Diclofenac al

Absorpce
Po průchodu žaludkem je diklofenak rychle a kompletně vstřebán. Ačkoli vstřebání je rychlé,
jeho začátek může být u přípravku Diclofenac AL oddálen díky gastro-rezistentnímu obalu
tablet.
Průměrného vrcholu plazmatické koncentrace odpovídajícího 1,5 mikrogramu/ml (mikromol/l) je dosaženo přibližně za dvě hodiny po perorálním podání 50 mg. Tato
koncentrace je v lineárním vztahu k velikosti dávky.
Po podání při jídle nebo po něm je průchod tablety žaludkem pomalejší, než když je podána
před jídlem. Množství vstřebané léčivé látky je však stejné.
Poněvadž asi polovina léčivé látky je metabolizována již v průběhu prvního prostupu játry
("first pass efekt"), je oblast pod koncentrační křivkou (AUC) po perorálním anebo rektálním
podání jen asi poloviční, než když byla stejná dávka podána parenterálně.
Po opakovaném podání se farmakokinetické parametry nemění. Nebyla zjištěna žádná
kumulace látky při dodržování doporučeného dávkovacího schématu a při zachovávání
doporučených intervalů mezi jednotlivými dávkami.
Plazmatické koncentrace po podání ekvivalentní dávky (mg/kg hmotnosti) u dětí byly
podobné těm, kterých bylo dosaženo u dospělých.

Distribuce
Diklofenak je vázán z 99,7% na plazmatické bílkoviny, hlavně albumin (99,4%). Distribuční
objem je 0,12-0,17 l/kg.
Diklofenak proniká do synoviální tekutiny, ve které byly naměřeny nejvyšší koncentrace za až 4 hodiny po dosažení maximálních koncentrací v plazmě. Poločas eliminace ze synoviální
tekutiny je 3-6 hodin. Dvě hodiny po dosažení maximálních plazmatických hladin je
koncentrace v synoviální tekutině již vyšší než plazmatická a zůstává zvýšena 12 hodin.
Diklofenak byl v nízké koncentraci (100 ng/ml) nalezen v mateřském mléce jedné z kojících
matek (po dávce 150 mg diklofenaku/den). Odhadované množství požité kojencem
prostřednictvím mateřského mléka je ekvivalentní dávce 0,03 mg/kg/den. U jedné matky po
dávce diklofenaku 50 mg i.m. a u šesti matek užívajících 100 mg/den p.o. po dobu jednoho
týdne byla hladina diklofenaku ve všech vzorcích mléka pod limitem detekce (<100 μg/l,
resp. 10 μg/l).

Biotransformace
Biotransformace diklofenaku probíhá částečně glukuronidací intaktní molekuly, ale hlavně
jednorázovou a vícečetnou hydroxylací a methoxylací. Výsledkem celého procesu je
vytvoření několika fenolických metabolitů (3'-hydroxy, 4'-hydroxy-, 5-hydroxy-, 4',dihydroxy- a 3'-hydroxy-4'-methoxy diklofenaku), z nichž je většina následně přeměněna na
glukuronidové konjugáty. Dva z těchto fenolických metabolitů jsou biologicky aktivní, ale v
mnohem menší míře než diklofenak.

Eliminace
13/14
Celková systémová clearance diklofenaku z plazmy je 263 ± 56 ml/min. (průměrná hodnota ±
SD).
Konečný plazmatický poločas je 1-2 hodiny. Čtyři z metabolitů, včetně dvou aktivních, mají
také krátký poločas vylučování 1 až 3 hodiny. Jeden metabolit, 3'-hydroxy-4'-methoxy
diklofenak, má mnohem delší poločas vylučování. Avšak tento metabolit je farmakologicky
neúčinný. Asi 60% podané dávky je vyloučeno močí jako glukuronid konjugát intaktní
molekuly a jako metabolity, z nichž je většina rovněž konvertována na glukuronid konjugát.
Méně než 1% je vyloučeno v nezměněné formě. Zbytek dávky je vyloučen ve formě
metabolitů žlučí do stolice.

Linearita/nelinearita
Absorbované množství je přímo úměrné podané dávce.

Zvláštní populace
Nebyly pozorovány žádné na věku závislé významné rozdíly v absorpci, metabolizmu a
vylučování látky. Nicméně, u několika starších pacientů se po 15-minutové intravenózní
infúzi objevily plazmatické koncentrace o 50% vyšší, než bylo očekáváno podle údajů od
mladých zdravých dobrovolníků.
U pacientů s poškozením ledvin nelze s kinetiky jednorázové dávky usuzovat na kumulaci
nezměněné léčivé látky, pokud je použito obvyklé dávkovací schéma. Při clearance
kreatininu menší než 10 ml/min jsou teoretické ustálené plazmatické hladiny
hydroxymetabolitů asi čtyřikrát vyšší než u zdravých jedinců.
Nicméně metabolity jsou nakonec vyloučeny žlučí.
U pacientů s chronickou hepatitidou nebo nedekompenzovanou cirhózou jsou konetika a
metabolizmus diklofenaku stejné jako u pacientů bez jaterního onemocnění.