Sp. zn. sukls2188/2022, sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Bisoprolol Medreg 2,5 mg tablety
Bisoprolol Medreg 5 mg tablety
Bisoprolol Medreg 10 mg tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Bisoprolol Medreg 2,5 mg: Jedna tableta obsahuje 2,5 mg bisoprolol-fumarátu odpovídající 2,12 mg
bisoprololu.
Bisoprolol Medreg 5 mg: Jedna tableta obsahuje 5 mg bisoprolol-fumarátu odpovídající 4,24 mg
bisoprololu.
Bisoprolol Medreg 10 mg: Jedna tableta obsahuje 10 mg bisoprolol-fumarátu odpovídající 8,48 mg
bisoprololu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta
Bisoprolol Medreg 2,5 mg: Žluté kulaté ploché tablety s půlicí rýhou na jedné straně o průměru 7 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Bisoprolol Medreg 5 mg: Bílé kulaté bikonvexní tablety s půlicí rýhou o průměru 7 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

Bisoprolol Medreg 10 mg: Tmavě růžové kulaté ploché tablety s půlicí rýhou na jedné straně, na druhé
straně vyraženo „10“, o průměru 7 mm.
Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Bisoprolol Medreg je indikován u dospělých k léčbě:
− hypertenze
− anginy pectoris
− stabilizovaného chronického srdečního selhání se sníženou systolickou funkcí levé komory s ACE
inhibitory, diuretiky a případně srdečními glykosidy (další informace viz bod 5.1)

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Léčba hypertenze/anginy pectoris
Dospělí

Dávkování je třeba upravit individuálně, zejména podle tepové frekvence a úspěšnosti léčby.
Doporučuje se zahájit léčbu dávkou 5 mg denně. Obvyklá dávka je 10 mg jednou denně s maximální
doporučovanou dávkou 20 mg denně.

Starší pacienti
Obvykle není nutná úprava dávkování, ale doporučuje se na začátku léčby podávat nejnižší možné
dávky – 2,5 mg.

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater není úprava dávkování
obvykle nutná. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater (clearance kreatininu
< 20 ml/min) nemá dávka přesáhnout 10 mg bisoprolol-fumarátu jednou denně.
Zkušenosti s použitím bisoprolol-fumarátu u pacientů podstupujících dialýzu jsou omezené. Nicméně
není žádný důkaz podporující změnu dávkování.

Pediatrická populace
S použitím přípravku Bisoprolol Medreg u dětí nejsou k dispozici žádné zkušenosti a použití
Bisoprolol Medreg není tudíž u dětí doporučeno.

Přerušení léčby
Léčba se nesmí přerušit náhle (viz bod 4.4.). Dávku je potřeba snižovat postupně.

Stabilizované chronické srdeční selhání
Standardní léčbou chronického srdečního selhání je podávání inhibitoru ACE (anebo blokátoru
angiotensinového receptoru v případě nesnášenlivosti inhibitorů ACE), beta-blokátorů, diuretik a v
případě potřeby srdečních glykosidů. Je třeba, aby při zahájení terapie bisoprolol-fumarátem byl
pacient stabilizován (nikoli s akutním selháním).

Doporučuje se, aby ošetřující lékař měl zkušenosti s terapií chronického srdečního selhání.

V průběhu období titrace i po něm se může objevit přechodné zhoršení srdečního selhání, hypotenze
nebo bradykardie.

Titrační fáze
Léčba stabilního chronického srdečního selhání bisoprolol-fumarátem vyžaduje titrační fázi.
Léčbu bisoprolol-fumarátem je třeba zahájit postupným titračním zvyšováním dávek v těchto krocích:
− 1,25 mg jednou denně po dobu jednoho týdne, a pokud je dávka dobře snášena, zvýšit ji na
− 2,5 mg jednou denně po další týden, a pokud je dobře snášena zvýšit na
− 3,75 mg jednou denně po další týden, a pokud je dobře snášena zvýšit na
− 5 mg jednou denně po následující 4 týdny, a pokud je dobře snášena zvýšit na
− 7,5 mg jednou denně po následující 4 týdny, a pokud je dobře snášena zvýšit na
− 10 mg jednou denně k udržovací léčbě.

Maximální doporučená dávka je 10 mg jednou denně.

Doporučuje se časté monitorování základních životních funkcí (tepová frekvence, krevní tlak) a
příznaků zhoršení srdečního selhání v průběhu titrační fáze. Příznaky se mohou objevit již v průběhu
prvního dne po zahájení léčby.

Modifikace léčebného postupu
Jestliže není maximální doporučovaná dávka dobře snášena, je možné zvážit postupné snižování
dávky.

Při přechodném zhoršení srdečního selhání, hypotenzi nebo bradykardii se doporučuje znovu zvážit
dávkování průvodní medikace. Také může být nutné dočasně snížit dávku bisoprolol-fumarátu anebo
zvážit přerušení jeho podávání.
Po opětovné stabilizaci pacienta je vždy nutné zvážit zahájení a/nebo titrační zvyšování terapie
bisoprolol-fumarátem.

Průběh léčby
Léčba bisoprolol-fumarátem je obvykle dlouhodobá.
Pokud je zvažováno přerušení léčby, doporučuje se postupné snižování dávky. Léčba bisoprolol-
fumarátem nesmí být ukončena náhle, protože by to mohlo vést ke zhoršení zdravotního stavu
pacienta.

Pacienti s poruchou funkce ledvin nebo jater
Nejsou k dispozici informace ohledně farmakokinetiky bisoprolol-fumarátu u pacientů s chronickým
srdečním selháním a s poruchou funkce jater nebo ledvin. Titrační zvyšování dávky musí proto u
těchto pacientů probíhat se zvláštní opatrností.

Starší pacienti
Úprava dávkování není nutná.

Pediatrická populace
S použitím přípravku Bisoprolol Medreg u dětí nejsou žádné zkušenosti a použití přípravku Bisoprolol
Medreg není tudíž u dětí doporučeno.

Způsob podání
Perorální podání.
Přípravek Bisoprolol Medreg se užívá ráno a může se užívat s jídlem nebo bez jídla. Tablety se mají
spolknout vcelku, zapít tekutinou a nesmí se žvýkat.

4.3 Kontraindikace

Bisoprolol Medreg je kontraindikovaný u pacientů s následujícími stavy:
- hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- akutní srdeční selhání nebo probíhající srdeční dekompenzace vyžadující i.v. inotropní terapii
- kardiogenní šok
- AV blokáda druhého nebo třetího stupně (bez kardiostimulátoru)
- sick sinus syndrom
- sinoatriální blokáda
- symptomatická bradykardie (tepová frekvence nižší než 60 tepů/min před zahájením léčby)
- symptomatická hypotenze (systolický krevní tlak < 100 mmHg)
- závažné bronchiální astma
- těžké formy periferního arteriálního okluzivního onemocnění nebo Raynaudova syndromu
- neléčený feochromocytom (viz bod 4.4)
- metabolická acidóza

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zvláštní upozornění

Platí pouze pro chronické srdeční selhání:
U pacientů se stabilizovaným chronickým srdečním selháním se při léčbě bisoprolol-fumarátem
vyžaduje individuální titrační fáze.(viz bod 4.2).

Platí pro všechny indikace:

Zejména u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nesmí být ukončení léčby bisoprolol-fumarátem
provedeno náhle, pokud to není jasně indikováno, protože to může vést k přechodnému zhoršení
srdečního onemocnění (viz bod 4.2).

Opatření pro použití

Platí pro hypertenzi nebo anginu pectoris:
Bisoprolol-fumarát má být používán s opatrností u pacientů s hypertenzí nebo anginou pectoris a s
doprovodným srdečním selháním.

Platí pouze pro chronické srdeční selhání:
Zahájení a ukončení léčby bisoprolol-fumarátem vyžaduje pravidelné sledování.

Nejsou terapeutické zkušenosti s léčbou srdečního selhání bisoprolol-fumarátem u pacientů s těmito
chorobami a stavy:
- insulindependentní diabetes mellitus (typu I)
- těžká porucha funkce ledvin
- těžká porucha funkce jater
- restriktivní kardiomyopatie
- vrozené srdeční vady
- hemodynamicky významná organická chlopenní vada
- infarkt myokardu v posledních 3 měsících

Platí pro všechny indikace:
Bisoprolol-fumarát se musí užívat opatrně při:
- bronchospasmu (bronchiálním astmatu, obstrukčních chorobách dýchacích cest)
- diabetu mellitu s velkým kolísáním hladiny cukru v krvi, příznaky hypoglykémie (např.
tachykardie, palpitace nebo pocení) mohou být maskované
- přísném hladovění
- probíhající desenzibilizační terapii. Podobně jako jiné beta-blokátory, může bisoprolol-fumarát
zvyšovat citlivost k alergenům jakož i zvyšovat závažnost anafylaktických reakcí. Podání
adrenalinu nemusí mít vždy očekávaný terapeutický účinek.
- AV blokádě prvního stupně
- Prinzmetalově angíně. Byly pozorovány případy koronárního vazospazmu. Navzdory vysoké
beta-1 selektivitě nemohou být při podávání bisoprolol-fumarátu pacientům s Prinzmetalovou
anginou úplně vyloučeny záchvaty anginy.
- okluzívním onemocnění periferních arterií (zesílení potíží se může vyvinout především při
zahájení léčby)
- celkové anestézii.

Ačkoli kardioselektivní (beta1) beta-blokátory mohou mít menší vliv na plicní funkce než neselektivní
betablokátory, stejně jako všechny ostatní betablokátory, má se vyhnout jejich používání u pacientů
s obstrukčním plicním onemocnění, pokud k jejich použití není klinický důvod. Pokud takový důvod
existuje, má být přípravek Bisoprolol Medreg s opatrností podán. U pacientů s obstrukční plicní
nemocí má být léčba bisoprolol-fumarátem zahájena nejnižší možnou dávkou a pacienti mají být
pečlivě monitorování s ohledem na nové příznaky (např. dyspnoe, netolerance zátěže, kašel). Při
bronchiálním astmatu nebo jiných chronických obstrukčních plicních onemocněních, která mohou
vyvolávat příznaky, je třeba současně podávat bronchodilatační terapii. Občas se může objevit zvýšení
rezistence dýchacích cest u pacientů s astmatem, a proto může být nutné zvýšit dávku betastimulancií.

U pacientů podstupujících celkovou anestézii beta-blokátory snižují incidenci arytmií a ischémie
myokardu při indukci a intubaci, a pak v pooperačním období. Běžně se doporučuje udržovat
betablokádu průběžně v perioperační době. Anesteziolog musí o beta-blokádě vědět pro možnost
interakcí s jinými léčivy, kdy mohou vzniknout bradyarytmie, oslabení reflexní tachykardie a snížení

reflexní schopnosti kompenzovat ztrátu krve. Jestliže se považuje za nutné beta-blokátory před
chirurgickým výkonem vysadit, je třeba to udělat postupně a tak, aby po 48 hodin před anestézií byl
pacient bez beta-blokátoru.

Kombinace bisoprolol-fumarátu s antagonisty kalcia typu verapamilu nebo diltiazemu, s antiarytmiky
třídy I a centrálně působícími antihypertenzivy se obecně nedoporučuje, podrobnosti viz bod 4.5.

Pacienti s psoriázou nebo s anamnézou psoriázy mají být léčeni beta-blokátory (např. bisoprolol-
fumarátem) po pečlivém zvážení přínosů a rizik.

U pacientů s feochromocytomem se bisoprolol-fumarát nesmí podávat bez předchozí blokády alfa-
receptorů.

Příznaky thyreotoxikózy mohou být při léčbě bisoprolol-fumarátem maskovány.

Stejně jako ostatní beta-blokátory může bisoprolol-fumarát zvyšovat citlivost na alergeny a zhoršit
příznaky anafylaktické reakce.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace, které se nedoporučují

Platí pouze pro chronické srdeční selhání
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): účinek na
dobu atrioventrikulárního převodu může být potenciovaný a může se zvýšit negativně inotropní
účinek.

Platí pro všechny indikace
Antagonisté kalcia typu verapamilu a v menší míře typu diltiazemu: negativní ovlivnění kontraktility a
atrioventrikulárního převodu. Intravenózní podání verapamilu u pacientů léčených pomocí
betablokátoru může vést k hluboké hypotenzi a AV bloku.

Centrálně působící antihypertenziva jako je klonidin a další (např. methyldopa, moxonidin,
rilmenidin): současné užívání centrálně působících antihypertenziv může zhoršit srdeční selhání
snížením centrálního tonu sympatiku (snížení tepové frekvence a srdečního výdeje, vazodilatace).
Náhlé vysazení, zejména předchází-li před přerušením aplikace beta-sympatolytik, může zvýšit riziko
„rebound“ hypertenze.

Kombinace, u kterých je nutná opatrnost

Hypertenze/angina pectoris
Antiarytmika třídy I (např. chinidin, disopyramid, lidokain, fenytoin, flekainid, propafenon): účinek na
dobu atrioventrikulárního převodu může být potenciovaný a může se zvýšit negativně inotropní
účinek.

Všechny indikace
Antagonisté kalcia dihydropyridinového typu felodopin a amlodipin: současné podávání může zvýšit
riziko hypotenze a nelze vyloučit zvýšení rizika dalšího zhoršení funkce komory jako pumpy u
pacientů se srdečním selháním.

Antiarytmika třídy III (např. amiodaron): účinek na dobu atrioventrikulárního převodu může být
potenciovaný.

Topické beta-blokátory (např. oční kapky k léčbě glaukomu) mohou mít aditivní systémové účinky
bisoprolol-fumarátu.


Parasympatomimetika: Současné podávání může zvýšit dobu atrioventrikulárního převodu a riziko
bradykardie.

Inzulin a perorální antidiabetika: zvýšení hypoglykemického účinku. Blokáda beta-adrenoreceptorů
může maskovat příznaky hypoglykémie.

Anestetika: oslabení reflexní tachykardie a zvýšení rizika hypotenze (pro další informace o celkové
anestézii viz také bod 4.4).

Digitalisové glykosidy: snížení tepové frekvence, prodloužení doby atrioventrikulárního převodu.

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID): NSAID mohou snižovat hypotenzní účinek bisoprolol-
fumarátu.

Beta-sympatomimetika (např. isoprenalin, dobutamin): kombinace s bisoprolol-fumarátem může
snižovat účinek obou látek.

Sympatomimetika aktivující jak adrenergní beta-receptory, tak i alfa-receptory (např. noradrenalin,
adrenalin): Kombinace s bisoprolol-fumarátem může demaskovat vazokonstrikční účinky těchto látek,
zprostředkované adrenergními alfa-receptory, a vyvolat zvýšení krevního tlaku a exacerbaci
intermitentní klaudikace. Má se za to, že tyto interakce jsou pravděpodobnější při použití
neselektivních beta-blokátorů.

Současné použití s antihypertenzivy stejně jako s jinými léčivými přípravky, které mohou snížit krevní
tlak (např. s tricyklickými antidepresivy, barbituráty, fenothiaziny) může zvýšit riziko vzniku
hypotenze.

Kombinace, které je třeba vzít v úvahu

Meflochin: zvýšené riziko bradykardie.

Inhibitory monoaminooxidázy (kromě inhibitorů MAO-B): zvýšený hypotenzivní účinek beta-
blokátorů, ale také zvýšené riziko hypertenzní krize.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bisoprolol-fumarát má farmakologické účinky, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit
těhotenství a/nebo plod/novorozence. Všeobecně beta-blokátory snižují perfuzi placenty, což je
spojováno s retardací růstu, intrauterinním úmrtím, potratem a předčasným porodem. Nežádoucí
účinky (např. hypoglykémie a bradykardie) se mohou objevit u plodu i u novorozence. Je-li léčba
beta-blokátory nutná, upřednostňuje se léčba selektivními blokátory beta1-adrenoreceptorů.

Bisoprolol-fumarát se nemá v těhotenství podávat, pokud to není jednoznačně nutné. Jestliže se terapie
bisoprolol-fumarátem považuje za nutnou, je třeba monitorovat uteroplacentální krevní průtok a fetální
růst. V případě škodlivých účinků na těhotenství nebo plod je třeba zvážit alternativní léčbu.
Novorozence je nutno pečlivě sledovat. Příznaky hypoglykémie a bradykardie se obvykle dají
očekávat v průběhu prvních 3 dnů.

Kojení
Nejsou k dispozici žádné údaje o tom, zda se tento lék vylučuje do lidského mateřského mléka. Proto se
kojení v průběhu léčby bisoprolol-fumarátem nedoporučuje.


Fertilita
Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o vlivu na fertilitu při užívání přípravku Bisoprolol Medreg.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ve studii s pacienty s ischemickou chorobou srdeční neovlivnil bisoprolol-fumarát schopnost řídit
dopravní prostředky. Avšak vzhledem k individuálně rozdílné reaktivitě na přípravek může být
schopnost řídit dopravní prostředky nebo obsluhovat stroje narušena. To je třeba vzít v úvahu
především při zahájení léčby a při změně medikace, stejně jako ve spojení s požíváním alkoholu.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky byly zařazeny podle tříd orgánových systémů klasifikace MedDRA a podle
frekvence za použití následující konvence:
velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100 až < 1/10); méně časté ( 1/1 000 až < 1/100); vzácné ( 1/10 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Psychiatrické poruchy
méně časté: poruchy spánku, deprese
vzácné: noční můry, halucinace

Poruchy nervového systému
časté: závrať*, bolest hlavy*
vzácné: synkopa

Poruchy oka
vzácné: snížená tvorba slz (nutno vzít v úvahu u pacientů nosících kontaktní čočky)
velmi vzácné: konjunktivitida

Poruchy ucha a labyrintu
vzácné: poruchy sluchu

Srdeční poruchy
velmi časté: bradykardie (u pacientů s chronickým srdečním selháním)
časté: zhoršení srdečního selhání
méně časté: poruchy AV převodu

Cévní poruchy
časté: pocit chladu nebo necitlivosti v končetinách, hypotenze
méně časté: ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
méně časté: bronchospasmus u pacientů s bronchiálním astmatem nebo s obstrukčním plicním
onemocněním v anamnéze
vzácné: alergická rinitida

Gastrointestinální poruchy
časté: gastrointestinální potíže jako je nauzea, zvracení, průjem, zácpa

Poruchy jater a žlučových cest
vzácné: hepatitida

Poruchy kůže a podkožní tkáně
vzácné: hypersensitivní reakce (pruritus, pálení, vyrážka a angioedém)
velmi vzácné: alopecie, beta-blokátory mohou vyvolat nebo zhoršit psoriázu anebo vyvolat vznik

psoriáze podobné vyrážky

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
méně časté: svalová slabost a křeče

Poruchy reprodukčního systému a prsu
vzácné: erektilní dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
časté: únava*, astenie (pacienti s chronickým srdečním selháním)
méně časté: astenie (pacienti s hypertenzí nebo anginou pectoris)

Vyšetření
vzácné: zvýšení hladiny triglyceridů, zvýšení hladiny jaterních enzymů (ALT, AST)

*Tyto symptomy se projevují především na počátku léčby u pacientů s hypertenzí nebo anginou pectoris.
Jsou obvykle mírné a během 1 – 2 týdnů užívání obvykle odezní).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomy
Nejčastější známky očekávané po předávkování beta-blokátory jsou bradykardie, hypotenze,
bronchospasmus, akutní srdeční nedostatečnost a hypoglykémie. K dispozici jsou jen omezené
zkušenosti s předávkováním bisoprolol-fumarátu (max 2000 mg) u pacientů s vysokým krevním
tlakem a/nebo ischemickou chorobu srdeční, u kterých byla zaznamenána bradykardie a/nebo
hypotenze. Všichni pacienti se zotavili. Existuje široká interindividuální variabilita citlivosti na
jednorázově podanou vysokou dávku bisoprolol-fumarátu, a pacienti se srdečním selháním jsou
pravděpodobně velmi citliví.

Léčba
Obecně platí, že dojde-li k předávkování, je doporučeno terapii bisoprolol-fumarátem přerušit a zavést
podpůrnou a symptomatickou léčbu. Omezené údaje naznačují, že bisoprolol-fumarát je obtížně
dialyzovatelný. Na základě očekávaných farmakologických účinků a doporučení pro jiné beta-blokátory
je třeba uvážit tato všeobecná opatření, pokud jsou klinicky oprávněna.

Bradykardie: Podat intravenózně atropin. Jestliže odpověď není dostatečná, je možné opatrně podat
isoprenalin nebo jinou látku s pozitivně chronotropními vlastnostmi. Za některých okolností může být
nutné zavést transvenózně kardiostimulátor.

Hypotenze: Je třeba podat intravenózně tekutiny a vazopresorické látky. Užitečný může být
intravenózně podaný glukagon.

AV blokáda (druhého a třetího stupně): Pacienty je třeba pečlivě monitorovat a léčit infuzí
isoprenalinu anebo transvenózním zavedením kardiostimulátoru.


Akutní zhoršení srdečního selhání: Podat i.v. diuretika, látky s pozitivně inotropním účinkem,
vazodilatancia.

Bronchospasmus: Zavést terapii bronchodilatátory, např. isoprenalinem, beta2-sympatomimetiky
a/nebo aminofylinem.

Hypoglykémie: Podat i.v. glukózu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: beta-blokátory selektivní, ATC kód: C07AB
Mechanismus účinku
Bisoprolol-fumarát je vysoce selektivní beta1-blokátor bez vnitřní sympatomimetické aktivity a
membrány stabilizujícího účinku. Má jen nízkou afinitu k beta2-receptorům hladkého svalstva bronchů
a cév, stejně jako k beta2-receptorům ovlivňujícím metabolickou regulaci. Proto se obecně nedá
očekávat, že by bisoprolol-fumarát ovlivnil rezistenci dýchacích cest anebo metabolické účinky
zprostředkované beta2- receptory. Jeho beta1-selektivita přesahuje hranice terapeutického rozsahu
dávek.

Chronické srdeční selhání
Celkem 2647 pacientů bylo zařazeno do studie CIBIS II. 83 % (n = 2202) bylo třídy NYHA III a 17 %
(n = 445) třídy NYHA IV. Měli stabilizované symptomatické systolické srdeční selhání (ejekční
frakce ≤ 35 %, na základě echokardiografie). Celková mortalita se snížila ze 17,3 % na 11,8 %
(relativní snížení o 34 %). Bylo pozorováno snížení počtu náhlých úmrtí (3,6 % oproti 6,3 %, relativní
snížení o 44 %) a snížený počet epizod srdečního selhání vyžadujících hospitalizaci (12 % oproti 17,%, relativní snížení o 36 %). Mimoto bylo zjištěno i významné zlepšení funkčního stavu podle
klasifikace NYHA. V průběhu zahájení a titrace bisoprolol-fumarátu se vyskytly hospitalizace pro
bradykardii (0,53 %), hypotenzi (0,23 %) a akutní dekompenzaci (4,97 %), nebyly však častější než v
placebové skupině (0 %, 0,3 % a 6,74 %). Počty fatálních a zneschopňujících cévních mozkových
příhod v průběhu celého studijního období byly 20 v bisoprolol-fumarátové skupině a 15 ve skupině
placebové.

Studie CIBIS III sledovala 1010 pacientů ve věku ≥ 65 let s mírným až středně těžkým chronickým
srdečním selháním (CHF; třídy NYHA II nebo III) a s ejekční frakcí levé komory ≤ 35 %, kteří dosud
nebyli léčeni inhibitory ACE, beta-blokátory ani blokátory angiotensinového receptoru. Pacienti byli
léčeni kombinací bisoprolol-fumarátu a enalaprilu po 6 až 24 měsíců po předchozím úvodním
6měsíčním léčení buď bisoprolol-fumarátem nebo enalaprilem.

Byl zaznamenán trend směrem k vyššímu výskytu zhoršení srdečního selhání, když byl bisoprolol-
fumarát podáván jako úvodní 6měsíční léčba. V analýze „per protocol“ nebyly prokázány horší
výsledky, jestliže bisoprolol-fumarát byl použit jako první oproti výsledkům, kdy jako první byl použit
enalapril, obě strategie zahájení léčby chronického srdečního selhání vykázaly podobnou frekvenci
primárního kombinovaného cílového parametru, úmrtí a hospitalizace, ke konci studie (32,4 % ve
skupině s bisoprolol-fumarátem oproti 33,1 % ve skupině s enalaprilem jako prvním léčivem, v
populaci „per protocol“). Studie ukázala, že bisoprolol-fumarát se může použít také u starších pacientů
s lehkým až středně těžkým stupněm chronického srdečního selhání.

Hypertenze nebo angina pectoris
Tak jako u ostatních beta1-sympatolytik je mechanismus působení u hypertenze nejasný. Je však
známo, že bisoprolol-fumarát výrazně snižuje aktivitu reninu v plazmě.


Bisoprolol-fumarát iniciací srdečních beta-receptorů inhibuje odezvu na aktivizaci sympatiku. To vede
ke snížení srdeční frekvence a kontraktility, čímž se snižuje poptávka srdečního svalu po kyslíku.

U akutního podání u pacientů s ischemickou chorobou srdeční bez chronického srdečního selhání
snižuje bisoprolol-fumarát srdeční frekvenci a tepový objem, čímž snižuje srdeční výdej a spotřebu
kyslíku. U chronického podávání se úvodní zvýšená periferní rezistence snižuje.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Bisoprolol-fumarát je téměř kompletně absorbován gastrointestinálním traktem. Spolu s velmi malým
prvním průchodem játry to má za následek jeho biologickou dostupnost přibližně 90 %.

Distribuce
Vazba bisoprolol-fumarátu na plazmatické bílkoviny je asi 30 %. Distribuční objem je 3,5 l/kg.

Biotransformace a eliminace
Bisoprolol-fumarát se z těla vylučuje dvěma cestami, 50 % se metabolizuje v játrech na inaktivní
metabolity, které se pak vylučují ledvinami. Zbývajících 50 % se ledvinami vylučuje v
nemetabolizované formě. Celková clearance je přibližně 15 l/hod. Biologický poločas v plazmě (10-hodin) umožňuje 24hodinový účinek při dávkování jednou denně.

Zvláštní populace
Eliminace probíhá v ledvinách a játrech ve stejném rozsahu, není nutná úprava dávkování u pacientů s
poruchou funkce jater anebo ledvin. Farmakokinetika u pacientů se stabilním chronickým srdečním
selháním a poruchou funkce jater nebo ledvin nebyla studována. U pacientů s chronickým srdečním
selháním (NYHA stupeň III) jsou plazmatické hladiny bisoprolol-fumarátu vyšší a poločas delší ve
srovnání se zdravými dobrovolníky. Maximální plazmatická koncentrace za rovnovážného stavu je ± 21 ng/ml při denní dávce 10 mg a poločas je 17 ± 5 hodin.

Kinetika bisoprolol-fumarátu je lineární a nezávislá na věku.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity nebo hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné
zvláštní riziko pro člověka.

Tak jako ostatní beta-blokátory i bisoprolol-fumarát měl ve vysokých dávkách toxické účinky na
matku (vyvolal snížení příjmu potravy a snížení tělesné hmotnosti) a na embryo/plod (zvýšená
incidence resorpcí, snížená porodní hmotnost potomstva, zpomalený fyzický vývoj), nebyl však
teratogenní.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Bisoprolol Medreg 2,5 mg
Mikrokrystalická celulóza Mikrokrystalická celulóza Krospovidon typ A
Magnesium-stearát
Žlutý oxid železitý (E 172)


Bisoprolol Medreg 5 mg
Mikrokrystalická celulóza Mikrokrystalická celulóza Krospovidon typ A
Magnesium-stearát

Bisoprolol Medreg 10 mg
Mikrokrystalická celulóza Mikrokrystalická celulóza Krospovidon typ A
Magnesium-stearát
Červený oxid železitý (E 172)
Žlutý oxid železitý (E 172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Al blistr tvořený OPA/Al/PVC a Al fólií, krabička a příbalová informace
Velikost balení: 10, 20, 30, 50, 60, 90, 100 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Medreg s.r.o.
Na Florenci Nové Město
110 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Bisoprolol Medreg 2,5 mg: 77/001/22-C
Bisoprolol Medreg 5 mg: 77/057/17-C
Bisoprolol Medreg 10 mg: 77/002/22-C




9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Bisoprolol Medreg 5 mg:
Datum první registrace: 20. 6. Bisoprolol Medreg 2,5 mg a Bisoprolol Medreg 10 mg:
Datum první registrace: 17. 5.
10. DATUM REVIZE TEXTU

17. 5.