Sp. zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Dorzolamide Polpharma 20 mg/ml oční kapky, roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml obsahuje 20 mg dorzolamidu jako dorzolamid-hydrochloridu.

Jedna kapka (přibližně 35 μl) obsahuje v průměru 0,70 mg dorzolamidu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Oční kapky, roztok (oční kapky)

Čirý, bezbarvý, viskózní roztok.

pH: 5,0 - 6,Osmolarita: 260 - 310 mosmol/kg.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Dorzolamide Polpharma je indikován:
- jako adjuvantní terapie k terapii beta-blokátory,
- jako monoterapie u pacientů nereagujících na léčbu beta-blokátory nebo u nichž jsou beta-
blokátory kontraindikovány,
při léčbě zvýšeného nitroočního tlaku při:
- oční hypertenzi,
- glaukomu s otevřeným úhlem,
- pseudoexfoliativním glaukomu.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Používá-li se v dorzolamid monoterapii, podává se v dávce jedna kapka třikrát denně do spojivkového
vaku postiženého oka (očí).

Je-li dorzolamid používán jako adjuvantní léčba spolu s očním beta-blokátorem, podává se v dávce
dvakrát denně jedna kapka do spojivkového vaku postiženého oka (očí).

Má-li dorzolamid nahradit jiný oční antiglaukomatikum, vysaďte daný přípravek po příslušném
dávkování jeden den a začněte podávat dorzolamid den následující.

Používá-li se více než jeden lokálně podávaný oční lék, je nutné podávat léky s nejméně
desetiminutovým odstupem. Oční mast má být podávána jako poslední.

Pacienti mají být poučeni, aby si před použitím umyli ruce a aby se hrot kapátka nedostal do kontaktu
s okem nebo okolními tkáněmi.

Pacienti mají být rovněž poučeni o tom, že oční roztoky mohou být při nesprávném zacházení
kontaminovány běžnými bakteriemi, o kterých je známo, že způsobují oční infekce. Důsledkem
použití znečištěných roztoků může být vážné poškození oka s následnou ztrátou zraku.

Dorzolamide Polpharma je sterilní roztok, který neobsahuje konzervační látky.

Roztok z lahvičky (5 ml) se smí používat do postiženého oka (očí) až 60 dní po prvním otevření.
Roztok z lahvičky (10 ml) se smí používat do postiženého oka (očí) až 90 dní po prvním otevření.

Pediatrická populace
O použití u pediatrických pacientů jsou k dispozici pouze omezené klinické údaje, kdy byl dorzolamid
(obsahujícím konzervační látky) podáván třikrát denně. (Informace týkající se dávkování u pediatrické
populace viz bod 5.1.)

Způsob podání

Oční podání.

Před podáním očních kapek:
- Při prvním použitím si má pacient před vkápnutím kapky do oka nejprve nacvičit používání
lahvičky s kapátkem tak, že ji pomalu stiskne a kápne jednu kapku do vzduchu, směrem od oka.
- Když si je pacient jistý, že dokáže aplikovat jednu kapku najednou, má si zvolit polohu, která je
pro vkápnutí kapek nejpohodlnější (pacient může sedět, ležet na zádech nebo stát před
zrcadlem).

Návod k použití:
1. Pacient si má před použitím tohoto přípravku pečlivě umýt ruce.
2. Pokud jsou obal nebo lahvička poškozené, přípravek se nesmí používat.
3. Při prvním použití léku je třeba odšroubovat uzávěr poté, co se pacient ujistí, že těsnicí kroužek
na uzávěru nebyl porušen. Pacient má cítit mírný odpor, dokud se tento kroužek garantující
neporušenost obalu neodlomí.
4. Pokud je kroužek garantující neporušenost obalu uvolněný, má se vyhodit, protože může
spadnout do oka a způsobit zranění.
5. Pacient má zaklonit hlavu a jemně stáhnout dolní víčko, aby se mezi okem a víčkem vytvořila
kapsa. Je třeba zabránit kontaktu hrotu kapátka s okem, víčky nebo prsty, aby nedošlo ke
kontaminaci roztoku.
6. Pomalým stisknutím lahvičky se do kapsy vkápne jedna kapka. Pacient má lahvičku uprostřed
jemně stisknout a nechat kapku spadnout do oka. Mezi stisknutím a uvolněním kapky může být
několikasekundová prodleva. Pacient nemá mačkat příliš silně, pokud si není jistý, jak tento lék
podat, má se zeptat lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
7. Pacient má zavřít oko a stisknout prstem vnitřní koutek oka asi na dvě minuty.Toto opatření
napomůže tomu, aby se přípravek nedostal do celého těla.
8. Pacient má zopakovat kroky 5, 6 a 7 na druhém oku, pokud mu to lékař nařídil.
9. Po použití a před opětovným uzavřením je třeba lahvičku jednou protřepat směrem dolů, aniž by
se pacient dotkl hrotu kapátka, aby došlo k odstranění zbytků tekutiny na hrotu. To je nezbytné
pro zajištění aplikace dalších kapek. Po vkápnutí je třeba uzávěr lahvičky zašroubovat.
Pokud se kapka nedostane do oka pacienta, má to zkusit znovu.

Při použití nazolakrimální okluze nebo zavření očí po dobu 2 minut se systémová absorpce snižuje.
Tím může dojít ke snížení systémových nežádoucích účinků a zvýšení lokálního účinku.
4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Dorzolamid nebyl studován u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (CrCl  30 ml/min) ani při
hyperchloremické acidóze. Protože se dorzolamid a jeho metabolity vylučují převážně ledvinami, je
dorzolamid u těchto pacientů kontraindikován.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Dorzolamid nebyl studován u pacientů s poruchou funkce jater, a proto má být používán u těchto
pacientů s opatrností.

Léčení pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem vyžaduje kromě podávání látek snižujících
nitrooční tlak i terapeutické výkony. Dorzolamid nebyl studován u pacientů s akutním glaukomem s
uzavřeným úhlem.

Dorzolamid obsahuje sulfonamidovou skupinu, která se také vyskytuje v sulfonamidech a ačkoli se
podává lokálně, vstřebává se systémově. Proto se mohou při lokální aplikaci vyskytnout stejné
nežádoucí reakce jako při podávání sulfonamidů, včetně závažných reakcí, jako je
Stevensův−Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza. Vyskytnou-li se známky závažných
reakcí nebo dojde-li k hypersenzitivní reakci, je nutné přestat přípravek používat.

Terapie perorálními inhibitory karboanhydrázy byla kvůli poruchám acidobazické rovnováhy spojena
s urolitiázou, zvláště u pacientů s urolitiázou v anamnéze. I když nebyly při použití dorzolamidu
pozorovány žádné poruchy acidobazické rovnováhy, byla urolitiáza občas uváděna. Protože
dorzolamid je lokální inhibitor karboanhydrázy se systémovým vstřebáváním, může u pacientů s
tvorbou ledvinových kamenů v anamnéze existovat zvýšené riziko urolitiázy při používání
dorzolamidu.

Pokud jsou pozorovány alergické reakce (např. konjunktivitida a reakce očních víček), má se zvážit
přerušení léčby dorzolamidem.

U pacientů užívajících perorálně inhibitory karboanhydrázy současně s dorzolamidem existuje
potenciální nebezpečí aditivního účinku na známý systémový účinek inhibice karboanhydrázy.
Současné podávání dorzolamidu a perorálně podávaného inhibitoru karboanhydrázy se nedoporučuje.

U pacientů s již přítomnými chronickými defekty rohovky a/nebo nitrooční operací v anamnéze byly
při používání dorzolamidu (obsahujícím konzervační látky) popsány edémy rohovky a ireverzibilní
dekompenzace rohovky. Dorzolamid podávaný lokálně je nutno těmto pacientům aplikovat opatrně.

Bylo popsáno odchlípení cévnatky současně s oční hypotonií po filtračních operacích při podávání
terapií potlačujících tvorbu nitrooční tekutiny.

Dorzolamide nebyl studován u pacientů, kteří nosí kontaktní čočky.

Pediatrická populace
Dorzolamid nebyl studován u pacientů nižšího gestačního věku než 36 týdnů a u pacientů mladších
než 1 týden věku. Pacienti s významnou renální tubulární nevyzrálostí mohou dostávat dorzolamid
pouze po pečlivém zvážení poměru rizik a přínosů, a to z důvodu možného rizika metabolické
acidózy.

4.5 Interakce s jinými léčivými připravky a jiné formy interkace

Nebyly provedeny žádné specifické studie lékových interakcí s dorzolamidem.

V klinických studiích byl dorzolamid podáván současně s následujícími léky bez známek nepříznivých
interakcí:
- s očním roztokem timololu;
- očním roztokem betaxololu;
- systémovými léky včetně ACE-inhibitorů, blokátorů kalciových kanálů, diuretik, nesteroidních
protizánětlivých léků včetně kyseliny acetylsalicylové a hormonů (např. estrogenu, inzulinu,
thyroxinu).

Souvislost mezi dorzolamidem a miotiky a adrenergními agonisty nebyla během léčby glaukomu
podrobně hodnocena.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Dorzolamid se nesmí během těhotenství používat. Nejsou k dispozici adekvátní klinické údaje o
podávání v těhotenství. U králíků, kteří dostávali pro samice toxické dávky dorzolamidu byly
pozorovány teratogenní účinky (viz bod 5.3).

Kojení
Není známo, zda se dorzolamid/metabolity vylučují do lidského mateřského mléka. Dostupné
farmakodynamické/toxikologické údaje u zvířat prokázaly vylučování dorzolamidu/metabolitů do
mateřského mléka. Je třeba rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit/zastavit léčbu přípravkem
Dorzolamide Polpharma s ohledem na přínos kojení pro dítě a přínos léčby pro ženu. Riziko pro
kojené děti nelze vyloučit.

Fertilita
Údaje získané na zvířatech nenaznačují vliv léčby dorzolamidem na fertilitu samců a samic. Údaje
o lidech chybí.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie vlivu dorzolamidu na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Případné
nežádoucí účinky jako závrať a poruchy zraku mohou ovlivnit schopnost řídit vozidla a obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V multiklinické dvojitě maskované studii s paralelní kontrolní skupinou s aktivní léčbou
(vícedávkovou formou dorzolamidu) a s dvojitě zkříženým uspořádáním byl profil bezpečnosti
dorzolamidu bez konzervačních látek podobný profilu bezpečnosti vícedávkové formy dorzolamidu.

Dorzolamid (obsahující konzervační látky) byl hodnocen v kontrolovaných a nekontrolovaných
klinických studiích u více než 1400 jedinců. V dlouhodobých studiích 1108 pacientů, jimž byl
aplikován dorzolamid jako monoterapie nebo jako adjuvantní terapie s očním beta-blokátorem, byly
nejčastější příčinou ukončení léčby (přibližně 3 %) nežádoucí účinky na oči v souvislosti s aplikací
léku, převážně konjunktivitida a reakce očních víček.

Během klinických studií nebo po uvedení dorzolamidu na trh byly hlášeny následující nežádoucí
účinky:
[velmi časté: (≥1/10), časté: (≥1/100 až <1/10), méně časté: (≥1/1 000 až <1/100), vzácné: (≥1/10 až <1/1 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit.)]

Poruchy nervového systému:
Časté: bolest hlavy.
Vzácné: závrať, parestezie.

Poruchy oka:
Velmi časté: pálení a bodání.
Časté: keratitis punctata superficialis, slzení, konjunktivitida, blefaritida, svědění oka, podráždění
očního víčka, rozmazané vidění.
Méně časté: iridocyklitida.
Vzácné: podráždění včetně zarudnutí, bolest, krusty na očním víčku, přechodná myopie (která
vymizela po ukončení léčby), edém rohovky, oční hypotonie, odchlípení cévnatky po filtrační operaci.
Není známo: pocit cizího tělesa v oku.

Srdeční poruchy:
Není známo: palpitace, tachykardie.

Cévní poruchy:
Není známo: hypertenze.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Vzácné: epistaxe.
Není známo: dyspnoe.

Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, hořká chuť v ústech.
Vzácné: podráždění hrdla, sucho v ústech.

Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Vzácné: kontaktní dermatitida, Stevensův−Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza.

Poruchy ledvin a močových cest:
Vzácné: urolitiáza.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: astenie/únava.
Vzácné: hypersenzitivita: známky a příznaky lokálních reakcí (palpebrální reakce) a systémové
alergické reakce včetně angioedému, kopřivky a svědění, vyrážky, dušnosti, vzácně bronchospasmus.

Vyšetření:
Podávání dorzolamidu nebylo spojeno s klinicky významnou poruchou elektrolytů.

Pediatrická populace
Viz bod 5.1.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

K dispozici jsou pouze omezené informace týkající se předávkování u člověka náhodným nebo
záměrným požitím dorzolamid hydrochloridu.

Symptomy
Následující reakce byly popsány po perorálním užití: somnolence; po lokální aplikaci: nauzea, závrať,
bolest hlavy, únava, abnormální sny a dysfagie.

Léčba
Léčba má být symptomatická a podpůrná. Může dojít k elektrolytové dysbalanci, k rozvoji acidózy a
mohou se projevit účinky na centrální nervový systém. Mají být monitorovány hladiny sérových
elektrolytů (zvláště draslíku) a pH krve.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiglaukomatika a miotika, inhibitory karboanhydrázy, dorzolamid,
ATC kód: S01EC
Mechanismus účinku

Karboanhydráza (KA) je enzym vyskytující se v mnoha tkáních těla včetně oka. U lidí se
karboanhydráza vyskytuje ve formě mnoha izoenzymů, z nichž nejaktivnějším je karboanhydráza II
(KA-II), která se vyskytuje hlavně v erytrocytech, ale i v ostatních tkáních. Inhibice karboanhydrázy
ve výběžcích řasnatého tělíska oka snižuje sekreci komorové vody. Výsledkem je snížení nitroočního
tlaku (IOP, intraocular pressure).

Přípravek Dorzolamide Polpharma obsahuje dorzolamid-hydrochlorid, účinný inhibitor lidské
karboanhydrázy II. Po lokální aplikaci do oka dorzolamid snižuje zvýšený nitrooční tlak, ať je nebo
není ve spojitosti s glaukomem. Zvýšený nitrooční tlak je hlavním rizikovým faktorem v patogenezi
postižení očního nervu a ztráty zorného pole. Dorzolamid nevyvolává pupilární konstrikci a snižuje
nitrooční tlak bez nežádoucích účinků, jako jsou šeroslepost, akomodační spasmus. Dorzolamid
ovlivňuje velmi málo nebo neovlivňuje vůbec tepovou frekvenci nebo krevní tlak.

Beta-adrenergní blokátory podávané lokálně rovněž snižují nitrooční tlak snižováním sekrece
komorové vody, ale jiným mechanismem účinku. Studie prokázaly, že je-li dorzolamid přidáván k
lokálně podávanému beta-blokátoru, lze pozorovat další snížení nitroočního tlaku; tento nález je v
souladu s hlášenými aditivními účinky beta-blokátorů a perorálně podávaných inhibitorů
karboanhydrázy.

Klinické účinky a bezpečnost

Dospělí pacienti
U pacientů s glaukomem nebo oční hypertenzí byla prokázána účinnost dorzolamidu obsáhlými
klinickými studiemi trvajícími až jeden rok při podávání 3x denně v monoterapii (výchozí hodnoty
nitroočního tlaku ≥ 23 mmHg) nebo 2 x denně jako adjuvantní léčba při podávání očních beta-
blokátorů (výchozí hodnoty nitroočního tlaku ≥ 22 mmHg). Účinek dorzolamidu na snížení
nitroočního tlaku v monoterapii a v adjuvantní terapii byl prokázán během celého dne a tento účinek
se udržoval i během dlouhodobého podávání. Účinnost během dlouhodobého podávání v monoterapii
byla podobná účinnosti betaxololu a o něco nižší než účinnost timololu.
Když byl dorzolamid podáván v adjuvantní terapii k očním beta-blokátorům, prokazoval dodatečné
snížení nitroočního tlaku podobné podávání 2% roztoku pilokarpinu 4 x denně.

Ve dvojitě maskované studii s paralelní kontrolní skupinou s aktivní léčbou (vícedávkovou formou
dorzolamidu s konzervační látkou) a s dvojitě zkříženým uspořádáním u 152 pacientů se zvýšeným
výchozím nitroočním tlakem (výchozí hodnota nitroočního tlaku ≥ 22 mmHg) v jednom nebo obou
očích vykazoval dorzolamid bez konzervačních látek podobný vliv na snížení IOP jako dorzolamid s
konzervační látkou. Bezpečnostní profil dorzolamidu bez konzervační látky byl podobný jako u
dorzolamidu s konzervační látkou.

Pediatrická populace
Se 184 pediatrickými pacienty (122 bylo léčeno dorzolamidem) ve věku od 1 týdne do méně než 6 let
s glaukomem nebo zvýšeným nitroočním tlakem (výchozí hodnoty IOP ≥ 22 mmHg) byla provedena
3měsíční, dvojitě zaslepená, aktivním komparátorem kontrolovaná multicentrická studie k
vyhodnocení bezpečnosti dorzolamidu (s konzervační látkou) při topickém podávání třikrát denně.
Přibližně polovina pacientů v obou léčených skupinách měla diagnózu kongenitálního glaukomu;
ostatními společnými etiologiemi byly Sturge-Weberův syndrom, iridokorneální mezenchymální
dysgeneze, pacienti s afakií. Distribuce podle věku a způsobu léčby v monoterapeutické fázi byla
následující:
Dorzolamid 2% Timolol
Věková kohorta < 2 roky n=Věkové rozmezí: 1 až 23 měsíců
Timolol GS* 0.25% n=Věkové rozmezí: 0,25 až měsíců
Věková kohorta ≥ 2– < 6 let n=Věkové rozmezí: 2 až 6 let
Timolol 0.5% n=Věkové rozmezí: 2 až 6 let
(*GS – gelový roztok)

V obou věkových kohortách bylo přibližně 70 pacientů léčeno po dobu alespoň 61 dní a přibližně
50 pacientů bylo léčeno 81 až 100 dní.

Pokud byl nitrooční tlak dorzolamidem nebo gel tvořícím roztokem timololu v monoterapii
nedostatečně zvládán, byla provedena změna na nezaslepenou (open-label) léčbu podle následujícího
schématu: 30 pacientů ve věku < 2 roky bylo převedeno na současnou léčbu gel tvořícím 0,25%
roztokem timololu denně a 2% roztokem dorzolamidu třikrát denně; 30 pacientů ve věku ≥ 2 roky
bylo převedeno na fixní kombinaci 2% dorzolamid/0,5% timolol dvakrát denně.

Celkově tato studie neodhalila u pediatrických pacientů žádná dodatečná bezpečnostní rizika: u
přibližně 26 % (20 % ve skupině léčené dorzolamidem v monoterapii) pediatrických pacientů byly
pozorovány nežádoucí účinky související s léčivem, většina z nich byla lokálními, nezávažnými
očními účinky, jako jsou pálení a bodání v oku, injekce oka a bolest. U malého procenta (< 4 %) byl
pozorován edém nebo zákal rohovky. Lokální reakce byly, pokud jde o frekvenci, podobné jako u
komparátoru. Ve studiích provedených po uvedení přípravku na trh byla hlášena metabolická acidóza
u velmi mladých pacientů, zejména u pacientů s nevyzrálými ledvinami nebo s poruchou funkce
ledvin.

Výsledky studií účinnosti u pediatrických pacientů naznačují, že průměrná hodnota poklesu
nitroočního tlaku zjištěná ve skupině léčené dorzolamidem byla srovnatelná s průměrnou hodnotou
poklesu nitroočního tlaku zjištěnou ve skupině léčené timololem, dokonce i když byla zjištěna mírná
číselná výhoda u timololu.

Dlouhodobé studie účinnosti (> 12 týdnů) nejsou k dispozici.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Na rozdíl od perorálních inhibitorů karboanhydrázy, lokální aplikace dorzolamid-hydrochloridu
umožní, aby lék účinkoval přímo v oku v podstatně nižších dávkách, a proto s menší systémovou
expozicí. Při klinických studiích s dorzolamidem to mělo za následek snížení nitroočního tlaku, aniž
by se porušila acidobazická rovnováha nebo nastaly změny elektrolytů charakteristické pro léčbu
perorálně podávanými inhibitory karboanhydrázy.

Při lokální aplikaci proniká dorzolamid do systémové cirkulace. Aby se určila schopnost systémové
inhibice karboanhydrázy po lokální aplikaci, byla měřena koncentrace léčivé látky a metabolitu v
erytrocytech a v plazmě a také inhibice karboanhydrázy v erytrocytech. Dorzolamid se hromadí v
erytrocytech během dlouhodobého podávání v důsledku selektivní vazby na KA-II, zatímco
koncentrace volného léku v plazmě se udržují extrémně nízké. Z mateřské látky vzniká jediný N-
desethyl metabolit, který inhibuje KA-II méně účinně než mateřská látka, ale také inhibuje méně
aktivní izoenzym (KA-I). Metabolit se rovněž hromadí v erytrocytech, kde se váže hlavně na KA-I.
Dorzolamid se mírně váže na plazmatické proteiny (přibližně 33 %). Dorzolamid se vylučuje
především v moči v nezměněné formě, jeho metabolit se rovněž vylučuje močí. Po skončení podávání
se dorzolamid vyplavuje z erytrocytů nelineárně, což má za následek rychlé počáteční snížení
koncentrace, následované pomalejší eliminační fází s poločasem asi 4 měsíce.

Když se dorzolamid podával perorálně tak, aby byla simulována maximální systémová expozice po
dlouhodobé lokální aplikaci do oka, dosáhlo se ustáleného stavu během 13 týdnů. V ustáleném stavu
nebyla prakticky žádná volná léčivá látka ani její metabolit v plazmě; inhibice KA v erytrocytech byla
menší než ta inhibice, u které se očekává, že je nezbytná pro farmakologický účinek na funkci ledvin a
dýchání. Podobné farmakokinetické výsledky byly pozorovány po dlouhodobé lokální aplikaci
dorzolamidu. Někteří starší lidé s poruchou funkce ledvin (odhadovaná CrCl 30–60 ml/min) měli vyšší
koncentraci metabolitu v erytrocytech, ale žádné významné rozdíly v inhibici karboanhydrázy a žádné
klinicky významné systémové nežádoucí účinky nebylo možno tomuto zjištění přímo přisuzovat.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Hlavní nálezy ve studiích na zvířatech s dorzolamid-hydrochloridem podávaným perorálně se týkaly
farmakologických účinků systémové inhibice karboanhydrázy. Některé z těchto nálezů byly druhově
specifické a/nebo byly výsledkem metabolické acidózy. U králíků, kteří dostávali maternotoxické
dávky dorzolamidu spojené s metabolickou acidózou, byly pozorovány malformace těl obratlů.
U laktujících samic potkanů dostávajících dorzolamid byly pozorovány menší přírůstky tělesné
hmotnosti mláďat. Nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky na fertilitu u samců a samic potkanů,
kterým byl podáván dorzolamid před a během páření.

V klinických studiích se u pacientů neobjevily žádné známky metabolické acidózy nebo změny
sérových elektrolytů, jež by ukazovaly na systémovou inhibici KA. Nelze proto očekávat, že účinky
zjištěné ve studiích na zvířatech by byly pozorovány u pacientů používajících dorzolamid v léčebných
dávkách.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Hyetelosa
Mannitol (E 421)
Dihydrát natrium-citrátu (E 331)
Hydroxid sodný (E 524) (k úpravě pH)
Čištěná voda

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

Po otevření: Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Lahvička 5 ml
Zlikvidujte 60 dní po prvním otevření lahvičky.

Lahvička 10 ml
Zlikvidujte 90 dní po prvním otevření lahvičky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Podmínky uchovávání přípravku po prvním otevření lahvičky viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Balení se skládá z bílých LDPE lahviček s vícedávkovým HDPE kapátkem, se silikonovým ventilem a
HDPE šroubovacím uzávěrem garantujícím neporušenost obalu v krabičce.

lahvička x 5 ml
lahvičky x 5 ml
lahvička x 10 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zakłady Farmaceutyczne POLPHARMA S.A.
ul. Pelplińska 19, 83-200 Starogard Gdański
Polsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

64/215/21-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 25. 8. Datum posledního prodloužení registrace:


10. DATUM REVIZE TEXTU

25. 5.