Kigabeq

U pacientů léčených vigabatrinem jsou s vysokou četností zorného pole. Četnost těchto defektů zjištěná v otevřené studii je uvedena v bodě 4.8. Příznaky se
obvykle začínají objevovat po měsících až letech léčby vigabatrinem. Zúžení zorného pole může být
závažného stupně s praktickými dopady na pacienta. Vigabatrin může způsobit trvalou ztrátu zraku.

Většina pacientů, u kterých bylo zjištěno poškození periferního vidění, na sobě nepozorovalo žádné
příznaky. Tento nežádoucí účinek lze tedy spolehlivě zjistit jen systematickým vyšetřováním pomocí
perimetrie, které je obvykle možné až u pacientů od 9 let věku. U mladších pacientů má být použita
elektroretinografie Dostupná data naznačují, že defekty zorného pole jsou nezvratné i po ukončení léčby vigabatrinem.
Zhoršování defektů zorného pole i po ukončení léčby nelze vyloučit.

Vigabatrin se tedy má používat jen po důkladném zvážení poměru přínosů a rizik v porovnání
s alternativními způsoby léčby.

Léčba vigabatrinem se nedoporučuje pacientům s existujícím, klinicky významným defektem zorného
pole.

Pacienti mají absolvovat systematické vyšetření pro výskyt defektů zorného pole při zahájení léčby
vigabatrinem a toto vyšetření se má v pravidelných intervalech opakovat. Testování zorného pole se
má provádět každých 6 měsíců po celou dobu trvání léčby. Sledování musí pokračovat po dobu
dalších 6 až 12 měsíců od ukončení léčby
Defekty zorného pole

Z dostupných údajů vyplývá, že se obvykle jedná o oboustranné koncentrické zúžení zorného pole,
které je obecně zřetelnější v nazální než v temporální části. V centrálním zorném poli excentricityu pacientů, kteří se léčili vigabatrinem, se pohybuje od mírného po závažný. Závažné případy této
funkční poruchy mohou mít vážný dopad na praktický život pacienta a mohou se projevovat
tunelovým viděním. U těžkých případů byla hlášena i slepota.

Většina pacientů, u kterých byly defekty související s periferním viděním zjištěny, u sebe spontánně
nezaznamenala žádné příznaky, a to ani v případech, kdy perimetrie odhalila závažný stupeň
poškození. Dostupná data naznačují, že defekty zorného pole jsou nezvratné i po přerušení léčby
vigabatrinem. Zhoršování defektů zorného pole i po ukončení léčby nelze vyloučit.
Sdružená data shromážděná z prevalenčních studií naznačují, že se poruchy zorného pole vyskytují až
u 1/3 pacientů léčených vigabatrinem. Riziko může být vyšší u mužů než u žen. Četnost těchto defektů
zjištěná v otevřené klinické studii je uvedena v bodě 4.8. Tato studie naznačila možnou spojitost mezi
rizikem vzniku defektů zorného pole a množstvím vigabatrinu, kterému byl pacient vystaven, jak
z pohledu denní dávky
Všichni pacienti mají před zahájením léčby vigabatrinem nebo krátce po jejím zahájení absolvovat
konzultaci na oftalmologickém pracovišti.

Vyšetření pomocí perimetrie je pouze zřídka možné provádět u dětí mladších 9 let. Možné přínosy
léčby u dětí je tedy třeba s ohledem na rizika léčby velmi pečlivě zvážit. V současné době neexistuje
jednotná metoda sloužící k diagnostice nebo vyloučení poruch zorného pole u dětí, u kterých není
možné použít standardní perimetrii. Frekvence a závažnost těchto poruch byla v této skupině pacientů
určena jen nepřímo na základě abnormálních nálezů na elektroretinogramu nebo na základě jiných
potenciálních abnormálních zrakových nálezů.

U kojenců a dětí, které při vyšetření perimetrií nespolupracují, se doporučuje vyšetření
elektroretinografem. Na základě dostupných dat se zdá, že poruchy zorného pole spojené
s vigabatrinem korelují u prvního oscilačního potenciálu a u zábleskového elektroretinogramu
s frekvencí 30 Hz. Reakce jsou v těchto oblastech zpožděné a snížené mimo obvyklé limity. Tyto
změny nebyly pozorovány u pacientů léčených vigabatrinem, u nichž k defektům zorného pole
nedošlo.

Rodiče a/nebo pečovatelé musí obdržet podrobné informace o četnosti a dopadech rozvoje poruch
zorného pole v průběhu léčby vigabatrinem.
Defekty zorného pole se někdy zjistí až v závažném stádiu, a i nezjištěné středně závažné formy těchto
poruch mohou mít negativní dopad na integritu dítěte. Na počátku léčby jejím zahájeníminimálně každých 6 měsíců. Ve sledování stavu se musí pokračovat 6 až 12 měsíců po ukončení
léčby.

Dostupná data naznačují, že poruchy zorného pole jsou nezvratné.

Pokud některé z kontrolních vyšetření prokáže zúžení zorného pole, má se zvážit postupné vysazení
vigabatrinu. Pokud se rozhodne o pokračování léčby, má se zvážit vyšší frekvence kontrolních
vyšetření
Vigabatrin se nemá používat, pokud pacient současně užívá další retinotoxické léčivé přípravky.

Neurologické a psychiatrické poruchy

S ohledem na výsledky studií bezpečnosti prováděných na zvířatech se u pacientů pečlivě sledoval možný výskyt nežádoucích účinků v oblasti funkce nervového systému.

Vzácně byly brzy po zahájení léčby vigabatrinem hlášeny příznaky encefalopatie, jako je zvýšená
sedace, stupor a zmatenost ve spojení s nespecifickou aktivitou pomalých vln na elektroencefalo-
gramu. Rizikové faktory pro rozvoj těchto reakcí zahrnují vyšší než doporučenou počáteční dávku,
rychlejší než doporučené zvyšování dávky a selhání ledvin. Tyto stavy byly reverzibilní po snížení
dávky nebo po ukončení léčby vigabatrinem
Abnormální nálezy na magnetické rezonanci

U některých dětí léčených vigabatrinem pro infantilní spazmy byly pozorovány abnormální nálezy na
magnetické rezonanci spočívající ve zvýšeném signálu T2 a symetrických ložiscích restrikce difuze
v oblasti thalamu, bazálních ganglií, mozkového kmene a mozečku. V retrospektivní epidemiologické
studii u kojenců s infantilními spazmy léčených vigabatrinem oproti 4 % u pacientů léčených jinými prostředky.

Z údajů ve výše uvedené studii, ze zkušeností po uvedení přípravku na trh a z dostupné literatury
vyplývá, že tyto změny po ukončení léčby obvykle vymizí. U menšího počtu pacientů ložiska
vymizela navzdory tomu, že léčba nebyla přerušena.

Kromě toho byly hlášeny případy intramyelinového edému pro infantilní spazmy a proto se v případě výskytu IME doporučuje vigabatrin postupně vysadit.

U pacientů léčených vigabatrinem pro infantilní spazmy byly hlášeny poruchy hybnosti včetně
dystonie, dyskineze a hypertonie. Poměr přínosů a rizik léčby vigabatrinem je třeba u každého
pacienta zvážit individuálně. Pokud se v průběhu léčby vigabatrinem objeví další poruchy hybnosti,
má se zvážit snížení dávky nebo postupné vysazení přípravku.

U některých pacientů může po zahájení léčby vigabatrinem dojít k vyšší frekvenci záchvatů nebo
k výskytu záchvatů nového typu s myoklonickými záchvaty. Vzácně se mohou objevit nové myoklonické záchvaty nebo zhoršení
stávajícího stavu. Tyto projevy mohou být také výsledkem předávkování, snížení koncentrace současně
používaných antiepileptik v krevní plazmě nebo paradoxní reakce.

Náhlé vysazení přípravku může vést ke zvýšenému výskytu záchvatů, tzv. rebound efektu. V případě
rozhodnutí o ukončení léčby vigabatrinem se doporučuje postupné snižování dávky po dobu 2 až
týdnů.

Při léčbě vigabatrinem je třeba zvýšené opatrnosti dbát u pacientů, u nichž se v minulosti objevila
psychóza, deprese nebo poruchy chování. V průběhu léčby vigabatrinem byl hlášen výskyt
psychiatrických poruch projevy se objevovaly u pacientů s psychiatrickou anamnézou i bez ní a obvykle byly reverzibilní po
snížení dávky vigabatrinu nebo po postupném ukončení léčby.

Sebevražedné myšlenky a sebevražedné chování

U pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny případy výskytu
sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování. Metaanalýza randomizovaných placebem
kontrolovaných studií antiepileptických léčivých přípravků rovněž prokázala mírně zvýšené riziko
výskytu sebevražedných myšlenek a chování. Mechanismu vzniku tohoto jevu není znám a dostupná
data nevylučují možnost zvýšeného rizika u léčby vigabatrinem.

U pacientů je proto třeba pečlivě sledovat možný výskyt známek sebevražedných myšlenek a chování
a v případě potřeby zvážit vhodnou léčbu. Pacienty tom, že v případě výskytu jakýchkoliv známek sebevražedného myšlení či chování je ihned třeba
vyhledat lékařskou pomoc.

Porucha funkce ledvin

Vigabatrin se vylučuje ledvinami, proto se u pacientů s hodnotou kreatininové clearance nižší než
60 ml/min doporučuje zvýšená opatrnost. U těchto pacientů je třeba pečlivě sledovat, zda nedojde
k výskytu nežádoucích účinků jako sedace či zmatenost
Vliv na výsledky sérologických vyšetření

Vigabatrin může vést ke snížení měřené aktivity alaninaminotransferázy aspartátaminotransferázy Výsledky jaterních testů mohou být tedy u pacientů léčených vigabatrinem kvantitativně nespolehlivé

Vigabatrin může zvýšit množství aminokyselin v moči, což může vést k falešně pozitivním výsledkům
u určitých vzácně se vyskytujících genetických poruch metabolismu acidurie
Riziko chyby při podávání léku

Protože lze obě tablety sil nebo jejich půlek s následným rizikem podání nesprávné dávky. Proto je třeba věnovat zvýšenou
pozornost velikosti tablet, aby byly správně identifikovány tablety s potřebnou silou.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.