Idacio

Absorpce a distribuce

Po jednorázovém subkutánním podání dávky 40 mg byla absorpce a distribuce adalimumabu pomalá
a vrcholové sérové koncentrace byly dosaženy zhruba za 5 dní po jeho podání. Průměrná biologická
dostupnost adalimumabu se odhaduje na 64 %, a to na základě výsledků ze tří studií s podáním
jednorázové dávky 40 mg subkutánně. Po jednorázových intravenózních dávkách v rozmezí 0,25–
10 mg/kg byly koncentrace léku úměrné podané dávce. Po dávkách 0,5 mg/kg clearance pohybovala mezi 11–15 ml/hod, distribuční objem průměrný terminální poločas byl přibližně 2 týdny. Koncentrace adalimumabu v synoviální tekutině u
několika pacientů s revmatoidní artritidou představovala 31–96 % sérové koncentrace léku.

Po subkutánním podání 40 mg adalimumabu každý druhý týden byla průměrná nejnižší koncentrace
v ustáleném stavu přibližně 5 μg/ml současném podávání methotrexátustoupaly u pacientů s revmatoidní artritidou podávání 20, 40 a 80 mg každý druhý týden i každý týden.

Po podání dávky 24 mg/m2 polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou PROB
PRAVDĚPODOBNOST
SELHÁNÍ
LĚČBY

A






sérové koncentrace adalimumabu v ustáleném stavu 5,6 ± 5,6 μg/ml 10,9 ± 5,2 μg/ml
U pacientů s polyartikulární JIA ve věku 2 až < 4 roky nebo ve věku 4 roky a starší s tělesnou
hmotností < 15 kg, léčených adalimumabem v dávce 24 mg/m2, byly průměrné nejnižší sérové
koncentrace adalimumabu v ustáleném stavu 6,0 ± 6,1 μg/ml používali adalimumab bez methotrexátu a 7,9 ± 5,6 μg/ml methotrexát.

Po podání dávky 24 mg/m2 entezopatickou artritidou ve věku 6 až 17 let byly průměrné nejnižší sérové koncentrace naměřené v týdnu 24současného podávání methotrexátu a 11,8 ± 4,3 μg/ml při současném podávání methotrexátu.

Po podání dávky 40 mg adalimumabu subkutánně každý druhý týden dospělým pacientům s axiální
spondylartritidou bez radiologického průkazu dosahovaly průměrné v týdnu 68 hodnoty 8,0 ± 4,6 μg/ml.

U dospělých pacientů s psoriázou léčených adalimumabem v monoterapii v dávce 40 mg každý druhý
týden byly průměrné nejnižší koncentrace v ustáleném stavu 5 μg/ml.

Po podání dávky 0,8 mg/kg pacientům s chronickou ložiskovou psoriázou byla průměrná nejnižší ± SD koncentrace adalimumabu
v ustáleném stavu přibližně 7,4 ± 5,8 μg/ml
Při použití dávky 160 mg adalimumabu v týdnu 0, následované dávkou 80 mg v týdnu 2. bylo u
dospělých pacientů s hidradenitis suppurativa dosaženo nejnižších sérových koncentrací adalimumabu
přibližně 7–8 μg/ml v týdnu 2 a 4. Průměrné nejnižší ustálené koncentrace v týdnu 12 do týdne byly přibližně 8–10 μg/ml při léčbě dávkou adalimumabu 40 mg jednou týdně.

Expozice adalimumabu u dospívajících pacientů s HS byla predikována pomocí populačního
farmakokinetického modelování a simulace na základě farmakokinetiky napříč indikacemi u dalších
pediatrických pacientů choroba a entezopatická artritidakaždý druhý týden. Vzhledem k tomu, že expozice adalimumabu může být ovlivněna tělesnou
hmotností, může být u adolescentů s vyšší tělesnou hmotností a nedostatečnou odpovědí prospěšné
dávkování 40 mg jednou týdně.

Při použití úvodní dávky 80 mg adalimumabu v týdnu 0, následované dávkou 40 mg adalimumabu
v týdnu 2, bylo u pacientů s Crohnovou chorobou během indukční fáze léčby dosaženo nejnižších
sérových koncentrací adalimumabu přibližně 5,5 μg/ml. Při úvodní dávce 160 mg adalimumabu v
týdnu 0, následované dávkou 80 mg adalimumabu v týdnu 2, došlo v průběhu indukční fáze léčby
k dosažení nejnižších sérových koncentrací adalimumabu přibližně 12 μg/ml. U pacientů s
Crohnovou chorobou, kteří dostávali udržovací dávku adalimumabu 40 mg každý druhý týden,
byly pozorovány průměrné nejnižší ustálené hladiny přibližně 7 μg/ml.

U pediatrických pacientů se středně těžkou až těžkou Crohnovou chorobou v otevřené fázi studie byly
úvodní dávky adalimumabu v týdnech 0 a 2 buď 160/80 mg, nebo 80/40 mg, v závislosti na tělesné
hmotnosti, přičemž hranicí byla hmotnost 40 kg. V týdnu 4 byli pacienti randomizováni v poměru 1:a dostávali v pokračovací léčbě buď standardní dávku dávku sérové koncentrace adalimumabu, kterých dosáhli pacienti v týdnu 4, byly 15,7 ± 6,6 μg/ml u pacientů
≥ 40 kg






U pacientů, kteří setrvávali na léčbě tak, jak byli randomizováni, byly průměrné nejnižší koncentrace v týdnu 52 9,5 ± 5,6 μg/ml u skupiny, která používala standardní dávku, a 3,5 ± 2,2 μg/ml
u skupiny, která používala sníženou dávku. Průměrné nejnižší koncentrace adalimumabu se udržely u
těch pacientů, u nichž se s podáváním adalimumabu každý druhý týden pokračovalo 52 týdnů. U
pacientů, u kterých byla dávka zvýšena z podávání každý druhý týden na jednou týdně, byly průměrné

U dospělých pacientů s ulcerózní kolitidou, jimž byla podána úvodní dávka 160 mg adalimumabu,
následovaná dávkou 80 mg adalimumabu v týdnu 2, byly dosaženy nejnižší koncentrace
adalimumabu přibližně 12 μg/ml během období indukce. Průměrné nejnižší hladiny v ustáleném
stavu přibližně 8 μg/ml byly pozorovány u pacientů s ulcerózní kolitidou, kterým byla podávána
udržovací dávka 40 mg adalimumabu každý druhý týden.

Po subkutánním podání dávky 0,6 mg/kg tělesné hmotnosti pediatrickým pacientům s ulcerózní kolitidou byla nejnižší sérová koncentrace v
ustáleném stavu v 52. týdnu 5,01±3,28 μg/ml. U pacientů, kteří dostávali 0,6 mg/kg dávka 40 mgustáleném stavu v 52. týdnu 15,7±5,60 μg/ml.

U dospělých pacientů s uveitidou, jimž byla podána úvodní dávka 80 mg adalimumabu v týdnu 0,
následovaná dávkou 40 mg každý druhý týden počínaje týdnem 1, byly zjištěny střední hladiny v
ustáleném stavu přibližně 8 až 10 μg/ml.

Expozice adalimumabu u pediatrických pacientů s uveitidou byla predikována pomocí populačního
farmakokinetického modelování a simulace na základě farmakokinetiky se zkříženou indikací u
dalších pediatrických pacientů dětí a entezopatická artritidadětí ve věku < 6 let. Předpokládané expozice ukazují, že bez methotrexátu může úvodní dávka vést
k počátečnímu zvýšení systémové expozice.

Populační farmakokinetické a farmakokineticko/farmakodynamické modelování a simulace
předpověděly srovnatelné expozice a účinnost adalimumabu u pacientů léčených dávkou 80 mg
jednou za dva týdny při srovnání s dávkou 40 mg jednou týdně UC, CD nebo psoriázou, dospívajících pacientů s HS a pediatrických pacientů ≥ 40 kg s CD a UC
Vztah expozice-odpověď u pediatrické populace

Na základě dat z klinické studie u pacientů s JIA mezi plazmatickými koncentracemi a PedACR 50 odpovědí. Zjevná plazmatická koncentrace
adalimumabu, která vede k poloviční maximální pravděpodobnosti PedACR 50 odpovědi byla 3 μg/ml
Vztah expozice-odpověď mezi koncentrací adalimumabu a účinností u pediatrických pacientů se
závažnou chronickou ložiskovou psoriázou byl stanoven pro PASI 75 a PGA jasný nebo minimální,
v uvedeném pořadí. PASI 75 a PGA jasný nebo minimální se zvyšoval se zvyšujícími se
koncentracemi adalimumabu s podobnou zjevnou EC50 přibližně 4,5 μg/ml 10,5, v uvedeném pořadí
Eliminace

Populační farmakokinetické analýzy s údaji od více než 1 300 pacientů s RA zjistily trend směrem
k vyšší zdánlivé clearance adalimumabu s rostoucí tělesnou váhou. Po úpravě váhových rozdílů,
pohlaví a věku byl zřejmý minimální efekt na clearance adalimumabu. Koncentrace volného
adalimumabu v séru detekovanými protilátkami proti adalimumabu.







Porucha funkce jater nebo ledvin

Použití adalimumabu nebylo studováno u pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin.