Cancombino
U kombinace nebyly v porovnání s každou ze složek zjištěny žádné kvalitativně nové skutečnosti
ohledně toxicity. V předklinických bezpečnostních studiích vykazoval kandesartan ve vysokých
dávkách účinek na ledviny a na parametry červeného krevního obrazu u myší, potkanů, psů a opic.
Kandesartan působil redukci parametrů červeného krevního obrazu (erytrocyty, hemoglobin,
hematokrit). Kandesartan vyvolal účinky na ledviny (jako např. intersticiální nefritida, dilatace tubulů,
basofilní tubuly, zvýšení plasmatických koncentrací močoviny a kreatininu), které mohou být
sekundární v důsledku hypotenze, vedoucí k narušení renální perfuze. Přidání hydrochlorothiazidu
zvyšuje nefrotoxicitu kandesartanu. Kandesartan může též vyvolat hyperplazii/hypertrofii
juxtaglomerulárních buněk.
Tyto změny jsou důsledkem farmakologického účinku kandesartanu a mají jen malý klinický význam.
V pokročilých stádiích těhotenství byla pozorována fetotoxicita. Přidání hydrochlorothiazidu
signifikantně neovlivnilo výsledky fetálních vývojových studií na potkanech, myších nebo králících
(viz bod 4.6).
Kandesartan i hydrochlorothiazid vykazují při podání velmi vysokých dávek genotoxickou aktivitu.
Údaje z in vitro a in vivo genotoxických testů naznačují, že je nepravděpodobné, aby kandesartan
a hydrochlorothiazid za klinických podmínek vykazovaly mutagenní nebo klastogenní aktivitu.
U žádné ze sloučenin nebyla prokázána karcinogenita.