Cutaquig
V průběhu třetí fáze klinické studie se uskutečnila doplňková studie zaměřená na farmakokinetiku
(PK) za účasti 37 PID subjektů. Vzorky krve určené pro farmakokinetickou studii byly odebrány před
změnou podávání přípravku Cutaquig (profil IVIG: PKIV), po podání 11. infuze přípravku Cutaquig
(první profil SC: PKSC1) a po podání 28. infuze přípravku Cutaquig (druhý profil SC: PKSC2). Cílem
doplňkové farmakokinetické studie bylo porovnat hodnoty AUC po podání IV a SC při využití faktoru
korekce dávky (DCF) na úrovni 1,5. Pomocí farmakokinetického modelu populace byl stanoven
odhad farmakokinetického parametru a realizovaly se simulace.
Absorpce a distribuce
Po subkutánním podání přípravku Cutaquig bylo vrcholových hladin v séru dosaženo přibližně po
dnech.
V důsledku postupné absorpce jsou výsledkem podávání SCIG v stabilizovaném stavu plošší profily a
mírnější fluktuace v porovnání s léčbou IVIG: průměrná hodnota Cmax byla nižší po SCIG (13,2 ± 3,g/l u PKSCI a 13,5 ± 3,7 g/l u PKSC2) v porovnání s hodnotami na konci období podávání infuzí po
léčbě IVIG (18,0 ± 4,5 g/l). Shodně byly průběžné průměrné hodnoty IgG v séru a IgG v séru v
podskupině vyšší po absolvování léčby SC (11,5 u PKSC1 a 11,7 g/l u PKSC2; celkové rozmezí od
6,5 do 18,9 g/l v porovnání s hodnotami na konci období podávání léčby IVIG (10,1 g/l; rozmezí: 6,g/l až 14,3 g/l).
Biologická dostupnost SC byla vypočítána tak, aby dosahovala 75 %, což odpovídá faktoru korekce
dávky na úrovni 1,3, aby byla dosáhnutá stejná expozice AUC na základě tělesné hmotnosti při léčbě
SCIG v porovnání s léčbou IVIG.
Zrealizovaná farmakokinetická modelování a simulace s použitím údajů z klinické zkoušky s
týdenním dávkováním přípravku Cutaquig naznačily, že úprava dávkování v závislosti na tělesné
hmotnosti bez DCF při nižší biologické dostupnosti SC postačuje na zachování systémové expozice
IgG při intervalech podávání dávky v terapeutickém rozsahu max. 1 týden, včetně častějšího podávání
dávek než jednou týdně (např. denně).
Delší intervaly mezi podáním jednotlivých dávek (především při nižších počátečních hodnotách IgG)
zvyšují riziko, že průběžné hodnoty IgG klesnou pod úroveň 5 g/l.
Příklad: za předpokladu, že počáteční hodnota IgG dosahuje 4,0 g/l a faktor konverze dávky je na
úrovni 1,0 při změně léčby z IVIG na SCIG, předpokládá se, že procentuální podíl subjektů, u kterých
průběžné hodnoty IgG klesnou pod úroveň 5 g/l, se zvýší na 4 % při intervalu dávkování jednou za týdny v porovnání se 1,4 % při intervalech dávkování ≤ Q1W.
Eliminace
IgG a komplexy IgG jsou odbourávány v buňkách retikuloendoteliálního systému. Průměrný poločas
rozpadu IgG po podání přípravku Cutaquig subjektům PID se odhaduje na ~16 [9,2–36,3] dní na
základě výpočtu pomocí farmakokinetického modelování populace, za předpokladu nulové endogenní
tvorby IgG.
Pediatrická populace
Ve farmakokinetických parametrech nebyly zaznamenány žádné klinicky významné rozdíly mezi
dospělými a pediatrickými subjekty z PID studie.
Z farmakokinetického modelování a simulace s daty z klinické studie s týdenním dávkováním
přípravku Cutaquig vyplývá, že dávkování podle tělesné hmotnosti postačí k udržení systémové
expozice IgG v terapeutickém rozmezí bez ohledu na věk.