Cefazolin noridem

Sp. zn. sukls99676/2017, sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Cefazolin Noridem 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok
Cefazolin Noridem 2 g prášek pro injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna injekční lahvička obsahuje cefazolinum 1 g (jako cefazolinum natricum).
Jedna injekční lahvička obsahuje cefazolinum 2 g (jako cefazolinum natricum).

Jedna injekční lahvička obsahuje 2,2 mmol (50,6 mg) sodíku.
Jedna injekční lahvička obsahuje 4,4 mmol (101,2 mg) sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro injekční/infuzní roztok

Bílý až téměř bílý prášek

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Cefazolin Noridem je indikován k léčbě následujících infekcí vyvolaných mikroorganismy
citlivými na cefazolin:

- infekce kůže a měkkých tkání
- infekce kostí a kloubů

Peroperační profylaxe. Pro chirurgické operace se zvýšeným rizikem infekcí anaerobními patogeny,
např. kolorektální chirurgie, se doporučuje kombinace s odpovídajícím léčivem s účinností proti
anaerobům.

Použití cefazolinu má být omezeno na případy, kdy je zapotřebí parenterální léčba.

Je-li to možné, má být testována citlivost kauzálního organismu na léčbu, i když léčba může být
zahájena dříve, než budou k dispozici výsledky.

V úvahu mají být vzata oficiální lokální doporučení pro použití antibakteriálních přípravků.
4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování a způsob podání závisí na umístění a závažnosti infekce a na klinickém a bakteriologickém
vývoji. Lokální terapeutické pokyny mají být vzaty v úvahu.

Dospělí a dospívající (nad 12 let věku a ≥ 40 kg tělesné hmotnosti)

- Infekce způsobené citlivými mikroorganismy: 1–2 g cefazolinu denně rozdělené na 2–3 stejné
dávky.
- Infekce způsobené středně citlivými mikroorganismy: 3–4 g cefazolinu denně rozdělené na 3–stejné dávky.

U závažných infekcí lze podávat až do 6 g denně ve třech nebo čtyřech stejných dávkách (jedna dávka
každých 6 nebo 8 hodin).

Zvláštní doporučení pro dávkování
Peroperační profylaxe
- K prevenci pooperační infekce při kontaminované nebo potenciálně kontaminované operaci jsou
doporučené dávky: 1 g cefazolinu 30–60 minut před operací.
- V případě dlouhých chirurgických výkonů (2 hodiny nebo déle) je během operace přidáno dalších
0,5–1 g cefazolinu.
- Prodloužené pokračování podávání mimo chirurgický výkon má být podpořeno oficiálními
národními doporučeními.

Je důležité, aby (1) předoperační dávka byla podána právě (30 min. až 1 hodinu) před zahájením
chirurgického výkonu, takže jsou v séru a tkáních přítomny odpovídající hladiny antibiotik v době
počátečního chirurgického řezu; a (2) cefazolin se podává v případě potřeby v odpovídajících
intervalech během chirurgického výkonu, aby se zajistily dostatečné hladiny antibiotika v očekávaných
okamžicích největší expozice infekčním organismům.

Dospělí pacienti s poruchou funkce ledvin
Dospělí s poruchou funkce ledvin mohou potřebovat nižší dávku, aby se zabránilo akumulaci.
Tato nižší dávka může být vedena stanovením hladin v krvi. Není-li to možné, lze dávku stanovit na
základě clearance kreatininu.

Udržovací léčba cefazolinem u pacientů s poruchou funkce ledvin
Clearance kreatininu
(ml/min)
Kreatinin v séru
(mg/dl) Dávkování

≥
≤ 1,
Normální dávka a normální
dávkovací interval

35–
1,6–3,
Normální dávka každých 8 hodin

11–
3,1–4,Polovina normální dávky
každých 12 hodin
≤ 10 ≥ 4,6 Polovina normální dávky každých 18–24 hodin
U hemodialyzovaných pacientů závisí léčebný režim na dialyzačních podmínkách.
Pokyny pro dávkování pro dospělé
Tabulka rekonstituce pro intramuskulární injekci

Obsah v injekční lahvičce

Objem přidaného rozpouštědla Přibližná koncentrace
g 2,5 ml 330 mg/ml

Tabulka rekonstituce pro intravenózní injekci

Obsah v injekční lahvičce Minimální množství přidaného rozpouštědla Přibližná koncentrace
g 4 ml 220 mg/ml

Pediatrická populace
Infekce způsobené citlivými mikroorganismy
Doporučená dávka je 25–50 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená na dvě až čtyři stejné dávky denně
(jedna dávka každých 6, 8 nebo 12 hodin).

Infekce způsobené středně citlivými mikroorganismy
Je doporučena dávka až do 100 mg/kg tělesné hmotnosti rozdělená ve třech nebo čtyřech stejných
dávkách (jedna dávka každých 6 nebo 8 hodin).

Nedonošené děti a děti mladší než jeden měsíc
Vzhledem k tomu, že bezpečnost použití u nedonošených dětí a dětí mladších než jeden měsíc nebyla
stanovena, použití přípravku Cefazolin Noridem se u těchto pacientů nedoporučuje. Viz také bod 4.4.

Pokyny pro pediatrické dávkování
Intravenózní injekce
1g lahvičky: Obsah 1 lahvičky (1 g cefazolinu) se rekonstituuje ve 4 ml kompatibilního rozpouštědla
(tj. koncentrace přibližně 220 mg/ml). Příslušný objem tohoto roztoku, který se má použít, je uveden v
tabulce níže vedle dávky v mg.
2g lahvičky: Obsah 1 lahvičky (2 g cefazolinu) se rekonstituuje v 10 ml kompatibilního rozpouštědla
(tj. koncentrace přibližně 180 mg/ml). Příslušný objem tohoto roztoku, který se má použít, je uveden v
tabulce níže pod dávkou v mg.
Intravenózní podávání roztoků lidokainu musí být striktně vyloučeno.

Odpovídající objemy pro intravenózní a intramuskulární injekci pro pediatrické pacienty pro přípravek
Cefazolin Noridem 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok
Tělesná
hmotnost

Síla 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg
Rozdělená dávka
každých 12 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
1g
injekční
lahvička
63 mg

125 mg

188 mg

250 mg

313 mg

0,29 ml 0,57 ml 0,85 ml 1,14 ml 1,42 ml
Rozdělená dávka
každých 8 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
1g
injekční
lahvička
42 mg

85 mg

125 mg

167 mg

208 mg

0,19 ml 0,439 ml 0,57 ml 0,76 ml 0,94 ml
Rozdělená dávka
každých 6 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
1g
injekční
lahvička
31 mg

62 mg

94 mg

125 mg

156 mg

0,14 ml 0,28 ml 0,43 ml 0,57 ml 0,71 ml
Rozdělená dávka
každých 12 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
1g
injekční
lahvička
125 mg 250 mg 375 mg 500 mg 625 mg
0,57 ml

1,14 ml

1,7 ml

2,27 ml*

2,84 ml*

Rozdělená dávka
každých 8 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
1g
injekční
lahvička

83 mg

166 mg

250 mg

333 mg

417 mg

0,438 ml 0,75 ml 1,14 ml 1,51 ml

1,89 ml
Rozdělená dávka
každých 6 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
1g
injekční
lahvička
63 mg

125 mg

188 mg

250 mg

313 mg

0,29 ml 0,57 ml 0,85 ml 1,14 ml 1,42 ml
Rozdělená dávka
každých 8 hodin
1g
injekční
167 mg 333 mg

500 mg

667 mg

833 mg

při 100 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
lahvička 0,76 ml 1,51 ml 2,27 ml* 3,03 ml* 3,79 ml*
Rozdělená dávka
každých 6 hodin
při 100 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
1g
injekční
lahvička
125 mg 250 mg 375 mg 500 mg 625 mg
0,57 ml 1,14 ml 1,7 ml 2,27 ml* 2,84 ml*
* Při intramuskulárním podání, překročí-li vypočtený objem každého jednotlivého podání 2 ml, je
výhodné zvolit dávkovací schéma s více dávkami po celý den (3 nebo 4) nebo rozdělit objem, který
má být podán, na stejné části a aplikovat je na dvě různá místa vpichu.

Odpovídající objemy pro intravenózní a intramuskulární injekci pro pediatrické pacienty pro přípravek
Cefazolin Noridem 2 g prášek pro injekční/infuzní roztok
Tělesná
hmotnost

Síla 5 kg 10 kg 15 kg 20 kg 25 kg
Rozdělená dávka
každých 12 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
2g
injekční
lahvička
63 mg

125 mg

188 mg

250 mg

313 mg

0,35 ml 0,69 ml 1,04 ml 1,39 ml 1,74 ml
Rozdělená dávka
každých 8 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
2g
injekční
lahvička
42 mg

85 mg

125 mg

167 mg

208 mg

0,23 ml 0,47ml 0,69 ml 0,93 ml 1,15 ml
Rozdělená dávka
každých 6 hodin
při 25 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
2g
injekční
lahvička
31 mg

62 mg

94 mg

125 mg

156 mg

0,17 ml 0,34 ml 0,52 ml 0,69 ml 0,87 ml
Rozdělená dávka
každých 12 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
2g
injekční
lahvička
125 mg 250 mg 375 mg 500 mg 625 mg
0,69 ml 1,39 ml 2,08 ml 2,78 ml 3,47 ml
Rozdělená dávka
každých 8 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
2g
injekční
lahvička
83 mg

166 mg

250 mg

333 mg

417 mg

0,46 ml 0,92 ml 1,39 ml 1,85 ml 2,32 ml
Rozdělená dávka
každých 6 hodin
při 50 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
g
injekční
lahvička
63 mg

125 mg

188 mg

250 mg

313 mg

0,35 ml 0,69 ml 1,04 ml 1,39 ml 1,74 ml
Rozdělená dávka
každých 8 hodin
při 100 mg/kg
tělesné hmotnosti/
den
2g
injekční
lahvička
167 mg 333 mg

500 mg

667 mg

833 mg

0,93 ml 1,85 ml 2,78 ml 3,7 ml 4,63 ml
Rozdělená dávka
každých 6 hodin
při 100 mg/kg
tělesné hmotnosti/
2g
injekční
lahvička
125 mg 250 mg 375 mg 500 mg 625 mg
0,69 ml 1,39 ml 2,08 ml 2,78 ml 3,47 ml
den

U objemů nižších než 1 ml použijte 0,5ml stříkačku pro lepší přesnost dávkování.

Intramuskulární injekce
Obsah 1 lahvičky (1 g cefazolinu) se rekonstituuje ve 4 ml kompatibilního rozpouštědla (tj. koncentrace
přibližně 220 mg/ml) a odpovídající objem (jak je uvedeno v tabulce výše) je odebrán z
rekonstituovaného roztoku a podáván intramuskulárně.

Pro podání u dětí mladších než 30 měsíců nemá být cefazolin rozpuštěn v roztoku lidokainu (viz bod
4.4).

Intravenózní infuze
Dávka může být podána intravenózní infuzí s použitím rekonstituovaného a dále naředěného roztoku (mg/ml) popsaného v bodě 6.6.

Pediatričtí pacienti s poruchou funkce ledvin
Děti s poruchou funkce ledvin (jako dospělí) mohou potřebovat nižší dávku, aby nedocházelo
k akumulaci. Tato nižší dávka má být určena stanovením hladin v krvi. Není-li to možné, lze dávku
stanovit na základě clearance kreatininu podle následujících pokynů.

U dětí se středním poškozením (clearance kreatininu 40–20 ml/min) je postačující 25 % normální denní
dávky rozdělené na dílčí dávky každých 12 hodin.
U dětí s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu 20–5 ml/min) má být použito 10 % běžné
denní dávky a podáváno každých 24 hodin.
Všechny tyto pokyny platí po podání počáteční dávky. Viz také bod 4.4.

Starší pacienti
U starších pacientů s normální funkcí ledvin není nutná úprava dávkování.

Způsob podání
Cefazolin Noridem 1 g může být podáván jako hluboká intramuskulární injekce, pomalá intravenózní
injekce nebo po naředění jako intravenózní infuze.
Cefazolin Noridem 2 g může být podáván pomalou intravenózní injekcí nebo po naředění intravenózní
infuzí. Jednotlivé dávky přesahující 1 g mají být podávány jako intravenózní infuze.
Objem a typ rozpouštědla, které se má použít k rekonstituci, závisí na způsobu podání.
Pokyny k rekonstituci léčivého přípravku před podáním viz bod 6.6.

Pokud je lidokain používán jako rozpouštědlo, výsledný roztok nemá být nikdy podáván intravenózně
(viz bod 4.3). Mají být vzaty v úvahu informace uvedené v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain.

Doba trvání léčby
Doba trvání léčby závisí na závažnosti infekce stejně jako na klinickém a bakteriologickém postupu.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na sodnou sůl cefazolinu.
Pacienti se známou hypersenzitivitou na cefalosporinová antibiotika.
Závažná hypersenzitivita v anamnéze (např. anafylaktické reakce) na jakýkoli jiný typ beta-laktamového
antibakteriálního přípravku (peniciliny, monobaktamy a karbapenemy).

Před intramuskulární injekcí cefazolinu musejí být vyloučeny kontraindikace na lidokain, pokud je
roztok lidokainu použit jako rozpouštědlo (viz bod 4.4). Viz informace v souhrnu údajů o přípravku pro
lidokain, zejména kontraindikace:
- známá hypersenzitivita na lidokain nebo jiná lokální anestetika amidového typu v anamnéze,
- srdeční blokáda neléčená pacemakerem,
- závažné srdeční selhání,
- podání intravenózní cestou,
- děti mladší 30 měsíců.
Roztoky cefazolinu obsahující lidokain se nikdy nesmějí podávat intravenózně.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření při použití
Upozornění
V případě jakékoli známé hypersenzitivity na peniciliny nebo na jiná beta-laktamová antibiotika je třeba
věnovat pozornost možné zkřížené citlivosti (viz bod 4.3).
Stejně jako u všech beta-laktamových antibakteriálních látek byly hlášeny závažné a občas i fatální
hypersenzitivní reakce. V případě závažných hypersenzitivních reakcí musí být léčba cefazolinem
okamžitě přerušena a musejí být zahájena odpovídající urgentní opatření.
Před zahájením léčby má být stanoveno, zda má pacient závažné hypersenzitivní reakce na cefazolin,
na ostatní cefalosporiny nebo na jakýkoli jiný typ beta-laktamových přípravků v anamnéze. Při podávání
cefazolinu pacientům s anamnézou nezávažné hypersenzitivity na jiné beta-laktamové přípravky je
nutná opatrnost.

Cefazolin má být podáván pacientům s alergickou reaktivitou (např. alergická rýma nebo bronchiální
astma) pouze se zvláštní opatrností, protože se zvyšuje riziko závažné hypersenzitivní reakce.
Pseudomembranózní kolitida spojená s antibakteriálními látkami byla hlášena při použití cefazolinu a
může se pohybovat v rozmezí od mírné až po život ohrožující. Tuto diagnózu je třeba vzít v úvahu u
pacientů s průjmem během nebo po podání cefazolinu (viz bod 4.8). Je třeba zvážit přerušení léčby
cefazolinem a podávání specifické léčby proti bakterii Clostridium difficile. Léčivé přípravky, které
inhibují peristaltiku, nemají být podávány.
Použití u dětí: protože s podáváním cefazolinu nejsou u této skupiny dostatečné zkušenosti, cefazolin
nesmí být aplikován novorozencům v prvním měsíci života.
Použití lidokainu
V případě, že se jako rozpouštědlo použije roztok lidokainu, roztoky cefazolinu smějí být použity pouze
pro intramuskulární injekci. Před použitím musejí být brány v úvahu kontraindikace lidokainu,
upozornění a další relevantní informace, jak je uvedeno v souhrnu údajů o přípravku pro lidokain (viz
bod 4.3).
Roztok lidokainu nesmí být nikdy podáván intravenózně.

Opatření
V případě renální insuficience s rychlostí glomerulární filtrace nižší než 55 ml/min se musí brát v úvahu
akumulace cefazolinu. Proto musí být dávka odpovídajícím způsobem snížena nebo interval mezi
dávkami musí být prodloužen (viz bod 4.2).

U pacientů s poruchou funkce ledvin může být používání cefazolinu spojeno se záchvaty křečí.

Prodloužený protrombinový čas může nastat u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater nebo ve
špatném nutričním stavu, stejně tak jako u pacientů, kteří jsou léčeni dlouhodobě antimikrobiální léčbou,
a u pacientů, kteří byli předtím stabilizováni antikoagulační léčbou. U těchto pacientů je třeba při léčbě
cefazolinem sledovat prodloužení protrombinového času, protože může velmi zřídka způsobit koagulační
poruchy krve (viz body 4.5 a 4.8). INT (mezinárodní normalizovaný poměr) proto musí být pravidelně
měřen u pacientů s onemocněním, která mohou způsobit krvácení (např. gastrointestinální vředy), stejně
jako u pacientů s koagulačními poruchami (kongenitální: např. hemofilie; získané: např. parenterálním
příjmem potravy, podvýživou, poruchou funkce jater, ledvin nebo trombocytopenie, způsobené léky,
např. heparinem nebo jinými perorálními antikoagulancii). Pokud je to nutné, lze podávat vitamin K (mg týdně).
Dlouhodobé a opakované podávání může vést k nadměrnému růstu rezistentních organismů.
Pokud během terapie nastane superinfekce, je třeba přijmout odpovídající opatření.

Vliv na laboratorní testy
Ve vzácných případech mohou neenzymatický test ke stanovení cukru v moči a Coombsův test
vykazovat falešně pozitivní výsledky.
Tento léčivý přípravek obsahuje 50,6 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (1 000 mg), což odpovídá 2,% doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí g sodíku.
Tento léčivý přípravek obsahuje 101,2 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (2 000 mg), což odpovídá % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí g sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antikoagulancia
Cefalosporiny mohou velmi vzácně vést k poruchám srážlivosti krve (viz bod 4.4). Při současném užívání
perorálních antikoagulancií (např. warfarin nebo heparin) ve vysokých dávkách je třeba sledovat
koagulační parametry.

Vitamin KNěkteré z cefalosporinů, jako cefamandol, cefazolin a cefotetan, mohou inhibovat metabolismus
vitaminu K1, zejména v případě nedostatku vitaminu K1. Může být nutné zvýšení dávky vitaminu K1.

Probenecid
V důsledku inhibičnímu účinku na renální diurézu vyvolává aplikace probenecidu v krvi vyšší
koncentraci a delší retenční čas cefazolinu.

Nefrotoxické látky
Nemůže být vyloučen zvýšený nefrotoxický účinek antibiotik (např. aminoglykosidů, kolistinu,
polymyxinu B), jodových kontrastních látek, organických sloučenin platiny, vysokých dávek
methotrexátu, některých antivirotik (například acikloviru, foskarnetu), pentamidinu, cyklosporinu,
takrolimu a diuretik (např. furosemidu).
Při souběžném podávání s cefazolinem musí být pečlivě sledována funkce ledvin.

4.6 Těhotenství, kojení a fertilita

Těhotenství
Cefazolin prochází k embryu/plodu placentou. Studie na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé
škodlivé účinky s ohledem na reprodukční toxicitu. Neexistují dostatečné zkušenosti s používáním
cefazolinu u lidí. Z preventivních důvodů se použití přípravku Cefazolin Noridem během těhotenství
nedoporučuje, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení
Cefazolin přechází do mateřského mléka ve velmi nízkých koncentracích, a proto nelze v terapeutických
dávkách očekávat jakékoli účinky na novorozence. Pokud se u kojence vyskytnou průjem nebo
kandidóza během kojení, má matka přestat kojit nebo přestat dostávat cefazolin.

Fertilita
Studie na zvířatech neprokázaly žádný vliv na fertilitu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Cefazolin nemá žádné nebo pouze zanedbatelné účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

V závislosti na dávce a na trvání léčby se očekává, že se u pacientů vyskytne jeden nebo několik níže
uvedených nežádoucích účinků.

Třída
orgánových
systémů
Časté
(≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1 000 až
<1/100)
Vzácné
(≥ 1/10 000 až
< 1/1 000)
Velmi vzácné
(< 1/10 000)
Není známo
(z
dostupných
údajů nelze
určit)*
Infekce a
infestace
Orální
kandidóza (při
dlouhodobém
používání)


Genitální
kandidóza
(moniliáza),
vaginitida


Poruchy krve a
lymfatického
systému
Zvýšení nebo
snížení
koncentrace
glukózy v krvi
(hyperglykemie
nebo
hypoglykemie).
V krevním obraze
byly pozorovány
leukopenie,
granulocytopenie,
neutropenie,
trombocytopenie,
leukocytóza,
granulocytóza,
monocytóza,
lymfocytopenie,
bazofilie a
eozinofilie. Tyto
účinky jsou
vzácné a jsou
reverzibilní

Poruchy krevní
srážlivosti a v
důsledku toho
krvácení.
Rizikovými
faktory jsou
faktory
způsobující
deficit vitaminu
K nebo faktory
ovlivňující další
koagulační
mechanismy,
jako jsou umělá
výživa,
nedostatečná
výživa, jaterní a
ledvinové
selhání,
trombocytopenie
. Srážení krve
může být také
narušeno v
případě
přidružených
chorob (např.
hemofilie, vředů
žaludku a
dvanáctníku).
Viz také body
4.4 a 4.5.
Snížená
koncentrace

hemoglobinu
a/nebo
hematokritu,
anémie,
agranulocytóza,
aplastická
anémie,
pancytopenie a
hemolytická
anémie
Poruchy
imunitního
systému
Erytém,
erythema
multiforme,
exantém,
kopřivka,
reverzibilní
lokální
permeabilita
krevních cév,
kloubů nebo
sliznic
(angioedém),
léky
indukovaná
horečka,
intersticiální
pneumonie
nebo
pneumonitida

Toxická
epidermální
nekrolýza
(Lyellův
syndrom),
Stevens-
Johnsonův
syndrom
Anafylaktický
šok, edém
hrtanu se
zúžením
dýchacích cest,
zvýšení srdeční
frekvence,
dušnost, pokles
krevního tlaku,
edém jazyka,
anální pruritus,
genitální
pruritus
edém obličeje

Poruchy
nervového
systému
Křeče (u
pacientů s
poruchou
funkce ledvin,
kteří byli
léčeni
neadekvátně
vysokými
dávkami)

Závratě,
malátnost,
únava.
Noční můry,
vertigo,
hyperaktivita,
nervozita nebo
úzkost,
insomnie,
ospalost,
slabost, návaly
horka, narušené
barevné vidění,
zmatenost a
epileptogenní
aktivita

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy

Pleurální
výpotek,
bolest na hrudi,
dyspnoe nebo
respirační tíseň,
kašel, rinitida

Gastrointestinální
poruchy
Ztráta chuti
k jídlu,
průjem,
nauzea a
zvracení.
Tyto
Pseudomembran
ózní kolitida
(viz bod 4.4)

symptomy
jsou obvykle
mírné a
často během
nebo po
léčbě vymizí
Poruchy jater a
žlučových cest
Dočasné zvýšení
sérových
koncentrací AST,
ALT, gama-GT,
bilirubinu a/nebo
LDH a alkalické
fosfatázy,
tranzitorní
hepatitida,
tranzitorní
cholestatický
ikterus.

Poruchy ledvin
a močových
cest
Nefrotoxicita,
intersticiální
nefritida,
nedefinovaná
nefropatie,
proteinurie,
dočasné zvýšení
dusíku močoviny
v krvi (BUN),
většinou u
pacientů, kteří
jsou léčeni
současně dalšími
potenciálně
nefrotoxickými
léky

Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace

Bolest v
místě vpichu
intramuskulá
rní injekce,
někdy s
indurací

U
intravenózního
podání se může
objevit
tromboflebitida

Pro IM
podání
(kvůli obsahu
lidokainu v
rozpouštědle):
Systémové
reakce na
lidokain

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy předávkování jsou bolesti hlavy, vertigo, parestezie, poruchy centrálního nervového systému,
jako jsou agitovanost, myoklonie a křeče.

V případě otravy je indikována zrychlená eliminace. Specifické antidotum neexistuje. Cefazolin může
být hemodialyzován.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: jiná beta-laktamová antibiotika, cefalosporiny I. generace
ATC kód: J01DB
Cefazolin je baktericidní cefalosporinové antibiotikum první generace k parenterálnímu podání.

Cefalosporiny inhibují syntézu buněčné stěny (v růstovém stadiu) blokováním penicilin vázajících
proteinů (PBP), jako jsou transpeptidázy. Výsledkem je baktericidní účinek.

Vztah PK/PD
U cefalosporinů bylo prokázáno, že nejdůležitější farmakokineticko-farmakodynamický index korelující s
účinností in vivo představuje procento dávkovacího intervalu tak, že nevázaná koncentrace zůstává nad
minimální inhibiční koncentrací (MIC) cefazolinu pro jednotlivé cílové druhy (tj.% T> MIC).

Mechanismus rezistence
Rezistence na cefazolin může být důsledkem následujících mechanismů:
- Inaktivace beta-laktamázami: cefazolin vykazuje širokou stabilitu vůči penicilinázám
grampozitivních bakterií, ale jen malou odolnost vůči plazmidy kódovaným beta-laktamázám, např.
beta-laktamázy s rozšířeným spektrem (ESBL) nebo chromozomálně kódované beta-laktamázy
typu AmpC.
rezistentní stafylokoky jsou rezistentní kvůli tvorbě dodatečné PBP se sníženou afinitou k
oxacilinu a všem ostatním beta-laktamovým antibiotikům.
- Nedostatečná penetrace cefazolinu přes vnější buněčné stěny gramnegativní bakterie může mít za
následek nedostatečnou inhibici PBP.
- Cefazolin může být aktivně vyloučen z buňky efluxní pumpou.

Existuje částečná nebo úplná zkřížená rezistence mezi cefazolinem a ostatními cefalosporiny a
peniciliny.

Hraniční hodnoty citlivost i (breakp ointy)
Hraniční hodnoty uvedené v tabulce níže jsou definovány Evropskou komisí pro testování
antimikrobiální citlivosti (EUCAST). Klinické hraniční hodnoty MIC pro cefazolin podle EUCAST (v.
8.1, 2018-05-15)

Organismus Citlivé (≤) Rezistentní (>)
Staphylococcus spp. PoznámkaA PoznámkaA
Streptococcus skupiny A, B, C a G PoznámkaB PoznámkaB
Streptokoky skupiny viridans 0.5 mg/l 0.5 mg/l
Hraniční hodnoty pro nespecifikované organismy 1 mg/l 2 mg/l
A Citlivost stafylokoků na cefalosporiny je vyvozena z citlivosti na cefoxitin, s výjimkou cefiximu,
ceftazidimu, ceftazidimu-avibaktamu, ceftibutenu a ceftolozanu/tazobaktamu, které nemají hraniční
hodnoty a nemají být použity pro stafylokokové infekce. Některé S. aureus rezistentní na meticilin
jsou náchylné k ceftarolinu a ceftobiprolu.
B Citlivost streptokokových skupin A, B, C a G na cefalosporiny je odvozena od citlivosti na
benzylpenicilin.

Mikrobiologická citlivost
Následující tabulka uvádí klinicky relevantní patogeny klasifikované jako citlivé nebo odolné na základě
údajů in vitro a in vivo. Cefazolin je účinný proti některým druhům in vitro, ale ne klinicky, proto jsou
tyto druhy klasifikovány jako rezistentní.
Prevalence rezistence se pro vybrané mikroorganismy může lišit geograficky a v čase, místní informace
o rezistenci je cenná zejména při léčbě závažných infekcí. V případě potřeby se má vyhledat odborné
poradenství, a to zejména když je lokální prevalence rezistence taková, že použití léčiva je přinejmenším
u některých typů infekce sporné. Zvláště v případě závažných infekcí nebo selhání terapie má být
provedena mikrobiologická diagnóza včetně identifikace mikroorganismu a jeho citlivosti na cefazolin.

Běžně citlivé druhy
Aerobní grampozitivní
Staphylococcus aureus (citlivý na meticilin)

Druhy, u nichž může být problémem získaná rezistence
Aerobní grampozitivní
Beta-hemolytické streptokoky skupiny A, B, C a G
Staphylococcus epidermidis (citlivý na meticilin)
Streptococcus pneumoniae

Aerobní gramnegativní
Haemophilus influenzae

Přirozeně rezistentní druhy
Aerobní grampozitivní
Staphylococcus aureus (rezistentní na meticilin)

Aerobní gramnegativní
Citrobacter spp.
Enterobacter spp.
Klebsiella pneumoniae
Morganella morganii
Proteus mirabilis
Proteus stuartii
Proteus vulgaris
Pseudomonas aeruginosa
Serratia spp.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Cefazolin se podává parenterálně. Po intramuskulárním podání 500 mg cefazolinu je maximální sérová
hladina 20‒40 μg/ml dosažena přibližně po jedné hodině. Po podání 1 g byly získány maximální hladiny
37‒63 μg/ml. Ve studii (u zdravých dospělých) s kontinuální intravenózní infuzí cefazolinu v dávce 3,mg/kg/1 hodina (celkově přibližně 250 mg) následované 1,5 mg/kg/2 hodiny (celkově přibližně 100 mg)
byla po třetí hodině podávání prokázána stabilní sérová koncentrace 28 μg/ml. Následující tabulka
ukazuje průměrné sérové koncentrace cefazolinu po intravenózní injekci jedné dávky 1 g.
Koncentrace v séru (μg/ml) po intravenózním podání 1 g
min. 15 min. 30 min. 1 hodina 2 hodiny 4 hodiny
188,4 135,8 106,8 73,7 45,6 16,
Distribuce
70‒86 % cefazolinu se váže na plazmatické bílkoviny. Distribuční objem je přibližně 11 litrů/1,73 m².
Pokud je cefazolin podáván pacientům bez obstrukce žlučovodu, hladiny cefazolinu ve žluči 90‒minut po podání jsou obecně vyšší než hladiny v séru. Naopak v případě obstrukce žlučovodu je
koncentrace antibiotika ve žluči mnohem nižší než v séru. U pacientů s mozkovými plenami bez zánětu
je po podání terapeutických dávek koncentrace cefazolinu v mozkomíšním moku 0,0‒0,4 μg/ml.
Cefazolin snadno prochází zanícenou synoviální membránou a dosahované koncentrace antibiotika v
kloubu jsou podobné koncentracím v séru.

Biotransformace
Cefazolin není metabolizován.

Eliminace
Plazmatický poločas je přibližně 1 hodina 35 minut. Cefazolin se vylučuje v biologicky aktivní formě
močí. Z intramuskulární dávky 500 mg se 56‒89 % vylučuje během prvních šesti hodin a 80 % až téměř
100 % se vyloučí během 24 hodin. Po intramuskulárním podání 500 mg a 1 g se v moči dosahuje hladiny
500‒4 000 μg/ml. Cefazolin se ze séra odstraňuje především glomerulární filtrací, renální clearance je ml/min/1,73 m².

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Cefazolin má nízkou akutní toxicitu.
Opakované podávání cefazolinu u psů a potkanů po dobu 1–6 měsíců různými způsoby podávání
neukázalo žádný významný vliv na hematologické a biochemické parametry. Renální toxicita po
opakovaném podání byla pozorována u králíků, ale nikoliv u potkanů a psů. Cefazolin neměl teratogenní
ani embryotoxické účinky. Studie mutagenity a karcinogenity cefazolinu nejsou k dispozici.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Žádné.

6.2 Inkompatibility

Cefazolin je inkompatibilní s amikacin-disulfátem, sodnou solí amobarbitalu, kyselinou askorbovou,
bleomycin-sulfátem, kalcium-glukoheptonátem, kalcium-glukonátem, cimetidin-hydrochloridem,
sodnou solí kolistimethátu, erythromycin-gluceptátem, kanamycin-sulfátem, oxytetracyklin-
hydrochloridem, sodnou solí pentobarbitalu, polymyxin-hydrochloridem.

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky, s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti
roky
Rekonstituovaný a naředěný roztok
Chemická a fyzikální stabilita byla prokázána po dobu 12 hodin při 25 °C a až po dobu 24 hodin při
teplotě 2 °C ‒ 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob otevření/rekonstituce/ředění nevylučuje riziko mikrobiální
kontaminace, má být přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky
uchovávání před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a obvykle nemají být delší než doby uvedené
výše pro chemickou a fyzikální stabilitu při použití.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C.
Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Podmínky
uchovávání rekonstituovaného léčivého přípravku viz bod 6.3.
6.5 Druh obalu a velikost balení
g: injekční lahvička z čirého bezbarvého skla třídy III o objemu 15 ml uzavřená zátkou z
brombutylové pryže typu I a utěsněná hliníkovým víčkem s plastovým odtrhovacím krytem.
g: injekční lahvička z čirého bezbarvého skla třídy III o objemu 20 ml uzavřená zátkou z
brombutylové pryže typu I a utěsněná hliníkovým víčkem s plastovým odtrhovacím krytem.
Velikost balení: 1, 10 nebo 50 injekčních lahviček
Na trhu nemusejí být dostupné všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Příprava roztoku
Pro každou cestu podání viz tabulka pro objemy a koncentrace roztoku, které mohou být užitečné,
pokud jsou vyžadovány frakční dávky.

Intramuskulární injekce
Cefazolin Noridem 1 g:
Rekonstituujte přípravek Cefazolin Noridem jedním z následujících kompatibilních rozpouštědel podle
tabulky ředění:

- voda pro injekci,
- 10% roztok glukózy,
- 0,9% roztok chloridu sodného,
- 0,5% roztoku lidokain-hydrochloridu.

Dobře protřepte, dokud se obsah injekční lahvičky zcela nerozpustí, a podávejte jako hlubokou i.m.
injekci.

Rekonstituční tabulka pro intramuskulární injekci

Obsah v injekční lahvičce

Objem přidaného rozpouštědla Přibližná koncentrace
g 2,5 ml 330 mg/ml

Informace o množství rozpouštědla při podávání dětem naleznete v bodu 4.2 - Pokyny pro pediatrické
dávkování.

Použití lidokainu
V případě, že se jako rozpouštědlo použije roztok lidokainu, roztoky cefazolinu se smí používat pouze
pro intramuskulární injekci. Kontraindikace lidokainu, varování a další relevantní informace, které jsou
podrobně uvedeny v souhrnu údajů o přípravku lidokain, musejí být před jeho použitím brány v úvahu.

Intramuskulární injekce s lidokainem jako rozpouštědlem je indikována u dětí starších 30 měsíců.

Cefazolin Noridem 2 g nemá být podávám intramuskulárně.

Intravenózní injekce
Cefazolin Noridem 1 g:
Rekonstituujte přípravek Cefazolin Noridem jedním z následujících kompatibilních rozpouštědel podle
tabulky ředění:

- voda pro injekci,
- 0,9% roztok chloridu sodného,
- 5% roztok glukózy,
Pokyny pro pediatrické dávkování. U objemů nižších než 1 ml použijte 0,5 ml stříkačku pro lepší
přesnost dávkování.
Intravenózní infuze
Cefazolin Noridem má být nejdříve rekonstituován jedním z rozpouštědel, která jsou kompatibilní pro
intravenózní injekci.
Další ředění má probíhat s jedním z následujících kompatibilních rozpouštědel podle následující
tabulky ředění:

- 0,9% roztok chloridu sodného,
- 5% roztok glukózy,
- Ringerův roztok,
- Roztok Ringer-laktátu,
- voda pro injekci.

Tabulka ředění pro intravenózní infuzi
Obsah v injekční
lahvičce Rekonstituce Ředění Přibližná koncentrace
Minimální množství přidaného rozpouštědla Množství přidaného rozpouštědla
g 4 ml 50–100 ml 20–10 mg/ml
g 8 ml 50–100 ml 40–20 mg/ml
U přípravku Cefazolin Noridem 2 g, pokud jsou zapotřebí menší dávky, se doporučuje použít polovinu
rekonstituovaného roztoku (přibližně 4 ml s 1 g cefazolinu, tj. polovinu obsahu lahvičky) a přidat
kompatibilní rozpouštědlo do konečného objemu 100 ml (výsledná koncentrace asi 10 mg/ml).
Požadované množství tohoto zředěného roztoku může být pacientovi podáváno po předepsanou dobu.
Roztoky cefazolinu obsahující lidokain nesmí být nikdy podávány intravenózně.
Stejně jako u všech parenterálních léčivých přípravků před podáním vizuálně zkontrolujte
rekonstituovaný roztok, zda neobsahuje částice nebo u něj nenastala změna barvy. Roztok má být
použit pouze tehdy, je-li čirý a prakticky prostý částic.
Rekonstituovaný přípravek je určen pouze k jednorázovému použití.
Nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Noridem Enterprises Ltd, Makariou & Evagorou 1, Mitsi Building 3, Office 115, Nicosia 1065, Kypr

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Cefazolin Noridem 1 g prášek pro injekční/infuzní roztok : 15/147/17-C
Cefazolin Noridem 2 g prášek pro injekční/infuzní roztok : 15/148/17-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

13. 3.
10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 3.