výsledek těhotenského testu provedeného pod lékařským
dozorem. Ženám, které mohou otěhotnět, může být přípravek předepsán na maximální dobu 4 týdnů
léčby podle schválených dávkovacích režimů pro dané indikace (viz bod 4.2) a všem ostatním
pacientům na maximální dobu 12 týdnů léčby.
Jiná zvláštní upozornění a opatření pro použití
Infarkt myokardu
U pacientů užívajících lenalidomid, zejména u pacientů se známými rizikovými faktory a v průběhu
prvních 12 měsíců při použití v kombinaci s dexamethasonem, byl hlášen infarkt myokardu. Pacienti
se známými rizikovými faktory – včetně dříve prodělané trombózy – mají být důkladně sledováni
a měla by být zajištěna snaha o minimalizaci všech modifikovatelných rizikových faktorů (např.
kouření, hypertenze, hyperlipidemie).
Žilní a tepenné tromboembolické příhody
U pacientů s mnohočetným myelomem je léčba kombinací lenalidomidu s dexamethasonem spojena
se zvýšeným rizikem žilní tromboembolie (především hluboké žilní trombózy a plicní embolie).
Riziko žilní tromboembolie bylo zaznamenáno v menší míře s lenalidomidem v kombinované terapii
s melfalanem a prednisonem.
U pacientů s mnohočetným myelomem byla monoterapie lenalidomidem spojena s nižším rizikem
žilní tromboembolie (především hluboké žilní trombózy a plicní embolie) než u pacientů
s mnohočetným myelomem léčených lenalidomidem v kombinované terapii (viz body